Tři barvy: Modrá
| Tři barvy: Modrá | |
|---|---|
| Původní název | Trois couleurs: Bleu |
| Země původu |  Francie Polsko Švýcarsko |
| Jazyk | francouzština a polština |
| Délka | 100 min |
| Žánry | filmové drama artový film |
| Scénář | Krzysztof Kieślowski Krzysztof Marek Piesiewicz Sławomir Idziak Agnieszka Holland Edward Żebrowski |
| Režie | Krzysztof Kieślowski |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Juliette Binocheová Emmanuelle Riva Julie Delpy Benoît Régent Florence Pernel … více na Wikidatech |
| Produkce | Marin Karmitz |
| Hudba | Zbigniew Preisner |
| Kamera | Sławomir Idziak |
| Kostýmy | Virginie Viardová |
| Střih | Jacques Witta |
| Zvuk | Jean-Claude Laureux William Flageollet |
| Architekt | Claude Lenoir |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1993 8. září 1993 (Francie) 10. října 1993 (Varšava a Polsko) … více na Wikidatech |
| Produkční společnosti | Eurimages France 3 Canal+ |
| Distribuce | Netflix |
| Tržby | 1,4 mil. $ (celosvětově)[1] 1,3 mil. $ (USA)[1] |
| Ocenění | Zlatý lev (1993) |
| Tři barvy: Modrá na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tři barvy: Modrá (v originále Trois Couleurs : Bleu) je francouzsko-polsko-švýcarský hraný film z roku 1993, který režíroval Krzysztof Kieślowski. Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Cinefest Sudbury.[2] Jedná se o první část triptychu Tři barvy (modrá / bílá / červená), který postupně zkoumá tři pojmy francouzského hesla Volnost, rovnost, bratrství.
Děj[editovat | editovat zdroj]
Julie přišla při autonehodě o dítě i o manžela, slavného hudebního skladatele. Začne budovat nový život o samotě, ale musí bojovat, aby se osvobodila od své minulosti.
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Juliette Binocheová | Julie de Courcy |
| Benoît Régent | Olivier Benoit |
| Florence Pernel | Sandrine |
| Charlotte Véry | Lucille |
| Emmanuelle Riva | matka Julie |
| Hélène Vincent | novinářka |
| Philippe Volter | realitní makléř |
| Yann Trégouët | Antoine, stopař |
| Claude Duneton | lékař |
| Jacek Ostaszewski | flétnista |
| Hugues Quester | Patrice de Courcy |
| Florence Vignon | kopistka |
| Julie Gayet | advokátka |
| Julie Delpy | Dominique |
| Zbigniew Zamachowski | Karol |
| Isabelle Sadoyan | služebná |
| Catherine Thérouenne | sousedka |
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Filmový festival v Benátkách: Zlatý lev, Volpi Cup za nejlepší ženský výkon (Juliette Binocheová), nejlepší kamera ( Sławomir Idziak)
- Los Angeles Film Critics Association Awards: nejlepší hudba (Zbigniew Preisner) - ex-æquo s filmy The Secret Garden a Olivier, Olivier
- Masque et la Plume: Cena posluchačů
- César: nejlepší herečka (Juliette Binoche), nejlepší střih (Jacques Witta), nejlepší zvuk (Jean-Claude Laureux a William Flageollet); nominace v kategoriích nejlepší kamera (Sławomir Idziak), nejlepší režisér (Krzysztof Kieślowski), nejlepší film, nejlepší filmová hudba (Zbigniew Preisner), nejlepší původní scénář nebo adaptace(Krzysztof Kieślowski a Krzysztof Piesiewicz)
- Goya: nejlepší evropský film
- Cena Sant Jordi: nejlepší film a nejlepší herečka (Juliette Binoche)
- Berlinale: Cena pro zahraniční film
- Zlatý glóbus: nominace v kategoriích nejlepší zahraniční film, nejlepší herečka v dramatickém filmu (Juliette Binoche), nejlepší filmová hudba (Zbigniew Preisner)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trois Couleurs : Bleu na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Box Office Mojo. Dostupné online. [cit. 2022-06-17].
- ↑ Trois Couleurs : Bleu (1993): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
