Pianistka (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pianistka
Původní název Die Klavierspielerin
La Pianiste
Země FrancieFrancie Francie
RakouskoRakousko Rakousko
NěmeckoNěmecko Německo
Jazyk francouzština
Délka 130 min
Žánr erotický / drama
Předloha Pianistka
Námět Pianistka
Elfriede Jelineková
Scénář Michael Haneke
Režie Michael Haneke
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Isabelle Huppertová
Annie Girardotová
Benoît Magimel
Produkce MK2
Les Films Alain Sarde
Arte France Cinéma
Wega Films
Hudba Martin Achenbach
Kamera Christian Berger
Kostýmy Annette Beaufaÿsová
Střih Monika Willi
Nadine Muse
Výroba a distribuce
Premiéra 14. května 2001 – FF v Cannes
5. září 2001 – Francie
Rozpočet 3 000 000
Tržby 13 897 768 USD[1][2]
Přístupnost 16+ (Francie)
Ocenění

Filmový festival v Cannes

  • Grand Prix, nejlepší herec, nejlepší herečka
César
  • nejlepší herečka ve vedlejší roli
Pianistka na ČSFD 
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pianistka (německy Die Klavierspielerin, francouzsky La Pianiste) je erotické filmové drama z roku 2001, napsanérežírované Michaelem Hanekem. Předlohou se stal stejnojmenný román z roku 1983 rakouské autorky a držitelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinekové.[3]

Příběh pojednává o vídeňské profesorce klavíru, jejím skrytém sexuálním životě a touhách. Hlavní roli ztvárnila francouzská herečka Isabelle Huppertová, která za svůj výkon obdržela několik ocenění, včetně ceny pro nejlepší herečku na Filmovém festivalu v Cannes a Evropskou filmovou cenu. Postavu její matky ztvárnila Annie Girardotová, oceněná Césarem pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Úloha mladého klavíristy, který prožívá s hlavní hrdinkou komplikovaný vztah, připadla Benoîtu Magimelovi.

Snímek natočený ve francouzsko-rakousko-polsko-německé koprodukci dosáhl návštěvnosti 2,5 miliónů diváků, z toho přibližně 700 tisíc osob drama zhlédlo ve Francii. Stal se tak nejnavštěvovanějším projektem vzniklým v rakouské produkci za několik předešlých let.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Erika Kohut (Isabelle Huppertová) působí jako profesorka klavíru na vídeňské konzervatoři. Ačkoli prožívá konec čtvrté dekády života, bydlí stále svobodná s dominantní matkou (Annie Girardotová), která má snahu kontrolovat její život; otec je dlouhodobě hospitalizován v psychiatrické léčebně.

Divákovi jsou v průběhu děje postupně odhalovány taje profesorčina soukromého života, jež skrývá za sebejistou fasádou. Sexuální potlačení se manifestuje několika parafiliemi, včetně voyeurismu, sadomasochismufetišismu. Projevy chování zahrnujícího sebepoškozování naznačují hraniční typ poruchy osobnosti.

Během soukromého koncertního vystoupení v jednom z vídeňských bytů se Erika setkává s okouzlujícím studentem techniky Walterem Klemmerem (Benoît Magimel), pocházejícím ze střední třídy, jehož zálibou je také hra na klavír. Jak jí mladík později sdělí, profesorka se mu „zavrtala do hlavy“. Kvůli ní složí talentové zkoušky na konzervatoř přímo do její třídy. Při dalším setkání, již v roli žáka, odhaluje své city a snaží se o bližší kontakt. Přestože se pedagožka nejdříve pokouší udržet chladný odstup – mimo jiné hlasovala proti ostatním členům komise pro Walterovo nepřijetí, rozvíjí se mezi oběma nestálý patologický vztah. Nadaný Rakušan obdivuje stejně jako Erika hudbu SchumannaSchuberta.

Profesorka zmaří vyhlídky na profesionální kariéru nejisté ale talentované žákyně konzervatoře Anny Schoberové (Anna Sigalevitchová), když ji sžírá blízký kontakt Anny a Waltera na zkoušce ročníkového koncertu. Stejně tak se snad obává, že by dívka mohla následovat její životní dráhu. Proto začínající klavíristce nasype střepy do kapsy bundy, o než si Anna pořeže prsty. Nic netušící matka (Susanne Lotharová) později pedagožce poděkuje, když převezme dceřin part na koncertě (dějová linka vztahu mezi matkou a dcerou v románové předloze chybí). Stále na zkoušce koncertu pak Walter následuje Eriku na toaletu a lačně se jí zmocní. Žena se poddajně nechává líbat, styk však odmítá a začíná mladíka uspokojovat ručně i orálně. Pod opakovanou pohrůžkou ukončení, se musí student ovládat a být poslušný.

Na hodině klavíru mu následně předává sexuální požadavky vepsané do dopisu. Uvnitř Waltera však narůstá frustrace z oddalování sexuálního aktu. Proto přichází do bytu pianistky, kde Erika naléhá, aby si její touhy a pravidla přečetl. Masochistické fantazie, které by jí měl působit, se mu hnusí, a rozpálený odchází s odkazem, že by se měla léčit.

Profesorka za ním přichází s omluvou na hokejový trénink. V hale mu vyznává lásku. Z její strany opět dochází k praktikování orálního sexu. Později večer se Walter zjevuje v jejím bytě, zamyká její matku v ložnici, a agresivně se Eriky zmocňuje. Mezitím co cituje z jejích dopisových přání, bez rozmyslu je brutálně plní, profesorku opakovaně udeří a zakrvácenou ji znásilní. Uspokojen dům opouští.

Druhý den si na koncert učitelka tajně přináší nůž z kuchyňské linky. V atriu síně se potkává s usměvavým Walterem i poraněnou Annou, za níž by měla odehrát klavírní part. Když v předsálí osiří, vytahuje nůž a bodá se jím do hrudní krajiny pod levý klíček. Zatímco z rány crčí krev, z koncertního sálu vychází na ulici.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Isabelle Huppertová Erika Kohut
Annie Girardotová matka
Benoît Magimel Walter Klemmer
Susanne Lotharová paní Schoberová
Udo Samel doktor Blonskij
Anna Sigalevitchová Anna Schoberová
Cornelia Köndgenová madam Blonská
Thomas Weinhappel barytonista
Eva Greenová Walterova snoubenka
Georg Friedrich muž v autokině
Philipp Heiss Naprawnik
William Mang pedagog
Rudolf Melichar ředitel
Michael Schottenberg pedagog
Gabriele Schuchterová Margot
Dieter Berner pedagog
Volker Waldegg pedagog
Martina Resetaritsová pedagožka
Annemarie Schleinzerová pedagožka
Karoline Zeislerová pedagožka
Liliane Neiska sekretářka
Luz Leskowitz houslista
Viktor Teuflmayr pianista
Viviane Bartschová žena v autokině (v titulcích jako Vivian Bartsch)
Florian Koban žák na konzervatoři
Thomas Auner pianista hrající Haydna
Noam Morgensztern první žák na konzervatoři (hlas)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vítězství[editovat | editovat zdroj]

Filmový festival v Cannes, 2001

César, 2002

Deutscher Filmpreis, 2002

  • nejlepší zahraniční film

Evropské filmové ceny, 2001

  • nejlepší evropská herečka – Isabelle Huppertová

Cena asociace losangeleských filmových kritiků, 2002

  • nejlepší herečka (finalistka) – Isabelle Huppertová

Cena národní společnosti filmových kritiků, 2002

  • nejlepší herečka (finalistka) – Isabelle Huppertová

Cena spolku ruských filmových kritiků, 2001

  • nejlepší zahraniční herečka – Isabelle Huppertová
  • nejlepší zahraniční film

Cena spolku sanfranciských filmových kritiků, 2002

  • nejlepší herečka – Isabelle Huppertová

Mezinárodní filmový festival v Seattlu, 2002

  • nejlepší herečka – Isabelle Huppertová

Nominace[editovat | editovat zdroj]

Bodil, 2003

  • nejlepší neamerický film

Filmový festival v Cannes, 2001

César, 2002

Ceny BAFTA, 2001

  • nejlepší zahraniční film – Michael Haneke, Veit Heiduschka

Evropské filmové ceny 2001

  • nejlepší evropský film
  • nejlepší evropský scénář – Michael Haneke

Independent Spirit Award, 2002

  • nejlepší zahraniční film

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků The Piano Teacher (film) na anglické Wikipedii a Die Klavierspielerin (Film) na německé Wikipedii.

  1. http://boxofficemojo.com/movies/?id=pianoteacher02.htm
  2. http://boxofficemojo.com/movies/intl/?page=&wk=2001W38&id=_fLAPIANISTE01
  3. Nobel Prize - 2004
  4. a b c d Festival de Cannes: The Piano Teacher [online]. [cit. 2009-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]