Přeskočit na obsah

Laure Calamy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Laure Calamy
Laure Calamy (2024)
Laure Calamy (2024)
Narození1975 (49–50 let)
Orléans, FrancieFrancie Francie
Alma materConservatoire national supérieure d'art dramatique
Významné roleNoémie (Chci mluvit se svým agentem!)
César
Nejlepší herečka
2021 Osel, milenec a já
Umělecké ceny
Molièrova cena pro nejlepší herečku
2018 Hra lásky a náhody
Filmový festival Sundance – zvláštní cena poroty za herecký výkon
2015 Zadní ulička
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laure Calamy (* 22. března 1975 Orléans) je francouzská herečka.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se do rodiny psycholožky a lékaře. Již v dětství si vyzkoušela divadelní herectví. Po maturitě se přestěhovala do Paříže a nastoupila na Conservatoire national supérieure d'art dramatique, kterou absolvovala v roce 2001. Tam se seznámila s Olivierem Py, který ji režíroval v divadelních hrách Au monde comme n'y étant pas, Orlando ou l'impatience a Les Parisiens.

Filmové kritiky poprvé zaujala svými hereckými výkony ve krátkometrážních filmech Ce qu'il restera de nous režiséra Vincenta Macaigne a Un monde sans femmes režiséra Guillauma Braca. Za druhý zmiňovaný snímek získala cenu Jeana Bazina na Filmovém festivalu Belfort. Její ztvárnění hlavní hrdinky Suzanne v krátkometrážním filmu Zadní ulička jí vyneslo speciální ocenění na Filmovém festivalu Sundance.

V letech 2015 až 2020 ztvárnila v komediálním seriálu Chci mluvit se svým agentem! asistentku Noémie Leclerc, která je zamilovaná do svého nadřízeného. V roce 2018 byla nominována na cenu César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za roli matky v dramatu Ava. Ve stejném roce získala Molièrovu cenu pro nejlepší herečku ve hře uváděné v komerčním divadle, za roli Lizety v Marivauxově Hře lásky a náhody. V roce 2020 získala svou druhou nominaci na filmovou cenu César, a to za vedlejší roli ve filmu Dominika Molla Pouze zvěř.

V roce 2021 získala Césara pro nejlepší herečku za ztvárnění hlavní hrdinky ve filmu Osel, milenec a já.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Celovečerní filmy

[editovat | editovat zdroj]

Krátkometrážní filmy

[editovat | editovat zdroj]

Televize

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laure Calamy na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Držitelky Césara pro nejlepší herečku
1976–1979
1980–1989
1990–1999
2000–2009
2010–2019
2020–dodnes
Držitelky Molièrovy ceny pro herečku

Suzanne Flon (1987) • Jeanne Moreau (1988) • Maria Casarès (1989) • Denise Gence (1990) • Dominique Valadié (1991) • Ludmila Mikaël (1992) • Edwige Feuillère (1993) • Tsilla Chelton (1994) • Suzanne Flon (1995) • Christiane Cohendy (1996) • Myriam Boyer (1997) • Dominique Blancová (1998) • Isabelle Carré (1999) • Judith Magre (2000) • Corinne Jaber (2001) • Annie Girardotová (2002) • Danielle Darrieuxová (2003) • Isabelle Carré (2004) • Christine Murillo (2005) • Judith Magre (2006) • Martine Chevallier (2007) • Myriam Boyer (2008) • Anne Alvaro (2009) • Dominique Blancová (2010) • Catherine Hiegel (2011) • Valérie Dréville, Isabelle Gélinas (2014) • Emmanuelle Devosová, Marie Gillain (2015) • Dominique Blancová, Catherine Frot (2016) • Elsa Lepoivre, Catherine Arditi (2017) • Marina Handsová, Laure Calamy (2018) • Marina Foïs, Anne Bouvier (2019) • Christine Murillo, Béatrice Agenin (2020) • Clotilde Hesme, Barbara Schulz (2022)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Laure_Calamy&oldid=23241711“