Gérard Depardieu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gérard Depardieu
Gérard Depardieu v roce 2008
Gérard Depardieu v roce 2008
Rodné jméno Gérard Xavier Marcel Depardieu
Narození 27. prosince 1948 (67 let)
Châteauroux, Indre, FrancieFrancie Francie
Aktivní roky 1965–dodnes
Manžel/ka Élisabeth Guignot (1971–1996)
Carole Bouquet (1998–2005)
Český dabing Miroslav Moravec, Miroslav Donutil, Ota Jirák
Zlatý glóbus
Nejlepší herec – muzikál a komedie
1991 – Zelená karta
César
Nejlepší herec
1981 - Poslední metro
1991 - Cyrano z Bergeracu

Gérard Xavier Marcel Depardieu (/ʒeʁaʁ dəpaʁdjø/, * 27. prosince 1948, Châteauroux, Indre, Francie) je významný francouzský filmový, divadelní a televizní herec s bydlištěm v ruském Mordvinsku.[1] Začátkem roku 2013 přijal státní občanství Ruska.[2] Je držitelem mnoha vyznamenání a mezinárodních filmových cen, včetně Zlatého glóbu a dvou Césarů.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako 3. ze 7 dětí chudé rodiny ve válkou,uprchlíky a kastami rozděleném městě. Jeho otec René byl kovodělník, ze kterého se stal silný alkoholik, který se příliš nestaral o svou rodinu. Jeho matka Anne mu již od raného dětství vštěpovala do hlavy, že byl nežádoucím dítětem, kterého nechtěla a když ho očekávala, snažila si propíchnout břicho jehlicí na šití, aby potratila. On sám však mimochodem již téměř od narození zastával ve své rodině místo muže a on sám mimochodem dokonce vytahoval při porodech jeho matky jeho vlastní sourozence z jejího lůna.

Již v jeho 8 letech ho však tento život omrzel natolik, že začal žít mimo svůj domov a začal se potloukat a žít na ulici. Zde se však brzy dopouštěl menších i větších přestupků proti zákonu. Ihned, co ve svých 13 letech ukončil školu, se vyučil tiskařem. Avšak už o rok později se opět dopustil přestupku proti zákonu, za což již byl varovně, na 1 týden, zavřen do vězení. Po propuštění měl ve svém rodném městě již veřejně rozšířenou pověst divokého kriminálníka, což nedokázal snést a opustil své rodné město. Poté se protloukal všude možně, po celé Francii a vystřídal stovku zaměstnání. V roce 1964 narazil v Paříži na svého dávného přítele, který zde studoval herectví a inspiroval ho, aby to zkusil také.

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Již od začátku studií byl nejvýraznějším a nejtalentovanějším studentem a i přesto, že ještě nedostudoval již začal hrát vedlejší a již brzy i hlavní role v divadlech. Ihned se stal jedním z nejdiskutovanějších a nejznámějších herců Francouzského divadla. Od té doby získal snad stovky nejvýznamnějších divadelních cen po celém světě. Tak to bylo až do roku 2004. Poté si dal desetiletou pauzu a v lednu 2014 se vrátil na scénu , když si zahrál hlavní roli v americké hře Milostné dopisy . Svou divadelní neaktivitu vysvětlil, tím, že ho v poslední době herectví nebavilo a že, se ho chystal pověsit za hřebík.

Film[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 1965 si zahrál hlavní roli v krátkém filmu Bítník a kočička. Naplno však začal ve filmu hrát až od roku 1970, ze začátku však hrál pouze vedlejší role, avšak pomohlo mu to, že již od začátku své filmové kariéry hrál po boku největších hvězd tamní evropské kinematografie jako byli např.: Jean Gabin, Alain Delon či Michel Galabru. V roce 1974 si zahrál hlavní roli ve filmu Buzíci, který je zlomový v jeho kariéře, protože ho proslavil avšak jako nejkontroverznější Francouzskou hvězdu, protože v něm hrál rebela, který kradl a prováděl lidem vulgární vtípky a jedním z jeho hobby byl sex. Od té doby jako kdyby se filmy stejného žánru ve Francii lepily pouze na něj a proto tato jeho pověst se vyvinula k dokonalosti. Díky tomu již však byl mediálně a bulvárně známý a tak mohla jeho sláva začít. Již v roce 1976 si zahrál ve vážném a známém filmu, který se konečně nepodobá oněm ostatním. Byl to film XX.století, ve kterém si zahrál hlavní roli po boku světově významného herce Roberta de Nira. Už roce 1976 byl nominován na nejvyšší francouzskou filmovou cenu- César.

Na vrcholku slávy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1980 si zahrál ve snímku poslední metro v hlavní roli s Catherine Deneuve. Za tento film poprvé získal Césara. Od té doby získal hromadu nejvýznamnějších filmových cen po celém světě. Stal se nejvýznamnějším a nejžádanějším hercem celého evropského kontinentu. Získal řadu ocenění,řádů, vyznamenání i od některých významných politiků či (nejen) francouzských prezidentů. Dostal i řadu titulů a stal se nakonec i národním umělcem. Jeho nejsilnější stránkou bylo to, že jako jeden z mála herců dokázal hrát jakoukoliv roli. Například se nestal jen symbolem dramat s Catherine Deneuve, Michelem Galabru, Yvesem Montande, ale byl i symbol francouzských úspěšných komedií, hlavně komediální série s tamním nejúspěšnějším francouzským komikem Pierrem Richardem. Měl také velké štěstí v tom, že s ním natáčeli největší filmové legendy Francie jako třeba Francois Veber, Bertrand Blier, Claude Zidi, Francois Truffaut,Jossé Dayan,Fanny Ardant,Claude Berri a nejen významní Francouzi. Ale i třeba Bernando Bertolluci, Luigi Comencinni, Mario Monticelli (Itálie) či Andrzej Wajda (Polsko) a řada dalších zahraničních osobností. Dokonce i taková osobnost jako on sám si své vlastní filmy občas režíroval, z nichž měl největší úspěch snímek Tartuffe (1984). I přesto, že se to zdá neuvěřitelné, právě on je údajně první, nejen francouzský, ale i evropský herec, který dobyl Hollywood. Jediný komu se to po něm povedlo, byl pouze další Francouz, tím byl Jean Reno. Stalo se to už v roce 1986, když jeho film Jean od Floretty, stal jedním z nejoblíbenějším a nejrychleji rozšiřující film po celé USA. Američané ho od té doby zařazují mezi nejlepší neanglicky mluvených filmů všech dob.

Americký sen[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 si zahrál po boku Andy McDowell v romantické komedii Zelená karta, který režíroval populární americký režisér Peter Weir. Tato komedie se ve své době stala dokonce největším konkurentem další známé romantické komedii Pretty Woman, která měla náhodou podobné téma,styl,žánr,prostředí,popularitu a také se jako Zelená karta stala v USA kultem své doby. Jasné je však to, že se Gérard stal prvním francouzským hercem, který dobyl onu slavnou kinematografii USA. Protože už v následujícím roce vyhrál druhou nejcennější americkou filmovou cenu- Zlatý globus. Je přímo i neuvěřitelné, že do té doby téměř nějaký neznámý Francouz si vtrhne do Hollywoodu a v boji o této ceny a slávu porazí na hlavu největší tamní americké hvězdy jako byli např.: McCullay Culkin (Sám doma), Richard Gere (Pretty Woman), Patricka Swayze (Duch) či dokonce i Johny Depp (Střihoruký Edward). Dokonce měl namále, když si v roce 1990 zahrál hlavní roli v Rostandově zfilmované hře Cyrano z Bergeracu který, byl nominován a stal se hlavním favoritem v boji o nejcennější americké a hollywoodské filmové ceně, o cenu americké filmové akademie- Oscara. Poté, co ho však nedostal, tak on sám i jeho fanoušci, tvrdili, že za to, že nezvítězil, je na vině, obří mediální kampan, vedená americkým bulvárem. Těsně před rozdáváním Oscarů se totiž v USA rozhořela zpráva, o tom že byl ve svém mládí, čímž údajně zůstal tajně dodnes, největším sexuálním deviantem ve Francii, který často neměl daleko od znásilnění. V té době se i údajně spekulovalo o tom, že tuto kampan vůči Gérardu Depardieuovi, vedla produkce Oscarového snímku Tanec s vlky (1990), která se snažila pověst hlavního herce Cyrana z Bergeracu (1990) zdiskreditovat, aby získala podporu veřejnosti, získala Oscara (což se i stalo) a hlavně zdiskreditovala celý tento film, který byl v té době největším konkurentem Tance s vlky. Jasné je pouze, to že Gérard, již od té doby o Oscara nikdy nebojoval, a to, že od té doby nenávidí a je největším kritikem amerických médií a amerického bulvárního tisku. I přesto, tyto události ho po té již příliš nepoškozovaly a jeho americká sláva pokračovala.V roce 1992 si zahrál dokonce Kryštofa Kolumba, v populárním snímku Ridleyho Scotta 1492:Dobytí Ráje. Jeho jméno však není v americké kinematografii spojováno pouze s tímto režisérem, ale i řadou úspěšných herců jako třeba Jeremy Irons, Katherine Heigl či dokonce Leonardo di Caprio. Ale i další významní režiséři jakými byli Christopher Hampton (Bomba pro Greenwich) nebo Kenneth Branagh (Hamlet). V roce 2000 byl dokonce ve službách samotného Walta Disneye, když si zahrál ve zfilmované Disneyovce 102 dalmatinů.

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Celovečerní filmy[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

César[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Jiná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gérard Depardieu na anglické Wikipedii.

  1. Depardieu přijel do Moskvy. Otevře kino, sejde se s patriarchou a převezme potvrzení o pobytu [online]. IHNed.cz, 2013-02-22, [cit. 2013-12-21]. Dostupné online.  
  2. Gérard Depardieu dostal od Putina ruské občanství [online]. novinky.cz, 2013-01-03, [cit. 2013-12-21]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEUMANN, Laurent. Gérard Depardieu – naživu!. Praha : XYZ, 2005. 265 s. ISBN 80-86864-17-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]