Swann Arlaud

Swann Arlaud
Swann Arlaud
	Arlaud v roce 2019
Narození	30. listopadu 1981 (42 let) ; Fontenay-aux-Roses; Francie
Příbuzní	Max Vialle (dědeček)
César
	Nejlepší herec; 2018 – Chovatel; Nejlepší herec ve vedlejší roli; 2020 – Chvála Bohu; 2024 – Anatomie pádu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Swann Arlaud (* 30. listopadu 1981 Fontenay-aux-Roses) je francouzský herec a režisér.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vyrostl v herecké rodině a s hraním začal již v útlém věku. Jeho kariéra se dlouho omezovala pouze na malé role v televizních seriálech i ve filmech. Zlom přišel v roce 2016, kdy se objevil ve filmu Ni le ciel ni la terre režiséra Clémenta Cogitora. Za svůj herecký výkon se objevil na seznamu slibných herců, který publikuje Filmová umělecká akademie udělující cenu César. Ve stejném roce byl za svůj výkon ve filmu Les Anarchistes nominovaný na Césara v kategorii nejslibnější herec.

V roce 2018 získal Césara pro nejlepšího herce za ztvárnění hlavního hrdiny v dramatu Chovatel. V roce 2020 obdržel Césara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za roli ve snímku Chvála Bohu.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Herecká filmografie[editovat | editovat zdroj]

Rok	Název	Role	Poznámky
1987	Jeux d'artifices
1992	La Révolte des enfants	Lucien
1994	Bête de scène		krátký film
2004	P.J.	Luc	televizní seriál
2005	D´Artagnan a tři mušketýři	mušketýr	televizní film
	Les Monos	Double L	televizní seriál
	Groupe flag	student	televizní seriál
	Šedé duše	voják
	L'Ordre du temple solaire	Patrick Vuarnet	televizní film
2006	Rok v mém životě	Étienne
	Aristokraté	hezký muž
	Ženská spravedlnost	Jérôme Caubert	televizní seriál
2007	P.J.	Pierrick	televizní seriál
	Reportéři	Thomasův montér	televizní seriál
	Sur le fil	Fabrice Andréani	televizní seriál
2008	Paris, enquêtes criminelles	Rémi Royer	televizní seriál
	Prosté srdce	Paul Aubain
	Spiral	Steph	televizní seriál
	Central Nuit	Ludo Fortin	televizní seriál
2009	Extase	Hugo
	Réfractaire	Ady
	La Femme invisible (d'après une histoire vraie)	stážista
	Le Bel Âge	François
	Nicolas Le Floch	Jean Galaine	televizní seriál
	Le Dernier vol
2010	Le Repenti	Jérémie	televizní film
	Odsun	Weismann
	Tajemství mumie	křikloun před Elysejským palácem
	Drahá Prudence	Jean-Pierre
	Druhý svět	Dragon
	Nováčci	Vincent Mora	televizní seriál
	Au siècle de Maupassant: Contes et nouvelles du XIXème siècle	mladý kupec	televizní seriál
	Láska s vůní čokolády	Antoine
2011	Face	dezertér	krátký film
	Alexis Ivanovitch vous êtes mon héros	Alex	krátký film
	Xanadu	Lapo Valadine	televizní seriál
	Ony	mladý klient
	Ne nous soumets pas à la tentation	Stéphan
	A quoi tu joues ?	Benoît	krátký film
2012	Muž, který se směje	Sylvain
	La joie de vivre	Lazare	televizní film
	Crawl	Martin
	Une place	Denis	krátký film
2013	Chat	mladý muž	krátký film
	Lazare	Virgile	krátký film
	Meurtres à Saint-Malo	Loïc	televizní seriál
	Michael Kohlhaas	baron
	Nous sommes tous des êtres penchés	Paul	krátký film
	Alibi	cikán	krátký film
2014	Bon rétablissement !	Camille
2014	Špekoun	Pat
2015	Paris	Simon	televizní seriál
	En immersion	chemik	televizní minisérie
	Elixir	André
	Les Anarchistes	Elisée Mayer	Nominace – César pro nejslibnějšího herce
	Ni le ciel ni la terre	Jérémie Lernowski
	La Dernière Ballade		krátký film
2016	Láska podle představy	Nicolai
	Příběh jednoho života	Julien de Lamare
	Goliath		krátký film
	The End	mladý muž
	Baden Baden	Simon
2017	Chovatel	Pierre Chavanges	César pro nejlepšího herce Nominace – Globes de Cristal pro nejlepšího herce Nominace – Lumièrova cena pro nejlepšího herce
2017	Gros chagrin	Jean (hlas)	krátký film
2018	Chvála Bohu	Emmanuel Thomassin	César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli Nominace – Lumièrova cena pro nejlepšího herce
2018	Un beau voyou	Bertrand
2019	Kábulské vlaštovky	hlas Mohsena
	Útěk z Rakky	Sylvain
	Perdrix	Pierre Perdrix
2020	Comment je suis devenu super-héros	Naja
2021	Coeurs vaillants	kurátor
2022	À propos de Joan	Nathan Verra
2023	Anatomie pádu	Vincent	César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli

Režisérská filmografie[editovat | editovat zdroj]

Rok	Název	Poznámky
2002	Tolérance Zéro	krátký film
2016	Venerman	krátký film; spolurežisér
2021	Zorey	krátký film; režisér, spoluscenárista

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

2010: Marta Hillers: Une femme à Berlin, režie Tatiana Vialle, uváděno v Théâtre du Rond-Point
2013: Andrew Payne: En réunion, režie Patrice Kerbrat, uváděno v Petit Montparnasse
2013: Bruno Nuytten: Prendre le risque d'aller mieux, režie Tatiana Vialle, uváděno v Ciné 13 Théâtre

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Swann Arlaud na francouzské Wikipedii a Swann Arlaud na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Swann Arlaud na Wikimedia Commons
Swann Arlaud v Česko-Slovenské filmové databázi
Swann Arlaud v Internet Movie Database (anglicky)
Swann Arlaud v databázi AlloCiné (francouzsky)

Držitelé Césara pro nejlepšího herce

1976–1979	1976 Philippe Noiret (Stará puška) • 1977 Michel Galabru (Soudce a vrah) • 1978 Jean Rochefort (Krab bubeník) • 1979 Michel Serrault (Klec bláznů)

1980–1989	1980 Claude Brasseur (Válka policajtů) • 1981 Gérard Depardieu (Poslední metro) • 1982 Michel Serrault (Svědek) • 1983 Philippe Léotard (Práskač) • 1984 Coluche (Ahoj, tajtrlíku!) • 1985 Alain Delon (Náš příběh) • 1986 Christopher Lambert (Podzemka) • 1987 Daniel Auteuil (Jean od Floretty a Manon od pramene) • 1988 Richard Bohringer (Velká cesta) • 1989 Jean-Paul Belmondo (Cesta zhýčkaného dítěte)

1990–1999	1990 Philippe Noiret (Život a nic jiného) • 1991 Gérard Depardieu (Cyrano z Bergeracu) • 1992 Jacques Dutronc (Van Gogh) • 1993 Claude Rich (Le Souper) • 1994 Pierre Arditi (Smoking / No Smoking) • 1995 Gérard Lanvin (Nejmilejší syn) • 1996 Michel Serrault (Nelly a pan Arnaud) • 1997 Philippe Torreton (Kapitán Conan) • 1998 André Dussollier (Stará známá písnička) • 1999 Jacques Villeret (Blbec k večeři)

2000–2009	2000 Daniel Auteuil (Dívka na mostě) • 2001 Sergi López (Harry to s vámi myslí dobře) • 2002 Michel Bouquet (Comment j'ai tué mon père) • 2003 Adrien Brody (Pianista) • 2004 Omar Sharif (Můj učitel Ibrahim) • 2005 Mathieu Amalric (Králové a královna) • 2006 Michel Bouquet (Le Promeneur du Champ-de-Mars) • 2007 François Cluzet (Nikomu to neříkej) • 2008 Mathieu Amalric (Skafandr a motýl) • 2009 Vincent Cassel (Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog)

2010–2019	2010 Tahar Rahim (Prorok) • 2011 Éric Elmosnino (Serge Gainsbourg: Heroický život) • 2012 Omar Sy (Nedotknutelní) • 2013 Jean-Louis Trintignant (Láska) • 2014 Guillaume Gallienne (Kluci a Guillaume, ke stolu!) • 2015 Pierre Niney (Yves Saint Laurent) • 2016 Vincent Lindon (Zákon trhu) • 2017 Gaspard Ulliel (Je to jen konec světa) • 2018 Swann Arlaud (Chovatel) • 2019 Alex Lutz (Guy)

2020–dodnes	2020 Roschdy Zem (Slitování) • 2021 Sami Bouajila (Syn) • 2022 Benoît Magimel (De son vivant) • 2023 Benoît Magimel (Pacifiction)

Držitelé Césara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli

1976–1979	1976 Jean Rochefort (Ať začne slavnost...) • 1977 Claude Brasseur (Záletník) • 1978 Jacques Dufilho (Krab bubeník) • 1979 Jacques Villeret (Robert a Robert)

1980–1989	1980 Jean Bouise (Hlavička) • 1981 Jacques Dufilho (Špatný syn) • 1982 Guy Marchand (Svědek) • 1983 Jean Carmet (Bídníci) • 1984 Richard Anconina (Ahoj, tajtrlíku!) • 1985 Richard Bohringer (Zúčtování) • 1986 Michel Boujenah (Tři muži a nemluvně) • 1987 Pierre Arditi (Mélo) • 1988 Jean-Claude Brialy (Les Innocents) • 1989 Patrick Chesnais (Předčitatelka)

1990–1999	1990 Robert Hirsch (Hiver 54, l'abbé Pierre) • 1991 Jacques Weber (Cyrano z Bergeracu) • 1992 Jean Carmet (Děkuji, živote) • 1993 André Dussollier (Srdce v zimě) • 1994 Fabrice Luchini (Tout ça... pour ça!) • 1995 Jean-Hugues Anglade (Královna Margot) • 1996 Eddy Mitchell (Le bonheur est dans le pré) • 1997 Jean-Pierre Darroussin (Rodinný průvan) • 1998 Jean-Pierre Bacri (Stará známá písnička) • 1999 Daniel Prévost (Blbec k večeři)

2000–2009	2000 François Berléand (Můj malý podnik) • 2001 Gérard Lanvin (Někdo to rád jinak) • 2002 André Dussollier (Důstojnický pokoj) • 2003 Bernard Le Coq (Se souvenir des belles choses) • 2004 Darry Cowl (Na ústa ne) • 2005 Clovis Cornillac (Lži a zrady) • 2006 Niels Arestrup (Tlukot mého srdce se zastavil) • 2007 Kad Merad (Neboj, jsem v pořádku) • 2008 Sami Bouajila (Svědci) • 2009 Jean-Paul Roussillon (Vánoční příběh)

2010–2019	2010 Niels Arestrup (Prorok) • 2011 Michael Lonsdale (O bozích a lidech) • 2012 Michel Blanc (Ministr) • 2013 Guillaume de Tonquédec (Jméno) • 2014 Niels Arestrup (Zamini) • 2015 Reda Kateb (Hippocrate) • 2016 Benoît Magimel (Hlavu vzhůru!) • 2017 James Thierrée (Monsieur Chocolat)• 2018 Antoine Reinartz (120 BPM) • 2019 Philippe Katerine (Utop se, nebo plav)

2020–dodnes	2020 Swann Arlaud (Chvála Bohu) • 2021 Nicolas Marié (Sbohem, blbci!) • 2022 Vincent Lacoste (Ztracené iluze) • 2023 Bouli Lanners (Noc 12.)