Ztracené iluze (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ztracené iluze
Původní názevIllusions perdues
Země původuFrancieFrancie Francie
Jazykfrancouzština
Délka149 min
Žánryfilmové drama
historický film
film založený na románu
PředlohaZtracené iluze
ScénářJacques Fieschi
Xavier Giannoli
RežieXavier Giannoli
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleGérard Depardieu
Cécile de France
Vincent Lacoste
Benjamin Voisin
Xavier Dolan
… více na Wikidatech
KameraChristophe Beaucarne
KostýmyPierre-Jean Larroque
StřihCyril Nakache
Výroba a distribuce
Premiéra2021
22. prosince 2022 (Německo)
2. března 2023 (Maďarsko)
Česká premiéraČesko 7. dubna 2022
DistribuceCirko Film
Česká distribuceFilm Europe
OceněníCésar pro nejlepší film (2022)
Ztracené iluze na ČSFDIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ztracené iluze, ve francouzském originále Illusions perdues, je francouzský dramatický film. Jeho scenáristou a režisérem je Xavier Giannoli a jedná se o adaptaci stejnojmenné Balzacovy knihy. Film byl uveden v oficiální soutěži na Filmovém festivalu v Benátkách 2021. Získal také řadu ocenění, včetně sedmi Césarů v roce 2022 a mezi nimi i cenu za nejlepší film.

Ve Francii měl film premiéru 20. října 2021, v českých kinech 7. dubna 2022.[1]

O filmu[editovat | editovat zdroj]

Lucien de Rubempré je mladý idealistický básník, který se narodil na počátku devatenáctého století v chudobě v Angoulême. Vztah s vdanou ženou z místní šlechty je pro něj příležitostí odjet do Paříže a uspokojit své ambice. V tomto hektickém a krutém městě brzy zjistí, že pařížský literární, intelektuální a umělecký život je jen pozlátkem rozsáhlého a cynického ekonomického systému, kde se „všechno kupuje a prodává, literatura i tisk, politika i city, pověst i duše“. Díky svému literárnímu talentu se začíná prosazovat v pařížské vyšší společnosti. Tento systém se však obrátí proti němu.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Benjamin Voisin Lucien Chardon, zvaný Lucien de Rubempré
Cécile de France Louise de Bargeton
Vincent Lacoste Étienne Lousteau
Xavier Dolan Nathan d'Anastazio
Salomé Dewaels Coralie
Jeanne Balibar markýza d'Espard
André Marcon baron du Châtelet
Louis-Do de Lencquesaing Finot
Gérard Depardieu Dauriat
Jean-François Stévenin Singali
Jean-Paul Muel pan de Bargeton
Jean-Marie Frin Camusot
Isabelle de Hertogh Bérénice
Armand Éloi kontrolor v opeře
Jean-Paul Bordes ředitel Réveil
Julien Sibre kontrolor v Bas Rouge

Ocenění a nominace[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Nominace[editovat | editovat zdroj]

S 15 nominacemi ve 13 různých kategoriích na 47. ročníku udílení Césarů, se film stal historicky nejúspěšnějším v počtu nominací na Césara.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Illusions perdues (film, 2021) na francouzské Wikipedii.

  1. MÍŠKOVÁ, Věra. Filmové premiéry: Stínohra, René - Vězeň svobody, Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství či Město na řece. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-04-07 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  2. RIVAS, Athena. César 2022: Avant "Illusions perdues", jamais un film n'avait été autant nommé. Huffington Post [online]. 2022-01-26 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]