Národní řád za zásluhy (Francie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Národní řád za zásluhy
Ordre national du Mérite
Insignie Národního řádu za zásluhy v hodnosti důstojníka
Insignie Národního řádu za zásluhy v hodnosti důstojníka
Uděluje

Francouzská republika
Typ řád za zásluhy
Založeno 3. prosince 1963
Stát FrancieFrancie Francie
Uděluje se za za záslužné civilní a vojenské činy
Status dosud udílen
Zakladatel Charles de Gaulle
Hlava řádu Prezident Francie Emmanuel Macron
Třídy velkokříž
velkodůstojník
komandér
důstojník
rytíř
Statistiky
Poprvé uděleno 1963
Ostatní vyznamenání
Vyšší Médaille militaire
Nižší Národní medaile uznání pro oběti terorismu
Související Řád za námořní zásluhy
Řád za zemědělské zásluhy

Národní řád za zásluhy (v originále Ordre national du Mérite) je francouzské státní vyznamenání zavedené generálem de Gaullem 3. prosince 1963.[1] Udílí jej prezident Francouzské republiky za mimořádné zásluhy ve prospěch francouzského národa, a to zásluhy v aktivní vojenské službě či v záloze i zásluhy civilní.

Hlavní francouzská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Z protokolárního hlediska představuje nižší úroveň státního ocenění oproti Řádu čestné legie (Légion d'Honneur), který zavedl Napoleon Bonaparte roku 1802 a je vyhrazen pouze pro občany Francie.[2] Jen výjimečně může být udělen i cizincům, kteří se mohou vykázat zásluhami o Francii.

Řád za zásluhy nahradil množství dosavadních zvláštních ministerských vyznamenání zřizovaných mezi 30. a 50. lety 20. století a několik koloniálních řádů pocházejících z poslední čtvrtiny 19. století. Hodnostně před ním stojí Řád osvobození (Ordre de la Libération), následuje Vojenská medaile (Médaille militaire).

Třídy řádu[editovat | editovat zdroj]

Řád má celkem pět tříd, stejně jako Řád čestné legie, přičemž nejnižší pátou třídu představuje rytíř a nejvyšší první třídu velkokříž. Kritéria pro nositele jednotlivých tříd jsou následující:[2]

  1. Velkokříž (Grand-Croix) – nejméně 3 roky ve velkodůstojnické třídě
  2. Velkodůstojník (Grand Officier) – nejméně 3 roky v komandérské třídě
  3. Komandér (Commandeur) – nejméně 5 let v důstojnické třídě (rovněž pro důstojníky aktivní vojenské služby)
  4. Důstojník (Officier) – nejméně 5 let v rytířské třídě (pro důstojníky aktivní vojenské služby 7 let)
  5. Rytíř (Chevalier) – minimální věk 35 let, nejméně 10 let veřejné služby, významné zásluhy (pro důstojníky aktivní vojenské služby nejméně 15 let služby)

Insignie[editovat | editovat zdroj]

Odznak a plaketu řádu navrhl francouzský sochař a medailér Max Leognany.[2]

Jednotlivé třídy nosí své insignie následujícími způsoby:

  • Rytíř (Chevalier) – odznak se stuhou na levé straně hrudi
  • Důstojník (Officier) – odznak se stuhou a rozetou na levé straně hrudi
  • Komandér (Commandeur) – odznak se stuhou kolem krku
  • Velkodůstojník (Grand Officier) – odznak se stuhou a rozetou na levé straně hrudi a hvězdu na pravé straně hrudi
  • Velkokříž (Grand-Croix) – odznak se šerpou přes pravé rameno a hvězda na levé straně hrudi
Stuhy jednotlivých tříd nošené na stejnokrojích
Rytíř
Chevalier
Důstojník
Officier
Komandér
Commandeur
Velkodůstojník
Grand Officier
Velkokříž
Grand-Croix
Správné nošení insignií jednotlivých tříd Řádu za zásluhy
Správné nošení insignií jednotlivých tříd Řádu za zásluhy

Nositelé řádu[editovat | editovat zdroj]

Mezi české držitele řádu patří mimo jiné:

Dále např.:

  • Jan Karsten (2023) - generální ředitel energetické společnosti EQUANS Česká republika

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ordre national du Mérite na francouzské Wikipedii a National Order of Merit (France) na anglické Wikipedii.

  1. Décret n° 63-1196 du 3 décembre 1963 portant création d'un ordre national du Mérite, Journal officiel de la République française č. 284 z 5. prosince 1963, str. 10834–10837, na Légifrance.
  2. a b c BATTINI, Jean; WITOLD, Zaniewicki. Guide pratique des décorations françaises actuelles. Paris: Lavauzelle, 2003. ISBN 2-7025-1030-2. S. 37–48. 
  3. a b c d e f g h ČTK, iDNES.cz. Hegerová si svými šansony vyzpívala francouzský Řád za zásluhy. iDNES.cz [online]. 2013-04-04 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 
  4. Velvyslanec Petr Drulák končí svoji misi ve Francii. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  5. a b Předání vyznamenání na Francouzské ambasádě v Praze [online]. Velvyslanectví Francie v Praze, 2009-03-30 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f Hejtman Středočeského kraje dostane vysoké francouzské vyznamenání. ČRo Region, Středočeský kraj [online]. 2003-11-20 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 
  7. a b V Klatovech se rozdávala francouzská vyznamenání [online]. Francouzský institut v Praze [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-23. Dostupné také na: [1]. 
  8. ČTK. Kalendárium: Pondělí 4. června. Magazín ČeskéNoviny.cz [online]. 2012-06-03 [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  9. SCHEJBAL, Jaroslav. Dvanáct piv? Na muže středního věku slušný výkon. iList.cz [online]. 2005-11-24 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 
  10. PETRUŽELA, Jan. Editorial. Divadelní revue [online]. [cit. 2013-04-04]. Roč. 2011, čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. Dostupné také na: [2]. 
  11. Předávání insignií vysokého důstojníka Státního řádu za zásluhy [doc]. Velvyslanectví Francie v Praze, 2011-10-18 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 
  12. ČTK. K hrstce Čechů oceněných francouzským Řádem za zásluhy se přidá Meda Mládková. iHNed.cz [online]. 2012-11-27 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 
  13. Vědecká ocenění: Archiv [online]. FSV UK [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Dostupné také na: [3]. 
  14. jov. Sarkozy vyznamenal lidoveckou poslankyni Šojdrovou. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-02-23 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  15. ČT24, ČTK. Petr Uhl dostal nejvyšší sudetoněmecké ocenění. ČT24 [online]. 2008-04-02 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]