Přeskočit na obsah

Walter Matthau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Walter Matthau
Walter Matthau v roce 1952
Walter Matthau v roce 1952
Rodné jménoWalter John Matthow
Narození1. října 1920
New York
Úmrtí1. července 2000 (ve věku 79 let)
Santa Monica
Místo pohřbeníWestwood Village Memorial Park Cemetery
Alma materNová škola
Seward Park High School
Aktivní roky1944–2000
ChoťCarol Grace (1959–2000)
Grace Geraldine Johnson (1948–1958)
DětiCharles Matthau
Jenny Matthau
David Matthau
Český dabingSoběslav Sejk
Oscar
Nejlepší herec ve vedlejší roli
1966Štístko
Zlatý glóbus
Nejlepší herec ve filmovém muzikálu nebo komedii
1976Vstupte
Cena BAFTA
Nejlepší herec v hlavní roli
1974Pete a Tillie; Charley Varrick

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Matthau (1. října 1920, New York1. července 2000 Santa Monica, Kalifornie) byl americký herec rusko-židovského původu, otec herce a režiséra Charlese Matthaua, držitel ceny Americké filmové akademie Oscar i prestižní americké divadelní ceny Tony.

Matthau se narodil jako Walter John Matthow[1][2] 1. října 1920 v New York City ve čtvrti Lower East Side.

Jeho matka, Rose (za svobodna Berolsky), byla židovka z Litvy, která pracovala jako dělnice v oděvním průmyslu a otec, Milton Matthow, byl ukrajinský Žid z Kyjeva, který pracoval jako pouliční obchodník a elektrikář.[3][4][5] Od dětství si na Manhattanu přivydělával na živobytí různými pomocnými pracemi, později pracoval i jako boxerský instruktor a trenér basketbalu.

Od mládí také hrál ochotnicky divadlo. Během 2. světové války sloužil v Americké armádě u bombardovacího letectva ve Velké Británii jakožto telegrafista na letounu B-24 Liberator. Herectví studoval až po skončení války v rodném New Yorku. Svoji uměleckou dráhu zahájil v zájezdových divadlech. V roce 1948 debutoval na divadelních prknech na newyorské Broadwayi.

U televize a filmu se začal objevovat teprve na počátku 50. let, kdy zpočátku hrál drobné a epizodní role, často hrál různé padouchy, nesympatické antihrdiny či lidi na okraji společnosti.

Mezi hvězdy amerického filmu se prosadil až v 60. letech 20. století díky režiséru Bilimu Wilderovi, kdy úspěšně vytvořil komickou dvojici s Jackem Lemmonem. Českým divákům bude také dobře znám, mimo jiné, též z filmové podoby známého muzikálu Hello, Dolly! (Hello, Dolly!; 1969), kde si zahrál hlavní roli po boku Barbry Streisandové.

Filmografie (výběrová)

[editovat | editovat zdroj]
  1. EDELMAN, Rob; AUDREY E. KUPFERBERG. Matthau: a life. Lanham, Maryland: Taylor Trade Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN 0-87833-274-X. S. 4. 
  2. WRIGHT, Stuart J. An emotional gauntlet: from life in peacetime America to the war in European skies. [s.l.]: Terrace Books, 2004. Dostupné online. ISBN 0-299-20520-7. S. 179. 
  3. STONE, Judy. Matthau – A Sex Symbol Or a Jewish Mother?. The New York Times. NYTimes.com, September 8, 1968. Dostupné online [cit. 2014-02-03]. subscription required
  4. Walter Matthau profile at [online]. Filmreference.com [cit. 2014-02-03]. Dostupné online. 
  5. GUSSOW, Mel. Walter Matthau, 79, Rumpled Star and Comic Icon, Dies. The New York Times. NYTimes.com, July 2, 2000. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]