Soběslav Sejk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Soběslav Sejk
Soběslav Sejk v úloze Morphyho
Soběslav Sejk v úloze Morphyho
Narození 9. října 1922
Praha
Úmrtí 19. dubna 2004 (ve věku 81 let)
Praha
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Alma mater Pražská konzervatoř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soběslav Sejk (9. října 1922 Praha19. dubna 2004 Praha) byl český herec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Během studia na gymnáziu se rozhodl, že bude profesionálním hudebníkem, a proto přestoupil na pražskou konzervatoř. Nicméně již od dětství hrával ochotnické mládežnické divadlo. Na počátku nacistické okupace působil jako elév v pražském Národním divadle. Poté vystřídal několik menších scén a zájezdových divadel – např. Intimní divadlo (19421945). Po skončení 2. světové války spoluzakládal činoherní soubor v Teplickém divadle, ale velice brzy se vrátil zpět do Prahy, kde krátce působil v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, pak přešel přes působení v Divadle S.K.Neumanna (19481950) do Státního divadla v Brně (1950–1953). Od roku 1953[1] až do roku 1990, kdy odešel do důchodu, byl členem souboru činohry Národního divadla v Praze.

Jednalo se o herce s velmi dobrou dikcí a výbornou jevištní řečí, který na divadle často hrál charakterní a oduševnělé postavy. Svoje hlasové dispozice dobře uplatňoval v rozhlase, televizi a v dabingu. Propůjčoval svůj hlas např. Michelu Galabruovi i Walteru Matthauovi.

V roce 1972 získal ocenění Zasloužilý člen ND. Za celoživotní mistrovství v dabingu obdržel v roce 1995 Cenu Františka Filipovského.

Rozhlasové role[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 434
  2. Tvůrčí skupina Drama a literatura. Thomas Bernhard: Minetti. Portrét umělce jako starého muže [online]. Český rozhlas, 2017-02-11 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 255
  • František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 75, 141
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 178, 290, 340, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 130, 188, 220, 227, 298, 365, 466.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 64–66.
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 434–5
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 634–636.
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 128, 299, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 214, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]