Ettore Scola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ettore Scola
Narození 10. května 1931
Trevico
Úmrtí 19. ledna 2016 (ve věku 84 let)
Řím
Aktivní roky 1964–2013
Zlatý glóbus
1978 (Zvláštní den)
César
1984 (Tančírna)

Ettore Scola (10. května 1931 Trevico19. ledna 2016 Řím)[1] byl italský filmový režisér a scenárista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jako student práv na římské univerzitě La Sapienza si přivydělával kreslením karikatur do novin a psaním rozhlasových skečů pro Alberta Sordiho, od roku 1953 psal filmové scénáře a roku 1964 debutoval jako režisér filmem Když dovolíte, budeme mluvit o ženách. Vynikal v psychologickém žánru, často komediálně odlehčeném, s výraznými společenskokritickými tendencemi; byl členem Italské komunistické strany a ministrem kultury v její stínové vládě.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Patřil k významným představitelům italské kinematografie sedmdesátých a osmdesátých let, k jeho nejúspěšnějším filmům patřily Oškliví, špinaví a zlí (obraz chudinské římské periférie spojující vlivy neorealismu s černým humorem), Zvláštní den (film představuje Mussoliniho režim neobvyklým pohledem dvou outsiderů, udřené ženy v domácnosti a homosexuálního disidenta, v hlavních rolích Sophia Lorenová a Marcello Mastroianni) a Terasa, záznam setkání pětice přátel (Jean-Louis Trintignant, Marcello Mastroianni, Serge Reggiani, Ugo Tognazzi, Vittorio Gassman), které přináší hořké životní bilancování i úvahy o pozici intelektuála v moderní společnosti. Mastroianniho obsadil také do role Giacoma Casanovy v historickém filmu Noc ve Varennes. Značný ohlas získala jeho formálně pozoruhodná adaptace divadelní hry Jean-Claude Penchenata Tančírna: filmová esej o francouzských dějinách, kultuře a národní povaze se odehrává v jediné místnosti a nezazní v ní ani jedno slovo, historické události jsou ztvárněny jako série kostýmovaných tanečních čísel.[3] Scola se podílel také na kolektivních povídkových filmech Thrilling a Nová strašidla, o svém dlouholetém přátelství s Federicem Fellinim natočil dokument Che strano chiamarsi Federico.[4]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 1964 Když dovolíte, budeme mluvit o ženách
  • 1966 Arciďábel
  • 1968 Africké dobrodružství
  • 1969 Komisař Pepe
  • 1970 Drama žárlivosti
  • 1971 Permette? Rocco Papaleo
  • 1973 Trevico-Torino (viaggio nel Fiat-Nam)
  • 1974 C'eravamo tanto amati
  • 1976 Dámy a pánové, dobrou noc
  • 1976 Škaredí, špinaví a zlí
  • 1977 Zvláštní den
  • 1980 Terasa
  • 1981 Vášeň lásky
  • 1982 Noc ve Varennes
  • 1983 Tančírna
  • 1985 Maccheroni
  • 1987 Rodina
  • 1989 Kolik je hodin?
  • 1989 Kino Splendor
  • 1990 Cesta kapitána Fracasse
  • 1993 Mario, Maria e Mario
  • 1995 Romanzo di un giovane povero
  • 1998 Večeře
  • 2001 Nekalá soutěž
  • 2003 Gente di Roma
  • 2013 Che strano chiamarsi Federico

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel Ettore Scola, tvůrce filmů s Mastroiannim a Lorenovou. iDnes, 20. 1. 2016
  2. Governo ombra, l'unico nell'89, c'era anche Napolitano. ANSA
  3. Tomáš V. Odaha: v noci jsem snil, že jsem motýlem
  4. Ondacinema
  5. Presidenza della Repubblica

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]