Jacques Tati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jacques Tati
Kabarett der Komiker; Jacques Tati 013575a.jpg
Rodné jméno Jacques Tatischeff
Narození 9. října 1907
Francie Le Pecq, Yvelines
Úmrtí 5. listopadu 1982 (75 roků)
Francie Paříž
Místo pohřbení ancient cemetery of Saint-Germain-en-Laye
Manžel(ka) Micheline Winter
(19441982)
Významné role pan Hulot
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques Tati (9. října 1907, Le Pecq5. listopadu 1982, Paříž), vlastním jménem Jacques Tatischeff, byl francouzský režisér, scenárista, herec a komik.

Tati byl francouzsko-rusko-nizozemsko-italského původu. Jeho otec Georges Emmanuel Tatischeff, narozen roku 1875Paříži, byl synem Dmitrije Tatiščeva (rusky Татищев), ruského ambasadora v Paříži, a Francouzky Rose Anathalie Alinquantové. Jeho matka Marcelle Claire van Hoffová byla italsko-nizozemského původu.

Jako herec začínal v krátkých filmech, později se rozhodl kromě hraní také režírovat. Jeho režisérským debutem byl krátký film Škola pošťáků v roce 1947, kde vytvořil postavu pošťáka Françoise. Tato postava se objevuje také o dva roky později v Tatiho prvním celovečerním filmu Jede, jede poštovský panáček. O čtyři roky později, v roce 1953, přichází s dalším celovečerním filmem Prázdniny pana Hulota, v němž sám ztvárňuje hlavní postavu milého pana Hulota (výsl. [ilot]), která ho posléze proslavila po celém světě. V roce 1958 točí vynikající komedii Můj strýček, která byla nominována v kategorii Nejlepší zahraniční film na Oscara. Dalším jeho celovečerním filmem bylo Playtime v roce 1967, které ale úspěchu Mého strýčka nedosáhlo. V roce 1971 se objevil ve snímku Pan Hulot jede na výstavu, ale ani tímto snímkem jeho jemný humor neporazil soudobé dynamické komedie. Naposledy si zahrál v roce 1974 ve filmu Parade.

V roce 2008 Česká televize uvedla několik jeho filmů, mj. unikátní restaurovanou verzi filmu Jede, jede poštovský panáček (při restaurování spolupracovali i Tatiho potomci, režisérka Sophie Tatischeffová a producent Pierre Tati)[1] a restaurovaný film Playtime se stopáží 125 minut, blížící se původnímu Tatiho záměru.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jede, jede poštovský panáček
  2. Playtime

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]