Parade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Parada
Původní název Parada / Парада
Země SrbskoSrbsko Srbsko
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
SlovinskoSlovinsko Slovinsko
MakedonieMakedonie Makedonie
Jazyk srbština
Délka 115 min
Žánr komedie / drama
Scénář a režie Srđan Dragojević
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Nikola Kojo
Miloš Samolov
Goran Jevtić
Hristina Popović
Hudba Igor Perović
Kamera Dušan Joksimović
Střih Petar Marković
Výroba a distribuce
Premiéra Srbsko . listopadu 2011
Parada na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Parada (Парада) je koprodukční hraný film z roku 2011, který režíroval Srđan Dragojević podle vlastního scénáře. Film ve formě černé komedie se zabývá LGBT právy v zemích bývalé Jugoslávie.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Zvěrolékař Radmilo a divadelní režisér Mirko, který organizuje svatby, tvoří pár, který žije v Bělehradě. Oba mají klidný vztah, přesto musejí denně čelit diskriminaci a homofobii. Mirko se s touto situací nechce smířit a tak se angažuje jako aktivista za práva LGBT menšiny ve skupině NGO-Tolerance. Ta by chtěla v Bělehradě uspořádat Gay Pride Parade. Radmilo sice není zásadně proti Mirkově aktivitě, ale obává se možných negativních následků, především odporu neonacistů.

Micky Limun (Citrón) je veterán z Jugoslávské války a bývalý kriminálník, kterému jsou svaté jen dvě věci – jeho milovaná Perla (Biserka), bývalá striptérka, a anglický buldoček Cukřík (Šećer). Po skončení války si otevřel školu juda a také zajišťuje osobní ochranku, především politiků, prominentů a lidí ze showbyznysu.

Jednoho dne je Cukřík postřelen a Micky jej zanese k Radmilovi do ordinace. Zde mu pohrozí smrtí, pokud pes nepřežije. Mezitím Perla najme Mirka, aby jí zorganizoval svatbu s Limunem.

Mirkovi je jasné, že gay pride je ohrožena hooligans a neonacisty a proto se obrátí o pomoc na bělehradskou policii, ta mu však odmítne poskytnout ochranu. Radmilo se rozhodne zajistit ochranu u Mickyho. Homofobní Limun odmítne ochranu poskytnout, ale Perla mu dá ultimátum – buď pomoc poskytne, nebo nebude svatba. Mickyho zaměstnanci odmítnou službu, takže se rozhodne jet s Radmilem do Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Kosova, aby poprosil o podporu bývalé protivníky z války. Ti mu pomoc přislíbí. Mezitím Perla nabídne LGBT aktivistům, aby se přesunuli do jejich vily, protože kancelář podlehla útoku molotovovými koktejly.

Limunovi je jasné, že není schopen se svými společníky účastníky pochodu ochránit. Navštíví proto Vuka, svého syna z prvního manželství, který má u neonacistů vliv, aby na průvod neútočili. I když synovi nabídne peníze, ten odmítne.

Během průvodu jsou Limun s válečnými veterány a aktivisté napadeni útočníky, kterých je přesila. Při boji je Mirko těžce zraněn a umírá.

O rok později se v Bělehradu uskuteční pochod Gay Pride chráněný policisty, během kterého Radmilo rozpráší Mirkův popel do vzduchu.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Nikola Kojo Micky Limun
Miloš Samolov Radmilo
Goran Jevtić Mirko Dedier
Hristina Popović Perla
Dejan Aćimović Halil
Toni Mihajlovski Azem
Goran Navojec Roko
Mira Stupica Olga
Relja Popović Vuk
Nataša Marković Lenka
Mladen Andrejević Đorđe
Radoslav Milenković inspektor Kecman
Anita Mančić Tamara
Marko Nikolić Bogdan
Branimir Popović Zvonce
Uroš Đurić Kačamak
Milan Jovanović Afrika
Milan Marić Rešetka

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Berlinale: cena publika Panorama; cena ekumenické poroty; cena ELSE čtenářů časopisu Siegessäule
  • Filmový festival Freiburg: cena publika
  • LGBT Filmový Festival Toronto: cena publika
  • Cinemacity Festival: cena publika
  • Cena FIPRESCI Srbska: nejlepší hraný film, nejlepší herec v hlavní roli (Nikola Kojo)
  • Filmový festival v Pule: nejlepší scénář, nejlepší herečka v hlavní roli (Hristina Popović)
  • Film Sceenplay Festival: nejlepší scénář

Okolnosti vzniku a uvedení filmu[editovat | editovat zdroj]

Inspirací k filmu bylo násilí proti první Gay Pride v Srbsku roku 2001. Závěrečná scéna byla natočena v Bělehradě během reálné Gay Pride 2010. Režisér Dragojević byl často kritizován za to, že v celém filmu není vidět ani jeden polibek homosexuálního páru. Dragojević to obhajoval tím, že by chtěl zabránit tomu, aby se tyto intimní vztahy staly jediným tématem debaty o filmu, protože ten se měl zabývat mnohem významnějšími skutečnostmi.[1]

Navzdory postoji jihovýchodních a východních evropských zemí k homosexualitě zaznamenal film velký úspěch v celé bývalé Jugoslávii. Celkem vidělo film téměř 600 000 diváků, což je pozoruhodné vzhledem k demografii, nízké hustotě kin, ale i nelegálnímu šíření pirátských kopií.[2] Parada s tak stal nejsledovanější jugoslávským filmem od rozpadu socialistické Jugoslávie.[3]

V Srbsku bylo promítání ve školách schváleno Ministerstvem školství v rámci občanské výchovy.[4] V chorvatském Dubrovníku bylo v té době jediné kino ve správě dubrovnické diecéze, která odmítla film zařadit do programu.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parada (Film) na německé Wikipedii.