Fantomas se zlobí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fantomas se zlobí
Původní název Fantômas se déchaîne
Země FrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
Jazyk francouzština
Délka 94 min
Žánr komedie / fantasy / krimi
Námět Pierre Souvestre
Marcel Allain
Scénář Jean Halain
Pierre Foucaud
Režie André Hunebelle
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Louis de Funès
Jean Marais
Mylène Demongeot
Jacques Dynam
Robert Dalban
Produkce Gaumont, Victory Films, Story Films (Francie)
Da. Ma. Produzione (Itálie)
Hudba Michel Magne
Kamera Raymond Lemoigne
Střih Jean Feyte
Výroba a distribuce
Premiéra Francie 8. prosince 1965
Produkční společnost Gaumont Film Company
Předchozí a následující díl
Fantomas Fantomas kontra Scotland Yard
Fantomas se zlobí na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fantomas se zlobí (francouzsky: Fantômas se déchaîne) je francouzská kriminální a fantasy komediehororovými prvky z roku 1965, natočená režisérem Andrém Hunebellem. Představuje druhý díl filmové trilogie, započaté snímkem Fantomas v předcházejícím roce.[1] Jednalo se o reakci francouzské kinematografie na britskou sérii o Jamesi Bondovi, která vznikla ve stejném období.[2]

V titulních úlohách se představili Jean Marais – v trojroli – hlavního zloducha Fantomase, novináře Fandora i profesora Lefebvra, a Louis de Funès, jenž ztvárnil postavu snaživého ale roztržitého komisaře Juva. Rolí Michela Gurna debutoval na filmovém plátně Olivier de Funès.

Sequelem se v roce 1967 stala závěrečná část Hunebelleovy trilogie Fantomas kontra Scotland Yard.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Ve druhém díle trilogie Fantomas unáší věhlasného vědce profesora Marchanda, aby za jeho pomoci sestrojil superzbraň, která by mu zajistila nadvládu nad světem. Dalším cílem únosu by se mohl stát vetchý profesor Lefebvre, jenž vědě přinesl zásadní objevy na poli hypnózy. Novinář Fandor vymýšlí důmyslnou léčku na dopadení zloducha, když se na vědecké konferenci v Římě přestrojí za starého profesora a zaujme místo návnady. Skutečný vědec však přijíždí také, stejně jako očekávaný Fantomas.

Plán zdá se funguje do chvíle, než na konferenci do Věčného města dorazí komisař Juve, který jako obvykle s sebou přináší chaos a zmatek. Pod oblek si k trupu připevňuje speciálně vyrobený gadget ve formě falešné končetiny, aby mohl Fantomase zadržet se zbraní, jež má pod oblekem sevřenou skutečnou rukou. Přesto se zloduchovi daří uprchnout z obklíčení a po honičce se díky létajícímu vozu Citroënu DS,[3] opatřenému křídly, dokonce vznáší do oblak a mizí svým pronásledovatelům.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Jean Marais Fantomas, novinář Fandor, profesor Lefebvre
Louis de Funès komisař Juve
Mylène Demongeot Helena Gurnová, Fandorova snoubenka
Jaques Dynam inspektor Michel Bertrand
Robert Dalban redaktor novin Le Point du jour
Michel Duplaix komisař Leon
Pietro Tordi předseda shromáždění
Albert Dagnant profesor Marchand
Olivier de Funès Michel „Michou“ Gurn
Robert Le Béal ministr
Jean Michaud ředitel psychiatrické kliniky
Henri Attal Fantomasův bodyguard
Henri Attal Fantomasův bodyguard
Mino Doro švýcarský profesor
Arturo Dominici kanadský profesor
Christian Tomas komisař
Michel Dupleix komisař
Antoine Marin komisař
Bob Lerick komisař

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fantômas se déchaîne na anglické Wikipedii.

  1. Kate Ince (22-07-2005). Georges Franju. Manchester University Press, s. 55. ISBN 978-0-7190-6828-7. 
  2. Dimitris Eleftheriotis (25-01-2002). Popular Cinemas of Europe: Studies of Texts, Contexts and Frameworks. Bloomsbury Publishing, s. 84. ISBN 978-1-62356-955-6. 
  3. WALL, Matthew. Flying car technology is turning a dream into reality [online]. BBC News, 2013-10-31 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]