James Bond
James Bond | |
---|---|
První výskyt | Casino Royale (1953) |
Vytvořil | Ian Fleming |
Informace o postavě | |
Přezdívka | agent 007 |
Pohlaví | muž |
Národnost | skotská |
Povolání | tajný agent |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
James Bond, také známý jako agent 007 (v anglickém originále se vyslovuje „dabl ou sevn“), je fiktivní britský tajný agent, sloužící v britské tajné službě MI6. Postavu vytvořil spisovatel Ian Fleming roku 1952,[1] po něm psali knižní příběhy i další autoři. Do roku 2021 vzniklo celkem 25 oficiálních celovečerních filmů s hlavní postavou Jamese Bonda.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ian Fleming napsal o Bondovi řadu románů, které byly vesměs zfilmovány. Po jeho smrti v roce 1964 pak v psaní příběhů pokračovali Kingsley Amis, John Pearson, John Gardner, Raymond Benson a Charlie Higson.
Postava Jamese Bonda se poprvé objevila už roku 1954 v epizodě Casino Royale televizního seriálu Climax!. Ve filmu pak postava Jamese Bonda existuje od roku 1962 a bylo o ní natočeno 24 „oficiálních“ filmů a dva „neoficiální“, přičemž se za oficiální považují filmy, které natočila společnost EON Productions. Za tu dobu se z této série stala kultovní záležitost. Autorská práva pro 24 oficiálních filmů vlastní MGM.
Většinu oficiálních filmů produkovali Albert R. Broccoli a Harry Saltzman, než se Broccoli stal v roce 1974 výhradním producentem. Jeho dcera Barbara Broccoliová a jeho nevlastní syn Michael G. Wilson po něm převzali produkování série v roce 1995.
Představiteli Bonda v oficiálních filmech se postupně stali:
- Sean Connery (6 filmů)
- George Lazenby (1 film)
- Roger Moore (7 filmů)
- Timothy Dalton (2 filmy)
- Pierce Brosnan (4 filmy)
- Daniel Craig (5 filmů)
Broccoliho rodinná firma Danjaq, L.L.C. spoluvlastní filmovou sérii o Jamesi Bondovi se společností United Artists od poloviny sedmdesátých let, kdy Saltzman prodal UA svůj podíl ve společnosti Danjaq. V současnosti[kdy?] sérii distribuuje konsorcium Comcast/Sony prostřednictvím mateřské společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, která je mateřskou organizací společnosti United Artists.
Dvě další bondovky byly natočeny nezávisle na EON: Casino Royale z roku 1967, kde hrál Bonda David Niven; a Nikdy neříkej nikdy (Never say never again) z roku 1983, kde si Bonda zahrál opět Sean Connery. V první americké televizní adaptaci Flemingova románu[2] Casino Royale z roku 1954 byl představitelem Bonda americký herec Barry Nelson.
Od 21. oficiálního filmu (Casino Royale) hraje Bonda anglický herec Daniel Craig. Posledním filmem s jeho potvrzenou účastí (v pořadí 25.) se stal Není čas zemřít, ohlášený původně na duben 2020,[3] avšak kvůli koronavirové pandemii odložený zprvu na listopad téhož roku a poté na jaro roku následujícího.[4][5] Premiéra nakonec proběhla na podzim roku 2021.
Kromě románů a filmů se prominentní postava Bonda objevuje také v různých počítačových hrách, komiksech a stala se předmětem mnoha parodií.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Filmové plakáty snímků s Jamesem Bondem
-
Aston Martin, ikonický vůz Jamese Bonda
-
Replika bond girl z filmu Goldfinger
-
logo filmu Spectre
-
Setkání tvůrců v roce 2012
-
Představitel Jamese Bonda, Sean Connery, v roce 1971
Flemingova inspirace
[editovat | editovat zdroj]Ian Fleming vymyslel postavu Jamese Bonda během dovolené ve svém jamajském sídle Zlaté oko (Golden Eye – později též název pro jeden z filmů) v únoru 1952. Bond získal svoje jméno po americkém ornitologovi Jamesi Bondovi,[6] expertovi na karibské ptáky a autorovi publikace Ptáci Západní Indie (Birds of the West Indies); jakožto horlivý pozorovatel ptáků měl i Fleming na tomto svém sídle kopii této publikace. Zajímavostí je, že ve 20. bondovce Dnes neumírej se James Bond při setkání s Halle Berryovou vydává právě za ornitologa.
Fleming sám popsal vznik jména takto: „Chtěl jsem co nejjednodušší, jednotvárně a prostě znějící jméno, které jsem mohl najít, a 'James Bond' zněl lépe než cokoli jiného. Kolem něj se stane řada zvláštních událostí, ale on bude neutrální anonymní postavou a tupým nástrojem ovládaným ministerstvy.“
Mezi novináři se nicméně spekulovalo o nějakém reálném agentovi, po němž mohl být James Bond pojmenován. Ačkoliv se dotyční agenti Bondovi podobají, Fleming ani jeho životopisci, jako John Pearson či Andrew Lycett, je jako inspiraci pro Bonda ve svých dílech nepotvrdili. Jako předobrazy Bonda bývají uváděni dominikánský diplomat Porfirio Rubirosa nebo skotský voják Fitzroy Maclean.[7][8]
Knihy
[editovat | editovat zdroj]Ian Fleming začal psát knihy o Jamesi Bondovi v lednu 1952. V té době Fleming pracoval jako manažer v oblasti zahraničí pro Kemsley Newspapers, vlastníka The Daily Express v Londýně. Dříve než Fleming tuto pozici přijal, vyžádal si mít ve smlouvě bod týkající se každoroční dvouměsíční dovolené – tedy období, které trávil na Jamajce psaním románů. Mezi léty 1953 a 1964, kdy zemřel, publikoval Fleming dvanáct knih a jednu sbírku krátkých povídek (druhá sbírka byla vydána až po jeho smrti). Později byly napsány navazující romány, jejichž autory byli Kingsley Amis (jako Robert Markham), John Gardner, Geoffrey Jenkins, Charlie Higson a Raymond Benson, jenž byl prvním americkým autorem knih s Jamesem Bondem. Série knih s názvem Mladý Bond byla odstartována Charliem Higsonem v roce 2005.
V červenci 2007 bylo oznámeno, že Sebastian Faulks byl pověřen napsáním nové bondovky na připomínku stého výročí Flemingova narození. Tato kniha s názvem Peklo pro zvané byla vydána v březnu 2008.
Pro napsání další bondovky dostal od dědiců Iana Fleminga důvěru Jeffery Deaver, autor například série příběhů geniálního detektiva Lincolna Rhyma. Jeho kniha byla v Česku vydána v roce 2011 s názvem Nula stupňů volnosti.[9]
Raritním dochovaným českým vydáním příběhů Jamese Bonda je Doktor No, který roku 1968 vycházel na pokračování ve Svobodném slově (Ian Fleming: Doktor No (James Bond – agent 007), Svobodné slovo 1968, copyright 1958 by Glidrose Production Ltd., přeložil J. Bondy, ag. 008, 204 s.). V témže periodiku vyšel rovněž na pokračování v roce 1969 román Goldfinger (o rok později vyšel knižně v edici Magnet pod názvem Zlatý fantóm).
Knihy napsané Ianem Flemingem
[editovat | editovat zdroj]Pořadí | Český název | Původní anglický název | Rok vydání |
---|---|---|---|
1. | Casino Royale | Casino Royale | 1953 |
2. | Žít a nechat zemřít | Live and Let Die | 1954 |
3. | Moonraker | Moonraker | 1955 |
4. | Diamanty jsou věčné | Diamonds Are Forever | 1956 |
5. | Srdečné pozdravy z Ruska | From Russia with Love | 1957 |
6. | Dr. No | Dr. No | 1958 |
7. | Goldfinger | Goldfinger | 1959 |
8. | Velmi důvěrné (Jen pro tvé oči) | For Your Eyes Only | 1960 |
9. | Thunderball | Thunderball | 1961 |
10. | Agent, který mne miloval | The Spy Who Loved Me | 1962 |
11. | V tajných službách Jejího Veličenstva | On Her Majesty’s Secret Service | 1963 |
12. | Žiješ jenom dvakrát | You Only Live Twice | 1964 |
13. | Muž se zlatou zbraní | The Man with the Golden Gun | 1965 |
14. | Chobotnička a Dech života (sbírka povídek) | Octopussy and the Living daylights | 1966 |
Postavy
[editovat | editovat zdroj]- James Bond (agent 007) – hlavní postava, komandér (fregatní kapitán, angl. commander) britské tajné služby MI6.
- M – ředitel/ka britské tajné služby, od jména první M jménem Emma.
- Q – výstrojní důstojník britské tajné služby, který se svým oddělením vybavuje agenty technickým vybavením. Někdy oslovovaný jako Major Boothroyd. Zkratka slova Quartermaster (proviantní důstojník).
- Moneypenny – sekretářka M, flirtuje s Jamesem Bondem. V posledních dílech se stává emancipovanou ženou a jmenuje se Eve.
- Felix Leiter – zástupce americké CIA; v prvních bondovkách běloch, v posledních bondovkách černoch.
- Jack Wade – zástupce americké CIA (v dílech s Piercem Brosnanem).
- Bond girl – dívka (dívky), která má milostný vztah s Jamesem Bondem.
Oficiální filmy
[editovat | editovat zdroj]Filmy z produkce EON Productions:
Č. | Český název | Původní anglický název | Premiéra | Představitel Bonda | Tržby |
---|---|---|---|---|---|
1 | Dr. No | Dr. No | 1962 | Sean Connery | 59 600 000 $ |
2 | Srdečné pozdravy z Ruska | From Russia With Love | 1963 | Sean Connery | 78 900 000 $ |
3 | Goldfinger | Goldfinger | 1964 | Sean Connery | 124 900 000 $ |
4 | Thunderball | Thunderball | 1965 | Sean Connery | 141 200 000 $ |
5 | Žiješ jenom dvakrát | You Only Live Twice | 1967 | Sean Connery | 111 600 000 $ |
6 | V tajné službě Jejího Veličenstva | On Her Majesty's Secret Service | 1969 | George Lazenby | 82 000 000 $ |
7 | Diamanty jsou věčné | Diamonds Are Forever | 1971 | Sean Connery | 116 000 000 $ |
8 | Žít a nechat zemřít | Live and Let Die | 1973 | Roger Moore | 161 800 000 $ |
9 | Muž se zlatou zbraní | The Man with the Golden Gun | 1974 | Roger Moore | 97 600 000 $ |
10 | Agent, který mě miloval | The Spy Who Loved Me | 1977 | Roger Moore | 185 400 000 $ |
11 | Moonraker | Moonraker | 1979 | Roger Moore | 210 300 000 $ |
12 | Jen pro tvé oči | For Your Eyes Only | 1981 | Roger Moore | 195 300 000 $ |
13 | Chobotnička | Octopussy | 1983 | Roger Moore | 187 500 000 $ |
14 | Vyhlídka na vraždu | A View to a Kill | 1985 | Roger Moore | 152 400 000 $ |
15 | Dech života | The Living Daylights | 1987 | Timothy Dalton | 191 200 000 $ |
16 | Povolení zabíjet | Licence to Kill | 1989 | Timothy Dalton | 156 200 000 $ |
17 | Zlaté oko | GoldenEye | 1995 | Pierce Brosnan | 353 400 000 $ |
18 | Zítřek nikdy neumírá | Tomorrow Never Dies | 1997 | Pierce Brosnan | 346 600 000 $ |
19 | Jeden svět nestačí | The World Is Not Enough | 1999 | Pierce Brosnan | 390 000 000 $ |
20 | Dnes neumírej | Die Another Day | 2002 | Pierce Brosnan | 456 000 000 $ |
21 | Casino Royale | Casino Royale | 2006 | Daniel Craig | 616 000 000 $ |
22 | Quantum of Solace | Quantum of Solace | 2008 | Daniel Craig | 589 000 000 $ |
23 | Skyfall | Skyfall | 2012 | Daniel Craig | 1 110 000 000 $ |
24 | Spectre | Spectre | 2015 | Daniel Craig | 880 000 000 $ |
25 | Není čas zemřít | No Time to Die | 2021 | Daniel Craig | 774 100 000 $ |
Filmy mimo EON Productions
[editovat | editovat zdroj]Č. | Český název | Původní anglický název | Premiéra | Představitel Bonda | Tržby |
---|---|---|---|---|---|
1 | Casino Royale | Casino Royale | 1967 | David Niven | |
2 | Nikdy neříkej nikdy | Never Say Never Again | 1983 | Sean Connery | 160 000 000 $ |
Videohry
[editovat | editovat zdroj]Č. | Český název | Původní anglický název | Rok vydání | Představitel Bonda | Hlas Bonda | Vydavatel |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Protřepaný ale nepromíchaný | Shaken but Not Stirred | 1982 | – | – | Richard Shepherd Software |
2 | James Bond 007 | James Bond 007 | 1983 | – | – | Parker Brothers |
3 | Vyhlídka na vraždu | A View to a Kill | 1985 | Roger Moore | – | Domark Software |
4 | Goldfinger | Goldfinger | 1986 | – | – | Mindscape |
5 | Dech života | The Living Daylights | 1987 | Timothy Dalton | – | Domark Software |
6 | Žít a nechat zemřít | Live and Let Die | 1988 | Roger Moore | – | Mindscape |
7 | Povolení zabíjet | Licence to Kill | 1989 | Timothy Dalton | – | Domark Software |
8 | Agent, který mne miloval | The Spy Who Loved Me | 1990 | Roger Moore | – | Domark Software |
9 | Aféry tajního jednaní | The Stealth Affair | 1990 | – | – | Interplay Entertainment |
10 | Souboj | The Duel | 1993 | Timothy Dalton | – | Domark Software |
11 | Zlaté oko | GoldenEye 007 | 1997 | Pierce Brosnan | – | Nintendo |
12 | James Bond 007 | James Bond 007 | 1998 | – | – | Nintendo |
13 | Zítřek nikdy neumírá | Tomorrow Never Dies | 1999 | Pierce Brosnan | Adam Blackwood | Electronic Arts a MGM Interactive |
14 | Jeden svět nestačí | The World Is Not Enough | 2000 | Pierce Brosnan | Tim Bentinck | EA Games |
15 | Závodění | 007 Racing | 2000 | Pierce Brosnan | Tim Bentinck | EA Games |
16 | Agent pod palbou | Agent Under Fire | 2001 | Andrew Bicknell | Andrew Bicknell | EA Games |
17 | NightFire | NightFire | 2002 | Pierce Brosnan | Maxwell Caulfield | EA Games |
18 | Všechno nebo nic | Everything or Nothing | 2003 | Pierce Brosnan | Pierce Brosnan | EA Games |
19 | Zlaté oko: Zlotřilý agent | GoldenEye: Rogue Agent | 2004 | Jason Carter | Jason Carter | EA Games |
20 | Srdečné pozdravy z Ruska | From Russia With Love | 2005 | Sean Connery | Sean Connery | Electronic Arts |
21 | 007: Quantum of Solace | 007: Quantum of Solace | 2008 | Daniel Craig | Daniel Craig | Activision |
22 | Krvavý kámen | James Bond 007: Blood Stone | 2010 | Daniel Craig | Daniel Craig | Activision |
23 | Zlaté oko | GoldenEye 007 | 2010 | Daniel Craig | Daniel Craig | Activision |
24 | 007 Legends | 007 Legends | 2012 | Daniel Craig | Timothy Watson | Activision |
Hudba
[editovat | editovat zdroj]Filmové "bondovky" doprovází hudba složená pro tuto sérii, včetně oficiálních titulních a druhých skladeb a charakteristických motivů, tzv. James Bond Theme a 007 Theme. První z nich složil Monty Norman pro snímek Dr. No (1962), druhý vytvořil John Barry pro druhý film Srdečné pozdravy z Ruska (1963). Zatímco Norman pracoval výhradně na prvním filmu, Barry zůstal s hudební tvorbou pro bondovky spojen čtvrt století a je podepsán pod partiturami celkem k 11 snímkům. Pětici titulů na přelomu tisíciletí hudebně doprovodil David Arnold, jehož u dvou následujících vystřídal Thomas Newman.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Jakousi sovětskou obdobou Jamese Bonda byl Stierlitz.[10] Příběhy s tímto agentem se však většinou odehrávají v první polovině 20. století.
- Popularita filmů o Jamesi Bondovi zapříčinila zvýšení zájmu veřejnosti o tajné služby a také nový styl filmů s tímto tématem. Do filmů o Bondovi se postupně dostávalo stále více humoru, což vyvrcholilo v době, kdy agenta 007 hrál Roger Moore , a pokračovalo i za Pierce Brosnana. Podle některých kritiků i fanoušků šlo o zásadní odluku od původní předlohy Iana Fleminga. Za skutečně věrné původní postavě stvořené Flemingem jsou často považovány pouze první díly s Seanem Connerym a některé díly s Danielem Craigem.[zdroj?!]
- Postava Jamese Bonda se stala předmětem mnoha filmových parodií. Za parodii na agenta 007 bývá označována série o agentovi Johny Englishovi, kterého hrál Rowan Atkinson, nebo například československá komedie Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CORK: STUTZ, John: Colin. James Bond Encyklopedie. Praha : Mladá fronta, 2009. 335 s. ISBN 978-80-204-2130-2. (česky)
- ↑ FLEMING, Ian. Casino Royale. Praha : XYZ, 2006. 205 s. ISBN 80-87021-70-3. (česky)
- ↑ MCNARY, Dave. Bond 25 Moved Back Two Months to April 2020 [online]. Variety, 2019-02-15 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Release of James Bond film No Time To Die delayed - again. BBC News. 2020-10-03. Dostupné online [cit. 2020-11-14]. (anglicky)
- ↑ RUBIN, Rebecca. ‘No Time to Die’ Release Delayed to 2021 [online]. Variety, 2020-10-02 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ James Bond, Ornithologist, 89; Fleming Adopted Name for 007. The New York Times. 17 February 1989. Dostupné online [cit. 22 August 2019].
- ↑ Voelker Litigation Group. Ian Fleming's James Bond Based on Porfirio Rubirosa According to New Research by Forensic Historian Daniel J. Voelker. PR Newswire [online]. 2016-09-22. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OLIVER, Myrna. Sir Fitzroy Maclean; James Bond Prototype. LA Times [online]. 1996-06-20. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DEAVER, Jeffery. Nula stupňů volnosti. Ostrava : Domino, 2011. ISBN 978-80-7303-611-9. S. 441. (česky)
- ↑ Stierlitz [online]. trolejbus.com [cit. 2017-07-14]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CORK: STUTZ, John: Colin. James Bond Encyklopedie. Praha: Mladá fronta, 2009. 335 s. ISBN 978-80-204-2130-2.
- FLEMING, Ian. Casino Royale. Praha: XYZ, 2006. 205 s. ISBN 80-87021-70-3.
- DEAVER, Jeffery. Nula stupňů volnosti. Ostrava: Domino, 2011. ISBN 978-80-7303-611-9. S. 441.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu James Bond na Wikimedia Commons
- Téma James Bond ve Wikicitátech
- Oficiální web
- České webové stránky Agenta 007
- James Bond a jeho auta: kompletní historie na Autorevue.cz