Přeskočit na obsah

Dálkové železniční linky v Česku

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dálkovou železniční osobní dopravu v České republice tvoří síť linek vlaků v kategorii R (rychlík), IC (intercity), EC (Eurocity) a Ex (expres) objednávaných a dotovaných ministerstvem dopravy. Dálková železniční doprava tvoří společně s regionální vlakovou a autobusovou dopravou a systémy MHD základní dopravní obslužnost České republiky. Rokem 2012 ministerstvo začalo podle harmonogramu vyhlašovat soutěže na provozování jednotlivých linek. Ministerstvo využívalo rozstřelů nabídek a přímá zadání dopravcům. Od prosince roku 2023 mají členské státy Evropské unie povinnost objednávané linky soutěžit.[1] Vybranému dopravci proplácí ministerstvo po dobu platnosti smlouvy ztrátu z provozu linky. Některé spoje mají výrazně odlišný příjem z jízdného, a tak se proplácené částky liší. Z důvodu konkurence a velké četnosti spojů byla z objednávky dálkové železniční dopravy vyjmuta linka Ex1 v úseku Praha–Ostrava.[2] Některé byly zase z důvodu nízké poptávky zrušeny.

Expresní spoje provozují České dráhy pod označením InterCity a EuroCity při pokračování spoje do zahraničí.[3]

Dálkovou dopravu tvoří kromě dotovaných spojů i spoje provozované na komerční riziko dopravců. Vlastní spoje vypravují České dráhy, Leo Express a RegioJet a to především na trati Praha – Brno – Rakousko / Slovensko a Praha – Ostrava – Polsko / Slovensko. Značení R pro číslování spěšných spojů využívají i některé integrované dopravní systémy v provozování regionální železniční dopravy. Vlastní spoje, nebo alespoň jejich části na dálkových linkách ministerstva dopravy navíc objednávají ještě Plzeňský (IDPK), Liberecký (IDOL), Ústecký (DÚK), Olomoucký (IDSOK) a Zlínský kraj (IDZK).[4][5][6][7][8]

Přehled dálkových železničních linek

[editovat | editovat zdroj]
Komerční dálkové železniční linky
Linka Frekvence Trasa Dopravce Poznámka
Supercity Pendolino 120 Minut Praha – Ostrava České dráhy Některé vlaky jsou z důvodu nedostatku vlaků Pendolino nahrazeny soupravami klasické stavby a jsou provozovány v kategorii IC ale nejsou součástí žádné jiné dálkové linky
jednotlivé spoje Praha – Ostrava – Bohumín
SC 503 / 504 (Karlovy Vary – Cheb – Plzeň–) Praha – Ostrava Přímý vlak 503 / 504 Ostrava – Karlovy Vary do/ze stanice Praha hl. n pokračuje jako spoj linky Ex6
SC 500 Ostrava – Praha (– České Budějovice) Ze stanice Praha hl. n. pokračuje jako spoj linky Ex7[9]
SC 502 / 513, 518 Opavan Praha – Ostrava-Svinov – Opava [10] [11]
SC 241/240

Košičan

 Praha – Ostrava (– Poprad – Košice (SK)) [12][13]
Ex1 Ostravan 120 minut Praha – Ostrava (hl. n.) Linka dále pokračuje pod objednávkou ministerstva dopravy směr Bohumín (– Polsko) – Návsí (– Slovensko)
Euronight Slovakia EN 443/442 Praha – Ostrava – (Košice – Humenné (SK)) [14]
Slovan EC 299, IC 597 /EC 298 IC 594 Praha – Olomouc – Otrokovice – Břeclav (– Bratislava (SK)) Přímý vlak Olomouc – Bratislava [15] Linka Ex41
Railjet Ostravan rj 512 / 515 Bohumín – Ostrava – Praha (– Plzeň – Cheb – Františkovy Lázně) Zastupuje spoje SC Pendolino, ze stanice Praha hl. n. pokračuje jako spoj linky Ex6
European Sleeper ES 452/453 Praha (– Berlín (DE) – Amsterdam (NL) – Brusel (BE)) CityRail Přímý vlak Praha – Amsterdam – Brusel[16]
Leo Express 120 minut Praha – Přerov – Ostrava – Bohumín Leo Express [17]
Jednotlivé spoje Praha – Návsí (– Prešov – Košice (SK))
Praha – Bohumín (– Krakov – Varšava (PL))
LE 1215,1219 / 1214, 1216 Praha – Olomouc – Staré Město – Břeclav (– Bratislava (SK)
RegioJet 60 až 120 minut Praha – Česká Třebová – Ostrava – Návsí / Havířov RegioJet [18]
Praha – Česká Třebová – Břeclav
RJ 1004 / 1013 Praha – Ostrava-Svinov – Opava
jednotlivé spoje Praha (– Rakousko / Slovensko (– Maďarsko) [18]
RJ 1023 / 1022 Praha – Bohumín (– Přemyšl (PL)) [18]
Dálkové železniční linky objednávané ministerstvem dopravy
Linka Frekvence Trasa Dopravce Výkon do roku Poznámka
Ex1 120 minut Ostrava (hl. n.) – Bohumín / Návsí (– Polsko / Slovensko) České dráhy 2029[19] Úsek linky Praha – Ostrava je provozován na komerční riziko dopravce
R 341, 343, 345, 347, 349 / 348, 346, 344, 342, 340

Kysučan

 Ostrava-Svinov – Bohumín – Návsí – (Čadca – Žilina (SK)) České dráhy 2029[19] Posilové mezinárodní rychlíky.
Ex2 120 minut Praha – Valašské Meziříčí – Horní Lideč (– Púchov – Žilina (SK)) České dráhy 2028[20]
Ex3 60 minut Praha – Brno – Břeclav České dráhy 2029[19]
120 minut

Metropolitan

 Praha – Břeclav (– Bratislava (SK) – Budapešť (HU))
120 minut

Vindobona

 Praha – Břeclav (– Vídeň – Štýrský Hradec – Villach (AT))
rj 259 / 256 Vindobona Praha - Břeclav (– Vídeň – Linec (AT))
rj 174 Hungaria (Budapešť (HU)- Bratislava (SK)) – Břeclav – Praha-Holešovice – Děčín (– Berlín – Hamburk – Kiel (DE))[21] Ze stanice Praha-Holešovice přechází z linky Ex3 na Linku Ex5, nejsou vedeny přes stanici Praha hl. n.
rj 250 Vindobona (Vídeň (AT)) – Břeclav – Praha-Holešovice – Děčín (– Berlín (DE))[22]
Ex4 120 minut (Rakousko / Slovensko a Maďarsko –) Břeclav – Bohumín (– Polsko) České dráhy 2029[19]
Ex5 120 minut Praha – Ústí Nad Labem – Děčín (– Drážďany – Berlín – Hamburk (DE)) České dráhy 2029[19]
rj 173 Berliner (Kiel – Hamburg – Berlín (DE)) – Děčín – Praha
EC 458 / 459 Canopus Praha – Děčín (– Lipsko – Frankfurt nad Mohanem (DE) – Curych (CH)) Přímý vlak Praha – Lipsko – Curych [23]
rj 386, 384, 382 / 383, 385 Praha (– Berlín – Hamburk (DE) – Padborg – Kodaň (DK)) [24]
rj 251 Vindobona (Berlín (DE)) – Děčín – Praha-Holešovice – Břeclav (- Villach (AT))[25] Ze stanice Praha-Holešovice přechází z linky Ex5 na Linku Ex3, nejsou vedeny přes stanici Praha hl. n.
rj 175 Hungaria (Hamburk – Berlín (DE)) – Děčín – Praha-Holešovice – Břeclav (- Bratislava (SK) – Budapešť (HU))[26]
rj 177 Berliner (Berlín (DE)) – Děčín – Praha-Holešovice – Břeclav (– Vídeň (AT))[27]
Ex6 60 minut Praha – Plzeň České dráhy 2028[19]
120 minut

Bavorský expres

 Praha – Plzeň – Domažlice (– Řezno – Mnichov (DE)) Od 12/2026 oddělené jako linka Ex36, Od 12/2026 do 12/2031 dopravce Leo Express[28]
120 minut

Západní expres

 Praha – Plzeň – Cheb Od 12/2028 do 12/2043 dopravce Arriva vlaky
IC 503 / 504 (Ostrava –) Praha – Plzeň – Cheb – Karlovy Vary V úseku Cheb – Karlovy Vary pod objednávkou Karlovarského kraje[29] ze/do stanice Praha hl. n. pokračují jako spoj Supercity Pendolino
rj 512 / 515 (Bohumín –) Praha – Plzeň – Cheb – Františkovy Lázně rj 515 ze stanice Praha hl. n. pokračuje jako Railjet Ostravan
Ex7 60–120 minut Praha – Tábor – České Budějovice České dráhy 2031[30]
IC 533 / 534 Praha – České Budějovice – Český Krumlov
240 minut Praha – České Budějovice – Rybník (– Linec (AT)) [31]
R8 60 minut Brno – Přerov – Bohumín RegioJet 2027[32] Od 12/2027 do 12/2033 dopravce České dráhy[33]
R9 60 minut Praha – Kutná Hora – Čáslav – Havlíčkův Brod – Brno České dráhy 2026[34] Od 12/2026 do 12/2041 dopravce RegioJet[35]
R 961 / 960[36] Praha – Havlíčkův Brod – Jihlava
R10 60 minut Praha – Nymburk –

Hradec Králové

 České dráhy 2028[37]
120 minut

Krakonoš

 Praha – Hradec Králové – Trutnov
R11 120 minut České Budějovice – Jihlava – Brno České dráhy 2031[30] Vedeny přímé vlaky Brno – Plzeň, ve stanici Č. Budějovice přejíždějí z linky R11 na R31[31]
R12 120 minut Brno – Vyškov – Olomouc – Zábřeh – Šumperk České dráhy 2027[19] Přímé vozy Brno – Jeseník pod objednávkou Olomouckého kraje. Jeden pár spojů Olomouc – Šumperk pod objednávkou Olomouckého kraje.
R13 120 minut Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc České dráhy 2027[38] Posilové spoje v pracovní dny v úseku Brno – Břeclav – Staré Město u Uh. Hrad. zhušťující frekvenci na 60 minut objedává JMK. V úseku Staré Město – Olomouc jsou posilové spoje objednávány Zlínským a Olomouckým krajem.
R14A 120 minut Pardubice – Liberec ARRIVA vlaky 2029[39] Od 12/2029 do 12/2044 dopravce RegioJet
R14B 120 minut Ústí nad Labem – Liberec ARRIVA vlaky 2029[39] Od 12/2029 do 12/2044 dopravce RegioJet
R15 120 minut Praha – Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb České dráhy 2029[19] Mimo vybrané spoje, bez zastavení v úseku Praha-Holešovice – Ústí nad Labem hl. n.
R16 60 minut Praha – Plzeň – Klatovy České dráhy 2027[19] Od 12/2027 do 12/2042 dopravce ARRIVA vlaky.[40]
R 776, 778 /

763, 775

 Praha – Klatovy – Železná Ruda České dráhy 2027 úsek Klatovy - Železná Ruda pod objednávkou Plzeňského kraje (IDPK)
R17 60 minut Praha – Tábor – Veselí nad Lužnicí České dráhy 2031[30]
60/120 minut Praha – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice
240 minut

Lužnice

 Praha – Veselí nad Lužnicí – České Velenice
R 321, 323 /

320, 324, 326 Silva Nortica[41]

 Praha – Veselí nad Lužnicí – České Velenice (– Vídeň (AT))
R18 120 minut Praha – Olomouc – Staré Město – Luhačovice České dráhy 2028[20]
R 895 / 892 Praha – Staré Město – Veselí nad Moravou
R 897 / 894

Zlínský expres

 Praha – Otrokovice – Zlín
R19 120 minut Praha – Pardubice – Česká Třebová – Svitavy – Brno České dráhy 2029[19]
R20 60/120 minut Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín České dráhy 2029[19] Spoj rj 170 [42] zastupuje večerní spoj R20 (R 672)
R21 120 minut Praha – Turnov ARRIVA vlaky 2029[43] Od 12/2029 do 12/2044 dopravce RegioJet
240 minut Praha – Turnov – Tanvald
R22 120 minut Kolín – Česká Lípa – Nový Bor ARRIVA vlaky 2029[43] Některé spoje pokračují v úseku Nový Bor – Šluknov pod objednávkou Libereckého a Ústeckého kraje

Od 12/2029 do 12/2044 dopravce RegioJet

R23 120 minut Kolín – Litoměřice – Ústí nad Labem RegioJet 2029[44]
R24 120 minut Praha – Kladno – Rakovník ARRIVA vlaky 2027[43] Od roku 2029 změněna trasa
R24 120 minut Praha – Česká Lípa – Rumburk RegioJet 2044[45] Plánovaný provoz od 2029
R25 120 minut Plzeň – Žatec – Most GW Train Regio 2031[46]
R26 120 minut Praha – Písek – České Budějovice ARRIVA vlaky 2027[47]
R27 120 minut Ostrava – Krnov – Olomouc České dráhy 2027[47] 1 pár spojů pokračuje z Krnova do Jeseníku jako spěšný vlak pod objednávkou Moravskoslezského a Olomouckého kraje (linka S15)
R31 120 minut České Budějovice – Plzeň České dráhy 2031[30] [48]Vedeny přímé vlaky Brno – Plzeň, ve stanici Č. Budějovice přechází z linky R31 na R11[31]
Ex32 240 minut Praha – Lichkov (– Vratislav – Gdyně (PL)) České dráhy 2034[49]
Ex36 120 minut Praha – Plzeň – Domažlice (– Německo) Leo Express 2031[50] Vyjmutí linky ze souboru Ex6 od 12/2026. Od 12/2026 do 12/2031 dopravce Leo Express
Dálkové železniční linky objednávané kraji
Linka Frekvence Trasa Dopravce Výkon do roku Poznámka
Ex6 IC 503 / 504 Cheb – Karlovy Vary České dráhy 2024[19] Vlaky 503 a 504 pokračují v úseku Cheb – Karlovy Vary pod objednávkou Karlovarského kraje[29]
R12 jednotlivé spoje Olomouc – Šumperk České dráhy 2027[19] Jeden pár přímých vozů z/do Brna pokračuje z Olomouce pod objednávkou Olomouckého kraje do Šumperka
120 minut Zábřeh – Jeseník Přímé vozy Brno – Jeseník pod objednávkou Olomouckého kraje. V Zábřehu se odděluje od soupravy z Brna. O víkendech doplněno o posilové spoje končící v Zábřehu
Jednotlivé spoje Šumperk – Jeseník V okrajových částech dne
R13 jednotlivé spoje Brno – Břeclav – Staré Město České dráhy 2034[51] Posílení rychlíků linky R13 ve špičce na interval 60 minut. Objednává JMK.
jednotlivé spoje Staré Město – Olomouc České dráhy 2029[zdroj?] Posílení rychlíků linky R13 ve špičce na interval 60 minut. Objednávají Olomoucký a Zlínský kraj
R16 R 776, 778 /

763, 775

 Klatovy – Železná Ruda České dráhy 2024[19] Některé spoje z Prahy pokračují v úseku Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín pod objednávkou Plzeňského kraje. Stejně tak Plzeňský kraj doplácí všechny Sp Berounka (jedoucí v úseku Rokycany – Klatovy dopoledne) a všechny spoje kategorie R, které zastavují Borovy/Lužany (MD objednává Plzeň–Klatovy pouze 2h takt).
R22 jednotlivé spoje Nový Bor – Rumburk – Šluknov ARRIVA vlaky 2027[43] Některé spoje pokračují v úseku Nový Bor – Šluknov pod objednávkou Libereckého a Ústeckého kraje

Historie linkového systému

[editovat | editovat zdroj]

Základem informací o železničních jízdních řádech byly od počátků železnice traťové jízdní řády, přičemž číslované traťové úseky byly jen výjimečně v krátkém úseku v souběhu a některé příměstské úseky byly vyčleněny do samostatných souhrnných jízdních řádů. V některých obdobích byly v knižním jízdním řádu obsaženy souhrnné jízdní řády dálkových vnitrostátních i mezinárodních relací: vnitrostátní trasy měly čísla tratí počínající 701 a mezinárodní 801. Například jízdní řády v letech 1994/1995, 1995/1996 a 1996/1997 obsahovaly tyto trasy (souhrnné jízdní řády) vnitrostátních dálkových vlaků, většinou s několika směrovými variantami spojů:

  • 701 Cheb – Plzeň – Praha – Olomouc – Český Těšín / Horní Lideč
  • 702 Cheb – Karlovy Vary – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Břeclav
  • 703 Plzeň – České Budějovice – Jihlava – Brno – Bohumín / Olomouc
  • 704 Brno – Hradec Králové – Liberec

V jízdním řádu 1998/1999 se objevily nové traťové tabulky pro vnitrostátní dálkové spoje:

  • D14 Praha – Karlovy Vary
  • D17 Praha – Plzeň – Cheb – Františkovy Lázně
  • D24 České Budějovice – Jihlava – Brno – Bohumín / Olomouc
  • D25 Praha – Brno – Břeclav
  • D26 Liberec – Hradec Králové – Česká Třebová – Brno
  • D27 Praha – Přerov – Ostrava – Třinec, Praha – Vsetín

V období 1999/2000 bylo tras v knižním jízdním řádu o několik více:

  • D1 Praha – Česká Třebová – Brno
  • D3 Liberec – Hradec Králové – Česká Třebová – Brno
  • D7 Praha – Bakov nad Jizerou – Turnov – Tanvald, Bakov nad Jizerou – Česká Lípa
  • D14 Praha – Chomutov – Karlovy Vary
  • D17 Praha – Plzeň – Cheb
  • D24 Plzeň – České Budějovice – Jihlava – Brno – Bohumín
  • D25 Praha – Havlíčkův Brod – Brno – Břeclav
  • D27 Praha – Přerov – Ostrava – Český Těšín – Třinec
  • D29 Brno – Olomouc – Jeseník

V roce 2011 již knižní jízdní řád žádné speciální tabulky dálkových vnitrostátních tras neobsahoval.

Linkový systém dopravy se na železnici začal častěji prosazovat v souvislosti se systémem objednávání dotovaných spojů, budováním integrovaných dopravních systémů a zaváděním taktové dopravy. Počátkem linkového systému bylo očíslování linek příměstského provozu na hlavních tratích z Prahy v prosinci 2002 a tzv. městská linka ML z Prahy do Roztok, zřízená roku 2004. Od té doby se číslování linek objevilo i v dalších krajích či integrovaných dopravních systémech i u rychlíkových linek objednávaných ministerstvem dopravy.[zdroj?]

Pro rychlíkové linky se objevovala označení vycházející z typu vlaku (např. EC1, Ex2, R30 a podobně). Očíslování rychlíkových linek označeními D01 až D24 se objevilo na kapesních jízdních řádech pro cestující vydaných v průběhu platnosti jízdního řádu 2010/2011.

V příloze smlouvy o závazku veřejné služby pro rok 2007 byly linky očíslovány takto:[52][53]

  • 1A. Praha – Přerov (Vsetín / Zlín / Luhačovice / Veselí nad Moravou)
  • 1B. Praha – Ústí nad Labem – Cheb
  • 2. Praha/Hradec Králové – Česká Třebová – Brno
  • 3. Praha – Havlíčkův Brod – Brno
  • 4A. Praha – München
  • 4B. Praha – Františkovy Lázně
  • 4C. Praha – Klatovy
  • 4D. Praha – Hradec Králové – Trutnov
  • 5. Praha – Děčín
  • 6. Praha – České Budějovice
  • 7. Praha – Most
  • 8. Praha – Chomutov
  • 9. Praha – Tanvald
  • 11. Nymburk – Česká Lípa
  • 12. Ústí nad Labem – Liberec
  • 13. Ústí nad Labem – Kolín
  • 15. Plzeň – České Budějovice – Brno / Wien
  • 16. Beroun – Sušice / České Budějovice
  • 17. Pardubice – Jihlava
  • 18. Brno – Bohumín
  • 19. Brno – Olomouc – Jeseník
  • 20. Brno – Bratislava
  • 21. Brno – Valašské Meziříčí – Ostrava
  • 22. Olomouc – Opava
  • 23. Olomouc – Břeclav
  • 24. Ostrava – Žilina
  • 25. Ostrava – Jeseník
  • 26. Praha – Bohumín / Český Těšín
  • 27. Brno – Wien
  • 28. Dresden – Praha – Bratislava
  • 29. Praha – Košice
  • 30. Praha – Kraków
  • 31. Warszawa – Ostrava – Wien

V příloze smlouvy o závazku veřejné služby pro rok 2008 byly linky očíslovány takto:[53][54]

  • 1. Praha – Vsetín / Žilina / Košice / Humenné
  • 2. Praha – Přerov – Zlín / Luhačovice / Veselí nad Moravou
  • 3. Praha – Ústí nad Labem – Cheb
  • 4. Praha – Česká Třebová – Brno
  • 5. Praha – Havlíčkův Brod – Brno
  • 6. Praha – München / Cheb / Františkovy Lázně / Klatovy / Železná Ruda – Alžbětín
  • 7. Praha – Hradec Králové – Trutnov / Letohrad
  • 8. Praha – Děčín
  • 9. Praha – České Budějovice
  • 11. Praha – Chomutov /Jirkov
  • 12. Praha – Tanvald
  • 13. Nymburk – Česká Lípa / Rumburk
  • 15. Ústí nad Labem – Liberec
  • 16. Ústí nad Labem – Kolín
  • 17. Plzeň – České Budějovice – Brno / Gmuend NOE / Wien
  • 18. Most / Beroun – České Budějovice / Sušice / Protivín
  • 19. Pardubice – Jihlava
  • 20. Brno – Bohumín
  • 21. Brno – Olomouc – Jeseník
  • 22. Brno – Bratislava / Wien
  • 23. Brno – Valašské Meziříčí – Ostrava
  • 24. Olomouc / Jeseník – Krnov / Ostrava
  • 25. Olomouc / Ostrava – Břeclav
  • 26. Ostrava – Žilina
  • 27. Praha – Ostrava – Bohumín / Český Těšín / Žilina / Košice / Warszawa / Kraków / Moscow

Ústecký kraj na svém webu uváděl pro obdobní jízdního řádu 2007/2008 odlišné číslování rychlíkových linek na území kraje objednávaných ministerstvem dopravy:[55]

V roce 2017 se číslování rychlíkových linek ve smlouvách o závazku veřejné služby stabilizovalo takto:[53][56][57][58][59]

  • Ex1 Praha – Pardubice – Olomouc – Ostrava – Polsko/Slovensko
  • Ex2 Praha – Pardubice – Olomouc – Luhačovice/Zlín/Slovensko
  • Ex3 Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko/Slovensko
  • Ex4 Rakousko/Slovensko – Břeclav – Otrokovice – Ostrava – Polsko
  • R5 Praha – Ústí nad Labem – Karlovy Vary – Cheb
  • Ex6 Praha – Plzeň – Františkovy Lázně/Německo
  • Ex7 Praha – České Budějovice – Rakousko/Český Krumlov
  • R8 Brno – Ostrava – Bohumín
  • R9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava
  • R10 Praha – Hradec Králové – Trutnov/Letohrad/Meziměstí
  • R11 Plzeň – České Budějovice – Jihlava – Brno/Havlíčkův Brod
  • R12 Brno – Olomouc – Šumperk
  • R13 Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc
  • R14 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř – Turnov – Liberec
  • R15 Ústí nad Labem – Liberec
  • R16 Praha – Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín
  • R17 Praha – Tábor – České Budějovice
  • R18 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Otrokovice – Zlín střed/Luhačovice/Veselí nad Moravou
  • R19 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno
  • R20 Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín
  • R21 Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald
  • R22 Kolín – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk – Šluknov
  • R23 Kolín – Ústí nad Labem
  • R24 Praha – Rakovník
  • R26 Praha – Beroun – Příbram – Písek – České Budějovice
  • R27 Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc/Jeseník
  • N28 vybrané vlaky noční dopravy
    • Praha – Olomouc – Polsko/Slovensko
    • Německo – Praha – Brno – Slovensko
    • Rakousko/ Slovensko – Břeclav – Přerov – Ostrava – Polsko
  • R29 Cheb – Marktredwitz – Nürnberg

Číslování dálkových linek v kapesních jízdních řádech Českých drah pro období platnosti jízdních řádů 2010/2011, 2011/2012 a 2012/2013[60] (mapa[61]) je odlišné od číslování linek používaného v kontextu dopravního plánování a objednávky veřejné služby. Expresní segment dopravy je sloučen s rychlíkovým segmentem, který je doplněn o vybrané spěšné vlaky.

Státní objednávka a dotace

[editovat | editovat zdroj]

Podle § 5 zákona č. 194/2010 Sb. o veřejných službách, účinného od 1. července 2010, zpracovalo ministerstvo dopravy jako objednatel dálkové dopravy plán dopravní obsluhy území vlaky celostátní dopravy pro období pěti let od roku 2012 do roku 2016 s výhledem na další desetileté období.[62]

Ministerstvo dopravy, za něž jednal bezpečnostní odbor,[63] 14 měsíců odmítalo poskytnout i zveřejnit údaje o rozdělení státních dotací na jednotlivé rychlíkové linky[64] a pouze uvedlo, že dotace činí v průměru 120 Kč/vlakokm. Když společnost RegioJet požádala o poskytnutí těchto informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, nakonec ministr Pavel Dobeš začátkem prosince 2012[63] v rámci vyřizování rozkladu nařídil žádosti vyhovět (z čehož ze zákona plyne i povinnost, aby ministerstvo tyto informace do 14 dnů od poskytnutí samo zveřejnilo), přestože České dráhy to označily za porušování obchodního tajemství a narušení trhu a vyjádřily odhodlání se proti zveřejnění soudně bránit. Radim Jančura řekl, že žádné informace související s veřejnými prostředky nemohou být označeny jako obchodní tajemství a že transparentnost je o to důležitější u nevysoutěžených zakázek. Mluvčí ČD Petr Šťáhlavský také označil za zvýhodnění účastníka trhu, že ministerstvo údaje předalo pouze jednomu subjektu na trhu.[65] To označil Radim Jančura za nesmysl, protože informace by musel dostat každý, kdo by o ně požádal.[63] ČTK údaje zveřejnila 3. ledna 2013, RegioJet na tiskové konferenci 7. 1. 2013.[65][66][67]

České dráhy předtím v souvislosti s rychlíkovou linkou Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc/Jeseník v souvislosti s probíhajícím výběrovým řízením na dopravce uváděly nepravdivou informaci, že na ni pobírají nižší dotaci, než s jakou cenou se dva dopravci do soutěže přihlásili. Radim Jančura na tiskové konferenci 7. ledna 2013 vyzval generálního ředitele ČD Petra Žaludu kvůli lži o výši dotací k rezignaci a kvůli tomu, že se za 5 let jeho působení výrazně zhoršilo hospodaření ČD. Žaluda se hájil tím, že se mu údajně povedlo ztrátovost trati snížit z 225 Kč/vlkm v roce 2010 na 159 Kč/vlkm v roce 2012 například propouštěním nadbytečných zaměstnanců a zvýšením počtu ujetých kilometrů. Odhad Radima Jančury, že se ztrátovost za tyto dva roky zásadně nezměnila, označil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský za účelovou dezinformaci.[67]

Podle iDnes.cz zveřejněná data ukázala, že se České dráhy proti zveřejnění tolik bouřily nejspíše proto, že si s čísly za náklady zjevně kouzlí tak, jak se jim zrovna hodí zejména v boji s konkurencí. Mluvčí ČD Petr Šťáhlavský k tomu uvedl, že s ohledem na to, že jde o obchodní tajemství a strategické údaje ČD, nemůže je prezentovat ani nijak komentovat. Idnes.cz připomněl, že do soutěže na rychlíky Plzeň – Most a Pardubice – Liberec v roce 2005 se České dráhy za vedení Josefa Bazaly přihlásily s extrémně nízkou cenou za kilometr. Na trati Olomouc – Krnov – Ostrava ČD vykazovaly odpisy vlaků odpovídající 38 Kč/vlkm, což je více než celková dotace linky Plzeň – Most, kde jezdí většinou stejné typy vozů a tedy i výše odpisů by měla být obdobná. Podezřelé se iDnes.cz zdají i rozdíly v ceně lidské práce připadající na vlakokilometr.[68] Podle článku iDnes z dubna 2013 požaduje ministerstvo dopravy, konkrétně náměstek ministra dopravy a šéf řídícího výboru Českých drah Lukáš Hampl, od Českých drah vysvětlení, proč se mezi lety 2010 a 2011 změnily proč meziročně některé náklady a výnosy až o desítky procent. Jako příklad byla uvedena rychlíková linka Kolín – Rumburk, kde meziročně klesly náklady o dvacet procent a tržby vzrostly o třetinu, nebo téměř zdvojnásobení nákladů na správní režii na lince z Děčína do Břeclavi i dalších. Zároveň chce ministerstvo ověřit, zda nejsou příliš vysoké poplatky za dopravní cestu. Mluvčí ČD Radek Joklík odmítl pro média rozdíly komentovat a zaprotestoval proti tomu, aby byla ekonomická data národního dopravce v takovém rozsahu poskytována konkurenci.[69]

Za kalendářní rok 2010 ministerstvo dopravy vyplatilo Českým drahám v rámci vyrovnání za objednaných 38,545 milionů vlakových km veřejných služeb 4,073 113 miliard Kč, což činí průměrně 105,67 Kč na objednaný vlakokilometr. Úhrada za povinně poskytované slevy byla v drážní dopravě vyplacena pouze jednomu dopravci, a to ve výši 16,794 milionů Kč.[70]

Za kalendářní rok 2011 ministerstvo dopravy vyplatilo Českým drahám v rámci vyrovnání za objednaných 36,562 milionů vlakových km veřejných služeb 4,071 560 miliard Kč, což činí průměrně 111,36 Kč na objednaný vlakokilometr. Úhrada za povinně poskytované slevy pro dva drážní dopravce činila dohromady 60,905 milionů Kč.[71]

Rychlíkové linky podle výše státem hrazené prokazatelné ztráty na vlakokilometr v roce 2010, tedy ještě před tím, než byla část vlaků EC a IC Českých drah z dotací vyjmuta:[64][72]

Vlaky vyšší kvality

[editovat | editovat zdroj]

Hlavními směry, po kterých jsou vedeny expresní vlaky vyšší kvality, jsou

  • Praha – Ostrava – Třinec/Bohumín (první nedotované spoje od prosince 2005, od prosince 2010 vlaky vyšší kvality převážně bez dotací)
  • Břeclav – Ostrava – Bohumín (od prosince 2010 převážně bez dotací)
  • Praha – Brno – Břeclav (dotovaný provoz)
  • Praha – Děčín (dotovaný provoz)

Vlaky EuroCity společnosti České dráhy (původně Československé státní dráhy) jezdí v České republice od jízdního řádu 1991/1992. V roce 2013 jich jezdí 21 párů:

  • (…Bratislava/Wien –) Břeclav – Brno – Pardubice – Praha – Ústí nad Labem – Děčín – Dresden – Berlin… (4 páry v celém úseku: Hungaria, Vindobona, Jan Jesenius, Slovenská strela, 1 pár mezi Brnem a Německem: jednosměrné vlaky Johannes Brahms a Carl Maria von Weber, 1 pár mezi Brnem a Slovenskem: Petrov, 9 párů ve směru mezi Slovenskem či Rakouskem a Prahou: Gustav Mahler, Smetana, Franz Schubert, Antonín Dvořák, Johann Gregor Mendel, Gustav Klimt, Avala, Jaroslav Hašek, Slovan, 1 pár mezi Prahou a Německem: Alois Negrelli). V roce 2011 byly vlaky EC na této trase i nadále ministerstvem dotovány, protože jsou zahrnuty do mezinárodní smlouvy.[73]
  • Warszawa – Katowice – Bohumín – Ostrava – Přerov – Břeclav – (– Wien/Bratislava…) (4 páry spojů: Polonia, Sobieski, Comenius, Varsovia). Od prosince 2010 byl tento směr vyjmut ze státních dotací.[73]
  • Warszawa – Katowice – Bohumín – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (1 pár spojů: Praha) Od prosince 2010 byl tento směr vyjmut ze státních dotací.[73]

Vlaky EuroNight společnosti České dráhy jezdí od 10. prosince 2006. V roce 2013 jezdí vlaky EN po těchto trasách:

  • Bratislava – Břeclav – Brno – Pardubice – Praha – Ústí nad Labem – Děčín – Německo (EN 476/477 Metropol). V úseku Praha – Německo dříve jezdily vlaky EN 352/353 Johannes Kepler a EN 378/379, v roce 2013 EN 456/457 Phoenix a EN 459 Canopus. V roce 2011 byly vlaky EC na této trase i nadále ministerstvem dotovány, protože jsou zahrnuty do mezinárodní smlouvy.[73]
  • Košice – Poprad-Tatry – Žilina – Bohumín – Olomouc – Pardubice – Praha (EN 444/445 Slovakia, vnitrostátní doprava vyloučena, s přímými vozy z Moskvy, Petrohradu a Minsku, jeden z moskevských vozů pokračuje s vlakem R606/607 přes Ústí nad Labem do Chebu a zpět) V roce 2011 byly vlaky EC na této trase i nadále ministerstvem dotovány, protože jsou zahrnuty do mezinárodní smlouvy.[73]
  • EN 376/377 dříve jezdil z Maďarska přes Bratislavu, Brno, Prahu a Plzeň do Františkových Lázní

Jiný dopravce než České dráhy v České republice vlaky v kategoriích EuroCity a EuroNight neprovozuje a neprovozoval. V roce 2011 se v jízdním řádu objevil vlak EN 420/421 WAGON SERVICE travel dopravce Wagon service s.r.o. v trase Praha – Pardubice – Žilina – Poprad-Tatry – Košice, v němž vnitrostátní přeprava mezi Pardubicemi a Prahou měla být vyloučena. Provoz měl být zahájen ode dne vyhlášení, který však zřejmě nikdy nenastal.

Prvním českým vlakem kategorie InterCity byl spoj 500/501 Jan Perner Českých drah zavedený v jízdním řádu 1993/1994 mezi Bohumínem a Prahou. Využíval soupravy Deutsche Bahn, která přijížděla na EuroCity z Hamburku.[74]

V jízdním řádu 2011 byly v kategorii IC uvedeny vlaky:

  • Třinec – Havířov – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (Hutník) (v roce 2011 již bez dotací[73])
  • Bohumín – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (Ostravan) (v roce 2011 již bez dotací[73])
  • Bohumín – Ostrava – Přerov – Břeclav (Helfštýn, Rastislav) (Rastislav v roce 2011 ještě dotován, Helfštýn již nikoliv[73])
  • Zlín – Přerov – Olomouc – Pardubice – Praha (Zlínský expres) (v roce 2011 ještě dotován[73])
  • Břeclav – Brno – Pardubice – Praha (Zdeněk Fibich) (v roce 2011 ještě dotován[73])
  • Brno – Pardubice – Praha (Brněnský drak, Josef Václav Myslbek) (v roce 2011 ještě dotován[73])

K prosinci 2011 přeřadily České dráhy všechny zbývající vlaky InterCity do kategorie expres (Ex).[75] Od té doby jsou jedinými spoji značenými jako kategorie IC vlaky dopravce RegioJet. Z hlediska provozních předpisů jsou vlakům IC údajně postaveny na roveň vlaky SC Českých drah a LE společnosti LEO Express.

Nedotované vlaky na úrovni kategorie InterCity:

  • SC Pendolino, České dráhy, a.s., (Bohumín –)/(Český Těšín – Havířov –) Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (– Plzeň – Mariánské Lázně – Cheb – Františkovy Lázně), od 11. prosince 2005, soupravy Pendolino (řada 680)
  • IC RegioJet, RegioJet a.s., ((Žilina – Čadca –) Třinec – Český Těšín –) Havířov – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha, od 26. září 2011
  • LE Švýcarská kvalita, LEO Express a.s., Bohumín – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha, od 13. listopadu 2012

Od prosince 2006 do roku 2011 byly do kategorie SuperCity řazeny kromě vlaků v relaci Praha – Ostrava též některé vlaky EC a IC Českých drah v relaci Praha – Pardubice – Brno – Břeclav – Wien/Bratislava (Johann Gregor Mendel, Smetana, Slovenská strela).

Vlaky v kategoriích Eurocity a Intercity provozovaly České dráhy od 90. let bez státní dotace s tím, že cestující museli doplácet k jízdnému 60 Kč. Od prosince 2007 byl příplatek zrušen a všechny vlaky EC a IC (tedy s výjimkou vlaků SuperCity) byly zařazeny do státní objednávky.[76]

Na prosinec 2010 bylo avizováno, že měly být tyto dotace opět zrušeny. Roční objem dotací pro vlaky EC a IC činil asi čtvrt miliardy Kč a v roce 2008 bylo v těchto kategoriích 28 vlaků provozovaných výhradně Českými drahami. Dotování vlaků této kategorie bylo podle deníku E15 evropským unikátem, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě však uvedl, že jsou dotovány v několika evropských státech, například ve Švýcarsku. České dráhy již příplatek znovu nezavedly, pouze část vlaků převedly do dotované kategorie expres.[77][78][79] V březnu 2011 však bylo zveřejněno, že na vlastní riziko České dráhy kromě vlaků SuperCity pouze tři páry spojů Intercity (Ostravan a Hutník v relaci Praha – Ostrava – Bohumín/Třinec a vlak Helfštýn v relaci Břeclav – Bohumín) a čtyři páry Eurocity (Polonia, Sobieski a Moravia v relaci Břeclav – Bohumín, Praha v relaci Praha – Bohumín), zatímco provoz většiny spojů Eurocity a pěti párů spojů InterCity (Zlínský expres, Rastislav, Myslbek, Brněnský drak, Zdeněk Fibich) ministerstvo i nadále dotovalo, další omezení dotací na vnitrostátní vlaky avizovalo na červen 2011. Na tratích, na nichž mezinárodní vlaky ministerstvo i nadále dotovalo, jezdilo údajně 28 z celkových 36 spojů Eurocity.[73] Od prosince 2011 pak České dráhy zařadily všechny zbývající vlaky IC do dotované kategorie expres.

Výběrová řízení

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ WIESNEROVÁ, Ema. Liberalizace železnic v ČR hodně pokročila, schází ale účinná regulace. em.muni.cz [online]. 2021-02-18 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  2. ↑ Fenomén Praha–Ostrava. Konkurence a lepší trať znásobila počty cestujících [online]. 2017-09-24 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  3. ↑ Naše vlaky. www.cd.cz [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  4. ↑ Jízdní řád. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
  5. ↑ Portál provozování dráhy. provoz.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
  6. ↑ Mapa železničních tratí v IDSOK [online]. 2019-07-08 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
  7. ↑ 30 RegioPanterů, všechny linky s novým označením „M“. Co přinese nový jízdní řád v Olomouckém kraji [online]. 2024-12-07 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
  8. ↑ viz tabulky v tomto článku
  9. ↑ Na jih Čech nejrychleji v historii. České dráhy nasadí Pendolino na trať z Prahy do Českých Budějovic. www.ceskedrahy.cz [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
  10. ↑ Informace o vlaku SC 513 Opavan | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  11. ↑ České dráhy rozšíří přímé spojení mezi Opavou a Prahou | České dráhy, a.s.. www.ceskedrahy.cz [online]. [cit. 2026-05-21]. Dostupné online.
  12. ↑ SŮRA, Jan. Pendolino se po více než roční pauze vrací na Slovensko, čekalo se na ETCS [online]. 2025-11-08 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  13. ↑ SC 241 Pendolino Košičan. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  14. ↑ EN 443 Slovakia. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-11-27]. Dostupné online.
  15. ↑ EC 299. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-12-15]. Dostupné online.
  16. ↑ Timetable. European Sleeper [online]. [cit. 2026-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
  17. ↑ Traťové jízdní řády. www.leoexpress.com [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné online.
  18. 1 2 3 Praha - hl.n.. regiojet.cz [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné online.
  19. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 SŮRA, Jan. České dráhy zveřejnily smlouvu se státem na dálkové vlaky. Zlevnily, desetiletou jistotu mají u 7 linek [online]. 2019-12-03 [cit. 2025-09-01]. Dostupné online.
  20. 1 2 Hrozba soukromníky zabrala. České dráhy státu zlevnily o čtvrtinu [online]. 2018-11-29 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  21. ↑ rj 174 Hungaria. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  22. ↑ rj 250 Vindobona. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  23. ↑ EC 458 Canopus. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-12-01]. Dostupné online.
  24. ↑ SŮRA, Jan. ČD musí odložit start nové železniční linky z Prahy do Kodaně, lidem nabízí vrácení peněz [online]. 2026-02-24 [cit. 2026-03-30]. Dostupné online.
  25. ↑ rj 251 Vindobona. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  26. ↑ rj 175 Hungaria. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  27. ↑ rj 177 Berliner. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  28. ↑ SŮRA, Jan. Španělé ukázali vozy pro trasu Praha – Mnichov. Pro Leo Express nakupovali v Německu [online]. 2026-03-30 [cit. 2026-04-05]. Dostupné online.
  29. 1 2 iDNES.cz; ČTK. Karlovarský kraj si vymohl pendolino, rychlovlak by měl do Varů jezdit od září. iDNES.cz [online]. 2020-08-03 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
  30. 1 2 3 4 ŠINDELÁŘ, Jan. Nová smlouva přinese v prosinci další pár Jižních expresů a pozdější spojení z Lince. Zdopravy.cz [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-09-01]. Dostupné online.
  31. 1 2 3 Jízdní řád. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2024-12-26]. Dostupné online.
  32. ↑ Rychlíky z Brna do Bohumína převezme RegioJet, nejlevnější Leo Express nesplnil podmínky [online]. 2018-11-30 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  33. ↑ SŮRA, Jan. České dráhy vyhrály soutěž na moravské rychlíky, mají vystřídat RegioJet mezi Brnem a Bohumínem [online]. 2026-01-16 [cit. 2026-01-23]. Dostupné online.
  34. ↑ Stát plánuje prodloužit provoz rychlíků mezi Prahou a Brnem o dva roky Českým drahám [online]. 2023-03-27 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  35. ↑ Podepsáno: RegioJet má už jistý provoz rychlíků R9 z Prahy do Brna s novými jednotkami PESA [online]. 2023-05-03 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  36. ↑ R 961 Vysočina. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
  37. ↑ České dráhy mají nové smlouvy na rychlíky. Dálkové vlaky do Trutnova státu podražily o více než čtvrtinu [online]. 2021-11-11 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  38. ↑ Linka R13 Brno – Břeclav – Olomouc. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  39. 1 2 SŮRA, Jan. Arrivě zůstanou rychlíky do roku 2029, stát prodloužil smlouvu výměnou za klimatizaci [online]. 2024-09-12 [cit. 2024-11-02]. Dostupné online.
  40. ↑ SŮRA, Jan. Podepsáno. Škoda odhalila nové jednotky pro dálkové spoje na západ Čech, vyjede s nimi Arriva. [online]. Avizer Z, 2025-07-15 [cit. 2025-08-17]. Dostupné online.
  41. ↑ R 321 Silva Nortica. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-09-20]. Dostupné online.
  42. ↑ Informace o vlaku rj 170 Berliner | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2025-12-15]. Dostupné online.
  43. 1 2 3 4 Arriva má jistotu provozu u tří rychlíkových linek až do roku 2027 [online]. 2022-02-22 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  44. ↑ Podepsáno: RegioJet má už smlouvu na osmiletý provoz rychlíků Kolín – Ústí nad Labem [online]. 2021-08-26 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  45. ↑ SŮRA, Jan. Nové vlaky jako podmínka. Ministerstvo chystá soutěž na provoz rychlíků, jednotky 845 skončí. zdopravy.cz [online]. [cit. 2024-12-19]. Dostupné online.
  46. ↑ SŮRA, Jan. GWTR bude provozovat rychlíky Plzeň – Most do roku 2031, jednotky 845 získají klimatizaci [online]. 2023-11-25 [cit. 2024-11-02]. Dostupné online.
  47. 1 2 Arriva míří k obhajobě rychlíků Praha – České Budějovice, České dráhy zřejmě uhájí spojení přes Krnov [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  48. ↑ Další velké sousto pro dopravce. Stát dá letos na trh "Balíček Jih", zahrne Jižní expresy i rychlíky [online]. 2023-07-03 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online.
  49. ↑ České dráhy získají zakázku na expresy Praha–Vratislav, oznámilo ministerstvo. ČT24 [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
  50. ↑ SŮRA, Jan. Odcházení ČD na západě. Soutěž na Bavorské expresy vyhrál Leo Express, oznámilo ministerstvo [online]. 2026-03-24 [cit. 2026-03-28]. Dostupné online.
  51. ↑ Jihomoravský kraj - SLU Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících v regionální železniční osobní dopravě (provozní soubor EMU JMK). smlouvy.gov.cz [online]. [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
  52. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 vč. Dodatku č. 1, Příloha č. 9: Linky dálkové drážní dopravy. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
  53. 1 2 3 Zveřejnění smluv na vlaky dálkové dopravy v období 2007-2019 Archivováno 6. 5. 2015 na Wayback Machine., Ministerstvo dopravy ČR
  54. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008, Příloha č. 9 Linky dálkové drážní dopravy. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13.
  55. ↑ Trasy obsluhy území železniční dopravou v Ústeckém kraji, provoz od 9. 12. 2007[nedostupný zdroj], Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Ústeckého kraje, oddělení dopravní obslužnosti (odkaz již nedostupný)
  56. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009, Příloha č. 9 Linky dálkové drážní dopravy[nedostupný zdroj]
  57. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019, Příloha č. 9: Linky dálkové drážní dopravy (JŘ 2009/2010). www.mdcr.cz [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-07.
  58. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019, Dodatek č. 1, Příloha č. 9: Linky dálkové drážní dopravy (JŘ 2010/2011). www.mdcr.cz [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-07.
  59. ↑ Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019, Dodatek č. 3, Příloha č. 9: Linky dálkové drážní dopravy (JŘ 2011/2012). www.mdcr.cz [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-08.
  60. ↑ Kapesní jízdní řády dálkových vlaků ČD, České dráhy, přístup na stránku v listopadu 2011
  61. ↑ Mapa tratí vnitrostátních dálkových spojů ČD Archivováno 23. 10. 2014 na Wayback Machine., číslování dle kapesních JŘ
  62. ↑ Plán dopravní obsluhy území vlaky celostátní dopravy – zásady objednávky dálkové dopravy pro období 2012–2016 Archivováno 29. 10. 2014 na Wayback Machine., Ministerstvo dopravy
  63. 1 2 3 Jan Sůra: Stát zveřejnil ztráty drah, jejich „obchodní tajemství”. Díky Jančurovi, iDnes.cz, 3. 1. 2013
  64. 1 2 Které rychlíky nejvíc prodělávají? Kam jdou státní dotace, Aktuálně.cz, 7. 1. 2013, Tomáš Kunc, th
  65. 1 2 Průlom: Jančura dostal čísla Českých drah, E15, 3. 1. 2013
  66. ↑ Konec tajností. Stát zveřejnil nejztrátovější rychlíky, Aktuálně.cz, 4. 1. 2013
  67. 1 2 Jančura: Česko je bohaté, dotuje i lukrativní tratě, Aktuálně.cz, 7. 1. 2013, th, čtk
  68. ↑ Jan Sůra: Magie podle Českých drah. S daty o rychlících čarují, jak se jim hodí, iDnes.cz, 7. 1. 2013
  69. ↑ Jan Sůra: Ministerstvo zkoumá skoky v účtech Českých drah za rychlíky, iDnes.cz, 17. 4. 2013
  70. ↑ Souhrnná zpráva o závazcích veřejné služby – 2010 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., Ministerstvo dopravy ČR
  71. ↑ Souhrnná zpráva o závazcích veřejné služby – 2011 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Ministerstvo dopravy ČR
  72. ↑ Výkaz nákladů a výnosů z přepravní činnosti vztažený na jednotlivé linky dálkové dopravy za rok 2010[nedostupný zdroj], České dráhy, a.s., Ministerstvo dopravy ČR, informace poskytnutá ministerstvem dopravy na žádost z 10. 10. 2011 na základě rozhodnutí ministra dopravy č. j. 45/2012-510-RK/4, kterou odbor bezpečnostní obdržel 5. 12. 2012
  73. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Stát pořád platí za vlaky IC/EC, dotací však ubývá, ČT24, 8. 3. 2011
  74. ↑ Putování za historií slavných vlaků: IV. díl – Jan Perner
  75. ↑ SŽDC: Knižní jízdní řády platné od 11. 12. 2012
  76. ↑ Josef Petrák: Bárta: měníme ceny dopravní cesty a ČD přijde o peníze za EC, ŽelPage.cz, 15. 11. 2010
  77. ↑ České dráhy přijdou o dotace na vlaky EuroCity a InterCity[nedostupný zdroj], E15, 10. 11. 2010, ČTK
  78. ↑ Jan Sůra, tys (Tomáš Lysoněk): Dráhy přijdou o dotace na vlaky EuroCity a InterCity, iDnes.cz, 10. 11. 2010
  79. ↑ Jiří Guth: Vlaky EC/IC přijdou od ledna o dotace, bude jich méně, Deník Referendum, 16. 11. 2010
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálkové_železniční_linky_v_Česku&oldid=26168066“