V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Maxmilián z Trauttmansdorffu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maxmilián z Trauttmansdorffu
Maximilian von und zu Trauttmansdorff - Minister.jpg

Nejvyšší císařský hofmistr
Ve funkci:
1637 – 1650
Panovník Ferdinand III.
Předchůdce Leonhard Helfried z Meggau
Nástupce Maxmilián z Ditrichštejna

Tajný rada

Císařský komorník

Narození 23. května 1584
Štýrský Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 8. června 1650 (ve věku 66 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Žofie Pálffyová
Děti Adam Matyáš z Trauttmansdorffu
Jan Bedřich z Trauttmansdorffu
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1634 Řád zlatého rouna (č. 389)
Commons Kategorie Maximilian von und zu Trauttmansdorff
1623 dědičný titul říšského hraběte
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxmilián z Trauttmansdorffu (23. květen 1584 Štýrský Hradec7. červen 1650 Vídeň, německy Maximilian Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg), byl císařský diplomat a nejvyšší hofmistr císařovny Anny.

erb Trauttmansdorffů

Příbuzenstvo
otec Jan Bedřich z Trauttmansdorffu
matka Eva z Trauttmansdorffu
manželka Žofie, rozená Pálffyová
syn Adam Matyáš z Trauttmansdorffu
1617–1684
syn Jan Bedřich z Trauttmansdorffu
1619–1696
syn Ferdinand Arnošt z Trauttmansdorffu
† 1692
syn Jiří Zikmund z Trauttmansdorffu
1638–1708
Maxmiliánova pečeť z roku 1648

Život[editovat | editovat zdroj]

V mládí byl rytmistr v Uhrách. Působil jako poradce císaře Ferdinanda II. a byl prvním ministrem za císaře Ferdinanda III.

Roku 1621 uzavřel mír s Bethlen Gáborem v Mikulově. V roce 1623 byl za odměnu povýšen na dědičného říšského hraběte. Roku 1635 uzavřel Pražský mír se Saským kurfiřstvím. V letech 1645–1647 působil habsburský diplomat jako hlavní vyjednavač při tvorbě Vestfálského míru.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hermann von und zu Egloffstein Trauttmansdorff, Maximilian Graf von v: Allgemeine Deutsche Biographie, vydavatel Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, svazek 38 (1894), S. 531–536

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]