Horšovský Týn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horšovský Týn
Horsovskytyn most.jpg

znak obce Horšovský Týnznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0321 553671
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Domažlice (CZ0321)
obec s rozšířenou působností: Horšovský Týn
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 71,44 km²
počet obyvatel: 4 994 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 376 m n. m.
PSČ: 345 25 až 346 01
zákl. sídelní jednotky: 21
části obce: 21
katastrální území: 13
adresa městského úřadu: náměstí Republiky 52
Město
346 01 Horšovský Týn
starosta / starostka: Václav Mothejzík
Oficiální web: http://www.horsovskytyn.cz
E-mail: podatelna@muht.cz

Horšovský Týn
Red pog.png
Horšovský Týn
Zdroje k infoboxu a částem obce

Horšovský Týn (něm. Bischofteinitz) je třetí největší město okresu Domažlice, obec s rozšířenou působností. Městem protéká řeka Radbuza, do které se vlévá Křakovský potok (zleva) a Lazecký potok (zprava). Střed města se nachází 10 km severně od okresního města Domažlice a 42 km jihozápadně od Plzně. PSČ je 346 01.

Žije zde zhruba pět tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1184. Město vzniklo na místě brodu na kupecké stezce v sousedství správní osady Horšov, existující pravděpodobně již v 10. století.

Ve 13. století byl vybudován hrad, ve 14. století získal Horšovský Týn statut města. V letech 1422 a 1431 bylo město obléháno husity, ale ubránilo se.

V roce 1547, za vlády Lobkowitzů, postihl město velký požár, který poničil velkou část města i hradu. Jeho následkem bylo přikročeno k rozsáhlé přestavbě města v renesančním slohu. Na místě hradu vznikl renesanční zámek. Na přelomu 16. a 17. století patřilo týnské panství mezi 10 nejbohatších v českých zemích. Pak ale přišlo České stavovské povstání a následně třicetiletá válka. Vzhledem k tomu, že se Lobkowitzové přidali na stranu českých stavů, byl jim zabaven majetek včetně týnského panství. V roce 1622 získává panství Maxmilián z Trauttmansdorffu.

Po třicetileté válce posilovala ve městě německá menšina. Byly postaveny některé stavby v barokním slohu. Po zrušení nevolnictví a reformě veřejné správy se Horšovský Týn stal v roce 1849 okresním městem.

Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky.

Začátkem 20. století se ve městě začal rozvíjet drobný průmysl. Tomu napomohla i výstavba železniční tratě Staňkov - Poběžovice v roce 1900.

Důsledkem druhé světové války, která ve městě skončila osvobozením americkou armádou 5. května 1945, byl odsun německého obyvatelstva. Ten ale nebyl tak citelný jako v jiných západočeských pohraničních městech, protože Horšovský Týn patří do tradičně české oblasti Chodska.

Po nástupu komunismu v roce 1948 došlo ke znárodnění průmyslových podniků a založení JZD. Byla zahájena výstavba nových závodů a obytných čtvrtí (např. sídliště na Malém předměstí). V roce 1953 bylo historické centrum města vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Od 1. července 1960 patří město Horšovský Týn s celým svým původním okresem pod okres Domažlice. V průběhu let 19601989 došlo k rozsáhlé integraci okolních obcí. I díky tomu je Horšovský Týn rozlohou druhou největší obcí okresu.

Po roce 1989 nastává postupná likvidace zemědělské výroby[zdroj?] (rozpad JZD), úpadek průmyslové výroby[zdroj?] a nárůst nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v roce 2010 dosáhla 9,29% (ČSÚ).

Renesanční radnice v Horšovském Týně.

V roce 2006 proběhla rekonstrukce náměstí, postupně dochází také k opravám v objektu zámku.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel a jeho vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rok 1971 1981 1986 1991 1997 2001 2007 2011
Počet obyvatel 3 472 4 594 5 455 4 975 5 188 4 944 4 826 4 982

[1]

Následující údaje jsou zpracovány podle výsledků Sčítání lidu z roku 2001.

Renesanční měšťanské domy na spodní straně náměstí Republiky.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v březnu 2001 žilo ve městě 4 938 obyvatel. V Horšovském Týně se hlásí hned několik lidí k mnoha národnostem, nejvíce zde však žijí Češi, také Slováci, ale i Němci. Ostatní národnostní menšiny jsou početně zastoupeny pod 40 osob.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Podíl věřících na počtu obyvatel města byl 22,90 %. Z tohoto počtu se 87,27 % věřících řadilo k římskokatolické církvi.

Ekonomická aktivita a nezaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Ke dni sčítání bylo napočítáno 2 714 ekonomicky aktivních osob. 34,30 % z nich zaměstnával průmysl; 9,14 % obory jako školství a zdravotnictví, stejné zastoupení měli také pracovníci stavebnictví. 8,18 % obyvatel zaměstnávalo zemědělství. 55,93 % zaměstnaných pracovníků dojíždělo do zaměstnání v rámci obce.

Nezaměstnanost ve městě dosahovala v roce 2001 5,42 %. Míru nezaměstnanosti 5,31 % udává pro město i s okolím domažlický úřad práce za květen 2007.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horšovském Týně.

Jak již bylo uvedeno výše, Horšovský Týn je pro krásu a zachovalost svých historických památek již od roku 1953 městskou památkovou rezervací. Z nejdůležitějších pamětihodností jmenujme:

  • Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky - byl postaven v 80. letech 13. století v raně gotickém stylu, v 17. století byl přestavěn ve stylu barokním. Jeho 38 m vysoká kostelní věž umožňuje návštěvníkům daleký výhled do okolní krajiny.
  • Radnice na náměstí Republiky - byla vystavěna v 16. století v pozdně gotickém stylu, po požáru v roce 1547 přestavěna ve stylu renesančním. O sto let později byla znovu přestavěna v barokním stylu a nedlouho poté (1708) opět vyhořela a byla opět obnovena. Třetí požár v historii ji postihl v roce 1801. Poslední úprava proběhla mezi roky 1964 - 1967, kdy byl radnici navrácen její renesanční vzhled.
  • Kapucínský klášter - byl vystavěn v barokním stylu v roce 1654. Jako klášter definitivně zanikl v roce 1950, kdy se z něj stal sklad potravin. V současnosti probíhá jeho rekonstrukce.
  • Kostel svatého Apolináře na Husově náměstí - jedna z nejstarších staveb ve městě - gotický kostel z poloviny 13. století. Nacházejí se v něm vzácné malby Horšovského Týna z roku 1500. Stojí na Velkém předměstí při hlavním silničním průtahu městem.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Město je vybaveno službami odpovídající své úloze střediska menšího regionu v rámci okresu.

Na Malém předměstí najdeme 2 základní školy, v Nádražní ulici sídlí zvláštní škola. Město má také základní uměleckou školu. Střední školství reprezentují 3 školy: Integrovaná střední škola, učiliště a střední zemědělská škola. Nejbližší gymnázium je v Domažlicích.

Ve městě najdeme zdravotní středisko.

Zřízena byla městská policie, která se společně s Policií ČR stará o bezpečnost a pořádek ve městě.

Město má jedinou poštu v Pivovarské ulici.

Ubytovací kapacity zajišťuje 1 *** hotel Šumava na náměstí Republiky s 28 lůžky a větší počet penzionů, resp. ubytování v soukromí. V poslední době relativně narostl počet stravovacích zařízení od kaváren a cukráren až po restaurace.

Gotický kostel svatého Apolináře při hlavním silničním průtahu městem.

Největší obchodní střediska vlastní spotřební družstvo Jednota. Jedná se o Supermarket Tuty ve středisku Radbuza a v Sylvánově ulici na Malém předměstí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní silniční komunikací protínající město je silnice I/26 z Plzně na HP Folmava/Furth im Wald. Na tuto silnici navazuje větší počet silnic II. třídy: Silnice II/193 Žlutice - Stříbro - Domažlice ; Silnice II/200 Bor u Tachova - Horšovský Týn a Silnice II/197 HP Železná/Eslarn - Bělá nad Radbuzou - Horšovský Týn.

Městem prochází lokální jednokolejná železniční Trať 182 ze Staňkova do Poběžovic. Na trati je v pracovní dny vedeno zhruba 8 párů vlaků. Na katastru města je na trati železniční stanice Horšovský Týn a zastávky Semošice a Semošice-Peřina.

Městem projíždí také celá řada zejména místních autobusových linek s hlavní zastávkou na křižovatce ulic Domažlická a Nádražní, asi 500 m od náměstí. Nejvýznamnějšími spoji jsou asi linky Plzeň - Domažlice a dálková linka Praha - Plzeň - Domažlice. Ostatní linky slouží zejména ke spojení okolních vesnic s městem - pro odvoz tamních obyvatel do zaměstnání, do škol nebo k lékaři.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Název Počet obyvatel (2001)
Borovice 46
Dolní Metelsko 74
Hašov 19
Horní Metelsko 46
Horšov 169
Kocourov 21
Lazce 46
Malé předměstí 2 118
Město 369
Nová Ves 61
Oplotec 58
Plzeňské předměstí 471
Podhájí 0
Podražnice 62
Semošice 181
Svatá Anna 6
Svinná 4
Tasnovice 95
Valdorf 31
Velké předměstí 1 036
Věvrov 25
Roudná 10

Okolní obce[editovat | editovat zdroj]

- řazeno od severu po směru hodinových ručiček

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historická databáze demografických údajů za obce ČR 1971–2012, Český statistický úřad

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POLÁKOVÁ, Anna. Horšovský Týn perla Českého lesa. Horšovský Týn : Městský národní výbor, 1947. 47 s.  
  • Horšovský Týn. Horšovský Týn : Vlastivěd. muz, 1980. 31 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]