Horšovský Týn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horšovský Týn

Ulice Jana Littrowa, v pozadí zámek Horšovský Týn
Znak obce Horšovský Týn
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0321 553671
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Domažlice (CZ0321)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Horšovský Týn
Historická země Čechy
Katastrální výměra 71,44 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 013 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 376 m n. m.
PSČ 345 25 až 346 01
Zákl. sídelní jednotky 21
Části obce 21
Katastrální území 13
Adresa městského úřadu náměstí Republiky 52
Město
346 01 Horšovský Týn
Starosta Václav Mothejzík
Oficiální web: www.horsovskytyn.cz
Email: podatelna@muht.cz
Horšovský Týn
Red pog.svg
Horšovský Týn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horšovský Týn (německy Bischofteinitz) je třetí největší město okresu Domažlice, obec s rozšířenou působností. Městem protéká řeka Radbuza, do které se vlévá Křakovský potok a Lazecký potok. Střed města se nachází 10 km severně od okresního města Domažlice a 42 km jihozápadně od Plzně. PSČ je 346 01. Žije zde zhruba pět tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1184. Město vzniklo na místě brodu na kupecké stezce v sousedství správní osady Horšov, existující pravděpodobně již v 10. století. Ve 13. století byl vybudován hrad, ve 14. století získal Horšovský Týn statut města. V letech 1422 a 1431 bylo město obléháno husity, ale ubránilo se.

V roce 1547, za vlády Lobkowitzů, postihl město velký požár, který poničil velkou část města i hradu. Jeho následkem bylo přikročeno k rozsáhlé přestavbě města v renesančním slohu. Na místě hradu vznikl renesanční zámek. Na přelomu 16. a 17. století patřilo týnské panství mezi 10 nejbohatších v českých zemích. Pak ale přišlo České stavovské povstání a následně třicetiletá válka. Vzhledem k tomu, že se Lobkowitzové přidali na stranu českých stavů, byl jim zabaven majetek včetně týnského panství. V roce 1622 získal panství Maxmilián z Trauttmansdorffu.

Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky

Po třicetileté válce posilovala ve městě německá menšina. Byly postaveny některé stavby v barokním slohu. Po zrušení nevolnictví a reformě veřejné správy se Horšovský Týn stal v roce 1849 okresním městem. Začátkem 20. století se ve městě začal rozvíjet drobný průmysl. Tomu napomohla i výstavba železniční tratě Staňkov - Poběžovice v roce 1900.

Důsledkem druhé světové války, která ve městě skončila osvobozením americkou armádou 5. května 1945, byl odsun německého obyvatelstva. Ten ale nebyl tak citelný jako v jiných západočeských pohraničních městech, protože Horšovský Týn patří do tradičně české oblasti Chodska.

Po nástupu komunismu v roce 1948 došlo ke znárodnění průmyslových podniků a založení JZD. Byla zahájena výstavba nových závodů a obytných čtvrtí (např. sídliště na Malém předměstí). V roce 1953 bylo historické centrum města jako jedno z prvních měst v ČR vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Od 1. července 1960 patří město Horšovský Týn s celým svým původním okresem pod okres Domažlice. V průběhu let 19601989 došlo k rozsáhlé integraci okolních obcí. I díky tomu je Horšovský Týn rozlohou třetí největší obcí okresu.

Po roce 1989 nastává postupná likvidace zemědělské výroby[zdroj?] (rozpad JZD), úpadek průmyslové výroby[zdroj?] a nárůst nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v roce 2010 dosáhla 9,29 % (ČSÚ). V roce 2006 proběhla rekonstrukce náměstí, postupně dochází také k opravám v objektu zámku. V měsíci listopadu město i zámek každoročně ožívá Mezinárodním filmovým festivalem pro děti a mládež Juniorfest, který se zde koná od roku 2008, a kde je Horšovským Týn také hlavním festivalovým městem. Tradičně zde přijíždějí známé hvězdy české i světové kinematografie, v městském a zámeckém kině se promítají filmy převážně z české a filmové produkce a zajímavé jsou též další doprovodné akce (Pevnost Týn nebo Strašidelná stezka).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Renesanční měšťanské domy na spodní straně náměstí Republiky

Počet obyvatel a jeho vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rok 1971 1981 1986 1991 1997 2001 2007 2011
Počet obyvatel[2] 3 472 4 594 5 455 4 975 5 188 4 944 4 826 4 982

Následující údaje jsou zpracovány podle výsledků Sčítání lidu z roku 2001.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v březnu 2001 žilo ve městě 4 938 obyvatel. V Horšovském Týně se hlásí hned několik lidí k mnoha národnostem, nejvíce zde však žijí Češi, Slováci a Němci. Ostatní národnostní menšiny jsou početně zastoupeny pod 40 osob.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Podíl věřících na počtu obyvatel města byl 22,90 %. Z tohoto počtu se 87,27 % věřících řadilo k římskokatolické církvi.

Ekonomická aktivita a nezaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Ke dni sčítání bylo napočítáno 2 714 ekonomicky aktivních osob. 34,30 % z nich zaměstnával průmysl; 9,14 % obory jako školství a zdravotnictví, stejné zastoupení měli také pracovníci stavebnictví. 8,18 % obyvatel zaměstnávalo zemědělství. 55,93 % zaměstnaných pracovníků dojíždělo do zaměstnání v rámci obce.

Nezaměstnanost ve městě dosahovala v roce 2001 5,42 %. Míru nezaměstnanosti 5,31 % udává pro město i s okolím domažlický úřad práce za květen 2007.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horšovském Týně.
Most přes Radbuzu, v pozadí hrad a zámek Horšovský Týn

Horšovský Týn je pro krásu a zachovalost svých historických památek již od roku 1953 městskou památkovou rezervací. Mezi jeho hlavní památky patří:

  • Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky byl postaven v 80. letech 13. století v raně gotickém stylu, v 17. století byl přestavěn ve stylu barokním. Jeho 38 m vysoká kostelní věž umožňuje návštěvníkům daleký výhled do okolní krajiny.
  • Radnice na náměstí Republiky byla vystavěna v 16. století v pozdně gotickém stylu, po požáru v roce 1547 přestavěna ve stylu renesančním. O sto let později byla znovu přestavěna v barokním stylu a nedlouho poté (1708) opět vyhořela a byla opět obnovena. Třetí požár v historii ji postihl v roce 1801. Poslední úprava proběhla mezi roky 1964–1967, kdy byl radnici navrácen její renesanční vzhled.
  • Kapucínský klášter byl vystavěn v barokním stylu v roce 1654. Jako klášter definitivně zanikl v roce 1950, kdy se z něj stal sklad potravin. V roce 2015 probíhá jeho rekonstrukce.
  • Komplex hradu a zámku Horšovský Týn založený v 13. století s dochovanou raně gotickou kaplí, přestavěný v roce 1550 v renesančním stylu. Severně od zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park.
  • Kostel svaté Anny na Vršíčku – poutní pozdně gotický kostel s unikátním klenebním obrazcem v presbytáři byl založený bratry Jiřím a Volfem z Ronšperka a vysvěcený v roce 1516. Po polovině 18. století barokně přestavěný (klenba v lodi, přistavěna sakristie), dominanta krajiny při hlavní silnici na Domažlice. Trauttmansdorffové nechali v podzemí kostela v polovině 19. století (1835–1842) zbudovat empírovou rodinnou hrobku. Tehdy také za kostelem vznikla empírová pohřební kaple Jana Norberta Trautmannsdorfa s trojúhelným štítem. Původní vnitřní vybavení kostela se nedochovalo, nicméně zaujme síťová klenba v presbytáři. Ke kostelu vede křížová cesta zakončená kaplí Božího hrobu z roku 1696, kterou zdobí erby Trauttmansdorffů a Liechtensteinů (Anna Marie Trautmannsdorfová rozená z Lichtensteinu).
  • Kostel svatého Apolináře na Husově náměstí – gotický kostel z poloviny 13. století, jedna z nejstarších staveb ve městě. Nacházejí se v něm vzácné malby Horšovského Týna z roku 1500. Stojí na Velkém Předměstí při hlavním silničním průtahu městem.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Město je vybaveno službami odpovídající své úloze střediska menšího regionu v rámci okresu. Na Malém předměstí jsou dvě základní školy, v Nádražní ulici sídlí zvláštní škola. Město má také základní uměleckou školu. Střední školství reprezentují 3 školy: Integrovaná střední škola, učiliště a střední zemědělská škola. Nejbližší gymnázium je v Domažlicích.

Gotický kostel svatého Apolináře při hlavním silničním průtahu městem

Ve městě je také zdravotní středisko. Zřízena byla městská policie, která se společně s Policií ČR stará o bezpečnost a pořádek ve městě. Město má jedinou poštu v Pivovarské ulici.

Ubytovací kapacity zajišťuje 1 *** hotel Šumava na náměstí Republiky s 28 lůžky a větší počet penzionů, resp. ubytování v soukromí. V poslední době relativně narostl počet stravovacích zařízení od kaváren a cukráren až po restaurace. Největší obchodní střediska vlastní spotřební družstvo Jednota. Jedná se o Supermarket Tuty ve středisku Radbuza a v Sylvánově ulici na Malém předměstí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní silniční komunikací protínající město je silnice I/26 z Plzně na HP Folmava/Furth im Wald. Na tuto silnici navazuje větší počet silnic II. třídy: Silnice II/193 Žlutice - Stříbro - Domažlice ; Silnice II/200 Bor u Tachova - Horšovský Týn a Silnice II/197 HP Železná/Eslarn - Bělá nad Radbuzou - Horšovský Týn.

Městem prochází lokální jednokolejná železniční Trať 182 ze Staňkova do Poběžovic. Na trati je v pracovní dny vedeno zhruba 8 párů vlaků. Na katastru města je na trati železniční stanice Horšovský Týn a zastávky Semošice a Semošice-Peřina.

Městem projíždí také celá řada zejména místních autobusových linek s hlavní zastávkou na křižovatce ulic Domažlická a Nádražní, asi 500 m od náměstí. Nejvýznamnějšími spoji jsou asi linky Plzeň - Domažlice a dálková linka Praha - Plzeň - Domažlice. Ostatní linky slouží zejména ke spojení okolních vesnic s městem - pro odvoz tamních obyvatel do zaměstnání, do škol nebo k lékaři.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Renesanční radnice v Horšovském Týně
Název Počet obyvatel
(2001)
Borovice 46
Dolní Metelsko 74
Hašov 19
Horní Metelsko 46
Horšov 169
Kocourov 21
Lazce 46
Malé Předměstí 2 118
Město 369
Nová Ves 61
Oplotec 58
Plzeňské Předměstí 471
Podhájí 0
Podražnice 62
Semošice 181
Svatá Anna 6
Svinná 4
Tasnovice 95
Valdorf 31
Velké Předměstí 1 036
Věvrov 25

Okolní obce[editovat | editovat zdroj]

(řazeno od severu po směru hodinových ručiček)

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historická databáze demografických údajů za obce ČR 1971–2012, Český statistický úřad

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POLÁKOVÁ, Anna. Horšovský Týn perla Českého lesa. Horšovský Týn : Městský národní výbor, 1947. 47 s.  
  • Horšovský Týn. Horšovský Týn : Vlastivědné muzeum, 1980. 31 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Horšovský Týn

k. ú. Horšovský Týn: (Město • Plzeňské Předměstí • Malé Předměstí • Velké Předměstí • Nová Ves • Svatá Anna • Podhájí • Valdorf • Lazce) • Horšov • Kocourov • Dolní Metelsko • Horní Metelsko • Hašov • Svinná • Tasnovice • Oplotec • Věvrov • Borovice • Podražnice • Semošice