Němčice (okres Domažlice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Němčice
Náves v Němčicích
Náves v Němčicích
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKdyně
Obec s rozšířenou působnostíDomažlice
(správní obvod)
OkresDomažlice
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel137 (2023)[1]
Rozloha8,93 km²[2]
Nadmořská výška513 m n. m.
PSČ345 06
Počet domů67 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduNěmčice 17
345 06 Kdyně
obec@nemciceukdyne.cz
StarostaJan Hvizd
Oficiální web: www.nemciceukdyne.cz
Němčice
Němčice
Další údaje
Kód obce599166
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Němčice (německy Nemtschitz) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 137[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nový Hernštejn u Němčic

Herštýn[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nový Herštejn.

První písemná zmínka o vsi je z roku 1379 v souvislosti s hradem a panstvím Herštýn. Tato raně gotická stavba panského sídla pochází z konce 13. století. Jako rok založení se udává rok 1272.

Prvním držitelem Herštýna byl v roce 1349 Břeněk z Herštýna, který byl ve službách olomouckého biskupa Jana. Olomoucký biskup byl od roku 1355 patronem kostela v 2 km vzdálené vsi Úboč. Za stavebníka hradu lze s velkou pravděpodobností považovat jeho příbuzného Buška II. z Velhartic, který byl synem společníka krále Karla IV., Buška I. z Velhartic. Dalším majitelem Herštýna byl Ježek z Velhartic, který se v letech 1360–1367 stal maršálkem královského dvora. Po jeho smrti spravovala panství Herštýn od roku 1369 vdova Ofka s nezletilým synem Janem, který se stal majitelem v roce 1385. Jan měl čtyři syny: Záviše, Arnošta, Viléma a Půtu. Půtovi patřil Herštýn až do roku 1465. Dalším vlastníkem byl Půtův syn Jan Herštýnský z Velhartic. Ten se v roce 1472 zapletl do sporů proti Albrechtovi, knížeti bavorskému. Oboustranná nenávist sílila, až v roce 1475 bavorská vojska Herštýn vypálila a pobořila. Jan Herštýnský vedl dobrodružný život, a proto byl za výpady (pálení, plenění, loupení) sťat za Daliborkou na Hradčanech v Praze.

Později byl hrad Herštýn znovu postaven Zdeňkem Dobrohoštem z tvrze Ronšperk (Poběžovice), který v roce 1510 hrad daroval svému příteli Jiřímu z Kopidlna. Tento rytíř byl však vůdcem loupeživých žoldnéřů. Panstvo, aby učinilo zadost všem ukrutnostem, se spojilo s měšťany a pod vedením rytíře Zdeňka Lva z Rožmitálu byl roku 1513 hrad dobyt. Dalším majitelem Herštýna byl jeden z nejvýznamnějších šlechticů své doby Půta Švihovský z Rýzmberka a po jeho smrti syn Břetislav, který roku 1534 prodal celé panství (ves a mlýn Úboč, ves Němčice, Vlkanov a Košenice) městu Domažlice za 2350 kop grošů. Pak došlo ke konfiskaci císařem Ferdinandem. V roce 1549 koupil Herštýn za 900 kop grošů Šebestián Markvart z Hrádku, který byl královským purkrabím z Karlštejna. V pozdějších letech panství Herštýn vč. Němčic a pustého Vlkanova (vypálen v roce 1534) připadlo české šlechtě Černínů z Chudenic.

Dnes je kolem zříceniny hradu přírodní rezervace (11 ha) smíšeného lesa s převahou buku a se vzácnou jarní květenou (lýkovec, jaterník, dymnivky, sasanka, áron, mařinka, kokořík…).

Obec[editovat | editovat zdroj]

Z roku 1785 pochází záznam o panství chudenického hraběte Jana Rudolfa Černína, jemuž obec patřila. Tehdy bylo evidováno 12 majitelů chalup, 11 dvorů, 1 hospoda, 1 kovárna a 1 obecní pastuška. V roce 1837 žilo v obci 390 obyvatel v 52 domech. Obec vlastnila 78 jiter (45 ha) lesa. Do svazku obce tehdy patřila lesovna a hájovna pod zříceninou hradu Herštýn. Zde žilo 21 obyvatel ve 4 domech. Nejvíce obyvatel žilo v obci v roce 1846: 445 v 52 obytných staveních (100 rodin), z nichž 95 se živilo zemědělstvím a lesními pracemi, zbytek řemeslem. Do první světové války (1914–1918) bylo z Němčic odvedeno 64 mužů, z toho pět padesátiletých. Na útrapy této války doplatilo šest zdejších občanů, jimž byl v roce 1930 na návsi odhalen pomník.

Pomník padlým v první světové válce

V roce 1927 žilo v obci 360 obyvatel. Vlivem osídlení pohraničí v roce 1945 přesídlilo 17 rodin do okresů Domažlice, Klatovy, Cheb a Sokolov. Obec tím ztratila natrvalo 53 obyvatel. Úbytek obyvatel neustále pokračoval – v roce 1970 byl stav 180, v roce 1980 již jen 141. Ke dni 3. červenci 2006 zde žilo 130 obyvatel a k 2. březnu 2011 bylo v obci přihlášeno 131 stálých obyvatel.

Od 17. století patří Němčice farností do Úboče, která měla tehdy dva kostely: sv. Mikuláše (postaven ve 13. století) a sv. Václava (pobořen v roce 1803).

Němčice byly vždy samostatnou obcí. Toto období bylo přerušeno v roce 1960, kdy byla včleněna pod nový MNV Úboč, a v letech 1980–1990, kdy se obec stala součástí střediskové obce Koloveč. K Němčicím byla od roku 1961 přičleněna osada Úlíkov. Od 1. ledna 1991 jsou Němčice opět samostatnou obcí.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byla ves Němčice ryze zemědělská. V roce 1654 byl proveden první soupis (psán česky) veškeré orné selské půdy, soupis obcí osad a jednotlivých jmen s výměrou půdy, což bylo uvedeno v tzv. berní rule. V soupisu však chyběly stavy hospodářského zvířectva. Podle tereziánského katastru hospodařilo ve vsi (patřila tehdy pod statek Ouniowicz) v roce 1713 14 sedláků, kteří obdělávali 386 strychů polí. V roce 1755 bylo již obděláváno 535 strychů polí a výtěžnost luk byla 62 dvouspřežných vozů.

Jednotné zemědělské družstvo v obci vzniklo v roce 1952 s výměrou 325 ha půdy, do roka však většina členů vystoupila. Zůstalo jen malé družstvo s devíti členy a čtyřiceti hektary půdy. Teprve k 1. lednu 1959 se po předběžném složitém přesvědčování, až donucování, znovu vrátili ti, kteří předtím vystoupili. V roce 1960 se změnami v samosprávě došlo i ke sloučení JZD Němčice s JZD Úboč. Sídlo bylo v Úboči a hospodařilo se na výměře 817 ha. Od roku 1980 byl vytvořen jeden velký zemědělský celek se sídlem v Kolovči s celkovou výměrou přes 2000 ha. Z družstva vystoupilo po roce 1989 několik členů, kteří začali soukromě hospodařit.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Hasičský sbor[editovat | editovat zdroj]

Z podnětu učitele V. Mráze z Úboče a sedmi místních občanů, kterému předcházelo zakoupení a dodání ruční hasicí stříkačky na koňský pohon (21. prosince 1895), byl dne 12. ledna 1896 založen 1. dobrovolný hasičský sbor v Němčicích u Kdyně. Sbor měl 20 členů. Za dobu trvání zasahoval sbor při sedmnácti požárech, z toho pětkrát v Němčicích. V minulosti sbor pořádal různé slavnosti, jako bylo svěcení nové stříkačky v roce 1898 a v roce 1968. Členové požárního sboru hráli i divadelní představení, a to v roce 1914, 1925, 1931 a 1934. V současné době má sbor 31 členů.

Vybavenost obce[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejdůležitější občanskou a technickou vybavenost obce patří vybudování místního vodovodu v délce 1536 metrů v roce 1965. Tomu předcházely jímací práce s výkopy v letech 1946–1949. V roce 1947 byl zřízen místní rozhlas a veřejná telefonní stanice. Elektrifikace celé obce byla provedena v roce 1948, elektrické vedení bylo nově zrenovováno v roce 1981. V roce 2001 byl vystavěn tenisový kurt.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od vesnice se nachází zřícenina hradu Nový Herštejn. Hradní návrší je chráněno jako přírodní rezervace Herštýn. Druhé chráněné území, přírodní památka Hora se nachází na úbočích a stejnojmenného vrcholu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]