Úboč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Úboč
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0321 566161
Pověřená obec Kdyně
Obec s rozšířenou působností Domažlice
Okres (LAU 1) Domažlice (CZ0321)
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 131 (2020)[1]
Rozloha 7,44 km²
Katastrální území Úboč
Nadmořská výška 498 m n. m.
PSČ 345 12
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Úboč 60
34543 Koloveč
obec@uboc.cz
Starosta Tomáš Krippner
Oficiální web: www.uboc.cz
Úboč
Úboč
Další údaje
Kód části obce 172553
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Úboč se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 131[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Úboči pochází z roku 1251, kdy ve vsi sídlil Jiří z Úboče. První zmínka o panském sídle je z roku 1316, kdy na tvrzi sídlil Vitl z Úboče.[2] Ve 14. století se zde připomínají dvě samostatné plebanie – Dolní a Horní Úboč s vlastními kostely (opevněným kostelem svatého Václava v Horní Úboči a kostelem svatého Mikuláše v Dolní Úboči). Později obě plebanie splynuly v jednu. Po reformaci zůstala pouze fara v Dolní Úboči, k ní do roku 1700 filiální fara Stanětice. Kostel svatého Václava v Horní Úboči byl zrušen výnosem Josefa II. a zbořen roku 1791. Zdivo bylo použito na výstavbu špýcharu. Matriky jsou vedeny od roku 1690. Posledními vlastníky byli Černínové z Chudenic.

Počátkem roku 2012 zde žilo 112 obyvatel, stejně jako v roce 2006.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Mikuláše na návsi je gotický a je připomínán ve 13. století – z této doby se zachovalo zdivo lodi a spodní část věže. Presbytář a sakristie, dílo stejné huti jako kostel v Loučimě, se časově řadí nejdříve k polovině 14. století. V roce 1763 byla sklenuta kaple a loď, roku 1852 došlo k úpravě kostela. Barokní úprava a přístavba kaple s oratoří proběhla v roce 1763. Horní patro věže je z roku 1852.
  • Ve farní zahradě se dochovaly pozůstatky úbočské tvrze založené na přelomu 13. a 14. století. Po připojení Úboče k panství Nového Herštejna v polovině 14. století tvrz zanikla.[2]
  • Roubené stavení čp. 4.
  • Usedlost čp. 33 včetně patrového zděného špýcharu s polokruhově zaklenutým vstupem. Záklenek vstupu je vyzděn z cihel nízkého formátu. Gotické detaily přenesené ze zbořeného kostela svatého Václava nezjištěny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Úboč – tvrz, s. 366. 
  3. Statistika Ministerstva vnitra ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BYSTRICKÝ, Vladimír. Úboč 1251–2001. Úboč: Obec Úboč, 2001. 63 - s. 
  • KRČEK, Jakub. Obraz vsi Úboč a okolní krajiny na mapách z 18. století.. In: KRČEK, Jakub; STOČES, Jiří. Stříbro nad zlato. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6. S. s. 91-113;.
  • * BLAŽKOVÁ, Marie. Vývoj porodnosti v lokalitě Úboč v letech 1784-1845.. In: KRČEK, Jakub; STOČES, Jiří. Stříbro nad zlato. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6. S. s. 114-126;.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]