Nový Herštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hradní zřícenině. O stejnojmenném kopci pojednává článek Nový Herštejn (Švihovská vrchovina).
Nový Herštejn
Zřícenina hradu Nový Herštejn
Zřícenina hradu Nový Herštejn
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 1. polovina 14. století
Stavebník Bušek II. z Velhartic
Další majitelé páni z Velhartic
Poloha
Adresa Němčice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Nový Herštejn
Nový Herštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38356/4-2160 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Herštejn je zřícenina hradu na zalesněném stejnojmenném kopciKdyněokrese Domažlice. Je chráněna jako kulturní památka ČR.[1] Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století. Roku 1475 ho dobylo bavorské vojsko a později byl obnoven již jen k hospodářským účelům. Po roce 1524 ho koupilo město Domažlice, které nechalo nepotřebný hrad zpustnout.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobným zakladatelem hradu byl v první polovině čtrnáctého století Bušek II. z Velhartic, ale podle historika Jiřího Jánského se ke hradu vztahuje přídomek Protivce z Herštejna uváděný již roku 1272. Dochované stavby však pochází nejdříve z první poloviny čtrnáctého století, a existovalo-li na místě starší sídlo, je jeho podoba zcela neznámá.[2]

Opevnění nad první bránou
Zbytky zdí

Bušek II. z Velhartic byl synem Buška I. z Velhartic, který byl komorníkem markraběte Karla a zemřel v roce 1337Meranu. Bušek II. hrál významnou roli na Karlově dvoře. Jeho nástupci na panství uvádění v letech 1348 a 1349 byli jeho příbuzní Protiva a Břeněk z Herštejna. Po Břeňkovi, který byl ve službách olomouckého biskupa, hrad získal maršálek královského dvora Ješek z Velhartic.[3] Když zemřel, ujala se dědictví vdova Ofka z Újezdce a nezletilý syn Jan, který se po roce 1385 dostal do sporů s Rožmberky. Ti nejspíše Nový Herštejn dobyli a Jana z Velhartic zajali. Jan poté musel zaplatit padesát kop grošů, aby hrad vyplatil, a navíc přislíbit, že hrad kdykoliv poskytne Oldřichu z Rožmberka a jeho synovi Jindřichu z Rožmberka. Jan z Velhartic zastával v letech 1397–1412 funkci přísedícího zemského soudu a připomínán je naposledy roku 1435. Ještě předtím se však dostal do sporu s bavorským vévodou Vilémem, ve kterém ho podporovala řada katolických pánů.[4]

Po Janovi z Velhartic hrad zdědil syn Záviš z Velhartic, který vedl řadu sporů s Bavory, ale i se svým bratrem Vilémem. Dalším majitelem hradu se stal někdy na konci vlády krále Jiřího z Poděbrad Jan Herštejnský z Velhartic, který byl synem Záviše nebo některého z jeho bratrů. Také on vedl spolu s dalšími šlechtici z okolí spor s Bavorskem, a roku 1474 vojsko vévody Albrechta Jana Herštejnského zajalo.[4] Po třech měsících uzavřel Bohuslav ze Švamberka a Dobrohost z Ronšperka s bavorským knížetem dvouměsíční příměří, ve kterém měl být Jan Herštejnský na svobodě, ale po jeho uplynutí se měl dostavit na bavorský hrad Straubing. Ale Jan po propuštění začal opět plenit bavorské statky. Bavoři podnikli novou vojenskou výpravu a na začátku února 1475 Nový Herštejn dobyli, Jana zajali a hrad vypálili. Po dlouhém vyjednávání byl v lednu 1476 Jan Herštejnský z vězení propuštěn a uchýlil se na nedaleký statek Lomec. Nedokázal však zaplatit výkupné ve výši tisíc zlatých, a proto vypukl nový spor, který ukončila až blíže neznámá smlouva z roku 1481.[3]

Začátkem šestnáctého století koupil herštejnské panství Půta Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti v roce 1504 připadl Nový Herštejn synu Břetislavovi. Buď on nebo již jeho otec na hradě provedli nutné opravy, aby na něm mohl bydlet správce.[3] Kromě jiného nechal Břetislav na Herštejně postavit stáj pro 200 koní.[2] Zadlužený Břetislav, který sídlil na Rýzmberku, začal rozprodávat svá panství. Nový Herštejn s osmi vesnicemi koupilo v letech 1524–1534 za 2350 kop grošů královské město Domažlice, kterému byl veškerý majetek zabaven pro účast na stavovském odboji proti králi Ferdinandu I. V roce 1549 bylo novoherštejnské panství prodáno karlštejnskému purkrabímu Šebastiánovi Markvartovi z Hrádku. Jeho majitelé však nesídlili na zpustlém hradě ale na tvrzi v Únějovicích.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Půdorys hradu od Vojtěcha Krále publikovaný roku 1893
Interiér donjonu

Hradní jádro pravděpodobně patřilo mezi blokové dispozice. Dochovala se z něj pouze čtverhranná obytná věž. Předpokládá se, že ostatní zástavba byla zbořena během válečných konfliktů a získaný materiál použit k posílení opevnění.[2]

Přístupová cesta vedla podél východní hradby zesílené původně polookrouhlou baštou. Pod ní se nacházela první brána. Později byl prostor nad ní zajištěn věžicí zvanou Panenská bašta. Cesta dále pokračovala k severovýchodními nároží, kde stávala čtverhranná věžovitá brána chráněná zaniklou věžicí.[2]

Dominantou hradu je donjon s půdorysem o rozměrech 16,6 × 15,6 metru dochovaný do výšky druhého patra. Podle vyobrazení z roku 1514 byl ukončen podsebitím s věžičkami v nárožích. Vnější opevnění má protáhle pětiboký půdorys. V západním cípu stojí torzo čtverhranné věž a podobná nejspíše stála v jižním nároží. Delší úseky hradby na severní a jižní straně zesiloval příkop a před ním ještě val.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-30]. Identifikátor záznamu 150336 : Hrad Nový Herštejn, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Nový Herštejn, s. 386–387. 
  3. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nový Herštejn – hrad, s. 234–236. 
  4. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Herštein nový hrad, s. 37–38. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Herštein nový hrad, s. 35–39. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]