Bušek II. z Velhartic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bušek II. z Velhartic
Erb pánů z Velhartic (šedá značí červenou, bílá pak stříbrnou barvu)
Erb pánů z Velhartic (šedá značí červenou, bílá pak stříbrnou barvu)
Nejvyšší hejtman léna Nové Čechy
v Horní Falci
Ve funkci:
1356 – 1362
PanovníkKarel IV.
Dvorský maršálek Českého království
Ve funkci:
1355 – 1356
PanovníkKarel IV.
Mistr královské komory Českého království
Ve funkci:
1336 – 1341
PanovníkJan Lucemburský/Karel IV.
Vojenská služba
SlužbaČeské královstvíČeské království České království
Hodnostvojenský hejtman

Narozenípo 1300
Úmrtí1360
České královstvíČeské království České království
RodičeBušek I. z Velhartic, ?
Profeseúředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bušek II. z Velhartic (též Bušek mladší z Velhartic, po 130015. července 1360) byl český šlechtic, politik a válečník z rodu pánů z Velhartic, téměř celoživotně působící na dvoře českého a římského krále Karla IV. Zastával několik vysokých dvorských úřadů, mj. úřad mistra královské komory či císařského komorníka. Do širšího povědomí veřejnosti vešel v koncem 19. století poté, co jej Jan Neruda zahrnul jako jednu z postav do své básně Romance o Karlu IV.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Bušek mladší pocházel ze západočeského šlechtického rodu pánů z Velhartic, odvozující svůj původ od hradu Velhartice nedaleko Klatov. Narodil se patrně právě na rodovém hradě. Byl synem Buška I. z Velhartic (před 1318–1337), prvního doloženého majitele hradu. Bušek starší patřil mezi přátele a důvěrníky tehdy ještě markraběte Karla IV., působící jako jeho komorník od roku 1332. Doprovázel Karla během jeho italského tažení, kde 28. září 1337[1] zemřel v Meranu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Bušek mladší následně zdědil rodinné statky a převzal otcovu úlohu císařova rádce a komorníka. Do roku 1341 pak vykonával úřad mistra královské komory,[2] v letech 1355–1356 post maršálka královského dvora a poté až do roku 1362[zdroj?] úřad nejvyššího hejtmana léna Nové Čechy v Horní Falci. Patřil k nejbližšímu okruhu Karlových blízkých a zúčastnil se s ním několika tažení do Itálie, včetně prudkého boje v Pise roku 1355, kdy byl ohrožen císařův život.

Vedle Velhartic vlastnil mj. po jistou dobu hrad Nový Herštejn.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Etiketa značky bílého vína Bušek z Velhartic vyráběná v 80. letech 20. století v ČSSR

Bušek II. z Velhartic zemřel 15. července 1360 a byl pohřben ve velhartickém kostele Narození Panny Marie.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Se svou manželkou manželkou měli několik dětí, včetně syna Ješka z Velhartic.

V umění[editovat | editovat zdroj]

Karel IV. je hrdinou i jedné z kdysi nejznámějších českých básní, Romance o Karlu IV, kterou napsal Jan Neruda, a zařadil ji do své poslední sbírky Balady a romance. Král v ní s Buškem pije víno a vyznává, byť s jistou trpkostí, náklonnost k českému národu.[4]

Rovněž pak Buškova postava vystupuje v historické komedii Královské řádění (1974, režie Evžen Sokolovský, scénář Ludvík Kundera, v hlavní roli Jiří Vala), kterou zde ztvárnil Josef Větrovec.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAČER, Jindřich. Důvěrníci Otce vlasti. Tajemství české minulosti. Čís. 51, s. 64–67. 
  2. a b Bušek mladší z Velhartic — Lidé. Česká televize [online]. [cit. 2022-07-02]. Dostupné online. 
  3. KILIÁN, Jan a kolektiv: Dějiny Velhartic; České Budějovice, 2021; s. 17 ISBN 978-80-88030-63-8
  4. Romance o Karlu IV. (Balady a romance) [online]. Český-jazyk.cz [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KNOLL, Vilém. Páni z Velhartic. Měli duši zvláštní – trochu drsná zdála se.... Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 574 s. ISBN 978-80-7422-327-3. 
  • NERUDA, Jan. Balady a romance. Praha: Topičova edice, 1948. s. 10.
  • Česko-moravská kronika. Kniha druhá.. Praha: I. L. Kober, 1868. S. 309–310. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]