Kdyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Gdyně.
Kdyně
Pohled ze severu od Podzámčí
Znak obce Kdyně
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0321 553786
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Domažlice (CZ0321)
Obec s rozšířenou působností Domažlice
Pověřená obec Kdyně
Historická země Čechy
Katastrální výměra 28,73 km²
Zeměpisné souřadnice 49°23′27″ s. š., 13°2′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 5 242 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 455 m n. m.
PSČ 345 06 až 345 10
Zákl. sídelní jednotky 11
Části obce 10
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Náměstí 1
34506 Kdyně
Starosta Jan Löffelmann
Oficiální web: www.kdyne.cz
Email: radnice@kdyne.cz
Kdyně
Kdyně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kdyně (německy Neu Gedein) je malé město v Plzeňském kraji. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 200[1] obyvatel.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni a (Novou) Kdyni. Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. Dále jsou k městu počítány přilehlé vsi: Branišov, Dobříkov, Hluboká (včetně osady Vítovky), Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice a Starec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V těchto místech se poprvé připomíná sídliště k roku 1384; patřilo pánům z Rýzmberka. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850–1949 zde sídlil okresní soud.

Od konce 17. století byla Kdyně významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kdyni.

Kostel sv. Mikuláše[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: seznam farářů

Nejstarší zprávy se o kostelu pochází ze druhé poloviny 14. století. Z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary.

Kostel svatého Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním kostelem byl kostel svatého Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti Loučim, Pocinovice a sv. Anna (Tannaberk).

Seznam farářů (od 2. poloviny 19. století):
Jméno Životopisná data Doba působení
P. Miroslav Kratochvíl *14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice. 1. 7. 1988 - působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice)
P. Josef Nedoma *25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972. 1. 7. 1985 - 13. 3. 1988
P. Mons. Jindřich Suchánek *7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov. 1. 9. 1984 - 30. 6. 1985 (zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše)
P. Bohumil Marouš *19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče. 1. 5. 1974 - 31. 8. 1984
P. Josef Břicháček *8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec. 1. 8. 1969 - 30. 4. 1974
P. Václav Roubal *25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942 1. 9. 1959 - 31. 7. 1969
P. Antonín Šmelc +14. 2. 1961 Lukavice 1. 11. 1957 - 31. 8. 1959
P. Štefan Pataki 1. 1. 1953 - 31. 10. 1957
P. Jan Skala +30. 11. 1952 Kdyně 1. 8. 1928 - 30. 11. 1952
Mons. Josef Kavale 1. 7. 1904 - 29. 2. 1928
Václav Tůma 14. 11. 1887 - 10. 1. 1904
Antonín Heinz 14. 4. 1864 - 11. 6. 1887
Vincenc Bauer 8. 5. 1850 - 9. 12. 1863
Math. Pittner
Vojtěch Schimann

Synagoga[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z druhé poloviny 19. století. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku.

Zámeček[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko kdyňské fary se nachází budova Zámečku (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.

Další památky města a v okolí[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí se nachází radnice z 19. století a secesní budova školy z roku 1893. V okolí Kdyně se nacházejí zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a zaniklý hrad Příkopy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Synagoga

  • Autokemp Hájovna

  • Rozhledna Koráb

  • Pohled přes Starou Kdyni

  • Všerubský průsmyk

  • Kdyňské panorama

  • Domov důchodců

  • Muzeum

  • Kdyňské náměstí

  • Okolí Kdyně

  • Pohled od Rýzmberku

  • Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Kdyni

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kdyně na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WENINGER, Václav. Kdyně. Kdyně: Konweg, 1998. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Kdyně
Části obce
Města, městyse a obce okresu Domažlice
Babylon • Bělá nad Radbuzou • Blížejov • Brnířov • Bukovec • Čečovice • Čermná • Černovice • Česká Kubice • Díly • Domažlice • Drahotín • Draženov • Hlohová • Hlohovčice • Holýšov • Hora Svatého Václava • Horní Kamenice • Horšovský Týn • Hostouň • Hradiště • Hvožďany • Chocomyšl • Chodov • Chodská Lhota • Chrastavice • Kanice • Kaničky • Kdyně • Klenčí pod Čerchovem • Koloveč • Kout na Šumavě • Křenovy • Kvíčovice • Libkov • Loučim • Luženičky • Meclov • Mezholezy (dříve okres Domažlice) • Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn) • Milavče • Mířkov • Mnichov • Močerady • Mrákov • Mutěnín • Nemanice • Němčice • Neuměř • Nevolice • Nová Ves • Nový Kramolín • Osvračín • Otov • Pařezov • Pasečnice • Pec • Pelechy • Poběžovice • Pocinovice • Poděvousy • Postřekov • Puclice • Rybník • Semněvice • Spáňov • Srbice • Srby • Staňkov • Stráž • Štichov • Tlumačov • Trhanov • Úboč • Újezd • Únějovice • Úsilov • Velký Malahov • Vidice • Vlkanov • Všekary • Všepadly • Všeruby • Zahořany • Ždánov
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kdyně&oldid=15956675“