Kdyně

Kdyně
Pohled ze severu od Podzámčí
znak
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0321 553786
Pověřená obec	Kdyně
Obec s rozšířenou působností	Domažlice (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Domažlice (CZ0321)
Kraj (NUTS 3)	Plzeňský (CZ032)
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′27″ s. š., 13°2′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 088 (2022)
Rozloha	28,74 km²
Nadmořská výška	455 m n. m.
PSČ	345 06
Počet domů	1 191 (2021)
Počet částí obce	10
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí 1 345 06 Kdyně radnice@kdyne.cz
Starosta	Oskar Hamrus
Oficiální web: www.kdyne.cz
Kdyně
Další údaje
Kód obce	553786
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kdyně (německy Neu Gedein) je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 100 obyvatel. Město se nachází na pomezí Švihovské a Všerubské vrchoviny. Jde o druhé největší město v okrese po Domažlicích.

Historie

Písemné prameny se o Kdyni poprvé zmiňují v roce 1369. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850–1949 zde sídlil okresní soud.

Od konce 17. století byla Kdyně panstvím rodiny Stadionů. Stala se významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.

Dne 5. května 1945 byla Kdyně osvobozena americkou armádou. I když první Jeep se objevil ve městě den předem. Proto se ve Kdyni na Náměstí každý rok koná pietní akt s doprovodným kulturním programem.

Kdyňské strojírny v padesátých až osmdesátých letech 20. století vyráběly textilní stroje. Zdejší zaměstnanec František Šlegl (1921–1979) zde vyvinul vlastní stroj pro šití netkané tapisérie, který si dal pod označením Arachné roku 1967 patentovat. Tapisérie zhotovované touto strojní výrobou se nazývaly aradecor (oproti patentu z brněnské továrny Vlněna (ukončení výroby počátkem devadesátých let 20. století), kde se nazýval artprotis). Po zrušení továrny koncem devadesátých let 20. století, stroj získala výtvarnice Milada Hynková.

První zmínka o škole ve Kdyni pochází ze druhé poloviny 18. století. V současné době se ve Kdyni nachází tři školní budovy. První stojí na Náměstí a pochází z roku 1895. Další stojí v ulici Komenského z roku 1910, ke které byla v roce 1930 přistavěna nová budovy školy. Od té doby nese název Masarykova. A poslední je z roku 2010, je postavena ve stejném areálu jako budova před tím.

Členění obce

Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni a (Novou) Kdyni. Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. Dále jsou k městu počítány přilehlé vsi: Branišov, Dobříkov, Hluboká (včetně osady Vítovky), Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice a Starec.

Sport

• sportovní stadion – fotbalová hřiště, lehká atletika
• víceúčelové sportovní hřiště – volejbal, košíková, fotbal, tenis, hokejbal, in-line bruslařský areál
• sokolovna (velký a malý sál) – volejbal, košíková, fotbal, gymnastika
• tenisové kurty – dvě antuková hřiště
• kuželna – nově čtyřdráha
• fitness
• jezdectví
• venkovní koupaliště Hájovna
• nová víceúčelová hala u základní školy
• centrum vodní zábavy

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kdyni.

Kostel svatého Mikuláše

Nejstarší zprávy se o kostelu pochází ze druhé poloviny 14. století. Z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary.

Kostel svatého Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním kostelem byl kostel svatého Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti Loučim, Pocinovice a sv. Anna (Tannaberk).

Seznam farářů (od 2. poloviny 19. století):

Jméno	Životopisná data	Doba působení
P. Karel Adamec
P. Miroslav Kratochvíl	*14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice.	1. 7. 1988 - působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice)
P. Josef Nedoma	*25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972.	1. 7. 1985 - 13. 3. 1988
P. Mons. Jindřich Suchánek	*7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov.	1. 9. 1984 - 30. 6. 1985 (zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše)
P. Bohumil Marouš	*19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče.	1. 5. 1974 - 31. 8. 1984
P. Josef Břicháček	*8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec.	1. 8. 1969 - 30. 4. 1974
P. Václav Roubal	*25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942	1. 9. 1959 - 31. 7. 1969
P. Antonín Šmelc	+14. 2. 1961 Lukavice	1. 11. 1957 - 31. 8. 1959
P. Štefan Pataki		1. 1. 1953 - 31. 10. 1957
P. Jan Skala	+30. 11. 1952 Kdyně	1. 8. 1928 - 30. 11. 1952
Mons. Josef Kavale		1. 7. 1904 - 29. 2. 1928
Václav Tůma		14. 11. 1887 - 10. 1. 1904
Antonín Heinz		14. 4. 1864 - 11. 6. 1887
Vincenc Bauer		8. 5. 1850 - 9. 12. 1863
Math. Pittner
Vojtěch Schimann

Synagoga

Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z druhé poloviny 19. století. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku.

Zámeček

Nedaleko kdyňské fary se nachází budova Zámečku (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.

Další památky města a v okolí

Na náměstí se nachází radnice z 19. století a secesní budova školy z roku 1893. V okolí Kdyně se nacházejí zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a zaniklý hrad Příkopy, nad Kdyní pak stojí rozhledna Koráb z osmdesátých let 20. století

Galerie

• 

  Synagoga

• 

  Autokemp Hájovna

• 

  Rozhledna Koráb

• 

  Pohled přes Starou Kdyni

• 

  Všerubský průsmyk

• 

  Kdyňské panorama

• 

  Domov důchodců

• 

  Pohled od Rýzmberku

• 

  Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Kdyni

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kdyně na německé Wikipedii.

Literatura

• WENINGER, Václav. Kdyně. Kdyně: Konweg, 1998. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kdyně na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Kdyně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	NKC: ge129562

Portály: Česko | Geografie