Kdyně
Kdyně | |
---|---|
![]() Pohled ze severu od Podzámčí | |
![]() | |
znak | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0321 553786 |
Pověřená obec | Kdyně |
Obec s rozšířenou působností | Domažlice |
Okres (LAU 1) | Domažlice (CZ0321) |
Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°23′27″ s. š., 13°2′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 088 (2022)[1] |
Rozloha | 28,74 km² |
Nadmořská výška | 455 m n. m. |
PSČ | 345 06 |
Počet domů | 1 191 (2021)[2] |
Počet částí obce | 10 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 11 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Náměstí 1 345 06 Kdyně radnice@kdyne.cz |
Starosta | Oskar Hamrus |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Kdyně | |
Další údaje | |
Kód obce | 553786 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kdyně (německy Neu Gedein, na některých mapách Neugedein[3]) je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 100[1] obyvatel. Město se nachází na pomezí Švihovské a Všerubské vrchoviny. Jde o druhé největší město v okrese po Domažlicích.
Členění obce[editovat | editovat zdroj]
Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni a (Novou) Kdyni. Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. Dále jsou k městu počítány přilehlé vsi: Branišov, Dobříkov, Hluboká (včetně osady Vítovky), Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice a Starec.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Písemné prameny se o Kdyni poprvé zmiňují v roce 1369. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850–1949 zde sídlil okresní soud.
Od konce 17. století byla Kdyně panstvím rodiny Stadionů. Stala se významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.
- 5.5. 1945 byla Kdyně osvobozena americkou armádou.I když první Jeep se objevil ve městě den předem. Proto se ve Kdyni na Náměstí každý rok koná pietní akt s doprovodným kulturním programem.
- Kdyňské strojírny v 50.- 80. letech 20. století vyráběly textilní stroje. Zdejší zaměstnanec František Šlegl (1921-1979) zde vyvinul vlastní stroj pro šití netkané tapisérie, který si dal pod označením Arachné roku 1967 patentovat[4]. Tapisérie zhotovované touto strojní výrobou se nazývaly aradecor (oproti patentu z brněnské továrny Vlněna, kde se nazýval artprotis. Po zrušení továrny stroj získala výtvarnice Milada Hynková.
- Školství ve Kdyni má také dlouho historii. První zmínka pochází ze druhé poloviny 18. století. V současné době se ve Kdyni nachází 3 budovy škol. První stojí na Náměstí (vedle COOPu) z roku 1895. Další stojí v ulici Komenského z roku 1910, ke které byla v roce 1930 přistavěna nová budovy školy. Od té doby nese název Masarykova. A poslední je z roku 2010, je postavena ve stejném areálu jako budova před tím. Více informací o historii školy: http://www.zs-kdyne.cz/index.php/nase-skola/historie-skoly
Sport[editovat | editovat zdroj]
- sportovní stadion – fotbalová hřiště, lehká atletika
- víceúčelové sportovní hřiště – volejbal, košíková, fotbal, tenis, hokejbal, in-line bruslařský areál
- sokolovna (velký a malý sál) – volejbal, košíková, fotbal, gymnastika
- tenisové kurty – dvě antuková hřiště
- kuželna – nově čtyřdráha
- fitness
- jezdectví
- venkovní koupaliště Hájovna
- nová víceúčelová hala u základní školy
- centrum vodní zábavy
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Mikuláše[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zprávy se o kostelu pochází ze druhé poloviny 14. století. Z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary.
Kostel svatého Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním kostelem byl kostel svatého Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti Loučim, Pocinovice a sv. Anna (Tannaberk).
Jméno | Životopisná data | Doba působení |
---|---|---|
P. Miroslav Kratochvíl | *14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice. | 1. 7. 1988 - působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice) |
P. Josef Nedoma | *25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972. | 1. 7. 1985 - 13. 3. 1988 |
P. Mons. Jindřich Suchánek | *7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov. | 1. 9. 1984 - 30. 6. 1985 (zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše) |
P. Bohumil Marouš | *19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče. | 1. 5. 1974 - 31. 8. 1984 |
P. Josef Břicháček | *8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec. | 1. 8. 1969 - 30. 4. 1974 |
P. Václav Roubal | *25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942 | 1. 9. 1959 - 31. 7. 1969 |
P. Antonín Šmelc | +14. 2. 1961 Lukavice | 1. 11. 1957 - 31. 8. 1959 |
P. Štefan Pataki | 1. 1. 1953 - 31. 10. 1957 | |
P. Jan Skala | +30. 11. 1952 Kdyně | 1. 8. 1928 - 30. 11. 1952 |
Mons. Josef Kavale | 1. 7. 1904 - 29. 2. 1928 | |
Václav Tůma | 14. 11. 1887 - 10. 1. 1904 | |
Antonín Heinz | 14. 4. 1864 - 11. 6. 1887 | |
Vincenc Bauer | 8. 5. 1850 - 9. 12. 1863 | |
Math. Pittner | ||
Vojtěch Schimann |
Synagoga[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z druhé poloviny 19. století. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku.
Zámeček[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko kdyňské fary se nachází budova Zámečku (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.
Další památky města a v okolí[editovat | editovat zdroj]
Na náměstí se nachází radnice z 19. století a secesní budova školy z roku 1893. V okolí Kdyně se nacházejí zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a zaniklý hrad Příkopy, nad Kdyní pak stojí rozhledna Koráb z 80. let 20. století
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kdyně na německé Wikipedii.
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Staré mapy českých zemí
- ↑ [1]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- WENINGER, Václav. Kdyně. Kdyně: Konweg, 1998.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kdyně na Wikimedia Commons
- Kdyně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města