Kdyně
| Kdyně | |
 Pohled ze severu od Podzámčí | |
_-_coat-of-arms.png) | |
| znak | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0321 553786 |
| Pověřená obec | Kdyně |
| Obec s rozšířenou působností | Domažlice |
| Okres (LAU 1) | Domažlice (CZ0321) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′27″ s. š., 13°2′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 183 (2020)[1] |
| Rozloha | 28,73 km² |
| Nadmořská výška | 455 m n. m. |
| PSČ | 345 06 až 345 10 |
| Počet částí obce | 10 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu |
Náměstí 1 34506 Kdyně radnice@kdyne.cz |
| Starosta | Oskar Hamrus |
|
Oficiální web: www | |
  Kdyně | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553786 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kdyně (německy Neu Gedein, na některých mapách Neugedein[2]) je malé město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 200[1] obyvatel. Město se nachází na pomezí Švihovské a Všerubské vrchoviny. Jde o druhé největší město v okrese po Domažlicích.
Členění obce[editovat | editovat zdroj]
Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni a (Novou) Kdyni. Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. Dále jsou k městu počítány přilehlé vsi: Branišov, Dobříkov, Hluboká (včetně osady Vítovky), Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice a Starec.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V těchto místech se poprvé připomíná sídliště k roku 1384; patřilo pánům z Rýzmberka. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850–1949 zde sídlil okresní soud.
Od konce 17. století byla Kdyně panstvím rodiny Stadionů. Stala se významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.
- V roce 1945 byla Kdyně osvobozena americkou armádou.
- Kdyňské strojírny v 50.- 80. letech 20. století vyráběly textilní stroje. Zdejší zaměstnanec František Šlegl (1921-1979) zde vyvinul vlastní stroj pro šití netkané tapisérie, který si dal pod označením Arachné roku 1967 patentovat[3]. Tapisérie zhotovované touto strojní výrobou se nazývaly aradecor (oproti patentu z brněnské továrny Vlněna, kde se nazýval artprotis. Po zrušení továrny stroj získala výtvarnice Milada Hynková.
Sport[editovat | editovat zdroj]
- sportovní stadion – fotbalová hřiště, lehká atletika
- víceúčelové sportovní hřiště – volejbal, košíková, fotbal, tenis, hokejbal, in-line bruslařský areál
- sokolovna (velký a malý sál) – volejbal, košíková, fotbal, gymnastika
- tenisové kurty – dvě antuková hřiště
- kuželna – nově čtyřdráha
- fitness
- jezdectví
- venkovní koupaliště Hájovna
- nová víceúčelová hala u základní školy
- centrum vodní zábavy
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Mikuláše[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zprávy se o kostelu pochází ze druhé poloviny 14. století. Z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary.
Kostel svatého Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním kostelem byl kostel svatého Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti Loučim, Pocinovice a sv. Anna (Tannaberk).
| Jméno | Životopisná data | Doba působení |
|---|---|---|
| P. Miroslav Kratochvíl | *14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice. | 1. 7. 1988 - působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice) |
| P. Josef Nedoma | *25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972. | 1. 7. 1985 - 13. 3. 1988 |
| P. Mons. Jindřich Suchánek | *7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov. | 1. 9. 1984 - 30. 6. 1985 (zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše) |
| P. Bohumil Marouš | *19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče. | 1. 5. 1974 - 31. 8. 1984 |
| P. Josef Břicháček | *8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec. | 1. 8. 1969 - 30. 4. 1974 |
| P. Václav Roubal | *25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942 | 1. 9. 1959 - 31. 7. 1969 |
| P. Antonín Šmelc | +14. 2. 1961 Lukavice | 1. 11. 1957 - 31. 8. 1959 |
| P. Štefan Pataki | 1. 1. 1953 - 31. 10. 1957 | |
| P. Jan Skala | +30. 11. 1952 Kdyně | 1. 8. 1928 - 30. 11. 1952 |
| Mons. Josef Kavale | 1. 7. 1904 - 29. 2. 1928 | |
| Václav Tůma | 14. 11. 1887 - 10. 1. 1904 | |
| Antonín Heinz | 14. 4. 1864 - 11. 6. 1887 | |
| Vincenc Bauer | 8. 5. 1850 - 9. 12. 1863 | |
| Math. Pittner | ||
| Vojtěch Schimann |
Synagoga[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z druhé poloviny 19. století. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku.
Zámeček[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko kdyňské fary se nachází budova Zámečku (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.
Další památky města a v okolí[editovat | editovat zdroj]
Na náměstí se nachází radnice z 19. století a secesní budova školy z roku 1893. V okolí Kdyně se nacházejí zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a zaniklý hrad Příkopy, nad Kdyní pak stojí rozhledna Koráb z 80. let 19. století
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Synagoga
Autokemp Hájovna
Rozhledna Koráb
Pohled přes Starou Kdyni
Všerubský průsmyk
Kdyňské panorama
Domov důchodců
Muzeum
Kdyňské náměstí
Okolí Kdyně
Pohled od Rýzmberku
Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Kdyni
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kdyně na německé Wikipedii.
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Staré mapy českých zemí
- ↑ [1]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- WENINGER, Václav. Kdyně. Kdyně: Konweg, 1998.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kdyně na Wikimedia Commons - Kdyně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
