Koloveč
| Koloveč | |
|---|---|
 | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Domažlice |
| Obec s rozšířenou působností | Domažlice (správní obvod) |
| Okres | Domažlice |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°29′13″ s. š., 13°6′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 030 (2025)[1] |
| Rozloha | 13,76 km²[2] |
| Nadmořská výška | 452 m n. m. |
| PSČ | 345 43 |
| Počet domů | 404 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | U Staré fary 142 345 43 Koloveč obec@obeckolovec.cz |
| Starosta | Václav Pergl |
| Oficiální web | www |
  Koloveč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553816 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koloveč (německy Kollautschen) je městys v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. 23. dubna 2009 byl obci obnoven status městyse.[4] V 16. ročníku soutěže Vesnice roku v roce 2010 získala Koloveč druhé místo v celostátním kole.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 362 | 1 566 | 1 482 | 1 489 | 1 627 | 1 496 | 1 466 | 1 085 | 1 091 | 987 | 1 008 | 946 | 980 | 987 | 995 |
| Počet domů | 195 | 229 | 232 | 247 | 260 | 276 | 300 | 330 | 316 | 304 | 297 | 346 | 369 | 385 | 404 |
Správa městyse
[editovat | editovat zdroj]Části městyse
[editovat | editovat zdroj]- Koloveč
- Zichov
Od 1. července 1979 do 23. listopadu 1990 k městysi patřily i Němčice, Úboč a Úlíkov, od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 Hradiště a Kanice a od 1. dubna 1980 do 23. listopadu 1990 také Chocomyšl, Kaničky, Únějovice a Všepadly.[8]
Symboly městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.[9]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V obci působí Zemědělská akciová společnost Koloveč, dříve JZD Koloveč, mimo jiné významný výrobce dopravních značek, turistického značení, drážních návěstidel, domovních a uličních tabulek a dalších podobných zařízení, který dodával například jednotyčové zastávkové sloupky pro Dopravní podnik hl. m. Prahy.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Muzeum techniky a řemesel – Domažlická 1
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Památník na oběti z první světové války
- Kostel Panny Marie
- Hospoda U koruny, dříve U Koule
- Fara
- Měšťanský dům, z toho jen: hmota objektu a uliční průčelí čp. 146
- Rodinný dům, z toho jen: hmota objektu a uliční průčelí čp. 31
- Rodinné domy s krámcem, z toho jen: hmota objektu a uliční průčelí čp. 39 a 40
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Rozhodnutí č. 47 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. dubna 2009 o stanovení obcí městysi
- ↑ Nejlepší vesnicí se staly Ratměřice na Benešovsku, iDNES.cz, 11. 9. 2010, ČTK
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 359, 589, 594, 171, 223, 187, 595, 640.
- ↑ Udělené symboly – Koloveč [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BLÁHA, Karel. Koloveč. Nakladatelství Českého lesa: Domažlice, 2009. 112 s.
- Historie a paměti kostela Panny Marie v Kolovči. Koloveč: Farní římsko-katolický úřad, 2003. 35 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koloveč na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Koloveč
- Oficiální stránky
- Koloveč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
