Apolinář z Ravenny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svatý Apolinář
Detail mozaiky ze 6. století v bazilice v Ravenně
Detail mozaiky ze 6. století v bazilice v Ravenně
Místo narození Antiochie (nyní Antakya v jižním Turecku)
Místo úmrtí Ravenna
Svátek 20. červenec (římskokatolická církev)
23. červenec (východní církve)
Patronem padoucnice, podagry; Emilia-Romagna, Cách, Burtscheidu, Düsseldorfu, Remagenu

Apolinář z Ravenny byl křesťanský světec, který se narodil v Antiochii nebo v Sýrii. Byl pokládán za zakladatele křesťanské obce v Ravenně, byl jejím prvním biskupem a zemřel jako svatý vyznavač nebo mučedník. Jako světec je uctíván církvemi římskokatolickou, řeckokatolickou, pravoslavnou, koptskou, syrskou a arménskou.

Legendy[editovat | editovat zdroj]

Byl historickou osobou, jeho existenci potvrdil svatý Ambrož[1]. Jako ctihodného muže a svého předchůdce jej ve svých kázáních zmiňuje ravennský arcibiskup Petr Chrysolog v polovině 5. století[2]. K jeho životu a zázrakům se vztahuje několik legend, které se začaly šířit od 6. až 7. století. Zlatá legenda shodně s Ambrožem tvrdí, že Apolináře biskupem ustanovil sám apoštol Petr, že Apolinář Petra doprovázel z Antiochie až do Říma, a že se dožil 75 let. Podle jiné verze legendy působil později, asi kolem roku 200. Je považován za zakladatele křesťanské církve v exarchátu Ravenna. Za jeho života do Itálie pronikali Germáni. Apolinář působil jako misionář mezi Římany a údajně když odmítl obětovat pohanským bohům, dav jej napadl, mučil a zabil. Podle jiné verze legendy mučení přežil a odešel do Dalmácie, aby tam opět šířil víru jako misionář. Zlatá legenda Apolináře líčí jako divotvůrce a připisuje mu mnohé zázraky, jako uzdravování nemocných, uzdravení zemřelé dcery ravennského patricije Rufuse. Symbolický význam byl připisován Apolinářově prokletí římmské modly -sochy boha Apollóna, která se údajně měla sama rozpadnout. Apolinářovo jméno bylo totiž odvozeno od boha Apolóna.[3]. Podle jiné verze legendy však šlo sochu boha Jupitera.

Hrob, relikvie a kostely[editovat | editovat zdroj]

Apolinářův hrob leží v Ravenně.

  • V roce 549 byla nad jeho hrobem asi 6 km od Ravenny vystavěna a jemu zasvěcena bazilika Sv. Apolináře v Classe, v konše její apsidy je na mozaice světcovo nejstarší vyobrazení.
  • Ostatky byly roku 856 přeneseny do kostela sv. Apolináře Nuovo v Ravenně, protože první bazilika byla kvůli poloze za městem snadno přístupná zlodějům.
  • Kostel Sant'Apollinare v Římě, byl založen papežem Hadriánem roku 870, je přestavěn v pozdně barokním slohu roku 1748 a v interiéru uproavován v 19. století[4]. Při kostele byla ustavena kolegiátní kapitula, pro kterou bylo zbudováno Pallazzo dell'Apollinare (Apolinářův palác), kde v letech 1574-1773 sídlil vzdělávací ústav Collegio Germanico-Ungarico, v němž studovali také Češi.
  • Kostel sv. Apolináře v Benátkách je raně středověkého původu; jeho patrocinium bylo přeneseno také na nedaleké divadlo Teatro Sant 'Apollinare, později slavnější než kostel.
  • Kostel sv. Lamberta v Düsseldorfu, nejstarší chrám : sarkofág se stříbrnou sochou sv. Apolináře z roku 1665
  • Apollinarisberg (Hora sv. Apolináře) u Remagenu, středověkého původu, stojící kostel sv. Apolináře je novogotická stavba z let 1843-1852, uvnitř relikviářová busta a cyklus fresek z Apolinářovy legendy
  • Oltáře: v Gorkumu u Utrechtu, Dijonu, Remeši, v Kolíně nad Rýnem, Cáchách-Burtscheidu, v Siegburgu

Čechy[editovat | editovat zdroj]

Do Čech jeho ostatky dali přenést císař Karel IV. a arcibiskup Arnošt z Pardubic. Vložili je:

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Apolinář je uctíván jako:

  • patron měst Ravenna, Remagen, Düsseldorf, Gorkum a Utrecht.
  • cechovní patron jehlářů
  • patron proti nemocem pohlavních orgánů, proti močovým a žlučovým kaménkům, proti epilepsii

Ikonografie umění[editovat | editovat zdroj]

Apolinář bývá zobrazován jako Říman helénské doby, kněz staršího věku, s bílým plnovousem, v bílé tunice a kasuli, na biskupském palliu má černý kříž, na hlavě mívá infuli, nebo je prostovlasý. Jako insignie nosí biskupskou berlu, knihu a někdy kyj, kterým byl podle legendy zabit. Na mozaikách bývá vyobrazen jako orant s rozepjatými pažemi. Ve skupině se objevuje se sv. apoštolem Petrem a sv. Divišem. Vystupuje v legendách sv. Petra.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jakub de Voragine, Legenda Aurea, překlad Anežka Vidmanová. Praha 1984, s. 196
  2. J. P. Migne, Patrologia latina, svazek 52: Petrus_Chrysologus, Vita_Operaque..., s. 45, dostupné online [Petrus_Chrysologus,_Vita_Operaque_[Amadesii_Dissertatio_De_Metropoli_Ecclesiastica_Ravennatis],_MLT.pdf/45]
  3. Jakub de Voragine, Legenda Aurea, překlad Anežka Vidmanová. Praha 1984, s. 195
  4. Claudio RENDINA:Le chiese di Roma, 3.vyd. Roma 2007, s. 39

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, svazek 5: Ikonographie der Heiligen Aa-Cr, Herder: Freiburg-Rom-Basel-Wien 1993, s. 230 - 231.
  • Jakub de Voragine, Legenda Aurea, překlad Anežka Vidmanová. Praha 1984, s. 195 - 196

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]