Chodské nářečí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Chodské nářečí, označované také jako bulačina,[1] je dialekt češtiny užívaný na území Chodska. Toto nářečí patří do české nářeční skupiny a její jihozápadočeské podskupiny, nicméně je velmi odlišné a rozdílné od ostatních. Jako u všech dialektů jeho užívání upadává.

Hlavní znaky[editovat | editovat zdroj]

  • změna d > r mezi samohláskami, například dědek > děrek
  • náslovné h, zejména u slov začínajících na u, ale i jindy, například aby > haby, utřít > hutřít, almara > halmara, udit > hudit
  • přehlásky typu smál se > smíl se, sedět > seďít apod.
  • dlouhá samohláska u některých tvarů zájmen a infinitivů, například vaše > váše, volat > volát
  • příčestí minulé slovesa být ve tvarech bul, bula, buli apod. (spisovně byl, byla, byli) - tato podoba je pravděpodobně již zaniklá, nicméně stala se obecně známou, Chodům bylo kvůli ní přezdíváno Buláci

V beletrii[editovat | editovat zdroj]

V beletrii je chodské nářečí zachyceno např. v dílech J. Š. Baara nebo v jediné Erbenově nářeční pohádce Jirka s kozú[2].

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Bělič: Nástin české dialektologie, str. 227. Vydáno v nakladatelství SPN v Praze, 1972.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7362
  2. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5631

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]