V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Vilém starší Popel z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o Vilému starším Popelovi z Lobkowicz. Možná hledáte: Vilém mladší Popel z Lobkowicz.
Vilém starší Popel z Lobkowicz
Erb rodu Lobkoviců
Erb rodu Lobkoviců

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
1619 – 1620
Panovník Fridrich Falcký
Předchůdce Adam mladší z Valdštejna
Nástupce Adam mladší z Valdštejna

Volený direktor českých stavů
Ve funkci:
24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Panovník Matyáš, Ferdinand II., případně bezkráloví
Předchůdce úřad vznikl
Nástupce úřad zanikl

Císařský kráječ

Královský rada

Rada a komoří arcivévody Maxmiliána

Hejtman litoměřického kraje

Hejtman plzeňského kraje

Narození 1567
Úmrtí 1626
Zbiroh
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť 1. Eva ze Švamberka
2. Sibyla z Valdštejna
Rodiče Jan IV. Popel z Lobkowicz
Alžběta z Roggendorfu
Děti Jan Erdman Popel z Lobkowicz
Eva, provdaná Švamberková a podruhé Colonová z Felsu
Příbuzní Kryštof z Lobkovic (sourozenec)
Sídlo Horšovský Týn
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství protestant
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Jan IV. Popel z Lobkowicz
1510–1570
matka Alžběta z Roggendorfu
1519–1587
manželka 1. Eva ze Švamberka
† po 1589
manželka 2. Sibyla z Valdštejna
1576–1616/1637
nevlastní bratr Kryštof starší Popel z Lobkowicz
1549–1609
děd Jan Děpolt Popel z Lobkowicz
† 1527
babička Anežka z Klinštejna
† 1528
děd Vilém II. z Roggendorfu
babička Anna z Hohenbergu
syn Jan Erdman Popel z Lobkowicz
1603–1648
tchán Jan Jiří ze Švamberka
1548–1617

Vilém starší Popel z Lobkowicz na Horšovském Týně (15671626 Zbiroh) byl český šlechtic, příslušník tachovské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké úřady, byl jedním ze stavovských direktorů a nejvyšším hofmistrem.

Původ a život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1567 jako syn Jana IV. Popela z Lobkowicz (1510–1570) a jeho třetí manželky Alžběty z Roggendorfu (1519–1587).[pozn. 1] Jeho nevlastním bratrem byl Kryštof starší Popel z Lobkowicz, zvaný Tlustý.[pozn. 2]

Vilém starší nezapadal do běžného vzorce Lobkoviců, protože nezískal žádné významné vzdělání, neabsolvoval v mládí kavalírskou cestu a především byl protestant.

Zpočátku se stal hejtmanem plzeňského kraje, posléze litoměřického kraje, později působil na dvoře arcivévody Maxmiliána II. Habsburského.[1] V roce 1618 se postavil na stranu vzbouřených českých stavů, osobně vyhazoval z okna Jaroslava Bořitu z Martinic během třetí pražské defenestrace. Aktivně se zúčastnil českého stavovské povstání, byl zvolen jedním z třiceti direktorů a za vlády Fridricha Falckého zastával úřad nejvyššího hofmistra (1618–1619).[2] Přestože byl protestant, postavil se proti ničení výzdoby katedrály sv. Víta kalvíny a zachránil některé cennosti z chrámu.

Po Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti, ale na přímluvu svých příbuzných Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Matouše Děpolta Popela z Lobkowicz a dalších vlivných šlechticů mu byl trest změněn na žalář a ztrátu majetku. Byl uvězněn na Pražském hradě, později na Zbirohu, kde také v roce 1626 zemřel.[3] Zbirožské vězení ovšem mělo spíše charakter domácího vězení, měl dokonce k dispozici svého sluhu.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Vlastnil Horšovský Týn, kde renesančně přestavěl tamní zámek, dále pak Čečovice a Miřkov.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dvakrát se oženil. Poprvé 5. listopadu 1589 (svatební smlouva) s Evou ze Švamberka.[pozn. 3] Podruhé se oženil kolem roku 1600 se Sibylou z Valdštejna.[pozn. 4]

Děti z prvního manželství jsou anonymní. Jedno bylo pokřtěno 10. prosince 1591, druhé se narodilo v roce 1592.[4]

Z druhého manželství se narodily děti:

  • 1. Jan Erdman, (1603 – 20. listopadu 1648 Skalica[5] /nebo Freihahn[4]), protestantské vzdělání, kavalírská cesta v Nizozemí, žil v Uhrách a ve Slezsku. Jím vymřela tachovská větev Lobkoviců.[1]
  • 2. Eva[5]
    • 1. ∞ Jan Šebestián ze Švamberka († 7. ledna 1615)
    • 2. ∞ (asi 19. května 1616, Kysybl) Linhart Colona z Felsu (1565 – 13. dubna 1620 po zranění u Sinzendorfu)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan IV. Popel z Lobkowicz (8. listopad 151012. duben 1570, Praha-Hradčany) se 29. listopadu 1562 v Boru oženil s Alžbětou z Roggendorfu (15192. květen 1587 Kestřany, tam také byla 10. května 1587 pohřbena).
  2. Kryštof starší Popel z Lobkowicz, zvaný Tlustý (28. dubna 1549 Horšovský Týn25. května 1609 Praha) v letech 1599–1609 zastával úřad nejvyššího hofmistra Českého království.
  3. Eva ze Švamberka († po 1589), dcera Jana Jiřího ze Švamberka na Orlíku (1548–1617) a jeho manželky Alžběty z Donína († 1592).
  4. Sibyla z Valdštejna (1576 – 20. srpna 1616, pohřbena 31. října 1616 / nebo † 1637), dcera Jana z Valdštejna na Komorním Hrádku († 1576) a jeho manželky Magdaleny z Vartenberka († 1592).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 336 s. ISBN 80-2041049-8. S. 172-173. 
  2. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 88.  Dále jen Lobkowiczové
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Horšovský Týn – zámek, s. 91. 
  4. a b Lobkowiczové, s. 90
  5. a b MAREK, Miroslav. GENEALOGY.EU - Lobkowicz [online]. [cit. 2016-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]