Vilém starší Popel z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o Vilému starším Popelovi z Lobkowicz. Možná hledáte: Vilém mladší Popel z Lobkowicz.
Vilém starší Popel z Lobkowicz
Erb rodu Lobkoviců
Erb rodu Lobkoviců
Nejvyšší zemský hofmistr
Českého království
Ve funkci:
1619 – 1620
PanovníkFridrich Falcký
PředchůdceAdam mladší z Valdštejna
NástupceAdam mladší z Valdštejna
Člen direktoria Českého království
za panský stav
Ve funkci:
24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdcedirektorium ustaveno den po pražské defenestraci
Nástupcečinnost direktoria ukončena
Císařský kráječ
Královský rada
Hejtman Plzeňského kraje
za panský stav
Ve funkci:
1610 – 1611
PanovníkRudolf II.
PředchůdceJan Šebestián ze Švamberka na Švamberce a Střebli
NástupcePetr II. ze Švamberka na Ronšperce
Ve funkci:
1606 – 1607
PanovníkRudolf II.
PředchůdcePetr II. ze Švamberka na Ronšperce
NástupcePetr II. ze Švamberka na Ronšperce
Ve funkci:
1604 – 1605
PanovníkRudolf II.
PředchůdceOldřich Cehnice z Říčan na Pňovanech
NástupcePetr II. ze Švamberka na Ronšperce
Ve funkci:
1602 – 1603
PanovníkRudolf II.
Předchůdceseznam se nedochoval
NástupceOldřich Cehnice z Říčan na Pňovanech
Ve funkci:
1600 – 1601
PanovníkRudolf II.
PředchůdceOldřich Cehnice z Říčan na Pňovanech
Nástupceseznam se nedochoval
Ve funkci:
1596 – 1597
PanovníkRudolf II.
Předchůdceseznam se nedochoval
NástupceJan z Roupova na Roupově
Rada a komoří arcivévody Maxmiliána

Narození1567
Úmrtí1626
Zbiroh
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťI. (1589) Eva ze Švamberka († po 1589)
II. (1600) Sibyla z Valdštejna (1576–1616/1637)
RodičeJan IV. Popel z Lobkowicz (1510–1570) a
Alžběta z Roggendorfu (1519–1587)
DětiJan Erdman (1603–1648)
Eva, provd. Švamberková a podruhé Colonová z Felsu
Příbuzníděd: Jan Děpolt Popel z Lobkowicz († 1527)
babička: Anežka z Klinštejna († 1528)
děd: Vilém II. z Roggendorfu
babička: Anna z Hohenbergu
tchán: Jan Jiří ze Švamberka (1548–1617)
tchán: Jan mladší z Valdštejna († 1576)
zeť: Jan Šebestián ze Švamberka († 1615)
zeť: Linhart Colona z Felsu (1565–1620)
SídloHoršovský Týn
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvíprotestant
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém starší Popel z Lobkowicz (také Lobkovic na Horšovském Týně, německy Wilhelm Popel von Lobkowitz nebo Wilhelm Popel-Lobkowitz, 1567, Horšovský Týn1626, Zbiroh) byl český šlechtic, příslušník tachovské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké úřady, byl jedním ze stavovských direktorů a nejvyšším hofmistrem.

Byl jedním z mála protestantských šlechticů, kterým se po bitvě na Bílé hoře podařilo uniknout trestu smrti. Bylo to díky přímluvě jeho katolického příbuzenstva.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1567 jako syn Jana IV. Popela z Lobkowicz (1510–1570) a jeho třetí manželky Alžběty z Roggendorfu, odvdovělé paní ze Švamberka (1519–1587).[pozn. 1] Byl nazýván Vilém starší kvůli odlišení od Viléma (mladšího) z bílinské větvě Lobkoviců. Jeho nevlastním bratrem byl nejvyšší hofmistr Českého království Kryštof starší Popel z Lobkowicz, zvaný Tlustý (1549–1609).[pozn. 2] Vilém starší nezapadal do běžného vzorce Lobkoviců, protože nezískal žádné významné vzdělání, neabsolvoval v mládí kavalírskou cestu a především byl na rozdíl od ostatního příbuzenstva protestant.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Opakovaně se stal hejtmanem Plzeňského kraje (1596–1597, 1600–1601, 1602–1603, 1604–1605, 1606–1607, 1610–1611)[1] a působil na dvoře arcivévody Maxmiliána II. Habsburského.[2]

Do roku 1618 byl loajálním členem českých stavů, ale nepatřil k jejich radikálnímu křídlu jako byli Jindřich Matyáš Thurn, Václav Budovec z Budova nebo Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic. Nesouhlasil také s konfiskací majetku katolických emigrantů.

Defenestrace[editovat | editovat zdroj]

V roce 1618 během třetí pražské defenestrace byl jedním ze vzbouřených českých stavů a osobně vyhazoval z okna Jaroslava Bořitu z Martinic. Aktivně se zúčastnil českého stavovské povstání, byl zvolen jedním z třiceti direktorů a za vlády Fridricha Falckého zastával úřad nejvyššího hofmistra (1618–1619).[3] Přestože byl protestant, postavil se proti ničení výzdoby katedrály sv. Víta kalvíny a zachránil některé cennosti z chrámu.

Bitva na Bílé hoře[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vedl deputaci českých stavů k bavorskému vévodovi Maxmiliánovi s žádostí o milost. V roce 1621 byl však zatčen a jako jeden z předáků povstání odsouzen k trestu smrti. Při výsleších se projevoval jako zbabělec, zkresloval fakta ve svůj prospěch a snažil se svalit vinu na ostatní.

Vězení[editovat | editovat zdroj]

Na přímluvu svých příbuzných Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Matouše Děpolta Popela z Lobkowicz a dalších vlivných šlechticů mu byl trest změněn na žalář a ztrátu majetku. Byl uvězněn na Pražském hradě, později na Zbirohu. Zbirožské vězení mělo spíše charakter domácího vězení, neboť zde měl k dispozici dva pokoje a dokonce svého sluhu. Zde také v roce 1626 zemřel.[4] Zemřel nemocný a roztrpčený a to i přesto, že mu císař Ferdinand II. vzhledem k jeho stavu těsně před smrtí udělil milost.[5]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Vlastnil Horšovský Týn, kde renesančně přestavěl tamní zámek, dále pak Čečovice a Miřkov.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dvakrát se oženil. Poprvé 5. listopadu 1589 (svatební smlouva) s Evou ze Švamberka († po 1589), dcerou Jana Jiřího ze Švamberka na Orlíku (1548–1617) a jeho manželky Alžběty z Donína († 1592).

Podruhé se oženil kolem roku 1600 se Sibylou z Valdštejna (1576 – 20. srpna 1616, pohřbena 31. října 1616 / nebo † 1637), dcerou Jana z Valdštejna na Komorním Hrádku († 1576) a jeho manželky Magdaleny z Vartenberka († 1592).

Děti z prvního manželství jsou anonymní. Jedno bylo pokřtěno 10. prosince 1591, druhé se narodilo v roce 1592.[6]

Z druhého manželství se narodily děti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 203 s. Dostupné online. S. 182. 
  2. a b MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 336 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 172–173. 
  3. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 88.  Dále jen Lobkowiczové
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Horšovský Týn – zámek, s. 91. 
  5. LIŠKA, Vladimír. Staroměstská poprava českých pánů a měšťanů. Praha: Nakladatelství XYZ, 2009. 250 s. 
  6. a b Lobkowiczové, s. 90
  7. a b MAREK, Miroslav. GENEALOGY.EU - Lobkowicz [online]. [cit. 2016-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]