Skalica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skalica
Skalické náměstí z věže kostela
Skalické náměstí z věže kostela
Skalica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška177 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresSkalica
Tradiční regionZáhoří
Skalica
Skalica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha60,01 km²
Počet obyvatel15 573 (2021)
Hustota zalidnění259,5 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostkaOľga Luptáková
Vznik1217
Oficiální webwww.skalica.sk
E-mailmesto@skalica.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Skalica
Námestie slobody 10
909 01 Skalica
Telefonní předvolba034
PSČ909 01
Označení vozidel (do r. 2022)SI
NUTS504815
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalica (latinsky Sakolcium, maďarsky Szakolca, německy Skalitz) je okresní město v Trnavském kraji na Slovensku, 1,5 km od hranic s Českem. Silniční a bývalý železniční hraniční přechod. V roce 2014 zde žilo 14 749 obyvatel.[1] Česky se městu do roku 1918 říkalo Uherská Skalice na odlišení od jiných Skalic, po vzniku Československa byl přívlastek připomínající Uhersko považován za anachronický a nevhodný,[2] přesto v běžném užívání ještě dlouho přetrvával.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Skalica leží v severozápadním cípu Slovenska, na rozhraní Chvojnické pahorkatiny a Dolnomoravského úvalu. Na východě zasahuje katastr města do Bílých Karpat (vrch Čupy 574 m n.m.), na západě do lužních lesů a luk v nivě Moravy, s několika mrtvými meandry (Ivánek, Lipa, Talér, Žlutnica). Skalicí protéká Zlatnický potok, severovýchodní (zároveň státní) hranice je vedena po Sudoměřickém potoku. Jižně od města se nacházejí vinice.

Město leží mimo hlavní dopravní tahy, prochází tudy silnice II/426 z Holíče na hraniční přechod do Sudoměřic, kde navazuje česká silnice I/70. Dále tudy vede jednokolejná železniční trať č. 114 (Kúty – Holíč – Sudoměřice), v současnosti bez přeshraničního provozu, takže zdejší stanice Skalica na Slovensku je fakticky koncová. Město je zaintegrováno jako dojezdová oblast IDS JMK (zóna 915), obsluhovaná autobusovou linkou 910 (spojení s Hodonínem a Veselím nad Moravou). Přístav na Baťově kanálu město spojuje s moravskými Otrokovicemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1372 svobodné královské město na strategické poloze ve výběžku Uherska do území Moravy, ve své době jedno z největších a nejvýznamnějších měst na dnešním Slovensku. V 16. století jej Ferdinand I. dal dočasně do zástavy moravským Žerotínům.[3]

V první polovině 18. století Skalicu postihlo několik velkých požárů. Roku 1889 sem byla přivedena železnice. V roce 1918 město po několik týdnů (6. 11. – 12. 12.) sídlem dočasné slovenské vlády, 1923–1960 a znovu od roku 1996 sídlem okresu (mezitím patřilo do okresu Senica). V roce 2005 zde byla založena Středoevropská vysoká škola ve Skalici.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zachovalé historické jádro s neporušenou uliční sítí, mnoha kostely a několika kláštery, městská památková zóna.

  • Rotunda sv. Jiří, starobylá románská stavba snad z počátku 13. století, později přestavěna. Součást bývalého městského opevnění
  • Kostelík sv. Alžběty z roku 1414, nejstarší původní stavba ve městě sloužící doposud svému původnímu účelu (původně součást městského špitálu, dnes domova důchodců)
  • Františkánský kostel Panny Marie Sedmibolestné s klášterem – původem z 15. století
  • Farní kostel sv. Michaela – gotický kostel ze 14. století, později přestavěný; u kostela gotický karner sv. Anny, barokně upravený
  • Jezuitský kostel sv. Františka Xaverského s kolejí – komplex vystavěn na přelomu 17. a 18. století, kostel dnes nevyužíván k církevním účelům, uvnitř největší oltářní obraz na Slovensku; v budově koleje sídlí gymnázium, jedno z nejstarších na Slovensku
  • Kostel a klášter Milosrdných bratří, postaven v letech 1648–1652
  • Paulínský kostel a klášter, postaven v letech 1714–1720
  • Evangelický (luteránský) kostel – klasicistní stavba tolerančního sboru s věží podle projektu Dušana Jurkoviče (1938)
  • Dům kultury, 1905, dříve Spolkový dům, secesní stavba Dušana Jurkoviče, sídlo Záhorského muzea
  • Městské hradby – dochováno několik úseků opevnění (počátek stavby 1372)

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine. (ZIP 128,1 kB)
  2. O užívání slov Uher a uherský. Zákony školské a nařízení, jež se týkají školství ve státě Československém. 6/1922, s. 467. Dostupné online. 
  3. a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. 143 pages s. ISBN 80-7017-022-0, ISBN 978-80-7017-022-9. OCLC 67292942 S. 126–129. 
  4. DINKA, Pavol. Skalické ulice – Komenského – Skalický Obzor [online]. [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]