Skalica
| Skalica | |
 Skalické náměstí z věže kostela | |
 znak | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°51′ s. š., 17°14′ v. d. |
| Nadmořská výška | 177 m n. m. |
| Stát |
 Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Skalica |
| Tradiční region | Záhoří |
  Skalica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 60,0 km² |
| Počet obyvatel | 14 967 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 249,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Anna Mierna |
| Oficiální web |
www |
| mesto@skalica.sk | |
| Adresa obecního úřadu |
Mestský úrad Skalica Námestie slobody 10 909 01 Skalica |
| Telefonní předvolba | 034 |
| PSČ | 909 01 |
| Označení vozidel | SI |
| NUTS | 504815 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skalica (latinsky Sakolcium, maďarsky Szakolca, německy Skalitz) je okresní město v Trnavském kraji na Slovensku, 1,5 km od hranic České republiky. Silniční a bývalý železniční hraniční přechod. V roce 2014 zde žilo 14 749 obyvatel.[2] Česky se město nazývalo, zejména do roku 1918, Uherská Skalice. (Po vzniku Československa byl přívlastek Uherská považován za nevhodný,[3] přesto přetrvával.)
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1372 uherské svobodné královské město, kdysi jedno z největších a nejvýznamnějších měst na dnešním Slovensku. V 17. století město přijalo značný počet pobělohorských exulantů z českých zemí. V roce 1918 po několik dní (6. 11. 1918 – 12. 12. 1918) sídlem Dočasné slovenské vlády, 1923–1960 a znovu od 1996 sídlo okresu. Dosti zachované historické jádro, dnes městská památková zóna. V roce 2005 se město stalo sídlem Středoevropské vysoké školy v Skalici.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Rotunda sv. Jiří, starobylá románská stavba, snad z počátku 13. století, později přestavěna. Součást bývalého městského opevnění; v bezprostřední blízkosti leží židovský hřbitov ze 17. století a přímo naproti klasicistní kalvárie
- Kostelík sv. Alžběty z roku 1414, nejstarší původní stavba ve městě, sloužící doposud svému původnímu účelu (původně městský špitál, dnes Domov důchodců
- Františkánský kostel Panny Marie Sedmibolestné s klášterem – původem z 15. století
- Farní kostel sv. Michaela – gotický kostel ze 14. století, později přestavěný; u kostela gotický karner sv. Anny, barokně upravený
- Jezuitský kostel sv. Františka Xaverského s kolejí – komplex vystavěn na přelomu 17. a 18. století, kostel dnes nevyužíván k církevním účelům, uvnitř největší oltářní obraz na Slovensku; v budově koleje sídlí gymnázium, jedno z nejstarších na Slovensku
- Kostel a klášter Milosrdných bratří, postaven v letech 1648 – 1652
- Paulínský kostel a klášter, postaven v letech 1714 – 1720
- Evangelický (luteránský) kostel – klasicistní stavba tolerančního sboru s věží podle projektu Dušana Jurkoviče (1938)
- Dům kultury, 1905, dříve Spolkový dům, secesní stavba Dušana Jurkoviče, sídlo Záhorského muzea
- Městské hradby – dochováno několik úseků opevnění (počátek stavby 1372)
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Panorama města
Rotunda sv. Jiří
Farní kostel
Jezuitský kostel s kolejí (gymnáziem)
Dům kultury
Františkánský kostel
Městské hradby
ul. Potočná
Náměstí Svobody s dominantou, Kostelem Sv. Michala
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jozef Agnelli – slovenský šlechtitel a katolický kněz
- Ján kardinál Černoch – kardinál, arcibiskup arcidiecéze Ostřihomské
- Pavel Blaho – slovenský lékař, politik a poslanec Uherského sněmu
- Janko Blaho – slovenský operní zpěvák a sběratel lidových písní
- František Krištof Veselý – herec, zpěvák a režisér
- Pavel Bunčák – slovenský básník, literární vědec a vysokoškolský pedagog
- Mirko Nešpor – slovenský vysokoškolák, účastník Slovenského národního povstání
- Marián Varga – slovenský hudební skladatel a hráč na klávesové nástroje
- Žigmund Pálffy – slovenský profesionální hokejista
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.
- ↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 128,1 kB)
- ↑ O užívání slov Uher a uherský. Zákony školské a nařízení, jež se týkají školství ve státě Československém. 6/1922, s. 467. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skalica ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Skalica zmení kostol na kultúrne centrum Pravda.sk, 14.7.2010
