Chvojnická pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Chvojnická pahorkatina
Unínská pahorkatina
Unínská pahorkatina

Nejvyšší bod 434 m n. m. (Zámčisko)

Nadřazená jednotka Záhorská nížina
Sousední
jednotky
Borská nížina, Dolnomoravský úval, Bílé Karpaty, Myjavská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Skalický hájik, Unínska pahorkatina, Zámčisko, Senická pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Česko Česko
Horniny sedimenty
Povodí Myjava, Morava

Chvojnická pahorkatina je geomorfologický celek na západním SlovenskuZáhoří, s malým přesahem na Moravu. Jde o součást podsoustavy Panonská pánev, provincie Západopanonská pánev, subprovincie Vídeňská pánev a oblasti Záhorská nížina.

Poloha a členění[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Senickou pahorkatinu

Na jihu a západě hraničí s Borskou nížinou, na severozápadě s Dolnomoravským úvalem, na severovýchodě s Bílými Karpatami a na východě s Myjavskou pahorkatinou. Na severu probíhá česko-slovenská státní hranice.

Členění na geomorfologické podcelky[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrchem je Zámčisko (434,1 m n. m.) ve stejnojmenném podcelku.

Geologické poměry[editovat | editovat zdroj]

Z geologického hlediska je oblast Chvojnické pahorkatiny přiřazována k neogénním sedimentačním pánvím Vnitřních Západních Karpat. Jihozápadní část je tvořena málo zpevněnými až sypkými mořskými neogenními sedimenty, hlavně jíly, slíny, silty, písky, pískovci a štěrky období vrchního miocénupliocénu. Jihovýchodní a centrální část tvoří jílovce, siltovce, písky, pískovce, štěrky, slepence, ojediněle vápence spodního miocénu. Západní a zčásti i centrální část je tvořena jíly, jílovci, siltovci, písky, pískovci a slepenci období středního miocénu. V této části se přidávají vápence, uhelné sloje a ryolitové tufy. Nejsevernější část je tvořena flyšovými vrstvami pískovců, slepenců a jílovců období paleogénu až spodního eocénu. Nejsevernější část zároveň přináleží k magurskému flyši vnějšího flyšového pásma. Středem území prochází několik zlomových linií, přičemž nejvýznamnější probíhá ve směru západ - východ.

Reliéf[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Zámčisko

Povrch není příliš členitý, od poslední doby ledové (würm) je modelován západními větry, které zde navály mohutné příkrovy spraší a sprašových hlín. Vyskytují se zde také písečné přesypy, přičemž písky jsou nevápnité, nezadržují vodu a těžce se v nich vytváří humus. Řekami modelovaný reliéf se vyskytuje v centrální části, hlavně v podcelku Zámčisko.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Chvojnická pahorkatina patří do teplé oblasti (A), mírně vlhké podoblasti a do okrsku s mírnou zimou (A5). Pouze nejvýše položené oblasti (Zámčisko) patří do mírně teplé oblasti (B), mírně vlhké podoblasti a pahorkatinového okrsku s mírnou zimou (B3). Průměrné teploty vzduchu v červenci zde dosahují 18-19 °C, v nejzápadnější části 19-20 °C a v nejvyšších polohách jen 17 °C. Průměrné teploty vzduchu v lednu dosahují -2, -3 °C, v nejzápadnější části do -2 °C a v nejvyšších polohách -3, -4 °C. Průměrný roční srážkový úhrn představuje 600 - 700 mm, v oblasti Skalice 550 - 600 mm. V letním období převládají západní až severozápadní větry, v zimním období jihovýchodní.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Celá oblast patří do povodí řeky Moravy. Území odvodňují její přítoky: MyjavaTeplicou, Chvojnica a Unínský potok. Umělé vodní plochy zahrnují vodní nádrže Petrova Ves, Radošovce, Skalický rybník, Budkovianské rybníky, vodní nádrž Kunov, Koválov a jiné menší.

Střídání propustných a nepropustných vrstev neogenních sedimentů vytváří dobré podmínky pro vytváření zásob podzemních vod. Vydatnost artézských studní dosahuje 4 - 6 l/s. Z pramenů je významný pramen u Štefanova. Významné zdroje podzemních vod se nacházejí i v oblasti vátých písků.

Minerální vody vyvěrají v okolí Koválova a Smrdáků. Jde o sirovodíkové slané alkalické jódové minerální vody s mineralizací 2 633 mg/kg, s teplotou 12,5 °C a s enormně vysokým obsahem aktivní síry (nejsilnější sirovodíkové prameny v Evropě).

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Ožanka

Chvojnická pahorkatina patří do obvodu panonské flóry (Pannonicum), podobvodu eupanonské xerotermní flóry (Eupannonicum) a celku Záhorská nížina. Váté písky představují vhodný substrát pro porosty borových lesů, jižně a západně od Senice a v oblasti mezi Smolinským a Gbely. Zámčisko je porostlé dubovými lesy, dubové lesy sem zasahují i z Bílých Karpat a vyskytují se také v blízkosti Gbelů a Štefanova. Z bylin se zde vyskytují zejména trávy.

Největší plochy vinohradů se nachází v oblasti mezi Skalicou, Mokrým Hájem, Prietržkou a Vrádištěm a na okrajových svazích Zámčiska. Vinohrady spadají pod Malokarpatskou vinohradnickou oblast.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Hranostaj

Oblast je součástí zóny stepí, provincie Panónská pánev, Západopanónské subprovincie a Dyjsko-moravského obvodu. Vyskytuje sa tu množství teplomilných druhů, zejména hmyzu: kobylky, kudlanky, cikády, chrousti a další. Z velkých savců prase divoké, srnec obecný a daněk skvrnitý.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Do geomorfologického celku zasahuje výběžek CHKO Bílé Karpaty na severu. Nachází se zde 5 chráněných území. Chvojnica (přírodní památka) byla vyhlášená v roce 1991 na ploše 31,65 ha. Je zde chráněna říčka Chvojnica jako nejzachovalejší vodní tok západní části CHKO Bílé Karpaty a přilehlého území. Nacházejí se zde biotopy teplomilné pahorkatinné vodní fauny a hodnotné břehové porosty, jako krajinotvorný a ekostabilizační prvek. Chropovská strž byla vyhlášena v roce 1993 na výměře 47,66 ha. Území představuje ukázku vývoje podhorských oblastí od třetihor až po současnost. Zahrnuje tři opuštěné lomy, ve kterých se nacházejí naleziště zkameněných pozůstatků živočichů z poslední mořské transgrese. Veterník byla vyhlášena v roce 1983 na ploše 18,5 ha. Předmětem ochrany jsou zde lesostepní společenstva s borovicí černou na svazích, které tvoří hrubozrnné vápnité písky, pískovce a slepence. Jde o místa výskytu vícerých chráněných a vzácných druhů rostlin a hnízdištěm chráněných druhů ptáků. Chráněný areál Budkovianské rybníky byl vyhlášen v roce 1994 na ploše 14,07 ha. Území je tvořeno skupinou menších rybníků, představuje refugium výskytu vícerých chráněných a ohrožených druhů vodních a mokřadních živočichů. Chráněný areál Vodní nádrž Petrova Ves byl vyhlášen v roce 1996 na ploše 34,80 ha. Patří mezi významné slovenské ornitologické lokality s výskytem vícerých chráněných, vzácných a ohrožených hnízdících i migrujících druhů ptactva.

Obce[editovat | editovat zdroj]

Na území geomorfologického celku leží intravilán 25 obcí a 1 města. Částečně sem zasahují další 3 města a 1 obec. Všechny obce a města spadají pod okresy Senica a Skalica. Jde o tyto obce:

a okrajově také:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeman, Róbert, Slovenská republika, zemepisný atlas, Bratislava: MAPA Slovakia, 2003.
  • Michaeli, Eva, Regionálna geografia Slovenskej republiky, vysokoškolské skriptum, I. časť, Prešov, 1999.
  • Turistická mapa č. 149: Chvojnická pahorkatina - Skalica, Harmanec: VKÚ Harmanec, 1997