Dojč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dojč
Dojc 02.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 182 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Trnavský
Okres Senica
Tradiční region Záhoří
Dojč
Dojč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 20,4 km²
Počet obyvatel 1 266 (2017)[1]
Hustota zalidnění 62,2 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta PaedDr. Slavomíra Melišová
Vznik 1392
Oficiální web www.dojc.sk
E-mail obec@dojc.sk
Telefonní předvolba 034
PSČ 906 02
Označení vozidel SE
NUTS 504335
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dojč je obec na Slovensku, leží v okrese Senica v Trnavském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v severní části Záhorské nížiny. Její severní část katastrálního území zasahuje okraj Myjavské pahorkatiny, jižní část se nachází v Myjavské nivě. Rovinný až kopcovitý povrch je tvořen třetihorními jíly a písky, na povrchu čtvrtohorní spraše, naváté písky a nivní uloženiny. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 178 až 260 m, střed obce je ve výšce 180 m. n. m. Na území se vyskytují skupiny akátových lesů a v nivní části zbytky lužních lesů.[2][3]

Obcí Dojč protéká soutok Dolinského potoka a Holubinského potoka jihovýchodním okrajem obce protéká Koválovský potok. Jižní hranicí protéká řeka Myjava a její rameno Stará Myjava.[4]

Obcí prochází silnice II/500 z obce Kúty do Senice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení obce proběhl v neolitu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1392, kde je jmenována jako Nogdaych nebo Kisdaych. V roce 1397 je uváděna fara. Ve 14. až 16. století je obec nazývána Doych, v roce 1773 Dojts, Dojcžy a v 19. století Dojč, Dojca, v roce 1913 maďarsky Dócs, v roce 1920 Dojčie a od roku 1927 se používá název Dojč.

Obec náležela panství Šašín, od roku 1452 panství Holíč. V roce 1749 postoupil Jozef Czobor obec Františkovi I. Šttěpánovi Lotrinskému. Hlavní obživou bylo zemědělství a pěstování vinné révy.

V období první světové války padlo 42 obyvatel Dojče. Před nástupem druhé světové války byl v obci ze záložníků vytvořen oddíl SOS a odeslán 21. května 1938 k posílení hranice v Gajarech.

Po válce vzniklo v obci JRD (Jednotné roľnícke družstvo), které po spojení v roce 1973 s Šajdíkove Humence (JRD Rovnosť) přetrvalo i po transformaci roce 1998 jako JRD Dojč. Družstvo se zasloužilo o provádění meliorací okolí Bištavského potoku (1961) a Holubinského potoku (1970), regulace toku řeky Myjavy (1966) nebo výstavby přehrady na Koválovském potoce.[5][6][7]

Farnost[editovat | editovat zdroj]

Farnost je uváděna v roce 1397, kdy podléhala šaštínskému diakonovi. Římskokatolická farnost Dojč spravuje také filiální farnost v Šajdíkove Humence.

Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Blaho (1867–1927) publicista, realistický spisovatel, lékař, politik, člen SNR v roce 1918
  • Július Koreszka (1895–1858) malíř a krajinář

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Římskokatolický kostel Všech svatých ze 14. století, přestavěn v roce 1734 v barokním slohu. Na hlavním oltáři je obraz všech svatých z roku 1788.[6]
  • Kaple Svaté Trojice se nachází v části Závsí. Nadace na stavbu kapličky byla založena v roce 1721. V první polovině 19. století byla přestavěna v klasicistním slohu.[8]
  • Socha svatého Floriána v části Hoštáky, lidové baroko z roku 1804.[9]
  • Pomník padlým. U kostela je pomník padlým v první světové válce. Na vysokém podstavci je vztyčen kříž s Pietou.[10][11]

V roce 2009 byl na území obce Dojč část Záhorí nalezen rovnoramenný křížek tzv. byzantského typu. Křížek má rozměry 33,4×36,6 mmje tlustý 1,3 až 1,5 mm, proveden z olova. Podle datace archeologů pochází z 9. století z období Velkomoravské říše.[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dojč na slovenské Wikipedii.

  1. a b Počet obyvatel SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.
  2. Geografická poloha - Oficiální stránka obce Dojč. www.dojc.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  3. Dojč - Príroda - Okres Senica - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  4. HIKING.SK 2007-2019. GPS súradnica v mape. TURISTICKAMAPA.SK [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. História - Oficiální stránka obce Dojč. www.dojc.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  6. a b HOLLÝ, Milan. Dojč | ZMO Záhorie - mesta a obce regiónu Záhorie a oblastí Myjavské kopanice, Záhorská Bratislava [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Dojč - História - Okres Senica - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  8. ZAJÍČKOVÁ, Mária. Dojč. Vyd. 1. vyd. Skalica: Záhorské Múzeum, 1998. 165 Seiten s. Dostupné online. ISBN 8085446324, ISBN 9788085446326. OCLC 165588225 S. 165. 
  9. kriz.epocha.sk. kriz.epocha.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  10. CHROMEK, Stanislav. Dojč - kríž s Pietou (pomník padlých). kriz.epocha.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. Pamiatky - Oficiální stránka obce Dojč. www.dojc.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  12. Archeologické nálezy - Oficiální stránka obce Dojč. www.dojc.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : Veda, 1977. 526 s.
  • ZAJÍČKOVÁ, Mária. 1998. Dojč. Skalica: Záhorské múzeum Skalica, 1998. 165 s. ISBN 80-85446-32-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]