Přeskočit na obsah

Čakovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Čakovice (rozcestník).
Čakovice
Lokalita
Městská částPraha-Čakovice
Správní obvodPraha 18
ObvodPraha 9
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel8 807 (2021)[1]
PSČ196 00
Počet domů850 (2011)[2]
Počet ZSJ7
Čakovice na mapě
Čakovice
Čakovice
Další údaje
Webcakovice.cz
Kód části obce400751
Kód k. ú.731561
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakovice (německy Tschakowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy. Je zde evidováno 63 ulic a 878 adres. Žije zde přibližně 8 800[1] obyvatel. Od roku 1926 byly Čakovice městečkem. Čakovice jsou jádrem městské části Praha-Čakovice, do které spolu s nimi spadají ještě Miškovice a Třeboradice.

Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech.[3]

Nejstarší známá zmínka o obci je v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088, kde jsou Čakovice vyjmenovány v majetku kapituly.[4] Poté střídaly další církevní i světské vlastníky.[4] Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel.[zdroj?] Ve středověku je v Čakovicích zmiňován statek či dvůr, roku 1698 se ve vsi nacházely tři dvory, které se v tomto roce soustředily všechny ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika, který je vlastnil až do roku 1740. V tomto období tvrz v prostředním dvoře přestavěl na zámek a byl patronem při stavbě druhého kostela.[4] Při požáru v roce 1842 bylo zničeno přes polovinu vsi.[4]

Roku 1850 zde Alexander Schoeller, majitel statků v Čakovicích, Miškovicích a Ctěnicích, založil cukrovar.[4] Roku 1851 byla postavena silnice do Prahy.[4] Roku 1872 byla přes Čakovice otevřena nová železnice a téhož roku vznikla v Čakovicích první pošta.[4] Roku 1881 započala výstavba první čakovické školy (dnešní gymnázium) a roku 1881 byl též vysvěcen nový kostel.[4] Roku 1884 bylo zřízeno prvních několik svítilen veřejného osvětlení, zřejmě plynových, roku 1920 pak první elektrické (na hlavní silnici, Staré návsi a v ulici k nádraží), roku 1923 byla dokončena elektrifikace i v domech.[4] Roku 1913 začala být budována první kanalizace a dlážděna silnice.[4] Roku 1921 byla zřízena obecní knihovna.[4] Roku 1925 bylo zahájeno autobusové spojení do Vysočan, kterým bylo doplněno již půl století existující vlakové spojení.[4] 15. ledna 1926 byly Čakovice povýšeny na městys.[4] Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze.[3] Roku 1928 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny a téhož roku Severočeská továrna (později Veltechna a ZPA) začala se stavbou továrních budov.[4] 28. října 1936 byla otevřena nová škola, Dr. Edvarda Beneše.[4] Roku 1953 bylo v budově staré školy zřízeno gymnázium, které bylo v roce 1964 přestěhováno do zámku a v roce 1973 na Prosek, roku 1971 byla v zámku otevřena lidová škola umění.[4] Od roku 1947 začala rozsáhlá bytová výstavba pro n. p. Avia.[4] Roku 1952 byla do Čakovic zavedena trolejbusová linka, v provozu byla do roku 1965.[4] Roku 1954 Spartak Avie zahájil stavbu sportovního stadionu.[4]

Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze, zachovaly si však svůj místní národní výbor. V roce 1990 se staly sídlem městské části Praha-Čakovice, k níž patří ještě Miškovice a Třeboradice. V oblasti rozšířené působnosti patřily až do roku 2007 pod Kbely (Praha 19), poté pod Letňany (Praha 18). Roku 2002 byl městské části udělen znak a prapor.[4]

V roce 1982 byl otevřen masokombinát, který ovšem fungoval jen do roku 1993.[4] V rámci systematické likvidace českého cukrovarského průmyslu byl v 90. letech 20. století zastaven i provoz čakovického cukrovaru,[5] jehož areál je od té doby adaptován k různým účelům, od průmyslových a logistických přes administrativní, ubytovací, sporotvní a společenské. Filtrační věž z roku 1934 a přilehlé prostory byly přestavěny na tzv. „Cukrovar Čakovice office park“ s loftovými kancelářemi.[5]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Praze#Čakovice.

Starostové od roku 1783

[editovat | editovat zdroj]
Jméno Příjmení Od kdy Do kdy Počet let Narození Úmrtí Strana
Jakub Samohrd 1783 1789 7 (není známo) (není známo) (není známo)
Jiří Blecha 1790 1805 16 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Kokoška 1805 1810 5 (není známo) (není známo) (není známo)
Antonín Ulrich 1811 1814 4 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Samohrd 1815 1835 21 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Dlouhý 1836, 1849 1845, 1849 10, 1 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Kučera 1846 1848 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Václav Samohrd 1850, 1862 1859, 1871 10, 9 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Ulrich 1859 1862 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Philipp Johann Ritter von Schoeller[zdroj?] 1871 1880 9 1835 1892 (není známo)
Josef Samohrd 1880 1883 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Václav Škrábek 1883 1886 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Emanuel Dašek 1886 1895 9 (není známo) (není známo) (není známo)
Antonín Spála 1895 1904 9 (není známo) (není známo) (není známo)
František Mally 1905 1918 14 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Růdl 1919 1923 5 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Halík 1923 1923 1 (není známo) (není známo) (není známo)
Karel Tůma 1923 1931 8 (není známo) (není známo) (není známo)
František Fořt 1931 1937 6 (není známo) (není známo) (není známo)
Jindřich Homola 1938 1945 8 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Hulínský 1945 1945 1 (není známo) (není známo) KSČ
Ladislav Tyrna 1945 1951 6 (není známo) (není známo) KSČ
František Novák 1951 1969 18 (není známo) (není známo) KSČ
Karel Holl 1969 1986 17 (není známo) (není známo) KSČ
Václav Jonák 1986 1990 4 (není známo) (není známo) KSČ

Uliční názvy

[editovat | editovat zdroj]

Po připojení Čakovic k Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek. Další ulice byly systematicky pojmenovány se vznikem sídliště AZL.[3]

Jedná se o ulice Doubravská, Dyjská, Jizerská, Kysucká, Litavská, Lužnická, Myjavská, Něvská, Niská, Oderská, Ostravická, Otavská, Radbuzská, Svitavská, Svratecká, Úslavská, Vážská.[3]

Velká část Čakovických ulic nese díky místnímu cukrovaru (dnes již mimo provoz) název ulice odvozený z cukru. Najdete tu ulice jako Kostková, Třtinová, Cukrovarská, Homolová, Krystalová, Cukerní a další.

Nové ulice nesou i jména významných osobností, jako třeba ulice Bermanova, pojmenována po významném českém operním pěvci, hudebním skladateli a libretistovi Karlu Bermanovi.[6]

  • Helena Bílková (* 1903) – česká odbojářka za druhé světové války
  • Marie Podvalová (1909–1992) – česká operní pěvkyně
  • Philipp Alois von Schoeller (1892–1977) – českoněmecký a rakouský bankéř a průmyslník, nacistický zločinec
  • Richard von Schoeller (1871–1950) – českoněmecký a rakouský bankéř a průmyslník
  • Václav Vlček (1895–1974) – československý letecký důstojník, účastník odboje a květnového povstání, vězeň komunistického režimu

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c d Lašťovka Marek a kol. Pražský uličnik. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. díl (A-N). Nakladatelství Libri. Praha. 1997. ISBN 80-85983-24-9. str. 114
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Jaroslav Svoboda: Jubileum, na které se zapomnělo, U nás v Čakovicích, prosinec 2013 Archivováno 18. 7. 2016 na Wayback Machine., str. 16 a 17, v článku využita data z knih Jana Sládečka a Jaroslavy Krákorové
  5. a b Cukrovar Čakovice se mění Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Development News, 12/2010
  6. http://www.cakovickypark.cz/cz/aktuality/nova-ulice-v-cakovickem-parku-15/

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]