Čakovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Čakovice (rozcestník).
Čakovice
Čakovice manor 02.JPG
Lokalita
Městská částPraha-Čakovice
Správní obvodPraha 18
ObvodPraha 9
ObecPraha
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 666 (2011)[1]
PSČ196 00
Počet domů850 (2011)[1]
Počet ZSJ7
Čakovice na mapě
Čakovice
Čakovice
Další údaje
Kód části obce400751
Kód k. ú.731561
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakovice (německy Tschakowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy. Je zde evidováno 63 ulic a 878 adres. Podle údajů Českého statistického úřadu ze ke konci roku 2019 žilo 11868 obyvatel. Od roku 1926 byly Čakovice městečkem. Čakovice jsou jádrem městské části Praha-Čakovice, do které spolu s nimi spadají ještě Miškovice a Třeboradice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší známá zmínka o obci je v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088, kde jsou Čakovice vyjmenovány v majetku kapituly.[3] Poté střídaly další církevní i světské vlastníky.[3] Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel.[zdroj?] Ve středověku je v Čakovicích zmiňován statek či dvůr, roku 1698 se ve vsi nacházely tři dvory, které se v tomto roce soustředily všechny ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika, který je vlastnil až do roku 1740. V tomto období tvrz v prostředním dvoře přestavěl na zámek a byl patronem při stavbě druhého kostela.[3] Při požáru v roce 1842 bylo zničeno přes polovinu vsi.[3]

Roku 1850 zde Alexander Schoeller, majitel statků v Čakovicích, Miškovicích a Ctěnicích, založil cukrovar.[3] Roku 1851 byla postavena silnice do Prahy.[3] Roku 1872 byla přes Čakovice otevřena nová železnice a téhož roku vznikla v Čakovicích první pošta.[3] Roku 1881 započala výstavba první čakovické školy (dnešní gymnázium) a roku 1881 byl též vysvěcen nový kostel.[3] Roku 1884 bylo zřízeno prvních několik svítilen veřejného osvětlení, zřejmě plynových, roku 1920 pak první elektrické (na hlavní silnici, Staré návsi a v ulici k nádraží), roku 1923 byla dokončena elektrifikace i v domech.[3] Roku 1913 začala být budována první kanalizace a dlážděna silnice.[3] Roku 1921 byla zřízena obecní knihovna.[3] Roku 1925 bylo zahájeno autobusové spojení do Vysočan, kterým bylo doplněno již půl století existující vlakové spojení.[3] 15. ledna 1926 byly Čakovice povýšeny na městys.[3] Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze.[2] Roku 1928 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny a téhož roku Severočeská továrna (později Veltechna a ZPA) začala se stavbou továrních budov.[3] 28. října 1936 byla otevřena nová škola, Dr. Edvarda Beneše.[3] Roku 1953 bylo v budově staré školy zřízeno gymnázium, které bylo v roce 1964 přestěhováno do zámku a v roce 1973 na Prosek, roku 1971 byla v zámku otevřena lidová škola umění.[3] Od roku 1947 začala rozsáhlá bytová výstavba pro n. p. Avia.[3] Roku 1952 byla do Čakovic zavedena trolejbusová linka, v provozu byla do roku 1965.[3] Roku 1954 Spartak Avie zahájil stavbu sportovního stadionu.[3]

Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze, zachovaly si však svůj místní národní výbor. V roce 1990 se staly sídlem městské části Praha-Čakovice, k níž patří ještě Miškovice a Třeboradice. V oblasti rozšířené působnosti patřily až do roku 2007 pod Kbely (Praha 19), poté pod Letňany (Praha 18). Roku 2002 byl městské části udělen znak a prapor.[3]

V roce 1982 byl otevřen masokombinát, který ovšem fungoval jen do roku 1993.[3] V rámci systematické likvidace českého cukrovarského průmyslu byl v 90. letech 20. století zastaven i provoz čakovického cukrovaru,[4] jehož areál je od té doby adaptován k různým účelům, od průmyslových a logistických přes administrativní, ubytovací, sporotvní a společenské. Filtrační věž z roku 1934 a přilehlé prostory byly přestavěny na tzv. „Cukrovar Čakovice office park“ s loftovými kancelářemi.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Praze#Čakovice.

Starostové od roku 1783[editovat | editovat zdroj]

Jméno Příjmení Od kdy Do kdy Počet let Narození Úmrtí Strana
Jakub Samohrd 1783 1789 7 (není známo) (není známo) (není známo)
Jiří Blecha 1790 1805 16 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Kokoška 1805 1810 5 (není známo) (není známo) (není známo)
Antonín Ulrich 1811 1814 4 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Samohrd 1815 1835 21 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Dlouhý 1836, 1849 1845, 1849 10, 1 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Kučera 1846 1848 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Václav Samohrd 1850, 1862 1859, 1871 10, 9 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Ulrich 1859 1962 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Philipp Johann Ritter von Schoeller[zdroj?] 1871 1880 9 1835 1892 (není známo)
Josef Samohrd 1880 1883 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Václav Škrábek 1883 1886 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Emanuel Dašek 1886 1895 9 (není známo) (není známo) (není známo)
Antonín Spála 1895 1904 9 (není známo) (není známo) (není známo)
František Mally 1905 1918 14 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Růdl 1919 1923 5 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Halík 1923 1923 1 (není známo) (není známo) (není známo)
Karel Tůma 1923 1931 8 (není známo) (není známo) (není známo)
František Fořt 1931 1937 6 (není známo) (není známo) (není známo)
Jindřich Homola 1938 1945 8 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Hulínský 1945 1945 1 (není známo) (není známo) KSČ
Ladislav Tyrna 1945 1951 6 (není známo) (není známo) KSČ
František Novák 1951 1969 18 (není známo) (není známo) KSČ
Karel Holl 1969 1986 17 (není známo) (není známo) KSČ
Václav Jonák 1986, 1994 1990, 1998 4, 4 (není známo) (není známo) KSČ
Hana Jelínková 1990 1994 4 (není známo) (není známo) NESTRANÍK
Jiří Prebsl 1998 2001 3 1923 (není známo) ODS
Alena Samková 2001, 2002, 2006 2002, 2006, 2010 1, 4, 4 1959 ODS
Ing. Alexander Lochman, Ph.D. 2010, 2014 2014, 2018 4, 4 1974 VV (2010-2012), HPP (2013-2018)

Uliční názvy[editovat | editovat zdroj]

Po připojení Čakovic k Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek. Další ulice byly systematicky pojmenovány se vznikem sídliště AZL.[2]

Jedná se o ulice Doubravská, Dyjská, Jizerská, Kysucká, Litavská, Lužnická, Myjavská, Něvská, Niská, Oderská, Ostravická, Otavská, Radbuzská, Svitavská, Svratecká, Úslavská, Vážská.[2]

Velká část Čakovických ulic nese díky místnímu cukrovaru (dnes již mimo provoz) název ulice odvozený z cukru. Najdete tu ulice jako Kostková, Třtinová, Cukrovarská, Homolová, Krystalová, Cukerní a další.

Nové ulice nesou i jména významných osobností, jako třeba ulice Bermanova, pojmenována po významném českém operním pěvci, hudebním skladateli a libretistovi Karlu Bermanovi.[5]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b c d Lašťovka Marek a kol. Pražský uličnik. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. díl (A-N). Nakladatelství Libri. Praha. 1997. ISBN 80-85983-24-9. str. 114
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Jaroslav Svoboda: Jubileum, na které se zapomnělo, U nás v Čakovicích, prosinec 2013 Archivováno 18. 7. 2016 na Wayback Machine, str. 16 a 17, v článku využita data z knih Jana Sládečka a Jaroslavy Krákorové
  4. a b Cukrovar Čakovice se mění, Development News, 12/2010
  5. http://www.cakovickypark.cz/cz/aktuality/nova-ulice-v-cakovickem-parku-15/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]