Přeskočit na obsah

Karel Berman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Berman
Základní informace
Narození14. dubna 1919
Jindřichův Hradec, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. srpna 1995 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Žánryopera,
Povolánízpěvák, skladatel, operní režisér, libretista a překladatel
Nástrojehlas
Hlasový oborbasbaryton
Oceněnínárodní umělec (1982)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Berman (14. dubna 1919 Jindřichův Hradec – 11. srpna 1995 Praha) byl český operní pěvec-basbarytonista, hudební skladatel, operní režisér, libretista a překladatel.

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v hudební rodině. Po maturitě na gymnáziu v Jindřichově Hradci začal v roce 1938 studovat na pražské konzervatoři. Od roku 1943 byl z rasových důvodů vězněn v nacistických koncentračních táborech, nejprve v Terezíně (zde se jako zpěvák, režisér a skladatel podílel na práci vězeňského divadla), potom v Osvětimi, Kauferingu a Allachu u Dachau.[1]

Po osvobození dokončil studia na konzervatoři (zpěv u Egona Fuchse a Hilberta Vávry, režie u Františka Pujmana, kompozice u Rudolfa Karla a dirigování u Pavla Dědečka). V letech 1946–1948 působil v opavské opeře, v dalších letech (1948–1953) jako pěvec a režisér operního souboru Městského divadla v Plzni.[2] V roce 1953 byl angažován jako sólista a později i jako režisér opery Národního divadla v Praze. Za čtyři desítky let vytvořil více než 3000 rolí a nastudoval na 80 operních inscenací (např. Mozartova Dona Giovanniho a Janáčkovu, Její pastorkyňu). V jeho obsáhlém repertoáru byli např. Mozart, Rossini, Weber, Wagner, Verdi, Smetana, Dvořák, Musorgskij, Janáček, Stravinskij, Martinů.

Podobně jako Ladislav Mráz se jako jeden z prvních soustavně věnoval předklasickému repertoáru. Pro mimořádné hlasové dispozice a brilantní techniku se stal v Československu i v zahraničí vyhledávaným interpretem obtížných partů oratorních a kantátových. Vystupoval mj. s Pražským komorním orchestrem a souborem Ars rediviva, s nímž spolupracoval na československé premiéře cyklu árií z Bachových duchovních kantát, pašijí a oratorií a na některých dalších projektech, například na první evropské nahrávce Zelenkových Lamentací Jeremiáše proroka (podrobněji:Diskografie Ars rediviva).

Působil také jako hudební pedagog. V letech 1961–1971 vyučoval na pražské konzervatoři a od roku 1964 na HAMU, profesorem byl jmenován v roce 1990.[3]

Byl jedním z nejtalentovanějších českých libretistů. Jako překladatel hudebních textů skvěle uplatňoval nejen své zkušenosti vokalisty, ale i svůj humor a fantazii (např. Telemannova Smuteční óda za umělecky vzdělaného kanárka).

V letech 1990 až 1995 vystupoval také v doprovodných programech na výstavách (Herbert Masaryk, T. G. Masaryk – člověk a umění), které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí.

Vystupoval pravidelně na zahraničních operních a koncertních scénách, např. v Berlíně a ve Vídni, kde byl v roce 1995 za přítomnosti rakouského kancléře vyznamenán prestižní medailí Fidelio.

V roce 1993 získal za celoživotní mistrovství v oboru opera Cenu Thálie.

Kompoziční tvorba

[editovat | editovat zdroj]
  • Poupata, písňový cyklus pro baryton a klavír (1944)
  • Reminiscences, klavírní suita (1938–1945, vydáno posmrtně v roce 2000)
  • Terezín, klavírní suita

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ MELVILLE-MASON, Graham. Obituary: Karel Berman [online]. Independent [cit. 2009-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 82.
  3. ↑ Český biografický slovník XX. století I, s. 89.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník osob a institucí, I (Praha 1963)
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 82, 83, 334, 436.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 44. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 49–50. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 89. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 446–447. 
  • Herbert Gantschacher Viktor Ullmann - Zeuge und Opfer der Apokalypse / Witness and Victim of the Apocalypse / Testimone e vittima dell'Apocalisse / Svědek a oběť apokalypsy / Prič in žrtev apokalipse. ARBOS-Edition, Arnoldstein- Klagenfurt - Salzburg - Wien - Prora - Prag 2015, ISBN 978-3-9503173-3-6, S. 125, S. 139, S. 271, S. 286

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Berman&oldid=23461575“