Přeskočit na obsah

Hospodářská komora České republiky

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hospodářská komora České republiky
Budova HK ČR v Praze
Budova HK ČR v Praze
ZkratkaHK ČR
Vznik1993
Právní formaKomora
SídloPraha, Česko
Souřadnice50°5′19,99″ s. š., 14°26′7,03″ v. d.
PrezidentMgr. Zdeněk Zajíček
Hlavní orgánSněm komory
Oficiální webwww.komora.cz
Datová schránka9nqab6b
IČO49279530 (VR)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) je jediným zákonným zástupcem podnikatelů v zemi[1], má usilovat zejména o rozvoj podnikatelského prostřední v ČR i v Evropské unii. HK ČR je zároveň největším reprezentantem podnikatelské sféry v ČR[2], pod její hlavičkou v červenci 2020 působilo 16 139 živnostníků[3], malých, středních a velkých firem ve všech oborech mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví organizovaných v 60 regionálních komorách a 124 oborových asociacích. Působí v 73 městech ČR. Provozuje také čtyři asistenční kanceláře v zahraničí – na Ukrajině, v Moldavsku, Bělorusku a Srbsku.[4] Členové Hospodářské komory vytváří 60 % HDP ČR a zaměstnávají 3,3 milionu lidí.[5] Hospodářská komora byla zřízena podle zákona 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Tento statut upravuje základní vnitřní vztahy Hospodářské komory. Hospodářskou komoru tvoří její složky, tj. zejména okresní Hospodářské komory a v hlavním městě Praze obvodní Hospodářské komory, resp. regionální Hospodářské komory a u Hospodářské komory začleněná živnostenská společenstva. Sídlí v Praze.

V oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví působí Agrární komora České republiky, která byla založena stejným zákonem jako HK ČR a vyvíjí podobnou činnost. Jejich společným orgánem je Rozhodčí soud.

Činnost

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská komora definuje své poslání jako „vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu“.[6] HK ČR je zároveň povinným připomínkovým místem pro podnikatelskou legislativu v ČR.[7] V roce 2019 uplatnila podněty podnikatelů k 128 vznikajícím zákonům a novelám, uspěla v 65 procentech případů.[4]

HK ČR prosazuje nízké daně, efektivní a štíhlý stát, uvolňování podnikání a snižování byrokracie. Pomáhá těm, kteří se nespoléhají jen na stát, jsou aktivní, vytvářejí a udržují pracovní místa, zajišťují potřeby občanů a přispívají k rozvoji venkova i měst a dobrému jménu České republiky. Svými kroky usiluje o zdravý a rychlý růst země. Proto prosazuje svobodný trh, omezuje nadbytečnou byrokracii a podporuje usnadňování podnikání.[zdroj?]

Mezi hlavní oblasti činnosti HK ČR patří:

  • šíření znalostí a informací o hospodářství, ekonomických podmínkách a právních předpisech, týkajících se podnikatelských aktivit a hospodářských styků se zahraničím
  • poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností
  • vzdělávací činnost
  • spolupráce s orgány státní správy a místních samospráv
  • propagace a šíření informací o podnikatelské činnosti svých členů
  • zřizování zařízení s institucemi na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti, profesního vzdělávání a rekvalifikace
  • účast na řešení problémů zaměstnanosti a na odborné přípravě k výkonu povolání, podpora školských zařízení zřízených k tomuto účelu

Připomínkování zákonů

[editovat | editovat zdroj]

HK ČR ovlivňuje legislativu v ČR i v EU. Členství v HK ČR umožňuje podnikatelům podílet se na vznikajících zákonech, vyhláškách, nařízeních i nové legislativě EU a zasazovat se tak nejen o lepší podmínky pro vlastní podnikatelskou činnost, ale také o formování legislativního rámce podnikatelského prostředí ČR i celé EU. Ovlivnit zákony a podnikatelské prostředí může prostřednictvím HK ČR kterýkoli podnikatel, který je nespokojený s podmínkami pro podnikání v jeho oboru a rád by vyvinul iniciativu vedoucí ke změně. HK ČR shromažďuje připomínky z podnikatelského prostředí, upravuje za pomoci odborníků a právních expertů do legislativně přijatelné podoby a uplatňuje je jak v meziresortním připomínkovém řízení, tak na půdě vlády ČR nebo Parlamentu ČR tak, aby zamezila tvorbě nadbytečné administrativní zátěže či vytváření nových bariér vnitřního trhu.[zdroj?]

Národní soustava kvalifikací

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská komora je realizátorem státem garantovaného celorepublikového registru profesních kvalifikací Národní soustava kvalifikací (NSK).

Členství v Hospodářské komoře

[editovat | editovat zdroj]

Členem HK ČR se může stát každá právnická osoba nebo fyzická osoba zapsaná či nezapsaná v obchodním rejstříku vlastnící živnostenské oprávnění. Sídlo podnikání musí být v ČR. Členský příspěvek činí 500 Kč ročně pro fyzickou osobu, 5000 Kč ročně hradí právnická osoba. Členem se podnikatel může stát prostřednictvím okresní nebo regionální komory, anebo začleněného živnostenského společenstva.[8]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Současná Hospodářská komora navazuje na činnost nejen předválečných obchodních, průmyslových nebo živnostenských spolků a dalších samosprávných podnikatelských sdružení, ale její historie je daleko starší.

Obchodní a živnostenské komory

[editovat | editovat zdroj]

Začíná historií obchodních a živnostenských komor Rakouské monarchie. Ty byly zřízeny na základě zákona č. 122 říšského zákoníku z 18. března 1850. Podle něj se postupně ustavily všechny obchodní komory na celém teritoriu zemí Rakouské říše a od roku 1867 také Rakousko-Uherska. Na území českého státu to byly pražská, českobudějovická, plzeňská, chebská, liberecká, brněnská, olomoucká[9] a opavská obchodní a živnostenská komora.[10] Ve své činnosti pokračovaly i po rozpadu Rakouska-Uherska (1918).

Cechy, bratrstva

[editovat | editovat zdroj]

V živnostenské části se komora hlásí k historickému odkazu středověkých cechů, jejichž kořeny sahají v Itálii do 12. století, ve Francii do 13. století a v českých zemích do 10. let 14. století, doby Jana Lucemburského, který povolil jako první v Českém království tři cechy v Praze, a to řeznický, krejčovský a zlatnický.[11] V dalších městech českého království vznikaly první cechy až za Karla IV. od poloviny 14. století, ale jejich práva byla omezená a musely se nazývat bratrstva. Zastupovaly zájmy jednotlivých řemesel nebo sdružených příbuzných profesí. První hospodářská komora, která nahradila nevyhovující cechovní zřízení, vznikla v Marseille roku 1650.[12]

Novodobé cechy jsou součástí Hospodářské komory.[13]

Sekce a pracovní skupiny

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská komora ČR vytvořila v zemi jedinečnou platformu pracovních skupin a sekcí. Jsou vedeny odborníky na danou problematiku, kteří se zabývají děním nejen v oblasti legislativy, ale i předpisů a celkových tendencí ve veřejné diskuzi utvářených ke konkrétní oblasti podnikání. Úkolem pracovních skupin a sekcí je prosazovat požadavky podnikatelů v konkrétních oblastech a přispívat ke zlepšování podmínek pro hospodářský růst. V rámci pracovních sekcí a skupin HK ČR působí na 800 odborníků, mohou zde pracovat i nečlenové Hospodářské komory.[14]

Seznam odborných sekcí Hospodářské komory ČR

[editovat | editovat zdroj]
  • Sekce hospodářské politiky
  • Energetická sekce
  • Vnitřní sekce
  • Dopravní sekce
  • Sekce životního prostředí
  • Sekce pro stavebnictví
  • Sekce pro vědu, výzkum a inovace
  • Sekce zahraniční
  • Průmyslová sekce
  • Sekce pro vzdělávání
  • Sekce zaměstnanosti a práce
  • Sekce pro oblast zdravotnictví
  • Sekce pro eliminaci byrokracie
  • Sekce legislativy
  • Sekce IT a telekomunikací
  • Živnostenská sekce
  • Sekce pro obchod a služby
  • Bezpečnostní sekce
  • Sekce kvality
  • Sekce územního a regionálního rozvoje
  • Sekce kulturního a kreativního průmyslu
  • Sekce pro vyhrazená technická zařízení
  • Sekce pro podporu podnikání a digitální agendu
  • Sekce obranného průmyslu (nově zřízena v roce 2017)

Oborová společenstva

[editovat | editovat zdroj]

Oborová část neboli profesní unie Hospodářské komory České republiky je v současné době tvořena 124 živnostenskými společenstvy [15]. Živnostenská společenstva jsou dle svých oborů, které reprezentují, rozděleny do tzv. čtyř profesních unií :

  • Obchod a cestovní ruch,
  • Průmysl a doprava,
  • Služby pro podnikání a ostatní,
  • Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení.

V profesní unii Obchod a cestovní ruch je sdruženo 11 organizací, v profesní unii Průmysl a doprava celkem 25, v profesní unii Služby pro podnikání celkem 56 v profesní unii Stavebnictví, technická zařízení a technická řemesla celkem 32 organizací.

Profesní unie Obchod a cestovní ruch

[editovat | editovat zdroj]
  • APPLiA CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů
  • Asociace českého tradičního obchodu
  • Asociace českých překladatelských agentur
  • Asociace hotelů a restaurací ČR
  • Asociace odborných velkoobchodů a výrobců TZB
  • Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva
  • Sdružení PROKOS-Sdružení výrobců, dovozců, vývozců a prodejců kosmetických prostředků a surovin pro jejich výrobu
  • SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR, z.s.
  • Svaz českých a moravských spotřebních družstev
  • Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky
  • UNIHOST – Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR

Profesní unie Průmysl a doprava

[editovat | editovat zdroj]
  • Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací
  • Asociace českých nábytkářů
  • Asociace nanotechnologického průmyslu
  • Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu
  • Asociace prádelen a čistíren
  • Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu
  • Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků
  • Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR
  • Cech KOVO
  • CQS – Sdružení pro certifikaci systémů jakosti
  • Česká asociace LPG
  • Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu
  • Český klavírnický svaz
  • Národní strojírenský klastr
  • Potravinářská komora České republiky
  • Profesní komora STK
  • Sdružení automobilového průmyslu
  • Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR
  • Sdružení výrobců kompozitů
  • Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD CZ, z.s.
  • Svaz českých a moravských výrobních družstev
  • Svaz chemického průmyslu
  • Svaz plastikářského průmyslu
  • Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů
  • Svaz strojírenské technologie

Profesní unie Služby pro podnikání a ostatní

[editovat | editovat zdroj]
  • Aliance Dentálních Korporací
  • Asociace certifikovaných odhadců
  • Asociace českých herních vývojářů
  • Asociace direct marketingu, e-commerce a zásilkového obchodu, z.s. (ADMEZ)
  • Asociace evropských distributorů léčiv
  • Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
  • Asociace komerčních televizí
  • Asociace komunikačních agentur České republiky
  • Asociace péče o seniory České republiky
  • Asociace podnikatelů v geomatice
  • Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů
  • Asociace poskytovatelů personálních služeb
  • Asociace Public Relations
  • Asociace producentů v audiovizi
  • Asociace pro evropské fondy
  • Asociace pro poradenství
  • Asociace provozovatelů kabelových a telekomunikačních sítí v ČR
  • Asociace renovátorů tonerů
  • Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm
  • Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených České republiky
  • Cech mechanických zámkových systémů
  • Česká asociace elektronických komunikací
  • Česká asociace interim managementu
  • Česká asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF)
  • Česká asociace telekomunikací
  • Česká asociace úklidu a čištění
  • Česká FinTech asociace
  • Česká komora detektivních služeb
  • Česká komora fitness
  • Česká komora loterního průmyslu
  • Česká komora služeb ochrany majetku a osob
  • Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu
  • Česká psychoenergetická společnost
  • Český klub bezpečnostních služeb
  • Český svaz pivovarů a sladoven
  • Český telekomunikační klastr
  • ICF ČR / International Coach Federation Czech Republic
  • ICT Unie
  • Komora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany České republiky
  • Komora odborných technických kontrolorů, výrobců, pracovníků montáží a opravářů zařízení hřišť, dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven SOTKVO
  • Komora podniků komerční bezpečnosti
  • Komora zaměstnavatelů zdravotně postižených
  • Profesní sdružení – Sanitace nápojových cest
  • Profesní komora požární ochrany
  • Profesní společenství autoškol a školicích středisek řidičů
  • Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR
  • Sdružení pracovníků dezinfekce, dezinsekce, deratizace
  • Společenstvo drobného podnikání
  • Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí
  • Střední podnikatelský stav
  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů
  • Svaz provozovatelů venkovní reklamy
  • Svaz učitelů tance České republiky
  • Unie filmových distributorů
  • Unie kosmetiček
  • Výbor nezávislého ICT průmyslu

Profesní unie Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení

[editovat | editovat zdroj]
  • Asociace bazénů a saun
  • Asociace podniků topenářské techniky
  • Asociace pracovníků tlakových zařízení
  • Asociace stavitelů plynovodů a produktovodů
  • Cech čalouníků a dekoratérů a truhlářů
  • Cech instalatérů
  • Cech kamnářů
  • Cech klempířů, pokrývačů a tesařů
  • Cech malířů, lakýrníků a tapetářů
  • Cech obkladačů
  • Cech parketářů České republiky
  • Cech podlahářů
  • Cech pro zateplování budov
  • Cech suché výstavby
  • Cech topenářů a instalatérů
  • Česká komora lehkých obvodových plášťů
  • Česká svářečská společnost ANB
  • Českomoravská komora lešenářů
  • Český plynárenský svaz
  • Elektrotechnický svaz český
  • Regionální stavební sdružení Karlovy Vary
  • RUDOLFINEA – sdružení pro umělecká řemesla
  • Sdružení klenotníků a hodinářů
  • Společenstvo kominíků České republiky
  • Společenstvo techniků zdvihacích zařízení
  • Společenstvo uměleckých kovářů a zámečníků, kovářů-podkovářů Čech, Moravy a Slezska
  • Svaz chladicí a klimatizační techniky
  • Svaz kameníků a kamenosochařů
  • Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel
  • Teplárenské sdružení
  • Unie výtahového průmyslu
  • Živnostenská komora českých očních optiků

Podnikatelské mise do zahraničí, zahraniční zastoupení

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská komora je lídrem ekonomické diplomacie.[16] Udržuje v zahraničí bohaté styky, díky kterým kompletně organizuje doprovodné mise oficiálních představitelů státu spojené s uspořádáním podnikatelských seminářů včetně zajištění vhodných partnerů ke kontaktním jednáním a potenciální spolupráci. Dále zajišťuje neformální setkání podnikatelů s představiteli státu.[zdroj?] Organizuje bilaterální podnikatelská setkání v zahraničí bez oficiální účasti státních představitelů. Tato setkání zabezpečuje ve vzájemné spolupráci se zahraniční organizací s cílem nalézt strategické partnery pro české podnikatele.[zdroj?]

V roce 2019 vypravila 14 podnikatelských delegací do 16 zemí světa. Během podnikatelských misí firmy podepsaly nové kontrakty za stovky milionů korun, a to i v méně tradičních zemích, jako jsou například státy Blízkého východu[17] nebo Mongolsko.[18]

Národní výbor ICC ČR

[editovat | editovat zdroj]

HK ČR je zakládajícím členem Národního výboru Mezinárodní obchodní komory ICC Česká republika. ICC se podílí na vytváření mezinárodních pravidel obchodu. I přes jejich dobrovolný charakter (nemají povahu zákonů), jsou pravidla používána v každodenním styku a stala se tak základním pilířem mezinárodního obchodu.[zdroj?]

CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU

[editovat | editovat zdroj]

CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU byla vytvořena Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, aby prezentovala a hájila české podnikatelské zájmy před a po vstupu ČR do Evropské unie přímo v Bruselu. K naplnění svého cíle CEBRE získalo podporu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, a to prostřednictvím agentury CzechTrade.[zdroj?]

Co přináší podporu a pomoc podnikatelům v problematice EU:

  • informování podnikatelů o legislativní činnosti EU v jejich oboru
  • podporu při získávání finančních prostředků z komunitárních programů EU
  • zastupování českých podnikatelských organizací u evropských podnikatelských asociací
  • poskytování informačních a asistenčních služeb českým podnikatelům.

Hospodářská komora je rovněž členem mezinárodního společenství obchodních komor Eurochambers, která zastřešuje národní komory ze zemí Evropské unie a z dalších přidružených, kandidátských a sousedních zemí.

EHSV

[editovat | editovat zdroj]

HK ČR má svého zástupce v Evropském hospodářském a sociálním výboru, který je jedním ze dvou poradních orgánů EU.[19] Členem za HK ČR je od října 2015 ekonom Petr Zahradník.

Brána do Persie

[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na své předchozí aktivity a s ohledem na proces rušení sankcí vůči Íránu Hospodářská komora České republiky otevřela komplexní program podpory pro české firmy, které se zajímají o rozvíjení obchodu s Íránem.[20]

Hospodářská komora zde vidí potenciál v oblasti těžby – nejenom ropy a plynu, ale také uhlí, uranu, kobaltu, niklu a zlata. Češi by se mohli uplatnit se svými stroji, technologiemi, ale také experty. K dalším oblastem patří zdravotnictví nebo letecká doprava.[21] Podle guvernéra íránské provincie Alborz Seyedhamid Tahaeia se v Íránu českým firmám otevřely obchodní příležitosti v oblastech geotermální energetiky, stavebnictví, environmentálních technologií, zavlažovacích systémů, čističek odpadních vod a automotive.[22]

Během mise v dubnu 2016 společnosti Energo-Pro získala zakázku za 15 milionů eur (405 milionů korun) na dodávku dvou vodních turbín pro íránskou vodní elektrárnu Khoda Afarin[23]. Opavský výrobce důlních strojů Ostroj podepsal memorandum o dodávce důlního dobývacího komplexu v řádu desítek milionů eur.[24]

Během podnikatelské mise konané v říjnu 2016 firma VA TECH WABAG Brno, zabývající projekcemi, dodávkami, servisem a montáží technologických zařízení na úpravu vod, se setkala s mashadskou vodárenskou společností. Ta ji předložila šest projektů na úpravu vody, do kterých by se společnost mohla zapojit. K nové zakázce má nakročeno i Rubena a.s., která vyrábí v provozech v Hradci Králové, Náchodě, Velkém Poříčí a ve Zlíně výrobky z technické pryže. Firma VTK Special spadající do koncernu Vítkovice Holding jednala v Persii o renovaci zařízení, které bylo v minulosti dodáváno do ČSSR, a také o programu aplikaci zelených technologií, dodavatel energetických celků Škoda Praha aktuálně řeší možné dodávky elektráren formou BOT. Naproti tomu firmě FOMA Bohemia se s tamním partnerem podařilo podepsat smlouvu o výhradním zastoupení v oblasti dodávek dentálních filmů.[25]

Komory v regionech

[editovat | editovat zdroj]

HK ČR je jediná podnikatelská organizace, která disponuje celorepublikovou regionální sítí.[zdroj?] HK ČR je tvořena v regionální části 14 krajskými komorami (KHK) a 46 okresními a oblastními komorami (OHK). Komory jsou zastoupeny v 73 městech ČR, tedy téměř ve všech okresech ČR.

Prostřednictvím regionálních komor Hospodářská komora České republiky poskytuje podporu podnikatelům ve všech regionech České republiky. Jsou to zejména poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, vydávání ověřených výpisů vybraných agend státní správy, aktivity směřující ke vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů, podpora při vstupu na zahraniční trhy apod.

Orgány komory

[editovat | editovat zdroj]

Sněm HK ČR

[editovat | editovat zdroj]

Sněm Hospodářské komory je nejvyšším orgánem Hospodářské komory České republiky. Je tvořen všeobecnou sněmovnou složenou ze zástupců okresních komor a sněmovnou společenstev složenou ze zástupců společenstev.

Působnost sněmu Hospodářské komory ČR:

  • rozhodování o statutu, volebním a jednacím řádu komory a o volebním a jednacím řádu okresních komor
  • stanovování hlavních úkolů komory
  • volba a odvolání prezidenta, viceprezidentů, členů představenstva komory, dozorčí rady komory a členů smírčí komise komory z řad členů komory
  • schvalování výše a způsobu placení členských příspěvků a rozhodování o udělení výjimek z jejich placení schvalování rozpočtu komory, roční účetní závěrky a zprávy představenstva komory a dozorčí rady komory o činnosti a hospodaření komory
  • rozhodování o pozastaveném rozhodnutí představenstva komory
  • schvalování zásad odměňování zaměstnanců komory

Představenstvo HK ČR

[editovat | editovat zdroj]

Představenstvo Hospodářské komory řídí činnost Hospodářské komory a rozhoduje o všech záležitostech. Představenstvo má celkem 34 členů. Členy představenstva jsou prezident, 5 viceprezidentů a další členové zvolení Sněmem HK ČR.

Prezident a viceprezidenti HK ČR

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Prezident Hospodářské komory zastupuje Hospodářskou komoru navenek a jedná jejím jménem; je statutárním orgánem Hospodářské komory a zároveň je předsedou představenstva Hospodářské komory. Prezidenta i viceprezidenta Hospodářské komory volí a odvolává sněm, a to na období 3 let.

Od roku 2023 je prezidentem Zdeněk Zajíček, viceprezidenty jsou od roku 2020 Radek Jakubský, Tomáš Prouza, Jana Havrdová, Michal Štefl a Roman Pommer.[26][27] Od května 2023 je viceprezidentem Filip Dvořák.[28]

Seznam prezidentů HK ČR

[editovat | editovat zdroj]

Dozorčí rada HK ČR

[editovat | editovat zdroj]

Dozorčí rada Hospodářské komory je kontrolním orgánem Hospodářské komory. Za svou činnost odpovídá Sněmu Hospodářské komory a podává mu zprávy o své činnosti. Má 6 členů.[29]

Smírčí komise HK ČR

[editovat | editovat zdroj]

Smírčí komise Hospodářské komory je orgánem Hospodářské komory, který je zřízen zejména k předcházení obchodním sporům mezi členy komory. Smírčí komise se z podnětu člena komory, složky komory nebo představenstva Hospodářské komory také zabývá řešením vzájemných sporů mezi členy komory, mezi členy komory a složkami nebo mezi složkami komory a předkládá Představenstvu Hospodářské komory návrh řešení sporu. Počet členů Smírčí komise stanoví Sněm při volbě členů Smírčí komise, přičemž počet členů musí být lichý.

Úřad HK ČR

[editovat | editovat zdroj]

Výkonným orgánem Hospodářské komory je Úřad Hospodářské komory. Úřad zajišťuje administrativu a běžný chod komory, řídí a koordinuje činnost komorové sítě při zajišťování úkolů schválených sněmem Hospodářské komory a při zajišťování činností Hospodářské komory vyplývajících ze zákona.

Podle zprávy auditora Úřadu Hospodářské komory skončilo v roce 2016 její hospodaření ziskem po zdanění 10 067 tis. Kč.[30] Dotace činily 575 tis. Kč.[30] Hospodářská komora měla v roce 2016 56 zaměstnanců.[30]

Ocenění Hospodářské komory

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská komora České republiky uplatňuje systém oceňování osobností, institucí a organizací, které přispěly k podpoře podnikání a k činnosti HK ČR, ať již v zahraničí nebo v České republice. Pro tyto účely využívá několik druhů ocenění:

Merkurovy medaile

[editovat | editovat zdroj]

Toto ocenění má formu čestné medaile, která nese jméno římského boha obchodu Merkura, který se stal symbolem pro komorové hnutí a většina komor na světě včetně Hospodářské komory ČR jej používá ve svém znaku jeho symboliku.

Řád Vavřínu

[editovat | editovat zdroj]

Řád Vavřínu má za cíl ocenit významné domácí i zahraniční osobnosti, které pozitivně ovlivňují naši společnost. Jednotlivé osobnosti jsou nominovány širokou veřejností a zástupci krajských hospodářských komor. Laureáty vybírá porota Řádu Vavřínu. Tímto oceněním Hospodářská komora České republiky vyjadřuje uznání a respekt významným osobnostem a podnikatelským subjektům. Řád Vavřínu zohledňuje především celoživotní dílo, společenský dopad, mezinárodní nebo jiný přesah. Řád je udělován také osobnostem, které hrdě reprezentují a významně podporují Českou republiku, či osobnostem, jež vytváří nadčasové hodnoty a jejichž činy nechávají trvalou stopu v dědictví lidstva, dále lidem, kteří bez ohledu na osobní přínos oddaně pracují ve prospěch ostatních. Řád Vavřínu byl udělován v letech 2012–2014, v roce 2016 bylo udělování obnoveno na Žofíně.[31]

Čestný člen

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská komora České republiky ve snaze o vytvoření nástroje pro morální ocenění osobností a institucí, které se významnou měrou zasluhují a zasloužili o rozvoj, význam a existenci Hospodářské komory, zřídila titul Čestný člen HK ČR. Podmínky udělování jsou uvedeny ve Statutu čestného člena Hospodářské komory ČR.

Ocenění nejlepším absolventům

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská komora ČR oceňuje nejlepší absolventy škol pro oblast služeb, technických a gastronomických oborů. Cílem akce je zvýšit u žáků zájem o studium na středních odborných školách, zároveň podpořit české podnikatele v získávání nových kvalifikovaných zaměstnanců a řemeslné cechy a asociace ve spolupráci se školami. V roce 2019 se 24. ročník ocenění konal v Lichtenštejnském paláci. HK ČR v minulosti ocenila již na 7 tisíc absolventů..[32]

Projekty, kritika a kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Právní elektronický systém pro podnikatele

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářská komora v květnu 2016 informovala, že chystá systém, který má podnikatele upozorňovat na všechny jeho povinnosti.[33] Iniciativa HK ČR vyústila v návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Andreje Babiše, Martina Plíška, Petra Gazdíka, Pavla Bělobrádka, Romana Sklenáka a Pavla Kováčika na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podstatou návrhu byla nezbytnost vydávat každý právní předpis, upravující povinnosti podnikatelů, společně s přílohou, kterou by tvořil strukturovaný přehled těchto povinností. Zároveň by bylo stanoveno, že Hospodářská komora spravuje (neexkluzívní) informační systém, v němž budou tyto přílohy názorně prezentovány. Příslušný sněmovní tisk 1089 byl doručen poslancům 6. dubna 2017.[34] Mezirezortní připomínkové řízení k návrhu bylo za účasti 19 připomínkových míst ukončeno 24. dubna 2017. Vláda dne 3. května 2017 na své schůzi návrh projednala s neutrálním stanoviskem.[35] Sněmovna dne 8. září 2017 schválila tisk 1089 s legislativně technickými změnami 47 hlasy z 81 přítomných poslanců. V Senátu byl návrh dne 12. října 42 hlasy z 53 přítomných senátorů zamítnut.

V souvislosti s razantním obsahem návrhu se přes obecný respekt k záměru předkladatelů zpřehlednit obecný právní rámec podnikání vedla odborná debata o jeho možné kolizi s tradičními legislativními postupy a některými ústavními principy. Nehledě na finální zamítnutí návrh vyvolal zájem odborné i laické veřejnosti o snížení regulatorní zátěže podnikatelů i obecně o zpřehlednění a větší srozumitelnost právních předpisů pro všechny jejich adresáty a Hospodářská komora se rozhodla pokračovat ve vývoji právního elektronického systému i bez jeho legislativního ukotvení jako prozatím nezávazné pomůcky pro podnikatele.[36]

Petice zaměstnanců

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 podepsalo více než 30 zaměstnanců Úřadu komory petici, která kritizuje prezidenta komory Petra Kužela. Vytýká mu porušování zákonů, porušování interních předpisů komory, špatné hospodaření, šikanování zaměstnanců, nevhodné a neslušné chování a špatnou reprezentaci komory navenek.[37] Dále vyjádřili své přesvědčení, že Kužel upřednostňuje budování své politické kariéry na úkor podpory dobrého jména HK.[37] Představenstvo kritiku odmítlo.[38]

Elektronická karta pracovníka

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2012 navrhla HK ČR zavedení elektronické karty pracovníka, ve které by byl zaznamenán průběh zaměstnání, také zda má daný pracovník v pořádku lékařské prohlídky, či zdali je řádně proškolen a to včetně bezpečnosti práce. Elektronická karta by rovněž evidovala, od kdy je pracovník zaměstnán.[39] Tato karta by měl být povinná pro všechny pracující, tedy asi pět milionů lidí.[40] Náklady by měl nést stát.[40]

Tento návrh se stal terčem kritiky. Například Lidové noviny přirovnávaly kartu k drahým a nefunkčním projektům Opencard, sKarta či elektronická zdravotní knížka.[40] Další kritické hlasy považovaly návrh za zásah do osobní svobody, zbytečnou byrokracii, nadměrné výdaje pro stát či projev korporativismu.[41][42] Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) návrh označila za dobrý nápad,[43] ale ODS se od návrhu distancovala.[43] Úmysl zavést karty kritizoval i bývalý evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla, podle kterého "Elektronická karta a pracovní knížka, ať je v jakékoliv podobě, vždy v dějinách sloužila a byla zneužívána k brutálnímu nátlaku na zaměstnance".[43] Zavedení karty odmítly i odbory.[42]

Podvody při získání dotací EU

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2014 oznámil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), že Hospodářská komora ČR falšovala údaje, na základě kterých čerpala peníze z fondů Evropské unie. Jednalo se o falšování podpisů a čestných prohlášení lidí, kteří údajně měli pracovat na projektu kontroly čerpání peněz z Operačního programu Podnikání a inovace.[44] OLAF celou záležitost postoupil českým orgánům činným v trestním řízení.[44] ČR navíc hrozí pokuta ve výši stovek milionů korun.[44] Případ bývalého prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela ale Městský soud v Praze již potřetí vrátil k novému rozhodnutí. Soudy v roce 2015 Kužela poslaly podmíněně na rok do vězení a přikázaly, aby ministerstvu zahraničí uhradil škodu 480 tisíc korun. Kužela se ale následně zastal Nejvyšší soud, který v roce 2016 odsuzující verdikty zrušil, a nařídil prvoinstančnímu soudu případ znovu projednat. Napodruhé soud Kužela osvobodil, ale Městský soud v Praze tento i verdikt zrušil a vrátil případ k novému projednání.[45] V říjnu 2019 byl Petr Kužel Městským soudem v Praze definitivně zproštěn obžaloby.[46]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 301/1992 Sb. Zákon o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vladimír Dlouhý bude znovu prezidentem Hospodářské komory. TÝDEN.cz. 2017-05-16. Dostupné online [cit. 2017-08-01]. 
  3. ↑ Zrušení karenční doby nahrálo simulantům, tvrdí komora. Naopak, hájí ho Maláčová. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-07-28 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b FINTAG. fintag.cz [online]. 2020-07-30 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ WWW.MEDIACENTRIK.CZ, CMS: NetDirect MediaCentrik;. Hospodářská komora České republiky - HKCR | Hospodářská komora České republiky. www.komora.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-02. 
  7. ↑ BOHUTÍNSKÁ, Jana. 5 týdnů dovolené povinně i ve firmách? Čtěte podrobnosti v otázkách a odpovědích. Podnikatel.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ WWW.MEDIACENTRIK.CZ, CMS: NetDirect MediaCentrik;. Podmínky a výhody členství - HKCR | Hospodářská komora České republiky. www.komora.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-07. 
  9. ↑ Historie OHK Olomouc – OHK Olomouc [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-10. 
  10. ↑ WWW.MEDIACENTRIK.CZ, CMS: NetDirect MediaCentrik;. Historie obchodních a živnostenských komor - HKCR | Hospodářská komora České republiky. www.komora.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-07. 
  11. ↑ Zikmund Winter: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. a XV. století. Praha 1912
  12. ↑ Josef Gruber: Obchodní a živnostenská komora v Praze v prvním půlstoletí svého trvání 1850-1900. Praha 1900, dostupné online [1]
  13. ↑ WWW.MEDIACENTRIK.CZ, CMS: NetDirect MediaCentrik;. Oborová společenstva - HKCR | Hospodářská komora České republiky. www.komora.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-10. 
  14. ↑ WWW.MEDIACENTRIK.CZ, CMS: NetDirect MediaCentrik;. Sekce a pracovní skupiny - HKCR | Hospodářská komora České republiky. www.komora.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-20. 
  15. ↑ Dlouhý dál v čele Hospodářské komory ČR, jeho kritici neuspěli | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ WWW.MEDIACENTRIK.CZ, CMS: NetDirect MediaCentrik;. Podnikatelé z celé země si zvolí svého nového prezidenta - HKCR | Hospodářská komora České republiky. www.komora.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-07. 
  17. ↑ HK ČR: Podnikatelská delegace Hospodářské komory doprovodí ministra zahraničí do Kataru a Bahrajnu. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ Hospodářská komora: Česká podnikatelská delegace odlétá do Mongolska podepsat několik smluv. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ WWW.MEDIACENTRIK.CZ, CMS: NetDirect MediaCentrik;. Činnost HK ČR na mezinárodní úrovni - HKCR | Hospodářská komora České republiky. www.komora.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-07. 
  20. ↑ Brána do Persie [online]. Hospodářská komora [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Téma | Česká pozice. Lidovky.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ V Íránu je velká poptávka po českých výrobcích, potvrdil tamní guvernér na půdě Hospodářské komory. Parlamentní listy. Dostupné online [cit. 2017-08-07]. 
  23. ↑ Energo-Pro dodá do Íránu vodní turbíny za 400 milionů - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-07]. 
  24. ↑ České autobusy zamíří do Íránu. Firmy dohodly kontrakt za 2 miliardy. iDNES.cz [online]. 2017-03-02 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Podnikatelská mise do Íránu: Češi dohodli nové obchody | BusinessInfo.cz. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Hospodářská komora zvolila za svého prezidenta opět Vladimíra Dlouhého. iDNES.cz [online]. 2020-07-30 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ Novým prezidentem Hospodářské komory bude nynější místopředseda ODS Zajíček. Vystřídá Dlouhého. iROZHLAS.cz [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. 
  28. ↑ Šéf Hospodářské komory Zajíček rezignuje na post místopředsedy ODS. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2023-05-31 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. 
  29. ↑ Vedení Hospodářské komory ČR. www.komora.cz [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  30. ↑ a b c Obchodní rejstřík, Hospodářská komora České republiky, listina A 8179/SL74 vedená u Městského soudu v Praze (zpráva auditora, účetní závěrka 2016), dostupné online.
  31. ↑ KOMORA. Udílení Řádu Vavřínu 2016. www.vavriny.cz [online]. [cit. 2017-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-03. 
  32. ↑ S.R.O, TV PRAHA. Nejlepší absolventi odborných škol byli oceněni | PRAHA 5 | Zprávy | PRAHA TV. prahatv.eu [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  33. ↑ Povinnosti podnikatelům ohlídá systém. Naplní ho úřady, zprovozní komora. iDNES.cz [online]. 2016-05-18 [cit. 2017-10-31]. Dostupné online. 
  34. ↑ Sněmovní tisk 1089. www.psp.cz [online]. [cit. 2017-10-31]. Dostupné online. 
  35. ↑ Výsledky jednání vlády 3. května 2017. www.vlada.cz. Dostupné online [cit. 2017-10-31]. 
  36. ↑ Hospodářská komora: Dlouhý - Zamítnutím „podnikatelského psa“ se problém s byrokracií a legislativní džunglí nevyřešil. Parlamentní listy. Dostupné online [cit. 2017-10-31]. 
  37. ↑ a b Petice zaměstnanců Úřadu Hospodářské komory České republiky, 16. července 2012, cit. 2013-03-12
  38. ↑ Hospodářská komora ČR, Stanovisko představenstva HK ČR k „Petici“ zaměstnanců úřadu HK ČR, 25. července 2012, cit. 2013-03-12. Dostupné online Archivováno 15. 8. 2012 na Wayback Machine.
  39. ↑ Hospodářská komora ČR, HK ČR usiluje o zavedení elektronické karty pracovníka, 19. listopadu 2012, cit. 2013-03-13. Dostupné online Archivováno 6. 8. 2017 na Wayback Machine.
  40. ↑ a b c VODIČKA, Jan. Chystá se další chytrá karta, zaměstnancům má "usnadnit život". Lidové noviny [online]. 24. listopadu 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  41. ↑ TŮMA, Ondřej. Očima expertů: Další kartička do peněženky? Elektronická karta pracovníka se blíží!. peníze.cz [online]. 30. listopadu 2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. ISSN 1213-2217. 
  42. ↑ a b HRONÍK, Jiří. Karta, která vás sleduje v práci. Ta se chystá pro všechny zaměstnance. Parlamentní listy [online]. 25. listopadu 2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c KOPECKÝ, Josef. Je tu projekt elektronických karet pro zaměstnance. ODS je ostře proti. IDnes [online]. 4. prosince 2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b c HOUSKA, Ondřej. Hospodářská komora ČR se dostala k penězům z evropských fondů falšováním údajů, tvrdí EU. Český rozhlas [online]. 16. ledna 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné online. 
  45. ↑ Semináře naúčtoval, i když nebyly. Případ exšéfa Hospodářské komory bude muset soud řešit znovu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-10 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  46. ↑ Soud zprostil exšéfa Hospodářské komory obžaloby z podvodu. Kužel teď po státu žádá odškodnění. Lidovky.cz [online]. 2020-05-07 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hospodářská_komora_České_republiky&oldid=24245480“