sKarta

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tři varianty sKarty
Nahoře: karta s elektronickým nosičem dat s funkcí průkazu osoby se zdravotním postižením
Uprostřed: karta s elektronickým nosičem dat bez funkce průkazu osoby se zdravotním postižením
Dole: karta bez elektronického nosiče dat pouze s funkcí průkazu osoby se zdravotním postižením
Možná hledáte: Skartace.

sKarta byla speciální platební karta, která byla v České republice zavedena jako identifikační průkaz pro osoby, kterým jsou vypláceny sociální dávky. Její speciální verze nahrazovala i průkaz pro osoby se zdravotním postižením. Ke kartě také náležel speciální bankovní účet, na který byly zasílány veškeré sociální dávky, na které měla daná osoba nárok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zavedení[editovat | editovat zdroj]

sKarty začala Česká spořitelna na základě pověření od Úřadu práce ČR vydávat v červenci 2012, její plošné vydávání jako náhrada za ostatní dokumenty mělo být uskutečněno během roku 2013. Její vydávání bylo součástí sociální reformy 2012.[1] Kartu sociálních systémů zmiňoval zákon o sociálních službách (bez údaje o tom, kdo ji má vydávat), zákon o státní sociální podpoře, zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zákon o zaměstnanosti, zákon o pomoci v hmotné nouzi a § 28 zákona o přestupcích. Podobu a náležitosti karty upravovala vyhláška č. 424/2011 Sb., o vzoru, náležitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náležitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka, ve znění vyhlášky č. 203/2012 Sb.

Přestože některé orgány (např. ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová[2]) tvrdily, že používání sKarty je povinné, podle veřejného ochránce práv nesmí úřad kvůli nepřevzetí karty zastavit vyplácení dávek, protože zákon jejich vyplácení používáním sKarty nepodmiňuje.[3]

Po testovacím provozu, kdy bylo vydáno 5.000 karet v Rokycanech a 5.000 karet na Praze 2 v červenci 2012, byla spuštěna plošná distribuce karet, kterých bylo v období od srpna 2012 do konce roku vydáno přes 250.000 kusů. Aktivační poměr 80 % klientů, příjemců dávek včetně mateřských, do 2 týdnů svědčil o velmi dobré akceptaci tohoto nástroje eGovernmentu.

Zrušení[editovat | editovat zdroj]

Zachování sKaret nakonec přes odpor zdravotně postižených, watchdogové organizace Kverulant.org[4], levicových stran i ODS až do konce prosazoval dřívější ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a jeho strana TOP 09 v čele s místopředsedou Miroslavem Kalouskem,[5] pozdější ministryně Ludmila Müllerová už v květnu 2013 zrušení sKarty očekávala[6] a Rusnokův ministr František Koníček, bývalý člen ČSSD, už plánoval její zrušení.[7] Podle Drábka měl projekt ročně státu uspořit 250 milionů s nulovými náklady. Poslanec ČSSD a stínový ministr práce a sociálních věcí Roman Sklenák považoval za důvod ke zrušení, že Úřad pro ochranu osobních údajů udělil ministerstvu práce a sociálních věcí dvě pokuty, sKartou se zabýval antimonopolní úřad i Ústavní soud a projekt kritizovala veřejnost i zdravotně postižení. Poslankyně za KSČM Marta Semelová zdůraznila kritický postoj Národní rady zdravotně postižených.[5] Skupina senátorů za ČSSD v čele se Zdeňkem Škromachem a Boženou Sekaninovou navrhla 25. října 2012 v senátu zákon o zrušení sKaret, Senát návrh přijal a předložil sněmovně 8. února 2013.[8] Poslanecká sněmovna 8. srpna 2013, týden před svým plánovaným předčasným rozpuštěním, poměrem 84 hlasů ze 127 přítomných zákon přijala;[9][10] 12. září návrh schválil senát a 17. září podepsal prezident. Definitivně projekt sKaret skončil v dubnu 2014.[11]

Použití sKarty[editovat | editovat zdroj]

  • Platební – možnost platit v obchodech nebo pomocí ní vybírat peníze z bankomatu
  • Identifikační – jako průkaz pro příjemce dávek (karta měla sloužit i jako identifikátor při styku s Úřadem práce), nebo jako průkaz pro osoby s postižením (měla být náhradou za klasické průkazy TP, ZTP a ZTP/P)
  • Autentizační – možnost realizovat činnosti spojené s veřejnou správou prostřednictvím internetu
  • Ochrana před bankrotem - účet, na který byly zasílány peněžní prostředky MPSV a/nebo Úřadu práce a ke kterému byla vydána sKarta byly jediným zdrojem příjmů, tj. na účet nemohl poslat peníze nikdo jiný než "stát" a zároveň na tento účet nebylo možné aplikovat exekuci. Finanční prostředky takto poskytnuté potřebným byly ochráněny a tímto byla příjemcům a také jejich rodinám zajištěna životní úroveň garantovaná státem.

Údaje na sKartě[editovat | editovat zdroj]

Na přední straně karty:

  • Jména a příjmení držitele
  • Číslo karty
  • Platnost karty
  • U osob TP, ZTP a ZTP/P dále:

Na zadní straně:

  • Logo a název „Úřad práce ČR“
  • Číslo karty v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí
  • Podpis držitele (případně zákonného zástupce)
  • Ověřovací kód CVC
  • Telefonní číslo na kontaktní centrum

V elektronické části:

  • Platební aplikace podle mezinárodního standardu EMV
  • Identifikační aplikace, která obsahuje
    • číslo karty v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí,
    • autentizační funkci a data, kterými jsou realizovány elektronické služby karty v informačních systémech veřejné správy
    • jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele karty

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Zavádění sKaret čelilo různé kritice, například ze strany veřejného ochránce práv, Národní rady osob se zdravotním postižením nebo organizace Kverulant.org[12]. Údajné problémy měly být:[13]

  • Komplikovanější vybírání peněz – síť bankomatů a obchodů s platebním terminálem je řidší než síť České pošty, navíc pro starší občany nebo zdravotně postižené představuje cestování do města či ovládnutí nové techniky zvláštní překážku.
  • Převedení nákladů systému ze státu na občana – výběr peněz je komplikován různými poplatky České spořitelně. Další nemalý poplatek 240 Kč je za ztrátu karty.
  • Karta umožňuje bance a zprostředkovaně i ministerstvu práce a sociálních věcí zkoumat, jak je s penězi nakládáno. Přitom se často jedná o dávky, s kterými občan může jednat dle libosti, a tedy není důvod mu plošnou kontrolou zasahovat do soukromí.
  • Na kartě je shromážděno neúměrné množství osobních údajů
  • Podoba karty a jejího používání není dána zákonem, ale pouze prováděcími předpisy, případně dokonce směrnicemi banky, což je nevhodné vzhledem k tomu, že je na úrovni osobního dokladu
  • Omezení zakoupitelného zboží nezabrání jeho přeprodání

Projekt je dále kritizován v souvislosti s tím, že je pro občany vlastně k ničemu a je výhodný pouze pro banku. V této souvislosti je zmiňováno, že hlavním strůjcem karty je Vladimír Šiška, který musel z ministerstva odejít kvůli podezření z korupce.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ sKarta - nový systém vyplácení sociálních dávek [online]. 12.7.2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ SKarta musí být povinná, úplně otočila nová ministryně. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2012-11-20 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ombudsman zkritizoval sociální karty, ministerstvo prý odmítá problémy řešit. novinky.cz [online]. 2012-08-08 [cit. 2012-11-2]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jak chtěla Česká spořitelna parazitovat na vyplácení sociálních dávek | kverulant.org [online]. 2022-11-07 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Josef Kopecký: Poslanci definitivně zrušili Drábkovu sKartu, přes odpor TOP 09, iDnes.cz, 8. 8. 2013
  6. ↑ Josef Kopecký: Konec sKarty. Nálada je taková, přiznala už i ministryně Müllerová, iDnes.cz, 27. 5. 2013
  7. ↑ Josef Kopecký: Nový ministr Koníček chce skoncovat s sKartou, její rušení se zaseklo, idnes.cz, 2. 7. 2013
  8. ↑ Senát – Osmé funkční období 2010–2012 – Senátní tisk č. 440 – Návrh senátního návrhu zákona senátorů Boženy Sekaninové, Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se zrušuje karta sociálních systémů, Senát PSP ČR, návrh skupiny senátorů z 25. října 2012
  9. ↑ Sněmovní tisk 913, Návrh zákona, kterým se zrušuje karta sociálních systémů, PSPČR, senátní návrh z 8. února 2013
  10. ↑ 57. schůze, 51. hlasování, 8. srpna 2013, 15:34 – Návrh zákona, kterým se zrušuje karta sociálních systémů, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
  11. ↑ Sociální karta sKarta, zrušení sKarty [online]. Economia, 2014-01-03 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ sKartu? Raději NE!. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. ↑ Ochránce upozorňuje na protiprávní aspekty tzv. karty sociálních systémů (sKarty) [online]. 2012-08-08 [cit. 2012-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-02. 
  14. ↑ ČÁPOVÁ, Hana. sKarta vás sleduje. Respekt. 2012. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SKarta&oldid=23113663“