Marta Semelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. Marta Semelová
Marta Semelová 2014-09-29 3752.jpg

Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
29. května 2010 – 28. srpna 2013
Ve funkci:
26. října 2013 – 26. října 2017

Zastupitelka hlavního města Prahy
Ve funkci:
21. října 2006 – 11. října 2018
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1978–1990)
KSČM (od 1990)

Narození 1. března 1960 (59 let)
Praha
Československo Československo
Choť rozvedená
Děti dvě děti
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Commons Kategorie Marta Semelová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marta Semelová (* 1. března 1960 Praha) je česká politička, bývalá předsedkyně klubu KSČM v Zastupitelstvu hlavního města Prahy,[1] dlouholetá předsedkyně Pražské rady KSČM,[2][3] učitelka na prvním stupni základní školy. Od roku 2010 do roku 2017 byla poslankyní za stranu KSČM.[4] Novináři je řazena ke stalinistickému křídlu strany a v širší známost vešla kvůli článkům, které se v roce 2006 zabývaly její veřejnou obhajobou Klementa Gottwalda vyslovenou v roce 2004 i později.[5] Členkou KSČ a později KSČM byla od roku 1981, komunistické vyznání měla i její prababička a má jej i její dcera.[2] Je moderátorkou veřejných akcí KSČM – ráda recituje Neumanna i Nezvala, nemá ráda Havlovy hry.[2]

Životopis a působení[editovat | editovat zdroj]

Profesní a rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy.[2] Působila jako učitelka matematiky, tělesné výchovy a českého jazyka na pražské základní škole,[6] podle zprávy České školní inspekce učila mimo jiné vlastivědu ve čtvrté třídě na základní škole Zárubova v Praze-Modřanech.[3] Je rozvedená, má dvě děti.[2]

Oslava Gottwalda a aféra v roce 2006[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 pronesla oslavný projev k výročí úmrtí Klementa Gottwalda. Po projevu, který pronesla na Olšanských hřbitovech k připomenutí narozenin Klementa Gottwalda (2005?), poskytla rozsáhlý rozhovor redaktorovi Hospodářských novin, které však otiskly jen krátký článek, v němž zdůraznily její tvrzení, že Gottwald udělal mnoho dobrého pro lidi, a prezentovaly jej jako její obdiv ke Gottwaldovi. Podle článku je Semelová pro bezplatné školství, zvýšení platů učitelů, zrušení víceletých gymnázií.[2] (Jinde se Semelová vyslovila též jako zastánkyně státních maturit a proti konání olympiády v Praze, a v roce 2003 kritizovala Evropskou unii, že slouží k upevnění kapitalismu a růstu zisku pro monopoly na úkor obyčejného člověka.[7])

Inspirován tímto článkem se redaktor Respektu Jan Kovalík rozhodl udělat reportáž přímo ve škole a napsal článek Krásné šibenice Marty S. – Co s paní učitelkou, která říká, že v padesátých letech vládla spravedlnost.[8][9]

V červenci 2006 byla odvolána z komise pro výchovu a vzdělávání městské části Praha 12 a městská část na ni současně podala trestní oznámení kvůli podezření, že svými veřejnými projevy a vyjádřeními ve sdělovacích prostředcích (Hospodářské noviny, týdeník Respekt) podporuje a propaguje hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, a to veřejným popíráním, zpochybňováním a ospravedlňováním komunistické genocidy a zločinů proti lidskosti ve smyslu paragrafu 261a trestního zákona.[3] Policie ji předvolala k podání vysvětlení a poté případ odložila. Od rozhodnutí o odvolání z odborné komise se údajně distancoval její předseda Tomáš Grulich (ODS), který je označil za hon na čarodějnice.[8]

Starosta Prahy 12 Petr Hána (ODS) požádal Českou školní inspekci, aby prověřila, zda se Marta Semelová svými politickými názory nesnaží ovlivňovat i své žáky.[3] Česká školní inspekce vydala tiskovou zprávu o tom, že provedla šetření v hodině vlastivědy ve čtvrté třídě a rozhovorem s učitelkou Martou Semelovou a přitom nebylo prokázáno porušení školského zákona, což podle tiskové zprávy KSČM je potvrzením, že Semelová respektuje školní osnovy a chová se na svém pracovišti jako profesionál.[10] Ředitelka základní školy Zárubova Dagmar Bolfová i ústřední školská inspektorka Olga Hofmannová se Semelové zastaly s tím, že podobné kontroverzní výroky ve výuce neuplatňuje, podle školní inspekce však svými výroky porušila etický kodex a jako učitelka by se měla podobných názorů vyvarovat.[3] Podle článku Hospodářských novin však například v rámci výuky o konci druhé světové války klade společně se žáky šeříky na paměť rudoarmějců k památníku osvobození.[2]

Postoje k výuce historie[editovat | editovat zdroj]

Při parlamentní interpelaci v roce 2010 protestovala proti školnímu projektu Příběhy bezpráví, který podle ní porušuje zásadu odpolitizování školství, a při výuce dějin by podle ní měli učitelé kromě společnosti Člověk v tísni, Konfederace politických vězňů či „pochybného“ Ústavu pro studium totalitních režimů využívat i jiné subjekty, jako například kluby českého pohraničí, Slovanský výbor nebo Klub Julia Fučíka a pamětníky našeho budovatelského úsilí, a mělo by být také zmiňováno, co všechno se za ta léta vybudovalo, že lidé měli práci a střechu nad hlavou, že zde bylo soběstačné zemědělství a fabriky, které jsou dnes už dávno zlikvidovány.[11]

Jako předsedkyně Odborné sekce školství ÚV KSČM vyzvala v dubnu 2009 k aktivnímu postoji veřejnosti proti antikomunismu, neonacismu a rasismu a k protestu proti účelovým zásahům politických subjektů do vzdělávání dětí a mládeže, které se na základě polopravd a lží snaží ovlivnit novodobý výklad historie.[12] Podle Semelové by bylo objektivní, když s žáky mluví reprezentanti Konfederace politických vězňů, aby si žáci vyslechli i exponenty komunistického režimu.[6][13]

Autentický záznam z procesu s Miladou Horákovou považuje za neobjektivní, protože v něm chybí mezinárodní a dobový kontext.[14][15] Vadí jí angažmá Konfederace politických vězňů ve školní výuce.[14]

Proti třetímu odboji[editovat | editovat zdroj]

11. února 2011 vzbudili společně s Miroslavem Grebeníčkem mediální rozruch svými vystoupeními v poslanecké sněmovně proti návrhu zákona o protikomunistickém odboji. Oba návrh označili za legalizaci terorismu. Koaliční poslanci projev Semelové, v němž oslavovala boj pohraničníků proti narušitelům státních hranic, přerušili boucháním do lavic.[16] V reakci na tyto projevy poslanec Stanislav Polčák (TOP 09) vyzval vládu k urychlenému projednání senátního návrhu na pozastavení činnosti KSČM a poslanec Vítězslav Jandák (ČSSD) naznačil, že tyto projevy jej pohnuly k tomu, aby zákon o protikomunistickém odboji podpořil.[17]

Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jehož je Marta Semelová členem, 17. února 2011 na návrh TOP 09 (návrh hájila Eva Vorlíčková) přijalo 39 hlasy ze 63 usnesení, které Martu Semelovou vyzývá, aby se vzdala mandátu poslance, protože velebením komunismu při projevu ve sněmovně údajně porušila Ústavu a Listinu základních práv a svobod.[18]

Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2013[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v Hlavním městě Praze jako lídryně KSČM[19] a byla zvolena.

V pořadu Hyde park v České televizi pronesla dne 13. února 2014 několik kontroverzních výroků. Zpochybnila například vynucené přiznání Milady Horákové v zinscenovaném procesu, který vedl k její popravě; invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa označila za internacionální pomoc; Vasila Biľaka nazvala významným politikem Československa, který pro ni představuje pozitivní postavu a relativizovala rozdíly mezi Jižní Koreou a KLDR.[20] Za tyto výroky bylo na Semelovou podáno trestní oznámení. Policie případ odložila, protože znalecký posudek neodhalil naplnění skutkové podstaty trestného činu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.[21]

Komunální volby 2014[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách v roce 2014 vedla kandidátku KSČM do Zastupitelstva Hlavního města Prahy a byla tudíž kandidátkou strany na post pražské primátorky. Mandát zastupitelky hlavního města obhájila[22], ale vzhledem k výsledku KSČM (5,91 % hlasů, 4 mandáty) se primátorkou nestala.[23] Kandidovala rovněž do Zastupitelstva Městské části Praha 12, avšak neuspěla.[24]

Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2017[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byla lídryní KSČM v Praze.[25] Poslanecký mandát však nezískala, vlivem preferenčních hlasů ji přeskočil Jiří Dolejš.[26] Po ukončení vrcholné politické kariéry se měla teoreticky vrátit na místo učitelky v základní škole, ale její místo bylo již obsazeno. Krajský výbor KSČM v Praze tak rozhodl, že její funkce předsedkyně bude placená.[27]

Komunální a senátní volby 2018[editovat | editovat zdroj]

Pro komunální volby na podzim 2018 se stala lídryní kandidátky KSČM do Zastupitelstva hlavního města Prahy a tudíž i kandidátkou strany na post pražské primátorky.[28] Semelová však mandát zastupitelky nezískala, jelikož KSČM obdržela pouze 3,26 % a skončila bez mandátu.[29] Neúspěšně také kandidovala do zastupitelstva městské části Praha 12.[30]

Zároveň kandidovala za KSČM ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 v obvodu č. 17 – Praha 12.[31] Ve volbách však neuspěla. Získala pouze 3,97 % hlasů a skončila na 6. místě z 8 kandidátů.[32]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mgr. Marta Semelová, Složení zastupitelstva, Informační server pražské radnice
  2. a b c d e f g Petra Benešová: Učitelka, jež obdivuje Klementa Gottwalda, Hospodářské noviny, 24. 4. 2006 (v on-line verzi již nedostupné, dostupné na webu Fórum 50 %)
  3. a b c d e Petra Benešová: Radnice potrestala učitelku za stalinistické názory, Hospodářské noviny 12. 7. 2006
  4. Pád známých tváří. Vypadl lidovec Herman, komunistka Semelová [online]. echo24.cz, 21. října 2017 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  5. KSČM: Mezi stalinisty vnikl jen Dolejš, Aktuálně.cz, 14. 1. 2006, jar
  6. a b Václav Drchal: Komunisté chtějí měnit učebnice, Lidovky.cz, 6. 3. 2009
  7. Mgr. Marta Semelová, Naši politici.cz
  8. a b Milan Krajča: Hon na čarodějnice na Praze 12, Klub Komunistického svazu mládeže Brno, nedatováno
  9. Jan Kovalík: Krásné šibenice Marty S., Respekt 36/2006, 5. 5. 2006 (on-line v placené sekci, anotace Kdo učí naše děti, 30. 4. 2006)
  10. Semelová podle inspekce nevinná, přesto ji ztrestali, Vyjádření KSČM k tiskové zprávě České školní inspekce - provedení inspekce ve výuce učitelky ZŠ paní Marty Semelové na základě žádosti MČ Praha 12, Britské listy, 12. 7. 2006
  11. Komunistka Semelová: Na výuce dějin by se měl podílet i Fučíkův klub, Parlamentní listy, 4. 11. 2010, autor: olb
  12. Marta Semelová: Výzva Odborné sekce školství ÚV KSČM k aktivnímu postoji veřejnosti proti antikomunismu, neonacismu a rasismu Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, Třešnička Praha-východ, okresní výbor KSČM Praha-východ, 26. 4. 2009
  13. Připomínky Odborné sekce školství ÚV KSČM k současným učebnicím dějepisu, Haló noviny, odkaz již nedostupný, datum zveřejnění neznámé
  14. a b Marta Semelová: „Dokumenty o Horákové do škol nepatří“, Hospodářské noviny, 22. 1. 2009 (rozhovor), autor: (pbe)
  15. Petra Benešová, Barbora Černá: Komunisté chtějí přepsat učebnice, iHNed.cz, 22. 1. 2009
  16. Josef Kopecký: Grebeníček přirovnal odboj k terorismu. Na stole je opět zákaz KSČM, iDnes.cz, 11. 2. 2011
  17. Zákon o třetím odboji sněmovnou prošel. Bouchalo se ale do stolu Archivováno 31. 7. 2011 na Wayback Machine, Parlamentní listy, 11. 2. 2011, autor: olb
  18. Pražští zastupitelé vyzvali poslankyni Semelovou k rezignaci, iDnes.cz, 17. 2. 2011, frk (Kateřina Frouzová), taj (Martina Procházková)
  19. Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2013 - Praha [online]. KSČM [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28. 
  20. Trestní oznámení na komunistku Semelovou. V ČT zpochybnila vraždu Horákové [online]. lidovky.cz [cit. 2014-02-17]. Dostupné online. 
  21. Semelová za výroky o Miladě Horákové stíhána nebude [online]. ČT24 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Výsledky voleb, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 12, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  25. KSČM zvolila lídry do parlamentních voleb. ParlamentníListy.cz [online]. 2017-02-25 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online. 
  26. Volby 2017: Celkové výsledky, zisky stran v obcích, mandáty, varianty koalic, preferenční hlasy. Aktuálně.cz. 2017-10-01. Dostupné online [cit. 2017-10-22]. (česky) 
  27. Stalinistka Semelová už děti neučí, škola jí nenašla místo. Postarala se o ni KSČM. Lidovky.cz [online]. 2018-02-02 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. 
  28. Lídrem ANO pro podzimní volby v Praze bude Patrik Nacher. Novinky.cz [online]. 2018-04-21 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. 
  29. Výsledky voleb | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. (česky) 
  30. Hlasy pro kandidáty | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. (česky) 
  31. Senátní volby 2018: Vrací se Semelová, Rath i Paroubek - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-31]. 
  32. Výsledky hlasování | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]