Kverulant.org

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kverulant.org o.p.s.
Logo Kverulant.org.png
Zkratka Kverulant
Motto acta non verba
Vznik 23. července 2009
Právní forma public service company
Sídlo Pražská 1148/59, Praha, 102 00, Česko
Ředitel Ing. Vojtěch Razima
Správní rada Jan Urban (novinář), Ing. Aleš Masner, Ing. Daniel Ryvola
Dozorčí rada Štěpán Fiala, Roman Plachý, Ing.Arch. Jan Holna
Oficiální web www.kverulant.org
IČO 28925165 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kverulant.org je česká obecně prospěšná společnost, která se zaměřuje na watchdoging, Byla založena v 23. července 2009. Jejím zakladatelem a ředitelem je Vojtěch Razima. Do roku 2014 vystupovala také pod názvem Acta non verba, tedy z latinského „Jednat, ne jenom mluvit“, což zůstalo deklarovaným základním principem činnosti organizace.


Nejvýznamnější kauzy[editovat | editovat zdroj]

  • Zveřejňování adresných seznamů pokutovaných čepacích stanic Českou obchodní inspekcí (ČOI)  Do roku 2011 zveřejňoval ČOI pouze obecné a neadresné výsledky měření s argumentem, že zveřejňování konkrétních míst brání zákon. Kverulant.org měl za to, že na adresné výsledky měření má veřejnost právo a to zejména s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím. Kverulant.org dle tohoto zákona požádal ČOI  o poskytnutí těchto informací a ta to odmítla. Kverulant se obrátil na soud, ale po ročním marném čekání na projednání zvolil jinou taktiku. V roce 2011 poslal na ČOI dva dotazy. Nejprve se zeptal na seznam všech kontrol a po čase na seznam všech čerpacích stanic, které prošly. Kverulant porovnal oba seznamy, sestavil seznam a ten zveřejnil. Zveřejnění seznamu vyvolalo mediální odezvu. Vojtěch Razima, zakladatel a ředitel Kverulanta, který se tehdy ještě jmenoval Acta non verba, byl hostem u Martina Veselovského v pořadu Události a komentáře[1]. Paralelně se zveřejněním Kverulantových seznamů pokutovaných pumpařů běžela Kverulantova žaloba proti ČOI. Později dal Kverulantovi soud za pravdu a konstatoval,  že ČOI neměla pro nezveřejnění seznamů dostatečné právní důvody. Následně ČOI svolala tiskovou konferenci a zveřejnila první adresné výsledky. Kverulant.org to považuje se svoji zásluhu a z jednotlivých rozhodnutí ČOI pravidelně sestavuje seznam 50 čerpacích stanic, které za nekvalitní paliva ČOI pokutovala.[2]
  • Zákaz reklamních zařízení na dálnicích a silnicích I. třídy Kverulant se již od svého vzniku 2009 profiloval jako kritik širokého rozšíření venkovní reklamy v podobě silničních billboardů. Podle Kverulanta: "mají billboardy na svědomí lidské životy, kradou veřejný prostor, billboardový byznys je spojen s korupcí, a přitom veřejnosti nic pozitivního nepřinášení". Je velmi pravděpodobné, že i Kverulantův dlouholetý tlak nakonec v roce 2012 přiměl ministerstvo dopravy k sepsání návrhu novely silničního zákona, který měl billboardy výrazně omezit. V původním návrhu sice byla desetiletá lhůta na odstranění billboardů, ta však byla později zkrácen na pět let. Vládní návrh zákona nejprve schválila poslanecká sněmovna. Při projednávání zákona senátu prosadila senátorka Veronika Vrecionová změkčující pozměňovací návrh, a to zachovat billboardy u místních komunikací a silnic II. a III. třídy. Senát zákon vrátil zpět sněmovně. Zákon proti billboardům se tedy znovu vrátil do Sněmovny, kde byla v květnu 2012 novela zákona o pozemních komunikacích schválena.  Podle této novely billboardy měly od dálnic a silnic I. třídy nejpozději 1. září 2017. Z odhadovaných tří tisíců billboardů kolem dálnic a silnic I. třídy jich už většina v průběhu roku 2018 zmizela. Začátkem prosince 2018 bylo odstraněno 1712 nelegálních reklam, z toho 912 u dálnic. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy považuje Kverulant.org za svůj velký úspěch.[3] Od přijetí novely v roce 2012 do 2017 se billboardové firmy několikrát marně pokoušely působnost novely ještě odložit nebo zmírnit. V roce 2017 se navrhla zrušení novely skupina senátorů. Senátoři ve svém návrhu na zrušení části zákona argumentovali tím, že zákaz billboardů je protiústavním vyvlastněním bez náhrady. Ústavní soud jejich návrh v únoru 2019 zamítl. Konstatoval, že úprava sleduje legitimní cíl a tím je veřejný zájem v podobě zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků. Ústavní soud připomněl, že ačkoliv by z hlediska účelu bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné ustanovení, kterým umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. Ústavní soud také konstatoval, že téměř po pěti letech od přijetí zákona a navíc těsně před koncem uplynutí lhůt stanovených pro splnění uložených povinností, lze návrh na zrušení zákona posuzovat jako účelový, ba dokonce překvapivý.
  • Kritika povinného přimíchávání biopaliv do paliv klasických. Podle Kverulanta povinné přimíchávání biopaliv klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje . Koncept povinných biopaliv má také řadu dalších negativních vedlejších dopadů, které Kverulant uvádí v článku Drahý bioomyl[4].
  • Kritika zaměstnávání pravomocně odsouzeného politika ve státní správě. Od  července 2016 se odsouzený Karel Březina stal externím poradcem tehdejší ministryně školství. Březina si měl, jako konzultant Kateřiny Valachové na ministerstvu vydělal 212 tisíc korun, přičemž jím provedené služby nedokládaly žádné písemné záznamy. Proti působení Březiny, jako pravomocně odsouzeného politika na ministerstvu opakovaně protestoval právě Kverulant. Březinův odchod z pozice poradce ministryně v květnu 2017 považuje za své vítězství. [5]
  • Kritika vysílání sponzoringu v České televizi. Dle zákona 231/2001 Sb., o vysílání, platného od roku 2011 je reklama v České televizi povolená pouze na stanicích ČT2 a ČT sport, kde nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů. Na programu ČT1 je zakázána zcela. Česká televize má však povoleno vysílání sponzoringu. ČT této možnosti využívá. Příjmy České televize z reklamního vysílání, sponzoringu a dalších komerčních formátů dosáhly v roce 2017 výše 343 mil. korun. Nejvyšší měrou, 58 procenty, se na komerčním vysílání ČT podílel sponzoring, ze kterého ČT inkasovala necelých 198 mil. Kč. Kverulant tvrdí, že vysílání sponzoringu  je nelegálním obcházením zákona a již od roku 2011 vyvíjí snahu tuto praxi zastavit.[6]
  • Kauza AKTIP – Konzultační a terapeutický institut Praha byl soukromý institut provozovaný veřejnou obchodní společností Progressive consulting, nabízející služby v oblasti psychosomatické péče. Vedoucím institutu AKTIP byla psychiatrička Jarmila Klímová Společnost se dostala do povědomí širší veřejnosti díky medializaci dokumentu Obchod se zdravím z cyklu Infiltrace odvysílaného na ČT1 21. 5. 2018. Kverulant.org na svém webu nesouhlasil s tehdejším ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem, který k situaci uvedl, že „abychom mohli podat trestní oznámení, potřebujeme mít více podkladů, řekněme důkazů, jak to centrum funguje. A ty teď nemáme. Kverulant.org v červnu 2018 trestní oznámení podal. Obvodní ředitelství policie Praha 2 počátkem listopadu 2018 oznámení odložilo s tím, že se nejedná o trestný čin. V listopadu 2018 podal Kverulant.org stížnost proti odložení věci.Státní zástupkyně v prosinci téhož roku oznámila ve vyrozumění o přezkoumání policejního postupu, že „shledala postup policejního orgánu vadným“, a „že ve věci je třeba zahájit úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu, neboť věc byla ukončena předčasně.“ K březnu 2019 vyšetřování stále pokračovalo. Na začátku roku 2019 oznámila společnost ukončení své činnosti. Ukončení činnosti AKTIPU považuje Kverulant.org i za svoji zásluhu[7].

Financování[editovat | editovat zdroj]

Kverulant deklaruje odmítání darů z veřejných rozpočtů a od politiků. Tvrdí, že pokud totiž organizace, která má na mocné dohlížet, od nich přijímá peníze, bude jen těžko nezávislá. Kverulant.org uvádí, že je financován pouze malými a středními českými firmami a početnou skupinou občanů a jen okrajově využívá peněz protikorupčních nadací, které vypisují vlastní grantové programy.

Od roku 2011 je web organizace součástí Webarchivu, digitálního archivu Národní knihovny České republiky.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KVERULANT ORG. Zveřejnění seznamů pokutovaných čerpacích stanic od ČOI pondělí 11 října 2010. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. 50 MÍST KDE JE LEPŠÍ NETANKOVAT | Kverulant. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  3. KONEC DÁLNIČNÍCH BILLBOARDŮ | Kverulant. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  4. Drahý biOOmyl | Kverulant. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  5. JAK KVERULANT POMOHL VYHODIT ODSOUZENÉHO POLITIKA BŘEZINU Z MINISTERSTVA | Kverulant. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  6. Zakázaná reklama na ČT | Kverulant. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-06-03]. Dostupné online. 
  7. Smrtelná alternativní léčba | Kverulant. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  8. Webarchiv.cz – kverulant.org [online]. [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]