Kverulant.org

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kverulant.org o.p.s.
Logo Kverulant.org.png
ZkratkaKverulant
Mottoacta non verba
Vznik23. července 2009
Právní formaObecně prospěšná společnost
SídloPražská 1148/59, Praha, 102 00, Česko
ŘeditelIng. Vojtěch Razima
Správní radaJan Urban (novinář), Ing. Aleš Masner, Ing. Daniel Ryvola
Dozorčí radaŠtěpán Fiala, Roman Plachý, Ing.Arch. Jan Holna
Oficiální webwww.kverulant.org
IČO28925165 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kverulant.org je česká obecně prospěšná společnost, která se zaměřuje na watchdoging, Byla založena v 23. července 2009. Jejím zakladatelem a ředitelem je Vojtěch Razima. Do roku 2014 vystupovala také pod názvem Acta non verba, tedy z latinského „Jednat, ne jenom mluvit“, což zůstalo deklarovaným základním principem činnosti organizace.

Nejvýznamnější kauzy[editovat | editovat zdroj]

Nadace kardinála Domika Duky[editovat | editovat zdroj]

  • V květnu 2021 vydal Kverulant zprávu, ve které tvrdil, že Dominik Duka podezřele vyvedl majetek církve přes svou nadaci Arietinum Podle organizace mělo jít o dva pražské pozemky v hodnotě cca 250 milionů korun, které Dukova nadace převedla na developerskou firmu Central Group výměnou za budoucí obdržení bytů. Kverulantovu zprávu přezvala mnohá média. Server INFO o ní natočil reportáž.[1] Podle zjištění Deníku N nebyla ovšem zpráva organizace Kverulant zcela přesná. Zjištění potvrdila, že Duka sice založil nadaci v prosinci roku 2020 coby soukromá osoba, v čele její správní rady ovšem zasedá z titulu arcibiskupa (coby statutárního orgánu). V podstatě jde tedy o nadaci církve, nikoliv Dominika Duky. Rozporné ovšem zůstává, že ačkoliv je obsazení správní rady nadace spojeno s církevními funkcemi, první členstvo vedené Dominikem Dukou si ve stanovách schválilo, že jejich mandát trvá pět let bez ohledu na faktické obsazení církevních pozic. Jediným členem správní rady, který neměl přímou vazbu na arcibiskupství, byl Jan Žůrek, prezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj a jeden ze zakladatelů poradenské společnosti KPMG. Ten pro média uvedl, že celá transakce byla důkladně projednávána církevními orgány a že jde o jednu z podnikatelských aktivit, které mají zajistit financování církve po její odluce od státu. Naopak církevní právník Jan Rozek o kauze uvedl: „To není klukovina. To je velká domů. A pokud to neschválil Vatikán, tak je to žalovatelné kanonickým právem.“ Podle kanonického práva by totiž neměla žádná diecéze bez svolení Vatikánu nakládat s majetkem vyšším, než je 40 milionů korun.[2] Duka se proti tvrzení zprávy organizace Kverulant ohradil právní cestou. V polovině května mu Obvodní soud pro Prahu 10 vyhověl s žádostí o vydání předběžného opatření, které organizaci Kverulant nařídilo odstranit zprávu ze svých webových stránek. Odvolací soud však dal obecně prospěšné společnosti Kverulant.org zapravdu a konstatoval, že popsala skutečný stav věcí a článek tak byl v červenci 2021 znovu publikován. V odůvodnění soud uved: „Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně navrhovatelem. Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři (včetně navrhovatele), ovšem Předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady nadace kromě zakladatele (tedy navrhovatele). Sám navrhovatel zůstane čestným členem správní rady i po té, co přestane vykonávat úřad pražského arcibiskupa, a bude mít právo se zúčastnit zasedání správní rady a na informace ve stejném rozsahu jako členové správní rady. Není zřejmé a navrhovatel to v návrhu na nařízení předběžného opatření nijak nevysvětluje, jaké důvody vedly církev (její příslušnou součást), jejímž nejvyšším představitelem je navrhovatel, k darování značného majetku nadaci, jejímž zakladatelem je rovněž osobně navrhovatel. Není zřejmé, z jakých důvodů nadaci nezřídila přímo římskokatolická církev respektive některé její instituce. A nelze přehlédnout ani to, že darované pozemky byly obratem směněny s dalším soukromým subjektem, přičemž výhodnost této transakce pro církev navrhovatel nijak nevysvětluje.“[3]

Otevření Pražského hradu[editovat | editovat zdroj]

  • Areál Pražského hradu se po více než půl roce otevřel v pondělí 3. května 2021 veřejnosti[4]. Areál Pražského hradu byl v souvislosti s protipandemickými opatřeními zcela uzavřen od poloviny loňského října, ze stejných důvodů se uzavřel na více než dva měsíce loni na jaře. V otevření hradu se angažoval Kverulant.[5] Tvrdil, že uzavření Hradu nemá oporu v zákoně. Obrátil se proto na soud, který konstatoval, že Hrad je veřejným prostranstvím, a umožnil tak spolku v době uzávěry uspořádat na jednom z náměstí v areálu Hradu 18. dubna shromáždění.[6] Podle organizace již bylo další prodlužování uzávěry hradu neudržitelné.

Zpráva OLAF[editovat | editovat zdroj]

  • Rozhodnutí ministerstva financí neposkytnout žadatelům zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o dotační kauze Čapí hnízdo bylo nezákonné. V pondělí 22. 3. 2021  to uvedl Městský soud v Praze. Pravomocně tak vyhověl správní žalobě organizace Kverulant[7]. Soud při odůvodnění konstatoval: „Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace - závěrečná zpráva OLAF včetně příloh - zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není.“[8]

Kauza AKTIP – Konzultační a terapeutický institut Praha[editovat | editovat zdroj]

  • AKTIP byl soukromý institut provozovaný veřejnou obchodní společností Progressive consulting, nabízející služby v oblasti psychosomatické péče. Vedoucím institutu AKTIP byla psychiatrička Jarmila Klímová. Společnost se dostala do povědomí širší veřejnosti díky medializaci dokumentu Obchod se zdravím z cyklu Infiltrace odvysílaného na ČT1 21. 5. 2018. Kverulant.org na svém webu nesouhlasil s tehdejším ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem, který k situaci uvedl, že „abychom mohli podat trestní oznámení, potřebujeme mít více podkladů, řekněme důkazů, jak to centrum funguje. A ty teď nemáme. Kverulant.org v červnu 2018 trestní oznámení podal. Obvodní ředitelství policie Praha 2 počátkem listopadu 2018 oznámení odložilo s tím, že se nejedná o trestný čin. V listopadu 2018 podal Kverulant.org stížnost proti odložení věci. Státní zástupkyně v prosinci téhož roku oznámila ve vyrozumění o přezkoumání policejního postupu, že „shledala postup policejního orgánu vadným“ a „že ve věci je třeba zahájit úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu, neboť věc byla ukončena předčasně.“ K březnu 2019 vyšetřování stále pokračovalo. Na začátku roku 2019 oznámila společnost ukončení své činnosti, což považuje Kverulant.org i za svoji zásluhu.[9]

Zakázaná reklama v České televizi[editovat | editovat zdroj]

  • Dle zákona 231/2001 Sb., o vysílání, platného od roku 2011 je reklama v České televizi povolená pouze na stanicích ČT2 a ČT sport, kde nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů. Na programu ČT1 je zakázána zcela. Česká televize má však povoleno vysílání sponzoringu. ČT této možnosti využívá. V roce 2018 ČT pouze za sponzoring vyinkasovala rekordní částku 238 milionů korun. Kverulant tvrdí, že vysílání sponzoringu  je nelegálním obcházením zákona a již od roku 2011 vyvíjí snahu tuto praxi zastavit.[10] Jiří Besser , ministr kultury z doby, kdy se o zákazu reklamy na ČT1 jednalo, se s odstupem času cítil vysíláním sponzoringu zklamán. V listopadu 2014 v rozhovoru pro iDNES uvedl: „V době, kdy jsme jednali o bytí či nebytí reklamy na kanálech ČT, někteří lidé upozorňovali na to, abychom zakázali i sponzoring a product placement. A my jsme říkali, že to bude bezvýznamné. Jenže teď po letech vidím, že pan ředitel Dvořák může stokrát ministrovi kultury říci, že to určitě vysílat nebude, ale při tom vlastním obchodním jednání takového gigantu, jakým je ČT, lidi napadne, že zákon jim to umožňuje a televizi nikdo nemůže bránit, aby si vydělala zákonným způsobem. A pak v televizi vidíme u jednoho filmu na ČT1 i čtyři sponzorské odkazy. Že by to takto mělo být, mě, když jsem tehdy pro změnu hlasoval, nenapadlo.“[11]

Zákaz reklamních zařízení na dálnicích a silnicích I. třídy[editovat | editovat zdroj]

  • Kverulant se již od svého vzniku 2009 profiloval jako kritik širokého rozšíření venkovní reklamy v podobě silničních billboardů. Podle Kverulanta: „mají billboardy na svědomí lidské životy, kradou veřejný prostor, billboardový byznys je spojen s korupcí, a přitom veřejnosti nic pozitivního nepřinášení." Je velmi pravděpodobné, že i Kverulantův dlouholetý tlak nakonec v roce 2012 přiměl Ministerstvo dopravy k sepsání návrhu novely silničního zákona, který měl billboardy výrazně omezit. V původním návrhu sice byla desetiletá lhůta na odstranění billboardů, ta však byla později zkrácena na pět let. Vládní návrh zákona nejprve schválila poslanecká sněmovna. Při projednávání zákona v senátu prosadila senátorka Veronika Vrecionová změkčující pozměňovací návrh, a to zachovat billboardy u místních komunikací a silnic II. a III. třídy. Senát zákon vrátil zpět sněmovně. Zákon proti billboardům se tedy znovu vrátil do Sněmovny, kde byla v květnu 2012 novela zákona o pozemních komunikacích schválena.  Podle této novely billboardy měly zmizet od dálnic a silnic I. třídy nejpozději 1. září 2017. Z odhadovaných tří tisíců billboardů kolem dálnic a silnic I. třídy jich už většina v průběhu roku 2018 zmizela. Začátkem prosince 2018 bylo odstraněno 1712 nelegálních reklam, z toho 912 u dálnic. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy považuje Kverulant.org za svůj velký úspěch.[12] Od přijetí novely v roce 2012 do 2017 se billboardové firmy několikrát marně pokoušely působnost novely ještě odložit nebo zmírnit. V roce 2017 navrhla zrušení novely skupina senátorů. Senátoři ve svém návrhu na zrušení části zákona argumentovali tím, že zákaz billboardů je protiústavním vyvlastněním bez náhrady. Ústavní soud jejich návrh v únoru 2019 zamítl. Konstatoval, že úprava sleduje legitimní cíl a tím je veřejný zájem v podobě zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků. Ústavní soud připomněl, že ačkoliv by z hlediska účelu bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné ustanovení, kterým umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. Ústavní soud také konstatoval, že téměř po pěti letech od přijetí zákona a navíc těsně před koncem uplynutí lhůt stanovených pro splnění uložených povinností lze návrh na zrušení zákona posuzovat jako účelový, ba dokonce překvapivý.[13]

Zveřejňování adresných seznamů pokutovaných čerpacích stanic Českou obchodní inspekcí (ČOI) [editovat | editovat zdroj]

  • Do roku 2011 zveřejňovala ČOI pouze obecné a neadresné výsledky měření s argumentem, že zveřejňování konkrétních míst brání zákon. Kverulant.org měl za to, že na adresné výsledky měření má veřejnost právo a to zejména s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím. Kverulant.org dle tohoto zákona požádal ČOI o poskytnutí těchto informací a ta to odmítla. Kverulant se obrátil na soud, ale po ročním marném čekání na projednání zvolil jinou taktiku. V roce 2011 poslal na ČOI dva dotazy. Nejprve se zeptal na seznam všech kontrol a po čase na seznam všech čerpacích stanic, které prošly. Kverulant porovnal oba seznamy, sestavil seznam a ten zveřejnil. Zveřejnění seznamu vyvolalo mediální odezvu. Vojtěch Razima, zakladatel a ředitel Kverulanta, který se tehdy ještě jmenoval Acta non verba, byl hostem u Martina Veselovského v pořadu Události, komentáře.[14] Paralelně se zveřejněním Kverulantových seznamů pokutovaných pumpařů běžela Kverulantova žaloba proti ČOI. Později dal Kverulantovi soud za pravdu a konstatoval, že ČOI neměla pro nezveřejnění seznamů dostatečné právní důvody. Následně ČOI svolala tiskovou konferenci a zveřejnila první adresné výsledky. Kverulant.org to považuje za svoji zásluhu a z jednotlivých rozhodnutí ČOI pravidelně sestavuje seznam 50 čerpacích stanic, které za nekvalitní paliva ČOI pokutovala.[15]

Financování[editovat | editovat zdroj]

Kverulant deklaruje odmítání darů z veřejných rozpočtů a od politiků. Tvrdí, že pokud totiž organizace, která má na mocné dohlížet, od nich přijímá peníze, bude jen těžko nezávislá. Kverulant.org uvádí, že je financován pouze malými a středními českými firmami a početnou skupinou občanů a jen okrajově využívá peněz protikorupčních nadací, které vypisují vlastní grantové programy.[16]

Od roku 2011 je web organizace součástí Webarchivu, digitálního archivu Národní knihovny České republiky.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kardinál Duka je v podezření, že „tuneluje církev“. Založil nadaci, přes kterou vyvedl lukrativní pozemky za stamiliony a směnil je s developerem. info.cz [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. Převod majetku za čtvrt miliardy na Dukovu nadaci budí pohoršení - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  3. Kardinál Duka tuneluje církevní majetek | kverulant.org [online]. 2021-07-22 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. (česky) 
  4. V pondělí se po půl roce otevře celý areál Pražského hradu, počty návštěvníků budou omezené. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  5. Jak Kverulant otevřel Pražský hrad | kverulant.org [online]. 2021-05-17 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  6. Kverulant uspěl. Soud se zastal organizace, která chystá shromáždění na Pražském hradě. ČT24 [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. Soud o zprávu OLAF o Čapím hnízdě | kverulant.org [online]. 2021-05-20 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. Nezveřejnit zprávu OLAF o Čapím hnízdu bylo nezákonné, uvedl soud. Rozhodnutí je pravomocné. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. Smrtelná alternativní léčba. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  10. Zakázaná reklama na ČT | kverulant.org [online]. 2020-07-23 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  11. Cítím se podveden, řekl o sponzoringu na ČT exministr Besser. iDNES.cz [online]. 2014-11-12 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  12. Konec dálničních billboardů. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  13. Zákaz billboardů kolem dálnic platí. Ústavní soud senátorské stížnosti nevyhověl. ČT24 [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (česky) 
  14. KVERULANT ORG. Zveřejnění seznamů pokutovaných čerpacích stanic od ČOI pondělí 11 října 2010. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  15. 50 míst kde je lepší netankovat. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  16. RED. Vojtěch Razima, ředitel společnosti Kverulant.org: Ptáme se, zda za rozhodnutími politiků nejsou skryté zájmy. Literární noviny [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. (česky) 
  17. Webarchiv.cz – kverulant.org [online]. [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]