Jan Urban (novinář)
| Mgr. Jan Urban | |
|---|---|
.jpg) Jan Urban v roce 2016, foto Jindřich Nosek | |
| Narození | 27. března 1951 (70 let) Hradec Králové |
| Povolání | novinář, pedagog a spisovatel |
| Ocenění | Cena Ferdinanda Peroutky (2001) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Urban (* 27. března 1951 Hradec Králové) je český novinář, pedagog, disident komunistického režimu, signatář Charty 77, spoluzakladatel, lídr a mluvčí Občanského fóra.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1974 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory filosofie a historie. Před sametovou revolucí pracoval jako středoškolský učitel a v dělnických profesích. Po roce 1987 přispíval do tehdy nelegálních Lidových novin. V letech 1988–1989 se podílel na činnosti klubu reformních komunistů Obroda. V období 1989–1990 se pak angažoval v Občanském fóru, jehož se stal mluvčím a lídrem pro první svobodné parlamentní volby konané v červnu 1990. Z politického života odešel den po oznámení jejich výsledků, kdy bylo zřejmé, že Komunistická strana Československa byla poražena.
V průběhu války v Bosně a Hercegoviné se stal zpravodajem z místa konfliktu a po jejím ukončení vydával dva roky periodikum Transitions. Do roku 2003 pracoval na pozici komentátora Českého rozhlasu 6. Působil také jako člen Mezinárodní nezávislé komise pro Kosovo. O kosovském konfliktu natočil dokumentární film.
K roku 2010 přednášel na University of New York in Prague, na jehož vyučovací hodinu mimo jiné přijala pozvání Joan Baez.
Před druhým kolem prezidentské volby v lednu 2013 zveřejnil video Milošku, žaluj, které poukazovalo na kauzy spojené s osobou prezidentského kandidáta Miloše Zemana;[1] o videu informoval server iDNES.cz.[2] Tomáš Cikrt, mluvčí ministerstva zdravotnictví z doby ministrování Tomáše Julínka, na něj reagoval videem Milý Jane Urbane, v němž Urbana obvinil z toho, že jeho implicitní podpora Karla Schwarzenberga znamenala PR pro firmu Diag Human.[3]
V roce 2016 napsal pro zpravodajský web HlídacíPes.org text Soumrak a naděje střední Evropy, ve kterém odmítl etnický nacionalismus a za základní problém střední Evropy označil odvržení Rakousko-Uherské monarchie namísto její reformy, která by mohla udržet sounáležitost národů a zabránit nástupu totalitních režimů 20. století.[4]
V květnu 2017 byl spoluzakladatelem Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných. První kauzou, jíž se tato společnost věnovala, byl případ Radima Špačka, nespravedlivě odsouzeného v kauze spojené s tunelováním evropských fondů.[5][6][7]
Členem správní rady watchdog organizace Kverulant.org se stal 28. září 2017.
V prosinci 2018 vystoupil na semináři 100 let od konce monarchie v Akademii věd, kde přednesl příspěvek Republika aneb ztráta důstojnosti. Navázal v něm na myšlenky britského myslitele Waltera Bagehota a jeho dělení ústavnosti a politiky na dvě složky, důstojnou a efektivní, a vztáhl jej na prostor střední Evropy a konkrétně Českých zemí, kde zrušením monarchie byla ona důstojná složka odstraněna a republikánství ji už nedokázalo ničím nahradit.[8]
Výbor z díla[editovat | editovat zdroj]
- Všem sráčům navzdory : válka, o které nechcete nic vědět. Praha: G plus G. 1997.
- Tunel plný krve, aneb, Kauza Diag Human (trochu jinak). Praha: Gema Art Group. 2007.
- Extrémy a lidé blízcí : rozhovor se Šimonem Pánkem. Praha: Galén. 2008.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online: http://www.youtube.com/watch?v=cvcpYffPx5g
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/video-jan-urban-o-zemanovi-dc0-/domaci.aspx?c=A130118_143643_domaci_jw
- ↑ Dostupné online: http://www.youtube.com/watch?v=kLK2c9i6KJ8&feature=youtu.be
- ↑ URBAN, Jan. Soumrak a naděje střední Evropy. HlídacíPes.org [online]. 2016-03-06 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Vzniká Společnost na obranu nespravedlivě stíhaných. Hlásí se k odkazu VONS z doby komunismu. HlídacíPes.org [online]. 2017-05-05 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ URBAN, Jan. Lenka Bradáčová aneb Ne-spravedlnost s lidskou tváří. Tiscali.cz [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ URBAN, Jan. Spravedlnost jako služka zločinu. HlídacíPes.org [online]. 2015-06-02 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Seminář 100 let od konce monarchie – videozáznam a fotografie. Koruna Česká [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 399.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Urban na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Urban (novinář)
- Jan Urban na stránce Forum 2000
- Glosa: Jak zavřít tunel plný krve, Lidovky.cz, 19.3.2008
- Britské listy: Jan Urban dostal výpověď z Českého rozhlasu, 19.11.2003
- Blog Jana Urbana na Aktuálně.cz
- Jan Urban hostem pořadu Pro a proti, Český rozhlas Plus, 16. 11. 2018 9:35
| Lídr Občanského fóra | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Petr Pithart |
leden – červen 1990 Jan Urban |
Nástupce: Petr Kučera |