Nadace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o druhu účelového sdružení majetku. O románu Isaaca Asimova pojednává článek Nadace (kniha).

Nadace (angl. foundation, něm. Stiftung) je podle českého práva účelové sdružení majetku zřízené zakladatelem k dosahování společensky nebo hospodářsky užitečných cílů. Podobné funkce může plnit i nadační fond, případně svěřenský fond. Účel nadace může být soukromý i veřejný, zvláště pak dobročinný, nelze však založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo sloužící výlučně výdělečným cílům. Případné podnikání nadace může být jen vedlejší činností k podpoře jejího hlavního cíle. Její název musí obsahovat slovo „nadace“ a zpravidla také označení poukazující na její účel.

V českém právu byla nadace původně obecný druh právnické osoby, který jako účelové sdružení majetku představovalo protipól sdružením osob (korporacím), od roku 2014 však tuto obecnou úlohu převzaly fundace a nadace je již jen jedním z jejich typů. Právní úprava nadací je obsažena především v ustanoveních § 306–393 občanského zákoníku, nadace zřízené podle dosavadního zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, existují dále a jsou považovány za nadace podle občanského zákoníku.[1]

Nejznámějšími nadacemi jsou Nadace Alfreda Nobela udělující každoročně Nobelovy ceny, v českých zemích pak historické Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových (Hlávkova nadace).

Založení nadace[editovat | editovat zdroj]

§ 309

(1) Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti.

(2) Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob.

(3) Stojí-li na straně zakladatele nadace více osob, považují se za zakladatele jediného a v záležitostech nadace musí jednat jednomyslně; odmítá-li některá z těchto osob souhlas bez vážného důvodu udělit, nahradí jej k návrhu kterékoli z ostatních zakládajících osob svým rozhodnutím soud.

(4) Nadační listina vyžaduje formu veřejné listiny.

§ 310

Zakládací listina nadace obsahuje

  • název a sídlo nadace,
  • jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo,
  • vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,
  • údaj o výši vkladu každého zakladatele,
  • údaj o výši nadačního kapitálu,
  • počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají,
  • počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora,
  • určení správce vkladů a
  • podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

§ 311

(1) Při založení nadace pořízením pro případ smrti se do nadace vnáší vklad povoláním nadace za dědice nebo nařízením odkazu. V takovém případě nabývá založení nadace účinnosti smrtí zůstavitele.

(2) Je-li nadační listina obsažena v pořízení pro případ smrti, obsahuje alespoň

  • název nadace,
  • vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,
  • údaj o výši vkladu,
  • údaj o výši nadačního kapitálu a
  • podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

Vznik nadace[editovat | editovat zdroj]

§ 315

(1) Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

(2) Návrh na zápis nadace do veřejného rejstříku podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem nadace její správní rada.

Přeměna nadace[editovat | editovat zdroj]

§ 382

(1) K přeměně nadace může dojít její fúzí sloučením s jinou nadací nebo s nadačním fondem, anebo změnou právní formy na nadační fond.

(2) Nadaci lze sloučit s jinou nadací nebo s nadačním fondem, pokud to nadační listina nevylučuje a zúčastněné osoby slouží témuž nebo obdobnému účelu. Při sloučení nadace s nadačním fondem musí být nástupnickou osobou nadace.

§ 383

(1) Smlouva o sloučení obsahuje alespoň

  • údaje o názvu, sídle a identifikující údaj zúčastněných osob s uvedením, která z nich je zanikající a která nástupnická,
  • určení, v jaké struktuře přejímá nástupnická osoba složky vlastního kapitálu a cizího kapitálu zanikající osoby, jež nejsou závazkem,
  • výši nadačního kapitálu, je-li nástupnickou osobou nadace,
  • dohodu o změně statutu nástupnické osoby, dochází-li v důsledku sloučení k takové změně,
  • rozhodný den.

(2) Slučují-li se nadace, je výše nadačního kapitálu podle odstavce 1 písm. c) dána součtem nadačních kapitálů slučovaných nadací. Při sloučení nadačního fondu s nadací jako nástupnickou osobou může být nadační kapitál zvýšen za podmínek uvedených v § 342; v takovém případě musí smlouva o sloučení obsahovat náležitosti uvedené v § 342 odst. 2.

(3) Smlouva o sloučení vyžaduje formu veřejné listiny.

Zánik nadace[editovat | editovat zdroj]

(1) dosažením účelu, pro který byla nadace založena, je nadace zrušena a správní rada zvolí likvidátora

(2) soud zruší nadaci s likvidací i bez návrhu v případech stanovených v zákoně (mj. nadace neposkytuje nadační příspěvky déle než 2 roky, aniž pro to má vážný důvod nebo jestliže nadační jistina nepřináší žádný výnos po dobu déle než 2 roky).

Zániká výmazem z veřejného rejstříku. Předtím probíhá likvidace.

Podnikání nadací[editovat | editovat zdroj]

Podnikání může být jen činnost vedlejší.

  • Nadace a nadační fondy nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti
  • Podnikání může být vyloučeno v nadační listině (není-li vyloučeno, je možné)
  • Jiná výdělečná činnost pak může být prováděna i v rámci činnosti hlavní

Nadace dosahuje účelu tak, že používá majetek v souladu s účelem a za určených situací v nadační listině a ve statutu při trvání minimální výše nadační jistiny. Dále uplatňuje majetek k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti k realizaci svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny i nákladu na vlastní správu. Operativní/vlastní činnost nadace nesmí poškodit základní účel nadace.

Nadační jistinou se myslí peněžité i nepeněžité vklady. Peněžitým si říká nadační kapitál a ostatní majetek.

Historie nadací v Česku[editovat | editovat zdroj]

Filantropické subjekty, které vznikly v období první republiky, byly s výjimkou zmíněné Hlávkovy nadace zrušeny za éry komunismu. Na počátku 90. let 20. století nastal boom zakládání nových nadací, do roku 1997 jich v Česku existovalo přes 5 000. Od roku 1998 vešel v platnost zákon o nadacích a nadačních fondech (č. 227/1997 Sb.), který znamenal ve vývoji nadací zásadní zlom. Náročné podmínky citovaného zákona měly za následek, že z několika tisícovek nadací jejich počet ke konci roku 1998 klesl na cca 150. Do roku 2007 jejich počet postupně přesáhl 400.[zdroj?]

Hlavním limitujícím faktorem pro nárůst počtu nových nadací v České republice je zákonem stanovená povinnost minimálního nadačního jmění nezbytného pro registraci nadace ve výši 500 000 Kč. Nadační jmění přitom nesmí být po dobu trvání nadace zcizeno, je určeno k permanentnímu investování. O kapitalizaci českých nadací se výrazným, ve světe ojedinělým, počinem zasloužil i stát, a sice zřízením tzv. Nadačního investičního fondu (NIF), díky kterému do nadačních jmění vybraných celkem 73 českých nadací doputovalo zhruba 2,5 mld. Kč určených na trvalou podporu českého nevládního neziskového sektoru.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 3049 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]