Hrnčíře (Šeberov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hrnčíře jsou vesnicí v jižní části Prahy. Nyní tvoří jižní část městské části Praha-Šeberov a spadají do katastrálního území i evidenční části Šeberov. S vlastním Šeberovem netvoří souvislou zástavbou – mezi oběma částmi je vzdálenost asi 700 m. Z hlediska zastavěné plochy jsou Hrnčíře nyní větší než vlastní Šeberov. V několika historických etapaách se Hrčíře rozrostly zástavbou nových rodinných domků .

Centrum Hrnčířů – ulice K Šeberovu
Kruhový objezd v Hrnčířích

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dochovaná zmínka o vsi je z roku 1352 v souvislosti se zdejší farou, v té době ves patřila zbraslavskému klášteru. V 15. století ji drželi pražští měšťané, jedním z nich byl husitský kronikář Vavřinec z Březové. Předpokládá se, že zde stávala i tvrz, snad někde v prostoru pozdějšího dvora. Roku 1658 je při prodeji majetku mimo jiné uváděno „zbořené rytířské sídlo v Hrnčířích‟. V polovině 16. století byly Hrnčíře vráceny do vlastnictví zbraslavského kláštera. V polovině 17. století byly, zpustlé v důsledku třicetileté války, připojeny k panství Šeberov a později byla ves obnovena. Roku 1974 byl Šeberov i s Hrnčířemi připojen k Praze, obě sídla si však do značné míry ponechala vesnický charakter.[1]

Území[editovat | editovat zdroj]

Gotický barokně přestavěný kostel Svatého Prokopa

Osou Hrnčíř je ulice K Šeberovu, která pokračuje do Zdiměřic a Osnice.

Hlavní památkou Hrnčířů je gotický barokně přestavěný kostel sv. Prokopa ze 13. století. Patří mezi nejstarší dochované stavby na území dnešní Prahy. Bývalý hřbitov je obehnán zdí s barokní vstupní branou.[1] V sousedství kostela se nachází malá nepojmenovaná náves a kolem ní jádro bývalé vsi. Stál zde statek čtvercového půdorysu, jehož hospodářské budovy byly zdemolovány roku 2014 a do roku 2016 nahrazeny rezidenčním komplexem podobného půdorysu podle projektu Petra Marušiaka jako developerský projekt Statek Šeberov.[1] Zachována byla průčelní obytná budova statku.[1] Na návsi se nachází památná lípa, vysazená kolem roku 1830,[1] a pomník padlým z první světové války. Domek čp. 509 proti kostelu je bývalá škola z počátku 19. století.[1] Poblíž návsi se nachází i rozsáhlý objekt hospody čp. 506, dosud funkční pod názvem Hrnčířská hospůdka.

V severní části vsi v oblasti dnešní kruhové křižovatky stával původně samostatný dvůr Dolní Hrnčíře. Nejstarší dochovaná zmínka o něm je zroku 1386, kdy byl v držení malostranského kostela sv. Mikuláše.[1] Roku 1577 byl uváděn jako pustý a koncem 16. století byl připojen k Šeberovu.[1] Dnešní obdélná budova z kamenného zdiva (čp. 280 + 323) je bývalým ovčínem mnohem mladšího původu.[1] Naproti přes ulici se nachází od roku 1896 nový hrnčířský hřbitov, roku 2006 byl rozšířen o rozptylovou loučku.[1] V severozápadní části vsi býval ovčín, který zanechal stopu v uličním názvosloví.

Na zástavbu Hrnčířů navazuje na jihovýchodě statek Drazdy který se již nenachází na území Prahy. Nová vilková zástavba v jižní části Prahy místy přesahuje mimo její hranice; přesahující úseky jsou statisticky přiřazeny k Drazdům a spolu s nimi administrativně patří části Zdiměřice města Jesenice.

Hrnčíře leží v pramenné oblasti Kunratického potoka, jejíž nejcennější části s třemi rybníky u Hrnčíř a dvěma u Šeberova jsou chráněny jako přírodní památka Hrnčířské louky. Severně od historické návsi se nachází drobný rybník Šmatlík o rozloze 0,4 ha, který je historického založení. Není zahrnut do přírodní památky, ale do jejího ochranného pásma, byť s jejím územím přímo nesousedí.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k Hrnčíře, Křížem krážem cestou necestou, Místopis České republiky, autor Ťava

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]