Husův sbor (Zbraslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Husův sbor Praha-Zbraslav
Husův sbor na Zbraslavi v roce 2009
Husův sbor na Zbraslavi v roce 2009
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťZbraslav
Souřadnice
Základní informace
Církevčeskoslovenská husitská
Architektonický popis
ArchitektStanislav Vachata
Stavební slohkonstruktivismus
Typ stavbymoderna
Výstavba1939
Další informace
Oficiální webhttp://www.zbraslavhistorie.info
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husův sbor na Zbraslavi je kostel Československé církve husitské stojící v ulici Pod Špejcharem 694, u křižovatky ulic Elišky Přemyslovny a Matjuchinovy v Praze - Zbraslavi. Husův sbor nepatří mezi památkově chráněné objekty, ale je výraznou zbraslavskou dominantou. Objekt vznikl přestavbou bývalé sýpky, která přes 100 let sloužila k uskladňování obilí. Varhany uvnitř sboru jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka.

Historie a charakter stavby[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl přestavěn z vrchnostenského špýcharu a představuje ukázku meziválečné modernistické architektury s funkcionalistickými prvky. Má jednoduché vertikální uspořádání a osobitost mu dodávají kulatá okna a zakončení věže, kde do konstruktivistického rámce je vepsán osmiúhelník, na kterém je umístěn symbolický kalich.[1]

Historie Husova sboru na Zbraslavi spadá do roku 1924, kdy Sbor církve československé musel řešit otázku nového prostoru pro konání bohoslužeb a sborových setkání poté, co mu byla zrušena smlouva církví římskokatolickou na spoluužívání kostela sv. Havla. Tehdy CČS ustavila stavební odbor a v roce 1925 byla schválena radou starších smlouva na zakoupení starého špýcharu. Vedle něho měla být postavena kaple a kolumbárium. Pro komplikace spojené s pronájmem budovy a části pozemku, z jejichž výnosů měla být hrazena půjčka na zakoupení špýcharu, se ale stavební práce nepodařilo zahájit.

V roce 1934 nastoupil na Zbraslavi jako farář Václav Jílek. Zapojil se do práce stavebního odboru a v roce 1935 předložil nezávazné plány arch. Stanislava Vachaty (spoluautora projektu Husova sboru v Praze na Smíchově). Valné shromáždění dne 13. června 1937 rozhodlo o zahájení stavby. P. Václav Jílek byl pověřen vedením stavebního odboru a desetičlenný výbor, ve kterém byl i zbraslavský starosta a zednický mistr zároveň p. Václav Vejvoda, vybral ze dvou variant návrh funkcionalizující stavby. Stavitelské práce provedl Václav Vejvoda zdarma. Díky usilovné práci se podařilo stavbu dokončit za dva roky a 10. září 1939[2] byl sbor slavnostně otevřen i s pozoruhodnou vnitřní výzdobou, kterou za minimální náklady pořídili místní řemeslníci a výtvarní umělci. K té patřil především světelný kříž na oltářní stěně, obložení umělým mramorem, heraklitový kazetový strop a fresky Jana Husa a Jana Amose Komenského na bočních průčelích od ak. malíře Břetislava Dvořáka. Dále to byly ornamentální malby doplňující citát starozákonní moudrosti proroka Izaiáše od ak. malíře Jindřicha Mahelky a novozákonní citát z Jana Evangelisty od ak. malíře Miloše Pošara.

Některé prvky původní výzdoby se do dnešní doby nezachovaly, ale přibyly nové artefakty a umělecká díla. Kromě nástěnných plastik a historických varhan je to především renesanční oltář. Původně byl vytvořen pro zbraslavský klášterní kostel sv. Jakuba. Při přestavbě kostela v roce 1744 byl oltář rozebrán a uložen na půdě. Koncem 18. století byl znovu sestaven, necitlivým zásahem (pomalováním) umělecky znehodnocen a instalován v kostele sv. Havla. Teprve v letech 1869-70 byl nákladem spolku Svatobor oltář zčásti opraven a nově polychromován ak. malířem Ed. Veselým. Svému účelu sloužil až do 70. let minulého století, kdy byl v důsledku vandalismu poškozen a některé jeho části byly odcizeny. Byl proto předán do restaurátorských dílen, kde byl opraven, ztracené části byly nahrazeny a oltář byl znovu polychromován. Na Zbraslav se vrátil do Husova sboru, kde tvoří vzácnou dominantu celého interiéru.

Součástí stavby je kolumbárium, kde jsou, mimo jiné, uloženy ostatky významného českého malíře a grafika Maxmiliána Pirnera.

Další využití budovy[editovat | editovat zdroj]

V současné době se kromě bohoslužeb a duchovních setkání konají v kostele pěvecké a varhanní koncerty. V rámci Noci kostelů 2012 zde proběhla i výstava obrazů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUDYN, Milan. Husovy sbory v Čechách a na Moravě. Architektura 1920 - 1940 (diplomová práce). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. Kapitola Nalezení typologie i stylu: funkcionalismus a konstruktivismus. Husovy sbory 1930 - 1940., s. 21–25. 
  2. KADLEČEK, František. Zbraslavské noviny 11/2009. Praha 5: ÚMČ Praha - Zbraslav, 2009. Kapitola Sedmdesát let Husova sboru na Zbraslavi, s. 4–5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]