Zdeněk Kalista

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Kalista
Zdeněk Kalista
Zdeněk Kalista
Narození 22. července 1900
Benátky nad Jizerou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. června 1982 (ve věku 81 let)
Praha
Československá socialistická republikaČeskoslovensko Československá socialistická republika
Pseudonym Z. V. Kalista
Povolání historik, básník, literární kritik, editor, překladatel
Národnost Čech
Vzdělání FF UK
Alma mater Univerzita Karlova
Témata dějiny Česka (Karel IV., české baroko)
Literární hnutí Literární skupina
Vlivy Josef Pekař
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doc. PhDr. Zdeněk Kalista (22. července 1900, Benátky nad Jizerou[1]17. června 1982, Praha) byl český historik, básník, literární kritik, editor a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Svá díla zpočátku podepisoval též jako Z. V. Kalista. V letech 19241939 a 19451948 působil na Univerzitě Karlově v Praze nejprve jako asistent historického semináře, od roku 1932 jako docent. Stal se jednou z obětí politických procesů, v roce 1951 byl odsouzen na 15 let. V roce 1960 byl propuštěn a odešel do penze. V roce 1966 rehabilitován. V tomto období psal lektorské posudky pro různá nakladatelství a věnoval se překladatelské práci. V letech 1968–1969 přednášel jako mimořádný profesor na UK.

V letech 1921–1923 byl místopředsedou Literární skupiny, od roku 1928 členem výboru Kruhu českých spisovatelů.

Publikoval v celé řadě českých i zahraničních literárních a historických periodik (Host, Cesta, Červen, Kmen, Orfeus, Apolon, Český časopis historický, Památky archeologické, Filozofická revue, Lidová demokracie, Obroda, Arch, Literární listy, Romboid, Sešity). Jako autor hesel se podílel i na Masarykově slovníku naučném.

Byl žákem Josefa Pekaře.

Svým historickým dílem se zasloužil o znovuobnovený zájem o české baroko: Z legend českého baroka (1934), České baroko (1941), Tvář baroka (1982).

Překládal převážně z francouzské literatury (Guillaume Apollinaire, Jules Romains).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Ráj srdce - objevuje se pokora a křesťanské motivy. Původně měla sbírka nést název Host do domu, ale se svým přítelem Wolkerem si název vyměnili.
  • Diviš Černín (1932)
  • Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic (1932)
  • Kamarád Wolker (1933)
  • Z legend českého baroka (1934)
  • Úvod do politické ideologie českého baroka (1934)
  • Národní motiv úcty svatoprokopské a svatopetrská legenda z roku 1618 (1935)
  • Italský skicář (eseje) (1938)
  • Doba Karla IV. (1939)
  • Čechové, kteří tvořili dějiny světa (1939)
  • Bohuslav Balbín (1939), rozš. vyd. 1967
  • Anežka Přemyslovna - portrét ze sbírky Královny a kněžny české (1940)
  • Zikmund Myslík z Hršova (1940)
  • Blahoslavená Zdislava (1941)
  • Josef Pekař (1941, 1994)
  • České baroko (1941)
  • Cesty ve znamení kříže : dopisy a zprávy českých misionářů XVII.-XVIII. věku ze zámořských krajů. Praha : Evropský literární klub, 1941. 250 s. 3. vyd. Praha : Vyšehrad, 1947. 334 s.
  • Hněvej se ty na mne nebo nehněvej (epigramy) (1941)
  • Korespondence Zuzany Černínové z Harasova s jejím synem Humprechtem Janem Černínem z Chudenic (1941) přístupné i na webu (viz níže)
  • Barokní tradice v našem divadle novodobém (1944)
  • Klementinum (1945)
  • Stručný přehled československých dějin do roku 1306 (1945)
  • Co nám lhali o našich dějinách (1947)
  • Stručné dějiny Československa (1947, 1992)
  • Cesty historikovy (1947)
  • Matěj Vierius (1969)
  • Blahoslavená Zdislava (Řím 1969)
  • Listy z dějin české gotiky (Řím 1969), doplněné vyd. 1991
  • Město mezi horami (1969)
  • Tváře ve stínu (Medailony) (1969)
  • Listy synu Alšovi o umění (1970)
  • Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko (1970)
  • O jedné knihovničce a mládencích kolem ní (1970)
  • Karel IV. Jeho duchovní tvář (1971)
  • Bedřich Bridel (Neapol 1971)
  • Přátelství a osud (Korespondence s J. Wolkerem) (Toronto 1978)
  • Svědectví o Františku Křelinovi (1978)
  • Tvář baroka (Mnichov 1982, Londýn 1983, 1992)
  • Ctihodná Marie Elekta Ježíšova. Po stopách české mystiky v českém baroku (Řím 1975, 1992)
  • Cesta po českých hradech a zámcích aneb Mezi tím, co je, a tím, co není. Praha : Odeon, 1993. 452 s. ISBN 80-207-0440-X. 2. vyd. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2003. 452 s. ISBN 80-7185-521-9.
  • Veliká noc (1993)
  • Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok (1994)
  • Po proudu života II (1997)
  • Po proudu života IV. a V. (rukopis vzpomínek uložený v Literárním archívu Památníku národního písemnictví)
  • Česká barokní pouť: k religionizitě českého lidu v době barokní (2001)
  • Valdštejn : historie odcizení a snu. Praha : Vyšehrad, 2002. 291 s. ISBN 80-7021-604-2.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]