Čestmír Jeřábek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Čestmír Jeřábek
Narození 18. srpna 1893
Litomyšl
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. října 1981 (ve věku 88 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Povolání spisovatel, dramatik, literární kritik a autor sci-fi
Děti
Rodiče
Příbuzní
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Čestmír Jeřábek, 1928

Čestmír Jeřábek (18. srpna 1893, Litomyšl[1]15. října 1981, Brno[2]) byl český spisovatel, dramatik a literární kritik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině nadučitele v Pršticích Viktora Kamila Jeřábka (1859–1946) a matky Marie, rozené Císařové.[1] Dětství prožil v Pršticích, kde otec působil.[2]

Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Děd Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Otec byl spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu.[4] Vystudoval gymnázium v Litomyšli a v Brně, kde maturoval roku 1912 a poté absolvoval práva v Praze a jeden semestr v Innsbrucku. Promován byl v Praze, 30 října 1917. V té době již byl jednoročním dobrovolníkem.[5] Koncem první světové války sloužil na haličské a italské frontě.

V letech 19191949 byl úředníkem magistrátu v Brně.

Aktivity v uměleckých spolcích[editovat | editovat zdroj]

Roku 1921 se stal spoluzakladatelem brněnské Literární skupiny, sdružení mladých moravských autorů a podílel se na redigování časopisu Host. V letech 19451948 byl předsedou Sdružení moravských spisovatelů.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. března 1919 se oženil se Zdenkou Netušilovou (1895–1987) se kterou měl syna Dušana Jeřábka (pozdějšího literárního historika) a dceru Zdenku, provdanou Bukovskou.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Počátek jeho tvorby je ovlivněn expresionismem, poté psal historické a psychologické romány ovlivněné realismem.[2]

Časopisecké příspěvky[editovat | editovat zdroj]

Přispíval do mnoha novin a časopisů: Zvon, Cesta, Tribuna, Host, Lidové noviny,[7] Moravské noviny, Rovnost, Literární noviny[8] a Tvorba. V Rozpravách Aventina se věnoval především otázkám souvisejícím s divadlem v Brně.[9]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • 1921 Zasklený člověk (Brno, St. Kočí)
  • 1938–1939 Legenda ztraceného věku (I. Hledači zlata, II. Medvědí kůže, III. Bohové opouštějí zemi; Praha, Josef R. Vilímek 1938 a 1939; Brno, Blok 1970)
  • 1959 Sága našeho rodu (I. Propast, II. Tvé jméno štěstí, III. V sousedství šelem; Praha, Naše vojsko 1959)
  • 1925 Lidumil na kříži (detektivní příběh; Praha, Čin)
  • 1926 Firma prorokova, patří mezi sci-fi[10].
  • Svět hoří
  • Světlo na přídi
  • Život a sen
  • Jitro se zpěvem
  • 1945 V zajetí Antikristově
  • Zelená ratolest
  • V paměti a srdci
  • Evropské meziaktí
  • 1938 Hledači zlata, románová trilogie
  • 1939 Medvědí kůže
  • 1939 Bohové opouštějí zemi
  • 1946 Letopisy české duše
  • 1957 Odcházím, přijdu
  • 2000 V zajetí stalinismu - z deníkových záznamů 1948 - 1958 (Brno, Barrister a Principal)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Litomyšl, 1889-1896, snímek 210
  2. a b c MERHAUT, Luboš. Čestmír Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 505-508.
  3. Moravské zemské muzeum: Čestmír Jeřábek
  4. VLAŠÍN, Štěpán. Viktor Kamil Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 512-514.
  5. Promoce. Lidové noviny. 1. 11. 1917, s. 4. Dostupné online. 
  6. Encyklopedie města Brna: JUDr. Čestmír Jeřábek
  7. Např. Čestmír Jeřábek: Republika na cestách. Lidové noviny. 7. 6. 1921, s. 1. Dostupné online. 
  8. Např. Čestmír Jeřábek: Protiklady. Literární noviny. 30/1964, s. 2. Dostupné online. 
  9. Např. Čestmír Jeřábek: Brněnská činohra opět v krisi. Rozpravy Aventina. 30/1931-1932, s. 235. Dostupné online. 
  10. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Jeřábek, Čestmír, s. 106. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]