Antonín Augusta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonín Augusta
Narození 12. dubna 1832
Městec Králové
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. srpna 1866 (ve věku 34 let)
Jefferson City
USAUSA USA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Augusta (12. dubna 1832 Městec Králové[1]17. srpna 1866 Jefferson City USA[p 1]), byl český nakladatel, který se poprvé pokusil o vydání sebraných spisů Boženy Němcové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Augustova tiskárna v Litomyšli (zcela vpravo)

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Městci Králové, v rodině c. k. poštmistra z Nehvizd Václava Augusty a jeho manželky Františky, rozené Viesnerové.[1][2][p 2] Podle jednoho z dopisů Boženy Němcové měl otec Antonína Augusty v Nehvizdech statek - viz dopis 649.[3][p 3])

V letech 1822-1830 se Václavu a Františce Augustovým narodilo celkem sedm dětí.[4] Josef Augusta byl osmým dítětem.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1852 se oženil s Františkou Bergrovou, dcerou litomyšlského tiskaře Františka Bergra a jeho manželky Josefy, rozené Tobolářové. Jak uvedla Božena Němcová v dopise 649, zdědila Františka Bergrová (o které se v tomtéž dopise vyjádřila nevlídně se slovy "...lituju Augustu...") tiskárnu po zemřelých rodičích a v době svatby již byla její majitelkou. Manželé Augustovi měli čtyři děti:

  • František (* 23.6.1853)[5]
  • Adolf (* 20.9.1856)[6],
  • Vladimír (* 1.8.1861 – 29.6.1940),[7][8] převzal po rodičích tiskárnu
  • Eduard (1862–1884), zemřel osmnáctiletý[2][9]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

V roce 1863, když pověst Antonína Augusty mezi vlastenci byla poškozena spory s Boženou Němcovou, odešel do Ameriky. Rodinu i s dětmi zanechal v Litomyšli a přijal nové příjmení Elsner. Téhož roku zemřel.[10]

Antonín Augusta a Božena Němcová[editovat | editovat zdroj]

Do dějin české literatury se Antonín Augusta zapsal (spíše nechvalně) svou spoluprací s Boženou Němcovou. Ta již v listopadu 1859 psala synu Karlovi, že bude Augusta vydávat její spisy a těšila se, že bude mít "...pár grošů v zásobě" (dopis 560); v únoru 1860 oznámily Pražské nowiny plánované otištění sebraných spisů Boženy Němcové v deseti svazcích.[11][p 4] První zachovaný dopis z korespondence mezi Antonínem Augustou a Boženou Němcovou je datován 5. března 1860 a Augusta v něm žádal o zprávu, má-li očekávat doplněk k již předanému rukopisu pro první svazek sebraných spisů.[3][p 5] Božena Němcová přijela na Augustovo vyzvání do Litomyšle 11. září 1861 a 16. září téhož roku s ní Antonín Augusta uzavřel smlouvu na vydání sebraných spisů (dopisy 642 a 643),[3] podle které spisovatelka postupovala nakladateli vlastnická práva na 15 let. Spisy měly vycházet v šestinedělních lhůtách v pětiarchových sešitech. Za první vydání archu měla Němcová obdržet dvacet zlatých, za druhé deset.

Otevřený dopis nakladatele Augusty Josefu Němcovi (Národní listy 1866)

Manžel Josef Němec varoval Němcovou dopisem z 21. 9. 1861, aby nepřijímala závazky k Augustovi coby korektorka spisů slovy "...Věř mně, že se on v Tobě zmýlil a ty v něm. Člověk, který se topí, chytá se každého stýbla a to je ten pád u Augusty..." (dopis 647).

Vztahy Augusty s Němcovou se vyhrotily v říjnu a listopadu 1861, kdy nejprve nakladatel urgoval odevzdání rukopisu pro druhý sešit spisů s tím, že záloha 15 zlatých byla vyplacena. Dalších pět dopisů již bylo formulováno nevybíravě, např. slovy "...Nedáte-li hned rukopis co dokončený, tak se postarejte, jak živa budete; já zapověděl Vám již co dát." Nemocná spisovatelka nebyla schopna nakladatelovy požadavky (ke kterým se zavázala) splnit; ten jí odmítal vyplácet další zálohy a Němcová přežívala bez prostředků. Josef Němec přijel do Litomyšle 24. listopadu 1861, zaplatil účet a 28. s ní odjel do Prahy.[3] V Praze Božena Němcová ulehla a již nevstala. Antonín Augusta mezitím dotiskoval první sešity Babičky bez autorčiných posledních úprav. 20. ledna 1862 obdržela první sešity Augustova vydání Babičky, celé vydání již nespatřila. Zemřela o den později, 21. ledna 1862.[12]

Životopisci Boženy Němcové se o další osud Josefa Augusty po úmrtí spisovatelky zajímali jen okrajově. Spor o finanční vyrovnání a autorská práva však pokračoval i nadále, jak dosvědčují otevřené listy Josefa Němce a Antonína Augusty, zveřejněné v tisku v květnu 1862.[13][14]

Pro své chování k autorce Babičky byl Antonín Augusta obecně odsuzován. Až o sedmdesát let později se Arne Novák vyjádřil smířlivěji:[15]

Bylo by nespravedlivo viniti jednotlivce tam, kde se provinila doba!
— Arne Novák, Lidové noviny, 4. 8. 1932

Antonín Augusta a Jan Neruda[editovat | editovat zdroj]

V roce 1860 převzal Antonín Augusta po J. R. Vilímkovi vydávání Obrazů ze života. Pro realizaci koncepce periodika byla nutná přítomnost redaktora. Šestadvacetiletý Jan Neruda, který list redigoval již za předchozího vydavatele, pobýval (s přestávkami) v Litomyšli celý rok. Náplní jeho práce byla péče o literární a kriticky kronikářskou náplň listu. Augusta mu též vytiskl jeho tragédii Francesca di Rimini (1860), kterou Neruda vydal vlastní nákladem.[16] Po roce práce přestoupil Neruda do redakce nového časopisu Čas, též cestoval a Litomyšl, stejně jako práci v Obrazech ze života, opustil. V jeho tvorbě nezanechal tento pobyt stopy.[17]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Tiskárna[editovat | editovat zdroj]

Po svatbě převzal Antonín Augusta tiskárnu, kterou manželka zdědila po svých rodičích. Protože sám nebyl vyučeným tiskařem, vedl tiskárnu J. Jeřábek z pražské tiskařské rodiny. Tato tiskárna byla v provozu již od konce 18. století, ale nevedla si dobře. Augustův tchán zde ročně vydával tři až čtyři spisy. Jednalo se o nesložitou četbu pro lid, modlitební knížky apod.[p 6] Antonín Augusta se zaměřil na vzdělanější české čtenáře, i když lidovou četbu vydával i nadále. Peníze získané ze zakázek pro vojsko investoval do zařízení a založil i pražskou pobočku v dnešní ulici Na příkopě. Vydával spisy významných českých autorů své doby, jako byli Jan Neruda, Vítězslav Hálek, František Ladislav Rieger a další.

Po smrti Antonína Augusty nejprve řešila obtížnou finanční situaci tiskárny Augustova tchyně Josefa Bergrová, která ji počátkem roku 1864 zakoupila v dražbě;[18] od roku 1874 vedla podnik Augustova vdova.[19] Po ní, od roku 1889 až do roku 1939 řídil závod její třetí syn Vladimír. Jeho syn Viktor zemřel předčasně roku 1925 a litomyšlský rod Augustů vymřel.[8]

Periodika[editovat | editovat zdroj]

Augustovo nakladatelství vydávalo dvě periodika:

  • Obrazy života (redigovali Jan Neruda a Jiljí Vratislav Jahn) - Obrazy života byl ilustrovaný časopis pro širší veřejnost, který měl jak zábavnou, tak poučnou funkci. V nich a v Almanachu Máj vstoupila do literatury tzv. májovská generace. První ročník (1859) vydával pražský nakladatel J. R. Vilímek. Josef Augusta převzal vydávání ročníků 1862-1864 (ročník 2-4). Redaktorem Obrazů ze života byl od 4. čísla roku 1859 do konce 2. ročníku Jan Neruda.[20]
  • Hlasy z Litomyšle (redaktor Josef Kučera)

Spisy Boženy Němcové (dle databáze NK ČR)[editovat | editovat zdroj]

  • Babička (Božena Němcová, V Litomyšli a v Praze Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1862)
  • Babička a jiné povídky (Božena Němcová, Litomyšl a Praha, Antonín Augusta, 1862)
  • Národní báchorky a pověsti, Sešit I., II. a III (napsala Božena Němcová, V Litomyšli a v Praze, Antonín Augusta, 1862)
  • Pohorská vesnice (povídka ze života lidu venkovského, Božena Němcová, V Litomyšli a Praze, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1862)
  • Sebrané spisy Boženy Němcové, Díl 2, Díl 3 (Litomyšl a Praha, Antonín Augusta, 1862)
  • Slovenské pohádky a pověsti (Božena Němcová, V Litomyšli a v Praze, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1863)
  • Chyže pod horami (obrázek ze Slovenska, napsala Božena Němcová, V Litomyšli a Praze, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1863)

Knihy ostatních autorů[editovat | editovat zdroj]

  • Bůh a spomocník můj jsi ty Pane (wýborné modlitby rannj, wečernj, ke Mssi swaté, W Litomyssli, Antonjn Augusta, 1853)
  • Katolické pobožnosti (pro vzdělané osoby ženského pohlaví, dle J.J. Nattera v češtině vzdělal Václav Rodomil Kramerius, V Litomyšli, Antonín Augusta, 1853)
  • Malé hodinky k neyblaženěgssj Panně Marii (k wětssjmu pohodlj spoluaudů bratrstwa swat. sskapuljře karmelitanského, gakož i třetjho řádu swat. Frantisska Serafjnského, a wssech wraucjch ctitelů neyswětěgssj nebes Králowny podlé řjmského breviáře oprawil a znowu wydal Jan Aloys Dreml, W Litomyssli, Rychlotisk Antonjna Augusty, 1853)
  • Catalogus Bibliothecae Cleri districtus Litomissliensis, constitutae studiis reverendissimi dom. dom. Franc. Xav. Paul ... Anno salutis 1853 (Vikariát Litomyšl, Typis Antonii Augusta, 1854)
  • Všecko k větší slávě Boží! (modlitební kniha pro katolického křesťana, jenž se chce Bohu klaněti ... od Jana Al. Dremla, V Litomyšli, Antonín Augusta, 1854)
  • Diwotwůrkyně dewatenáctého stoletj sw. Panna a Mučedlnice Filumena (podle wlaského Dona Franceska di Lucia sepsal Jan Aloys Dreml připogiw dewjtidennj popbožnost ..., W Litomyssli, Antonjn Augusta, 1855)
  • Jak to vypadá s naší vírou katolickou? (slovo ku katolíkům, jižto mezi evangelíky žijí od Františka Bohuslava Lukše, V Litomyšli, tisk a sklad Antonína Augusty, 1855)
  • Duchownj Gádro (modlitebnj Kniha pro nábožné křesťany w každém čase... (od Kaspara Neumanna, W Litomyssli, Antonjn Augusta, 1858)
  • Zpěvy duchovní k službám Božím nižší reální a hlavní školy ve Vysokém Mýtě (ze sbírek nábožných písní vyňaté od Ad. Porma, V Litomyšli, Tiskem Antonína Augusty, 1859)
  • Geologie, čili, Nauka o útvarech zemských, se zvláštním ohledem na krajiny českoslovanské, Sešit 1. (sepsal Jan Krejčí, V Litomyšli, Antonín Augusta, 1860)
  • Historická zpráva o děkanském chrámu Páně, povýšení sv. Kříže, v městě Litomyšli (pomněnka na 500letou památnou slavnost řečeného domu božího, V Litomyšli, Tiskem Antonína Augusty, 1860)
  • Mléko čisté prawdy Božj, to gest, Katechysmus, aneb, Neyprwněgssj počátky křesťanského učenj s Kratičkým wyswětlenjm k wzdělánj mládeže cýrkwj Božjch w Čechách a w Morawě se nacházegjcých podlé nábožentwj Helwetského (Jan Theofil Elsner, W Litomyssli, Antonjn Augusta, 1860)
  • Průmysl a postup výroby jeho v působení svém ke blahobytu a svobodě lidu zvláště pracujícího (sepsal František Ladislav Rieger, V Litomyšli, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1860)
  • František Ladislav Rieger, obraz životopisný (od Jiljího Vratislava Jahna, V Litomyšli, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1861)
  • Kateřina z Pernštýna (truchlohra v pateru jednání od Jiljího V. Jahna,V Litomyšli : Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1861)
  • Material k slovníku technologickému (sebral Arnošt Vysoký, V Litomyšli, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1861)
  • Král Rudolf (tragédie v pěti jednáních od Vítězslava Hálka, V Litomyšli a v Praze, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1862)
  • Obrázkový kalendář na rok 1863 (hvězdářská částka sepsána od Jos. G. Boehma, V Litomyšli a Praze, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1862)
  • Vymožení Rudolfova majestátu od stavů českých r. 1609 (z původních pramenů sestavil Jakub Malý, V Litomyšli a v Praze, Antonín Augusta, 1862)
  • Děje všeobecné, Díl první - Starý věk, Díl druhý - Střední věk (od Karla Ningera, V Praze, Nákladem Antonína Augusty, 1863)
  • Skladba jazyka českého (od Václava Zikmunda, V Litomyšli a v Praze, Tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1863)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených Městec Králové, 1821-1838, snímek 111, Záznam o narození a křtu
  2. a b Matrika narozených, Litomyšl, 1864-1870, snímek 8
  3. a b c d NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence IV (1859-1862). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-895-2. 
  4. Městec Králové, index narozených 1784-1940, písmeno A
  5. Matrika narozených, Litomyšl, 1850-1857, snímek 160
  6. Matrika narozených, Litomyšl, 1850-1857, snímek 314
  7. Matrika narozených, Litomyšl, 1858-1863, snímek 213
  8. a b Tiskař Vladimír Augusta zemřel. Lidové noviny. 3. 7. 1940, s. 5. Dostupné online. 
  9. Matrika zemřelých, Litomyšl, 1882-1902, snímek 12
  10. Biografický slovník, Pavla Vošahlíková: Augusta Antonín
  11. Věda, literatura, umění (v systému Kramerius). Pražské nowiny. 12. 2. 1860, s. 3. Dostupné online. 
  12. KUBKA, František; NOVOTNÝ, Miloslav. Božena Němcová. Praha: V. Neubert a synové, 1941. 
  13. Zasláno (Josef Němec Augustovi). Národní listy. 2. 5. 1862, s. 3. Dostupné online. 
  14. Panu Josefu Němcovi v Praze!. Národní listy. 4. 5. 1862, s. 4. Dostupné online. 
  15. Božena Němcová a Antonín Augusta. Lidové noviny. 4. 8. 1932, s. 7. Dostupné online. 
  16. Jan Neruda: Francesca di Rimini (vydání 1860, dostupné online)
  17. Jan Neruda v Litomyšli. Lidové noviny. 7. 6. 1934, s. 2. Dostupné online. 
  18. Denní zprávy (v sytému Kramerius). Národní listy. 18. 1. 1864, s. 2. Dostupné online. 
  19. [1]
  20. OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Obrazy života, s. 638-639. 

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Literatura se v datu i místě úmrtí shoduje. Zdroj, odkud byla tato informace čerpána, se ale prozatím nepodařilo dohledat.
  2. Literatura někdy chybně uvádí jako místo narození Nehvizdy nebo označuje Městec Králové pouze jako pravděpodobné místo. Městec Králové jako místo narození je však prokázán matričním zápisem.
  3. Číslování korespondence B. N. v tomto článku odpovídá pořadí ve IV. díle její korespondence (nakladatelství Lidové noviny, 2007).
  4. Mezi vydanými díly měly být některé dosud neotištěné práce, včetně povídky Urozený a neurozený, kterou B. N. nedokončila.
  5. Dopis psal Jan Neruda, je Augustou pouze podepsán.
  6. Božena Němcová charakterizovala tiskárnu slovy: "...a netiskly se tam než písničky - a takové historie o Jenovéfě..." (dopis 649).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence IV (1859-1862). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-895-2. 
  • KUBKA, František; NOVOTNÝ, Miloslav. Božena Němcová. Praha: V. Neubert a synové, 1941. 

Související články[editovat | editovat zdroj]