Prostřední Bečva
| Prostřední Bečva | |
|---|---|
 Kostel svaté Zdislavy v dominantní poloze mimo centrum obce | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rožnov pod Radhoštěm |
| Obec s rozšířenou působností | Rožnov pod Radhoštěm (správní obvod) |
| Okres | Vsetín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′10″ s. š., 18°15′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 810 (2025)[1] |
| Rozloha | 23,47 km²[2] |
| Katastrální území | Prostřední Bečva |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 756 56 |
| Počet domů | 657 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Prostřední Bečva 272 756 56 Prostřední Bečva obec@prostrednibecva.cz |
| Starosta | Radim Gálik |
| Oficiální web | www |
  Prostřední Bečva | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544698 |
| Kód části obce | 133752 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prostřední Bečva je obec a katastrální území o rozloze 2347,17 hektaru[4] s rozsahem poloh přibližně 435–1200 metrů v krajinné oblasti Západních Beskyd,[5] v okrese Vsetín ve Zlínském kraji na území České republiky.[6]
Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel v šesti sídelních lokalitách s názvy Adámky, Bacov, Kněhyně, Na Skále, Prostřední Bečva, V Huti.
Zástavba sídelní lokality Prostřední Bečva soustředěna podél řeky Rožnovská Bečva v krajinné oblasti Rožnovské brázdy, plochou malá část na jihu se sídelní lokalitou Adámky je situována v Hostýnsko-vsetínské hornatině. Sídelní lokality Kněhyně a V Huti se nachází v největší části katastrálního území, přibližně od sídelní lokality Bacov na severovýchod, v krajině Moravskoslezských Beskyd.[5]
Významná rekreační a turistická destinace,[7] nad obcí výrazný Radhošťský hřbet (geomorfologický okrsek Radhošťské hornatiny),[5] mezi vrcholy Radegast (1 106 metrů) a Tanečnice (1 084 metrů) horské sedlo s názvem Pustevny (kolem 1 018 metrů). V lokalitě stavby ve stylu tzv. lidové secese (bohatý dekor objevující se také v národopisné oblasti moravského Valašska), na katastrálním území obce původně turistické útulny s názvy Libušín a Maměnka, v současnosti restaurace a hotel[8].
Objekty Libušín a Maměnka od roku 1958 památkově chráněny,[9] v roce 1995 prohlášeny národní kulturní památkou.[10] V přírodním areálu také objekty Pustevenka a Valašská zvonice, v současnosti stavby lidové architektury ve správě Valašského muzea v přírodě,[8] od 11. prosince 2018 součástí Národního muzea v přírodě.[11]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec patří rozlohou 23,47 km² mezi středně velké obce, s nadmořskou výškou 470 metrů v centrální části zástavby podél řeky Rožnovská Bečva. Sídelní lokalita Prostřední Bečva a vpravo od řeky větší jižní část sídelní lokality Bacov leží ve východní části Rožnovské brázdy.[5]
Sídelní lokality Kněhyně a V Huti, s roztroušenou zástavbou v údolích při vodních tocích (Bacovský potok, Kněhyně) a na stráních vyvýšenin, v jihozápadní části Radhošťské hornatiny (geomorfologického podcelku Moravskoslezských Beskyd),[5] orientační směr vztažen k vrcholu Čertův mlýn (1 206 metrů), nejvyššímu bodu katastrálního území.[7]
Mimo uvedené lokality se nachází rozptýlená osamocená stavení a usedlosti v horských údolích jihovýchodně od vrcholu Radegastu a jihozápadně od vrcholu Čertův mlýn, například Hrabičánky, Podstupně, Skalíkova Louka aj.[6]
Vlevo od řeky Rožnovská Bečva leží osamocená lokalita Adámky, v jižní části katastrálního území, situovaná ve výběžku Vsetínských vrchů (geomorfologického podcelku Hostýnsko-vsetínské hornatiny).[5]
Obec leží na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy, na katastrální území zasahuje jihozápadní částí také Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1703.[12]
V letech 1897 až 1899, podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947), představitele secesní architektury, označovaného také za tzv. „básníka dřeva”, vybudovány tzv. turistické útulny s názvy Libušín (původně jídelna) a Maměnka (původně ubytovna), dne 6. srpna 1899 zpřístupněny veřejnosti. Výstavbu zadal turistický spolek s názvem Pohorská jednota Radhošť (založena v roce 1884, Frenštát pod Radhoštěm). Od roku 1995 postupně obnovované na podnět Valašského muzea v přírodě.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 725 | 1 650 | 1 399 | 1 678 | 1 598 | 1 482 | 1 641 | 1 691 | 1 863 | 1 815 | 1 612 | 1 568 | 1 668 | 1 672 | 1 711 |
| Počet domů | 249 | 255 | 217 | 240 | 238 | 245 | 270 | 343 | 355 | 410 | 419 | 610 | 588 | 629 | 657 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[15]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Vesnici prochází silnice první třídy I/35.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pustevny, stavby lidové architektury Libušín a Maměnka, Libušín slavnostně otevřen 6. srpna 1899 mší svatou v kapli na Radhošti, pojmenován byl k poctě české kněžny Libuše. Interiér objektu vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí dle návrhů Mikoláše Alše, portréty provedl akademický malíř Karel Štapler. Stavba patří k nejcennějším dílům[zdroj?] projektovaným architektem Dušanem Jurkovičem (Libušín v noci z 2. na 3. března vyhořel, následně v rekonstrukci).
- Kostel svaté Zdislavy
- Památník před základní školou
- Památník v lokalitě Kněhyně[kde?]
- Kaplička[kde?]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]- Prostřední Bečva
-
Kostel -
Hasiči -
Škola -
Panenka Marie -
Kříž u cesty
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad. Obec Prostřední Bečva [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie [online]. [cit. 2019-02-28]. Aplikace MapoMat. Dostupné online.
- ↑ a b c Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: Prostřední Bečva, obec a katastrální území [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Prostřední Bečva, oficiální webové stránky obce [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Valašské muzeum v přírodě [online]. [cit. 2019-02-28]. Webové stránky. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-23.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: areál Pustevny [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: Pustevny [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-23.
- ↑ Ke vzniku obce Prostřední Bečvy. Karel Jan Malina - osobní stránky [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Prostřední Bečva [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prostřední Bečva na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Prostřední Bečva v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
