Prostřední Bečva
| Prostřední Bečva | |
 Kostel svaté Zdislavy v dominantní poloze mimo centrum obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0723 544698 |
| Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
| Okres (LAU 1) | Vsetín (CZ0723) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Rožnov pod Radhoštěm |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Prostřední Bečva |
| Katastrální výměra | 23,47 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′10″ s. š., 18°15′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 742 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 756 56 |
| Zákl. sídelní jednotky | 5 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Prostřední Bečva 272 75656 Prostřední Bečva |
| Starosta | Ing. Radim Gálik |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: obec@prostrednibecva.cz | |
  Prostřední Bečva | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prostřední Bečva je obec a katastrální území o rozloze 2347,17 ha[2] s rozsahem poloh přibližně 435–1200 m n. m. v krajinné oblasti Západních Beskyd,[3] v rámci administrativně správním v okrese Vsetín ve Zlínském kraji na území České republiky.[4]
V roce 2018 v obci přibližně 1 700[1] obyvatel v pěti sídelních lokalitách s názvy Adámky, Bacov, Kněhyně, Prostřední Bečva, V Huti.[5] Katastrální území je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem s názvem Rožnov pod Radhoštěm.[2]
Zástavba sídelní lokality Prostřední Bečva soustředěna podél řeky Rožnovská Bečva v krajinné oblasti Rožnovské brázdy, plochou malá část na jihu se sídelní lokalitou Adámky je situována v Hostýnsko-vsetínské hornatině. Sídelní lokality Kněhyně a V Huti se nachází v největší části katastrálního území, přibližně od sídelní lokality Bacov na severovýchod, v krajině Moravskoslezských Beskyd.[3]
Významná rekreační a turistická destinace,[6] nad obcí výrazný Radhošťský hřbet (geomorfologický okrsek Radhošťské hornatiny),[3] mezi vrcholy Radegast (1106 m n. m.) a Tanečnice (1084 m n. m.) horské sedlo s názvem Pustevny (kolem 1018 m n. m.). V lokalitě stavby ve stylu tzv. lidové secese (bohatý dekor objevující se také v národopisné oblasti moravského Valašska), na katastrálním území obce původně turistické útulny s názvy Libušín a Maměnka, v současnosti restaurace a hotel[7].
Objekty Libušín a Maměnka od roku 1958 památkově chráněny,[8] v roce 1995 prohlášeny národní kulturní památkou.[9] V přírodním areálu také objekty Pustevenka a Valašská zvonice, v současnosti stavby lidové architektury ve správě Valašského muzea v přírodě,[7] od 11. prosince 2018 součástí Národního muzea v přírodě.[10]
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec patří rozlohou 23,47 km² mezi středně velké obce, s nadmořskou výškou 470 m v centrální části zástavby podél řeky Rožnovská Bečva. Sídelní lokalita Prostřední Bečva a vpravo od řeky větší jižní část sídelní lokality Bacov leží ve východní části Rožnovské brázdy.[3]
Sídelní lokality Kněhyně a V Huti, s roztroušenou zástavbou v údolích při vodních tocích (Bacovský potok, Kněhyně) a na stráních vyvýšenin, v jihozápadní části Radhošťské hornatiny (geomorfologického podcelku Moravskoslezských Beskyd),[3] orientační směr vztažen k vrcholu Čertův mlýn (1206 m n. m.), nejvyššímu bodu katastrálního území.[6]
Mimo uvedené lokality se nachází rozptýlená osamocená stavení a usedlosti v horských údolích jihovýchodně od vrcholu Radegastu a jihozápadně od vrcholu Čertův mlýn, například Hrabičánky, Podstupně, Skalíkova Louka aj.[4]
Vlevo od řeky Rožnovská Bečva leží osamocená lokalita Adámky, v jižní části katastrálního území, situovaná ve výběžku Vsetínských vrchů (geomorfologického podcelku Hostýnsko-vsetínské hornatiny).[3]
Obec leží na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy, na katastrální území zasahuje jihozápadní částí také Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1703.[11]
V letech 1897 až 1899, podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868 – 1947), představitele secesní architektury, označovaného také za tzv. „básníka dřeva”, vybudovány tzv. turistické útulny s názvy Libušín (původně jídelna) a Maměnka (původně ubytovna), dne 6. srpna 1899 zpřístupněny veřejnosti. Výstavbu zadal turistický spolek s názvem Pohorská jednota Radhošť (založena v roce 1884, Frenštát pod Radhoštěm). Od roku 1995 postupně obnovované na podnět Valašského muzea v přírodě.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pustevny, stavby lidové architektury Libušín a Maměnka, Libušín slavnostně otevřen 6. srpna 1899 mší svatou v kapli na Radhošti, pojmenován byl k poctě české kněžny Libuše. Interiér objektu vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí dle návrhů Mikoláše Alše, portréty provedl akademický malíř Karel Štapler. Stavba patří k nejcennějším dílům[zdroj?] projektovaným architektem Dušanem Jurkovičem (Libušín v noci z 2. na 3. března vyhořel, následně v rekonstrukci).
- Kostel svaté Zdislavy
- Památník před základní školou
- Památník v lokalitě Kněhyně[kde?]
- Kaplička[kde?]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
- Prostřední Bečva
Kostel
Hasiči
Škola
Panenka Marie
Kříž u cesty
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ a b Český statistický úřad. Obec Prostřední Bečva [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie [online]. [cit. 2019-02-28]. Aplikace MapoMat. Dostupné online.
- ↑ a b c Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: Prostřední Bečva, obec a katastrální území [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR: Obec Prostřední Bečva [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Prostřední Bečva, oficiální webové stránky obce [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Valašské muzeum v přírodě [online]. [cit. 2019-02-28]. Webové stránky. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: areál Pustevny [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: Pustevny [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Ke vzniku obce Prostřední Bečvy. Karel Jan Malina - osobní stránky [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (česky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prostřední Bečva ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Prostřední Bečva v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Obec Prostřední Bečva, oficiální webové stránky
- Prostřední Bečva, turistická mapa on-line (Mapy.cz)
