Hostýnsko-vsetínská hornatina
| Hostýnsko-vsetínská hornatina | |
|---|---|
_-_Klenov_and_Byst%C5%99i%C4%8Dka.jpg) Vsetínské vrchy | |
| Nejvyšší bod | 1024 m n. m. (Vysoká) |
| Rozloha | 629 km² |
| Střední výška | 552 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Západní Beskydy |
| Sousední jednotky | Pobeskydská pahorkatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vizovická vrchovina, Hornomoravský úval |
| Podřazené jednotky | Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Slovensko |
 | |
| Horniny | flyš |
| Povodí | Vsetínská Bečva |
| Souřadnice | 49°24′14″ s. š., 18°21′40″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IXE-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hostýnsko-vsetínská hornatina je plochá hornatina o rozloze 629 km² a střední výšce 552 m n. m.[1] Nejvyšším vrcholem je Vysoká (1024 m n. m.) ve Vsetínských vrších. Dalšími významnými vrcholy jsou Soláň (861 m n. m.) a Kelčský Javorník (864 m n. m.), nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Podloží Hostýnsko-vsetínské hornatiny jsou tvořeny hlavně flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů s pokryvy kvartérních usazenin. V úzkém pásu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurské a slezské jednotky vnější skupiny příkrovů.
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Hostýnsko-vsetínská hornatina je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému Karpat. Hostýnsko-vsetínská hornatina se dělí na dva geomorfologické podcelky Hostýnské vrchy a Vsetínské vrchy. Seznam nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Hostýnsko-vsetínské hornatině.
Hostýnské vrchy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem Hostýnských vrchů je Kelčský Javorník (864 m n. m.), nejznámější horou je sousední Hostýn (736 m n. m.).[2] Tento výrazný vrch nese stopy osídlení již z období pravěku, kdy na jeho temeni bylo vybudováno opevněné hradiště: základ opevnění vybudoval již v době popelnicových polí lid kultury lužické zhruba kolem roku 1200 př. n. l., přestavba opevnění pochází z následujícího období pozdní doby bronzové, kdy bylo hradisko obydleno lidem kultury slezské (kolem roku 1000 př. n. l.) a třetí předkeltská fáze z doby kolem roku 600 př. n. l. náleží kultuře platěnické, tedy již starší době železné. Keltové v době laténské (zhruba v 2.-1. století př. n. l.) zřejmě využili pro vybudování svého opevnění starých valů; jejich pozůstatky v některých místech dosahují stále výšky až osm metrů. V dnešní době je Hostýn nejvýznamnějším mariánským poutním místem na Moravě. Na jeho nižším vrcholu (718 m n. m.) stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. K významným kopcům patří rovněž Jehelník, Obřany, Čerňava a Troják.
Hostýnské vrchy jsou v létě především baštou turistiky a cykloturistiky. Mnoho kilometrů turistických a cykloturistických tras láká turisty hlavně ze Zlínska, Kroměřížska a Přerovska. V zimě nabízí dobré podmínky k lyžování skiareály Tesák, Troják, Rusava atd. Pro běh na lyžích jsou vhodné hřebenové trasy, např. Hostýn–Tesák nebo Troják–Rajnochovice.
Vsetínské vrchy[editovat | editovat zdroj]
Jsou vyšším z obou podcelků, nachází se v nich jediná tisícovka Hostýnsko-vsetínské hornatiny – Vysoká (1024 m n. m.).
Hydrologie[editovat | editovat zdroj]
V Hostýnsko-vsetínské hornatině pramení řeky Dřevnice, Juhyně a Moštěnka, které jsou přítoky Moravy. Dále zde pramení Rožnovská a Vsetínská Bečva, které se slévají a tvoří Bečvu, která je rovněž přítokem Moravy. Ve východní části Vsetínských vrchů pramení Bílá Ostravice, jež po soutoku s Černou Ostravicí vytváří Ostravici, která se vlévá do Odry.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HRUBAN, Robert. Moravské Karpaty [online]. [cit. 2016-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-27.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-11-14]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostýnsko-vsetínská hornatina na Wikimedia Commons
