Hostýnsko-vsetínská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hostýnsko-vsetínská hornatina
Vsetínské vrchy
Vsetínské vrchy

Nejvyšší bod Vysoká (1024 m n. m.)
Rozloha 629 km²
Střední výška 552 m n. m.

Nadřazená jednotka Západní Beskydy
Sousední
jednotky
Pobeskydská pahorkatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vizovická vrchovina, Hornomoravský úval
Podřazené
jednotky
Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Slovensko Slovensko
Horniny flyš
Povodí Vsetínská Bečva
Souřadnice 49°24′14″ s. š., 18°21′40″ v. d.

Hostýnsko-vsetínská hornatina je plochá hornatina o rozloze 629 km² a střední výšce 552 m n. m.[1] Nejvyšším vrcholem je Vysoká (1024 m n. m.) ve Vsetínských vrších. Dalšími významnými vrcholy jsou Soláň (861 m n. m.) a Kelčský Javorník (865 m n. m.), nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů.

Vnější Západní Karpaty, Hostýnsko-vsetínská hornatina vyznačena červeným polem

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží Hostýnsko-vsetínské hornatiny jsou tvořeny hlavně flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů s pokryvy kvartérních usazenin. V úzkém pásu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurské a slezské jednotky vnější skupiny příkrovů.

Geomorfolgie[editovat | editovat zdroj]

Hostýnsko-vsetínská hornatina je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému Karpat. Hostýnsko-vsetínská hornatina se dělí na dva geomorfologické podcelky Hostýnské vrchy a Vsetínské vrchy. Seznam nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Hostýnsko-vsetínské hornatině.

Hostýnské vrchy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem Hostýnských vrchů je Kelčský Javorník (865 m n. m.), nejznámější horou je sousední Hostýn (735 m n. m.). Tento výrazný vrch nese stopy osídlení již z období pravěku, kdy na jeho temeni bylo vybudováno opevněné hradiště: základ opevnění vybudoval již v době popelnicových polí lid kultury lužické zhruba kolem roku 1200 př. n. l., přestavba opevnění pochází z následujícího období pozdní doby bronzové, kdy bylo hradisko obydleno lidem kultury slezské (kolem roku 1000 př.n.l.) a třetí předkeltská fáze z doby kolem roku 600 př. n. l. náleží kultuře platěnické, tedy již starší době železné. Keltové v době laténské (zhruba v 2.-1. století př. n. l.) zřejmě využili pro vybudování svého opevnění starých valů; jejich pozůstatky v některých místech dosahují stále výšky až osm metrů. V dnešní době je Hostýn nejvýznamnějším mariánským poutním místem na Moravě. Na jeho nižším vrcholu (718 m n. m.) stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. K významným kopcům patří rovněž Jehelník, Obřany, Čerňava a Troják.

Hostýnské vrchy jsou v létě především baštou turistiky a cykloturistiky. Mnoho kilometrů turistických a cykloturistických tras láká turisty hlavně ze Zlínska, Kroměřížska a Přerovska. V zimě nabízí dobré podmínky k lyžování skiareály Tesák, Troják, Rusava atd. Pro běh na lyžích jsou vhodné hřebenové trasy, např. Hostýn–Tesák nebo Troják–Rajnochovice.

Vsetínské vrchy[editovat | editovat zdroj]

Jsou vyšším z obou podcelků, nachází se v nich jediná tisícovka Hostýnsko-vsetínské hornatiny – Vysoká (1024 m n. m.).

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

V Hostýnsko-vsetínské hornatině pramení řeky Dřevnice, Juhyně a Moštěnka, které jsou přítoky Moravy. Dále zde pramení Rožnovská a Vsetínská Bečva, které se slévají a tvoří Bečvu, která je rověž přítokem Moravy. Ve východní části Vsetínských vrchů pramení Bílá Ostravice, jež po soutouku s Černou Ostravicí vytváří Ostravici, která se vlévá do Odry.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HRUBAN, Robert. Moravské Karpaty [online]. . Dostupné online.