Vsetínské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vsetínské vrchy

Vsetínské vrchy

Nejvyšší bod Vysoká (1 024 m n. m.)
Rozloha 338 km²
Střední výška 593 m n. m.

Nadřazená jednotka Hostýnsko-vsetínská hornatina
Sousední
jednotky
Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy
Podřazené
jednotky
Valašskobystřická vrchovina, Soláňský hřbet, Hornobečevská vrchovina, Vsetínskobečevská niva

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Souřadnice 49°24′14″ s. š., 18°21′40″ v. d.

Vsetínské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 338 km² a střední výšce 593 m n. m.[1] Jde o geomorfologický podcelek tvořený flyšovými souvrstvími Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Hostýnských vrchů a Javorníků jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Středem pohoří se táhne hřbet s vrcholy Vsacký Cáb (824 m), Soláň (861 m) a nejvyšší horou pohoří Vysoká (1024 m.). Jedná se o oblast známou častými sesuvy půdy.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží Vsetínských vrchů je tvořeno především flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v úzkém pruhu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurské jednotky vnější skupiny příkrovů.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Vsetínské vrchy jsou geomorfologickým podcelkem Hostýnsko-vetínské hornatiy, která je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému Karpat. Vsetínské vrchy se dělí na čtyři geomorfologické okrsky: Valašskobystřickou vrchovinu, Soláňský hřbet, Hornobečevskou vrchovinu a Vsetínskobečevskou nivu.

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Ve Vsetínských vrších pramení řeky Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva, které se ve Valašském Meziříčí slévají a vytváří Bečvu, která se vlévá do Moravy. Dále zde pramení Bílá Ostravice, jež se slévá s Černou Ostravicí a tvoří Ostravici, která se vlévá do Odry.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Ve Vsetínských vrších leží část CHKO Beskydy.

Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Na území Vsetínských vrchů se nachází celkem 17 maloplošných chráněných území, z toho 4 přírodní rezervace a 13 přírodních památek.[2]

Chráněná území soustavy Natura 2000[editovat | editovat zdroj]

Ve Vsetínský vrších byla vyhlášena 4 chráněná území soustavy Natura 2000, jedna Ptačí oblast (PO) a 3 Evropsky významné lokality (EVL).[3]

  • PO Horní Vsacko
  • EVL Beskydy (část)
  • EVL Kotrlé
  • EVL Nad Jasenkou

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Vsetín - původně renesanční, nyní klasicistní zámek s anglickým parkem, od roku 1975 Muzeum regionu Valašsko.
  • Soláň - „vrch umělců“ přebývali a scházeli se zde významí malíři, spisovatelé a hudební skladatelé.
  • Velké Karlovice - obec s dochovanou dřevěnou valašskou architekturou zapsanou jako kulturní památky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moravské-Karpaty.cz [online]. Moravské-Karpaty.cz, [cit. 2016-02-28]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  2. nature.hyperlink.cz [online]. nature.hyperlink.cz, [cit. 2016-02-28]. Dostupné online.  
  3. drusop.nature.cz [online]. drusop.nature.cz, [cit. 2016-02-28]. Dostupné online.