Libušín (Pustevny)
| Chata Libušín | |
|---|---|
 Libušín v roce 2010, v pozadí Maměnka | |
| Poloha | |
| Adresa | Prostřední Bečva,  Česko |
| Souřadnice | 49°29′22,83″ s. š., 18°15′55,46″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 22962/8-295 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Areál Pustevny) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chata Libušín se nachází v Beskydech na Pustevnách v katastru obce Prostřední Bečva. Je dílem slovenského architekta Dušana Samo Jurkoviče a pojmenována k poctě české kněžny Libuše. Roku 1995 byla prohlášena národní kulturní památkou. Na jaře roku 2014 došlo k ničivému požáru a utrpěla vážné škody. Posléze byly zahájeny kroky k její postupné obnově a slavnostně byla znovuotevřena 30. července 2020.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na architektonickém návrhu sousedních roubenek Libušín a Maměnka, realizovaném ve stylu lidové secese, začal Jurkovič pracovat v roce 1897 na zakázku Pohorské jednoty Radhošť. Obě chaty, zvané útulny, byly slavnostně otevřeny 6. srpna 1899. Jejich výstavba stála 82 433 rakouských korun.
Na výzdobě Libušína se nepřímo podílel i malíř Mikoláš Aleš (1852–1913), když akademický malíř Karel Štapfer interiéry vymaloval podle Alšových kreseb boha Radegasta, portáše Stavinohy a dvou zbojníků.[2] Nechyběl ani sv. Václav s praporcem.
V roce 1924 byla realizována dostavba pojmenovaná podle stavitele Aleše Parmy – Parmova přístavba, a v roce 1925 byla v zadním traktu postavena kuchyně.[3]
V červnu 1928 obě útulny navštívil prezident T. G. Masaryk. Přenocoval však ve známém hotelu Tanečnice. Během 2. světové války o ně neúspěšně usiloval berlínský turistický spolek Kraft durch Freude (KdF) a v závěru války byly zpustošeny, když sloužily pro ubytování maďarských asistenčních oddílů i Hitlerjugend. V roce 1947 na Pustevny přijel již téměř osmdesátiletý Dušan Jurkovič (v prosinci téhož roku zemřel) a přimlouval se za jejich zachování.[2] V roce 1950 byla Pohorská jednota Radhošť zrušena a stavby přešly do majetku státu. V 80. letech již byly silně zchátralé a v roce 1994 se Libušín nacházel v havarijním stavu.
O rok později, v roce 1995, získalo právo na hospodaření s Libušínem i Maměnkou Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Ve stejném roce byly stavby na Pustevnách prohlášeny za národní kulturní památky.[4] Následující rok – 1996, byla zahájena generální rekonstrukce, která trvala do roku 1999 a vyžádala si investice za 25 milionů korun. Ve stejném roce byl Libušín slavnostně znovuotevřen.[5]
Požár 2014[editovat | editovat zdroj]
Dne 3. března 2014 byl Libušín výrazně poškozen požárem. Poničena byla hlavně pravá část, v níž se nacházela umělecky nejhodnotnější jídelna. Obnova Libušína, který je jedním ze symbolů Pusteven a spolu s dalšími tamními objekty byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku,[6] měla stát asi 80 milionů korun. Veřejná sbírka vynesla do konce roku 2014 osm milionů korun.[7]
Při vyšetřování příčin požáru pracovala policie s nejméně třemi verzemi. Prověřovala technickou závadu, nedbalost a úmysl.[8] Skutečnou příčinou požáru byla shledána špatně instalovaná kamna při opravě topení v roce 2008, kdy vznikla v komínové soustavě vzduchová kapsa, která nebyla odizolovaná od dřevěných stěn a trámů. Závadu nezjistili ani technici při následné revizi.[9]
Obnova[editovat | editovat zdroj]
Zahájení rekonstrukce bylo původně plánováno na podzim 2015 a doba jejího trvání na jeden až dva roky.[7] Vítěz výběrového řízení na dodavatele oprav byl však znám až po průtazích v dubnu 2016. Stala se jím brněnská firma Archatt, která v minulosti prováděla např. rekonstrukci brněnské vily Tugendhat nebo pražského Národního divadla, s předpokládanou cenou prací téměř 80 milionů korun. Autorem projektu byl architektonický ateliér Masák & Partner. Podle plánu bylo dřevo na stavbu pokáceno na podzim 2016 a přes zimu zpracováno.[10] Během jarních měsíců 2017 byly součásti dřevěné konstrukce předběžně skládány v montážní hale.[11] Libušín se v podstatě stavěl dvakrát. Jednotlivé trámy se vyrobily a složily v hale realizátora, následně pak byly složeny na stavbě jako skládačka. Celá rekonstrukce byla realizována tradičními rukodělnými řemeslnými postupy. Použity byly původní materiály a technologie. Nové trámy doplnily ty původní, kterých se podařilo zachovat asi 7 %. Nová stavba má odolávat času a výkyvům počasí mnohem lépe, než kdyby byla postavená ze strojově opracovaných trámů.
Referenčním bodem pro obnovu se stal rok 1925[12], kdy se dnešní památka po první světové válce zprovozňovala. Tehdy došlo k úpravám chaty Libušín a byla z pohledu dnešní funkce provozuschopná. Jako podklady pro obnovu sloužil projekt z roku 1985 a 3D model z roku 1995.[13] Důležitým zdrojem informací byly historické fotografie z roku 1925 zachycující původní vzhled chaty. Barevnost tak Libušín obdržel na základě výzkumů původní.[14]
Pro obnovu Libušína využila architektonická kancelář Masák & Partner metodiku Informačního modelu budovy (BIM). Byl vytvořen 3D model, který měl nezastupitelnou roli například při modelování hasicího zařízení, jeho vedení a skrytí v konstrukci.
Chata Libušín byla pro veřejnost znovu otevřena 30. července 2020, tedy po více než čtyřech letech od zahájení rekonstrukčních prací.[1]
V roce 2021 byla "Obnova jídelny Libušín na Pustevnách po rozsáhlém požáru" vyznamenána Cenou generální ředitelky Národního památkového ústavu v soutěži Patrimonium pro futuro za rok 2020.
Požární bezpečnost[editovat | editovat zdroj]
Obnova Libušína se neobešla bez změny vytápění na tepelná čerpadla[15] a zajištění stabilního hasicího zařízení.[13] V nejcennější části interiéru, v jídelně, je plynový hasicí systém. Jde o velmi náročné a zároveň unikátní řešení, které se používá u muzejních archivů a expozic s archiváliemi, kde nelze hasit vodou nebo pěnou. Inertní plyn vpuštěný do místnosti sníží procento kyslíku, a tím zamezí hoření.[16] Vodní systém je i ve střešním plášti šindelové střechy pro postřik fasád a povrchu střech. Aby obvodový plášť roubenky správně těsnil a byl nepropustný, byla vnitřní strana obvodové konstrukce opatřena mezivrstvou speciální fólie, moderní parozábranou.[13] Celá budova je také vybavena požárními čidly a hlasovým hlášením.
Znovuotevření[editovat | editovat zdroj]
Slavnostní otevření obnovené chaty proběhlo 30. července 2020 ve 12:00 za přítomnosti ministra kultury Lubomíra Zaorálka, generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové a generálního ředitele Národního muzea v přírodě Jindřicha Ondruše. Následně probíhaly komentované prohlídky.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Obnovený Libušín na Pustevnách slaví rok od otevření [online]. Portál kudy z nudy.cz, 2021-06-29 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Stavby Libušín a Maměnka ve správě Valašského muzea v přírodě [online]. Valašské muzeum v přírodě [cit. 2015-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-31.
- ↑ Jídelna Libušín [online]. nmvp.cz: Valašské muzeum v přírodě [cit. 2021-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-02]. Identifikátor záznamu 133943 : areál Pustevny, tur. ubytovny Maměnka, Libušín, Stará hospoda, zvonička, salaš. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Objekt Libušín na Pustevnách [online]. Valašské muzeum v přírodě [cit. 2015-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08.
- ↑ Pustevny (Prostřední Bečva) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Obnova Libušína by mohla začít na podzim, lidé poslali osm milionů. iDNES.cz [online]. 2015-1-2. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Po požáru Libušína pracovala policie nejméně se třemi verzemi. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Chatu Libušín na Pustevnách nikdo nezapálil, požár způsobila kamna. Lidovky.cz [online]. 2014-6-18. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Soutěž o opravu Libušína zná po průtazích konečně vítěze. MF Dnes, Moravskoslezský kraj. 2016-04-13, s. 13.
- ↑ Martin MRLINA: Libušín už ze čtvrtiny stojí v hale v Bystřičce (novojicinsky.denik.cz; 20170608).
- ↑ Nový život pro Libušín. TZB-info [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c BOHUSLÁVEK, Petr. Obnova Libušína slovy architekta Jakuba Masáka [online]. tzb-info.cz, 2020-1-30. Dostupné online.
- ↑ Libušín a Maměnka překvapí novou barevností [online]. [cit. 2019-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Obnovený Libušín vytápí tepelná čerpadla. TZB-info [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Jurkovičovy chaty na Pustevnách slaví 120 let, Libušín vstává z popela. iDNES.cz [online]. 2019-08-06 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JURKOVIČ, Dušan. Pustevně na Radhošti: turistické útulny Pohorské jednoty "Radhošť" ve Frenštátě, vystavěné a zařízené po způsobu lidových staveb na Mor. Valašsku a Uh. Slovensku. Brno: A. Píša, 1900. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libušín na Wikimedia Commons
