Libušín (Pustevny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chata Libušín
Libušín v roce 2010, v pozadí Maměnka
Libušín v roce 2010, v pozadí Maměnka
Poloha
Adresa Prostřední Bečva, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 22962/8-295 (PkMISSezObr) (součást památky Areál Pustevny)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chata Libušín se nachází na Pustevnách v katastru obce Prostřední Bečva a je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Národní kulturní památka však vážně utrpěla ničivým požárem na jaře 2014 a posléze byly zahájeny kroky k její postupné obnově. Slavnostní otevření chaty proběhlo 30. července 2020 ve 12:00.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na architektonickém návrhu Libušína a sousední Maměnky začal Jurkovič na zakázku Pohorské jednoty Radhošť pracovat v roce 1897. Dne 6. srpna 1899 byly obě chaty zvané útulny, jejichž výstavba stála 82 433 rakouských korun, slavnostně otevřeny.

Původní interiér jídelny

Na výzdobě Libušína se podílel malíř Mikoláš Aleš. Je totiž autorem kreseb boha Radegasta, portáše Stavinohy a dvou zbojníků, podle kterých interiéry vymaloval akademický malíř Karel Štapfer.[1]

V červnu 1928 obě útulny navštívil prezident T. G. Masaryk. Během 2. světové války o ně neúspěšně usiloval berlínský turistický spolek KDF. V jejím závěru byly zpustošeny, neboť sloužily k ubytování maďarských asistenčních oddílů i Hitlerjugend. V roce 1947 na Pustevny přijel již téměř osmdesátiletý Dušan Jurkovič (v prosinci téhož roku zemřel) a přimlouval se za jejich zachování.[1] V roce 1950 byla Pohorská jednota Radhošť zrušena a stavby přešly do majetku státu. V 80. letech již byly silně zchátralé, v roce 1994 se Libušín nacházel v havarijním stavu.

O rok později byly stavby na Pustevnách prohlášeny za národní kulturní památku, za další dva roky byla zahájena jejich generální rekonstrukce. Dokončena byla v roce 1999 a stála 25 milionů korun.[2]

Požár 2014[editovat | editovat zdroj]

Libušín před požárem, léto 2012
Libušín před požárem, léto 2012
Libušín po požáru, léto 2014
Libušín po požáru, léto 2014

Dne 3. března 2014 byl Libušín výrazně poškozen požárem, který zničil hlavně jeho pravou část, v níž se nachází umělecky nejhodnotnější jídelna. Obnova stavby, která je jedním ze symbolů Pusteven a spolu s dalšími zdejšími objekty[3] byla v roce 1995 prohlášena národní kulturní památkou,[4] by měla stát asi 80 milionů korun. Veřejná sbírka vynesla do konce roku 2014 osm milionů korun.[5]

Po požáru Libušína pracovala policie nejméně se třemi verzemi. Jako příčinu jeho vzniku prověřovali technickou závadu, nedbalost a úmysl[6]. Údajně skutečnou příčinou požáru byla špatně instalovaná kamna. Při opravě topení v roce 2008 v komínové soustavě vznikla vzduchová kapsa, která nebyla odizolovaná od dřevěných stěn a trámů. Závadu přitom nezjistili ani technici při revizi.[7]

Zahájení rekonstrukce se původně očekávalo na podzim 2015 a její trvání na jeden až dva roky.[5] Po průtazích však byl až v dubnu 2016 znám vítěz výběrového řízení na dodavatele oprav – brněnská firma Archatt, která v minulosti prováděla např. rekonstrukci brněnské vily Tugendhat nebo pražského Národního divadla, s předpokládanou cenou prací téměř 80 milionů korun. Podle plánu bylo na podzim 2016 pokáceno dřevo na stavbu a přes zimu zpracováno.[8] Během jarních měsíců 2017 byly součásti dřevěné konstrukce předběžně skládány v montážní hale.[9] Libušín se v podstatě stavěl dvakrát. Jednotlivé trámy se vyrobily a složily v hale realizátora, následně pak byly složeny na stavbě jako skládačka. Celá rekonstrukce je realizována tradičními rukodělnými řemeslnými postupy, používají se původní materiály a technologie. Na základě výzkumu obdrží Libušín původní barevnost z roku 1925.[10] Nové trámy doplní ty původní, kterých se podařilo zachovat asi 7 %.

Obnova[editovat | editovat zdroj]

Autorem projektu obnovy je architektonický ateliér Masák & Partner. Nový Libušín vznikl jako vědecká rekonstrukce, tedy za použití původních technologií. Stavba má odolávat času a výkyvům počasí mnohem lépe, než kdyby byla postavená ze strojově opracovaných trámů.

Referenčním bodem obnovy se stal rok 1925[11], kdy se památka zprovozňovala po první světové válce. Tehdy došlo k úpravám chaty Libušín a z pohledu dnešní funkce byla provozuschopná. Jako podklady pro obnovu sloužil projekt z roku 1985 a 3D model z roku 1995. Důležitým zdrojem informací byly historické fotografie zachycující původní vzhled chaty.

Pro obnovu Libušína byl architektonickou kanceláří Masák & Partner vytvořen BIM – 3D model, který byl nezastupitelný např. při modelování hasicího zařízení a jeho vedení a skrytí v konstrukcích.

Požární bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Obnova Libušína se neobešla bez změny vytápění na tepelná čerpadla[12] a zajištění stabilního hasicího zařízení. V nejcennější části interiéru, v jídelně, je plynové stabilní zařízení. Velmi náročný a zároveň unikátní způsob řešení, který se používá u muzejních archivů a expozic s archiváliemi, kde nelze hasit konvenčním způsobem s využitím pěny nebo vody. Inertní plyn vpuštěný do místnosti sníží procento kyslíku a tím zamezí hoření[13]. Vodní systém je i ve střešním plášti šindelové střechy pro postřik fasád a povrchu střech. Aby obvodový plášť roubenky správně těsnil a byl nepropustný, byla vnitřní strana obvodové konstrukce opatřena mezivrstvou speciální fólie tzv. moderní parozábranou. Celá budova je také opatřena požárními čidly a hlasovým hlášením.

Znovuotevření[editovat | editovat zdroj]

Slavnostní otevření obnovené chaty proběhlo 30. července 2020 ve 12:00 za přítomnosti ministra kultury Lubomíra Zaorálka, generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové a generálního ředitele Národního muzea v přírodě Jindřicha Ondruše a následně probíhaly komentované prohlídky. Kvůli enormnímu zájmu ze strany turistů musel být na místě zřízen pořadník pro prohlídky a někteří návštěvníci si museli počkat i dvě hodiny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Stavby Libušín a Maměnka ve správě Valašského muzea v přírodě [online]. Valašské muzeum v přírodě [cit. 2015-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-31. 
  2. Objekt Libušín na Pustevnách [online]. Valašské muzeum v přírodě [cit. 2015-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-02]. Identifikátor záznamu 133943 : areál Pustevny, tur. ubytovny Maměnka, Libušín, Stará hospoda, zvonička, salaš. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. Pustevny (Prostřední Bečva) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-02]. Dostupné online. 
  5. a b Obnova Libušína by mohla začít na podzim, lidé poslali osm milionů. iDNES.cz [online]. 2015-1-2. Dostupné online. 
  6. Archiweb - Po požáru Libušína pracovala policie nejméně se třemi verzemi. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  7. Chatu Libušín na Pustevnách nikdo nezapálil, požár způsobila kamna. Lidovky.cz [online]. 2014-6-18. Dostupné online. 
  8. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Soutěž o opravu Libušína zná po průtazích konečně vítěze. MF Dnes, Moravskoslezský kraj. 2016-04-13, s. 13. 
  9. Martin MRLINA: Libušín už ze čtvrtiny stojí v hale v Bystřičce (novojicinsky.denik.cz; 20170608).
  10. Libušín a Maměnka překvapí novou barevností [online]. [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. (česky) 
  11. Nový život pro Libušín. TZB-info [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  12. Obnovený Libušín vytápí tepelná čerpadla. TZB-info [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  13. Jurkovičovy chaty na Pustevnách slaví 120 let, Libušín vstává z popela. iDNES.cz [online]. 2019-08-06 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JURKOVIČ, Dušan. Pustevně na Radhošti: turistické útulny Pohorské jednoty "Radhošť" ve Frenštátě, vystavěné a zařízené po způsobu lidových staveb na Mor. Valašsku a Uh. Slovensku. Brno: A. Píša, 1900. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]