Ratiboř (okres Vsetín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ratiboř

Základní škola a evangelický kostel, v popředí most přes říčku Ratibořku
Znak obce RatibořVlajka obce Ratiboř
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0723 544787
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vsetín
Historická země Morava
Katastrální území Ratiboř u Vsetína
Katastrální výměra 18,75 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 840 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 343 m n. m.
PSČ 756 21
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Ratiboř 75
75621 Ratiboř u Vsetína
Starosta Bc. Jiřina Sklenská
Oficiální web: www.ratibor.cz
Email: ou.ratibor@volny.cz
Ratiboř
Ratiboř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ratiboř se nachází v okrese Vsetín, kraj Zlínský, zhruba 7 km zsz. od Vsetína, v údolí potoka Ratibořky v Hostýnských vrších. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečeť obce Ratiboř

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306. První písemné záznamy o Ratiboři se nacházejí v latinsky psané kronice z roku 1306, kdy poslední Přemyslovec král Václav III. vydal listinu, v níž oznamuje, že na soutoku Bečvy a potoka Ratibořka zakládá cisterciácký klášter Tronus regis (Králův trůn). Král Václav III. však byl nedlouho po vydání listiny v Olomouci zavražděn a ke stavbě kláštera již nedošlo. Úmysl krále založit v Ratiboři klášter připomíná obecní znak, udělený roku 1998. Počátkem roku 2012 zde žilo 1811 obyvatel,[2] v roce 2006 jich bylo 1739.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Je zde pětiletá základní škola, která byla nedávno[kdy?] zrekonstruovaná. Mateřskou školu, která má tři třídy, rekonstrukce teprve čeká. Zdravotní středisko sídlí v nově zrekonstruované budově obecního úřadu. Je zde zajištěna kompletní péče (praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, zubní lékař a taky gynekolog). Ve stejné budově je taktéž lékárna a pošta, která svažuje i sousední obec Kateřinice, která se stala Vesnicí roku 2014. V obci se nacházejí tři obchody zajišťující prodej potravin, pekařství, drogerie, průmyslové zboží a textil. Též se zde nachází chovatelské a zahrádkářské potřeby. V obci působí i několik kadeřnic, stolařů, truhlářů a dalších řemesel. Služby v obci se neustále rozvíjejí. V obecní knihovně a na obecním úřadě je k dispozici veřejný internet.

V poslední době[kdy?] obec prochází nenápadnou, ale rozsáhlou revitalizací. Prostory kolem fotbalového hřiště, kanalizace, chodníky, budova základní školy. Rekonstrukce sokolovny a vybudování umělé plochy s osvětlením za ním, které využívá škola, ale i veřejnost. Rekonstrukce budovy Svazarmu a hasičského domu. V neposlední řadě revitalizace budovy obecního úřadu. Chystá se rekonstrukce budovy mateřské školy. Obec má dobudovanou vodovodní síť, plynofikaci a kanalizaci s čističkou odpadních vod.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Baletka – historik a archivář
  • Jan Maniš – obecní evangelický kazatel. Na obranu svobody vyznání se vydal do Vídně, ale vrátil se s nepořízenou. Žil pak v utajení, ovšem v roce 1779 se vydal znovu za císařem do Těšína, který zde byl na kongresu. Znovu musel uprchnout, zanedlouho byl dopaden a i po zapření svého příjmení v něm byl poznán Jan Maniš. Poté byl odvezen do Brna, byl vězněn a vyslýchán, a když se otevřeně přihlásil k evangelickému vyznání, byl odsouzen k tříměsíční práci v okovech. Jednou týdně se také musel ukazovat na tržišti pod pranýřem s česko-německým nápisem „Přestupník ustanovení zemských“. Po uplynutí trestu byl spolu s rodinou vyhoštěn do Sedmihradska, děti mu byly následně odebrány a předány na katolické převychování, majetek zkonfiskován a dán katolickému hospodáři. Z Uher se již nevrátil. I když byl Maniš tvrdý zastánce reformace a celé jeho snažení sice po dobu jeho života nebylo vyslyšeno, po smrti byl roku 1781 byl vydán Toleranční patent a poté také výstavěn Manišův pomník v části obce Kobelné, který byl umístěn tam, kde dřív stával Manišův statek.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V obci se před nedávnem obnovila tradice a po dlouhé době se začaly konat jarmarky. V okolí je vyhlášená soutěž Gulašový král, které se pravidelně zúčastňují soutěžící a diváci i ze zahraničí (především ze Slovenska). Spolu s touto akcí se pravidelně koná pochod (jsou vždy dvě trasy), jehož trasa začíná u Základní školy v Ratiboři a končí u Hasičského domu. Během ní mají účastníci možnost poznat některé krásy Valašské přírody.

Nachází se zde sbor farní sbor Českobratrské církve evangelické v Ratiboři.

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Statistika Ministerstva vnitra ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ratiboř - Valašská dědina – publikace vydaná v roce 2006 k 700. výročí vzniku Ratiboře 1306-2006
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]