Český zahrádkářský svaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Český zahrádkářský svaz
Právní forma spolek
Založeno 3. listopadu 1999
Adresa Přestanov, Česko
IČO 70200700
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chatička v zahrádkářské kolonii na Krejcárku v Praze 8
Zahrádkaření
Chata se zahrádkou v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně u Přerova nad Labem

Český zahrádkářský svaz, z.s. (ČZS) je zapsaný spolek majitelů a nájemců zahrádek a přátel způsobu trávení volného času nazývaného zahrádkaření. Je veden ve veřejném rejstříku u Městského soudu v Praze zn. L 1147.

Historie[editovat | editovat zdroj]

ČOZS i ČZS navázaly na činnost prvorepublikových svazů a na zahradnickou a zahrádkářskou tradici sahající až téměř do středověku. Od konce 19. století byly zakládány různé místní a oblastní okrašlovací spolky a spolky přátel přírody, v jejichž rámci působili často i zahrádkáři. Za druhé světové války byla podobná lokální spolková činnost omezována a na pokyn (protektorátního) ministerstva zemědělství byly některé stávající spolky zrušeny či sloučeny do jednotného Svazu zahrádkářů. V padesátých letech nejprve vznikaly regionální organizace (například na Plzeňsku Jednota zahrádkářů).[1]

V roce 1957 vznikl Československý zahrádkářský a ovocnářský svaz (ČOZS)[2][3] jako typická monopolní zájmová socialistická organizace, do níž byla začleněna dosavadní místní, regionální i oborová sdružení. Byl do něj donucen vstoupit například i Svaz českých kaktusářů.[4]

Roku 1979 (některé zdroje uvádějí 1989) se ČOSZ přejmenoval na Český zahrádkářský svaz a byl začleněn pod působnost ministerstva zemědělství.[1]

Po roce 1989 bylo zahrádkáření ovlivněno restitucemi, politickými změnami i změnami životního stylu a společenské struktury, ale Český zahrádkářský svaz jako jednotná celostátní organizace přetrvává a působí i nadále.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Svaz sdružuje téměř 156 000 členů ve 3000 základních a 16 specializovaných organizacích, což z něj vytváří největší nepolitické seskupení v Česku.

Český zahrádkářský svaz byl členem Evropské unie zahrádkářů (Evropské ligy zahrádkářů), kde je sdruženo 14 národních svazů se třemi a půl miliony členů.

V březnu 1974 byla ve Velkých Losinách zřízena Ústřední zahrádkářská akademie (ÚZA).

Za účelem uchování písemných dokumentů o činnosti ČZS bylo v roce 1999 v Hradci Králové založeno Zahrádkářské muzeum.

Hlavní cíle a problémy[editovat | editovat zdroj]

Oblastní kancelář v České Lípě, ul.Jindřicha z Lipé

Cílem existence tohoto sdružení je hájit zájmy jeho členů, vytvářet podmínky pro zahrádkaření a smysluplné využití volného času. Členům také zajišťuje poradenský servis, podílí se na vzdělávání, pořádá přednášky, výstavy a mnohé další.

Mezi problémy ČZS patří zejména stárnoucí členská základna a tlaky měst, obcí i soukromých vlastníků na přeměnu zahrádek na pozemky s jiným využitím.

Velkým problémem, se kterým se ČZS potýká je fakt, že organizace vznikla před více než padesáti lety a do tržní atmosféry došla bez větších změn v organizační struktuře. I proto v současnosti klesá počet členů a svaz nemá respekt orgánů státní správy, ani samotných zahrádkářů. Sama činnost, převládající na zahradách, se posunula od pěstování nedostatkového ovoce a zeleniny k rekreačnímu využití. Dříve se zahrady využívaly do posledního centimetru jako plantáže jahod, cibule, mrkve, apod. Dnes, kdy obchody nabízejí toto zboží celoročně, se více zahrádkářů věnuje trávníkům, ozdobným keřům a tropickým dřevinám, květinám. Ale po tomto úpadku pěstitelské činnosti musí zákonitě nastat obrat zpět, protože si každý uvědomuje chuťový a kvalitativní rozdíl mezi dováženým ovocem a vlastními výpěstky. A právě v tom spatřujeme význam ČZS do budoucnosti - poradit a naučit zahrádkáře pěstovat a pečovat o plodiny.

Práce s mládeží[editovat | editovat zdroj]

Při RR ČZS (Republiková rada Českého zahrádkářského svazu) byla vytvořena devítičlenná Komise pro práci s mládeží. Jejími členy jsou někteří zástupci Územních sdružení. Organizují např. Národní kolo mladých zahrádkářů, což je vyvrcholení soutěže určené pro žáky 4.-9.tříd, kroužků Mladých zahrádkářů a Mladých přírodovědců. Počátky soutěže se datují rokem 1981.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dana Krejsová: Vývoj zahrádkářských kolonií ve městě Chemnitz (porovnání s městem Plzeň), bakalářská práce, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2004
  2. Český zahrádkářský svaz Lužice
  3. Z činnosti základní organizace Českého zahrádkářského svazu Archivováno 25. 3. 2012 na Wayback Machine, Ostrovský ízpravodaj, Ostrov u Macochy,
  4. Ing. Miroslav Voldan: Ze vzpomínek kaktusáře, Historie, Spolek pěstitelů kaktusů a sukulentů

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEJEDLO, Josef. Rukojeť zahrádkáře 2008. Praha: Český zahrádkářský svaz, 2007. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]