Český zahrádkářský svaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chatička v zahrádkářské kolonii na Krejcárku v Praze 8
Zahrádkaření
Chata se zahrádkou v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně u Přerova nad Labem

Český zahrádkářský svaz, z.s. (ČZS) je zapsaný spolek majitelů a nájemců zahrádek a přátel způsobu trávení volného času nazývaného zahrádkaření. Je veden ve veřejném rejstříku u Městského soudu v Praze zn. L 1147.

Historie[editovat | editovat zdroj]

ČOZS i ČZS navázaly na činnost prvorepublikových svazů a na zahradnickou a zahrádkářskou tradici sahající až téměř do středověku. Od konce 19. století byly zakládány různé místní a oblastní okrašlovací spolky a spolky přátel přírody, v jejichž rámci působili často i zahrádkáři. Za druhé světové války byla podobná lokální spolková činnost omezována a na pokyn (protektorátního) ministerstva zemědělství byly některé stávající spolky zrušeny či sloučeny do jednotného Svazu zahrádkářů. V padesátých letech nejprve vznikaly regionální organizace (například na Plzeňsku Jednota zahrádkářů).[1]

V roce 1957 vznikl Československý zahrádkářský a ovocnářský svaz (ČOZS)[2][3] jako typická monopolní zájmová socialistická organizace, do niž byly začleněny dosavadní místní, regionální i oborová sdružení. Byl do něj donucen vstoupit například i Svaz českých kaktusářů.[4]

Roku 1979 (některé zdroje uvádějí 1989) se ČOSZ přejmenoval na Český zahrádkářský svaz a byl začleněn pod působnost ministerstva zemědělství.[1]

Po roce 1989 bylo zahrádkáření ovlivněno restitucemi, politickými změnami i změnami životního stylu a společenské struktury, ale Český zahrádkářský svaz jako jednotná celostátní organizace přetrvává a působí i nadále.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Svaz sdružuje téměř 156 000 členů ve 3000 základních a 16 specializovaných organizacích, což z něj vytváří největší nepolitické seskupení v České republice.

Český zahrádkářský svaz byl členem Evropské unie zahrádkářů (Evropské ligy zahrádkářů), kde je sdruženo 14 národních svazů se třemi a půl miliony členů.

V březnu 1974 byla ve Velkých Losinách zřízena Ústřední zahrádkářská akademie (ÚZA).

Za účelem uchování písemných dokumentů o činnosti ČZS bylo v roce 1999 v Hradci Králové založeno Zahrádkářské muzeum.

Hlavní cíle a problémy[editovat | editovat zdroj]

Oblastní kancelář v České Lípě, ul.Jindřicha z Lipé

Cílem existence tohoto sdružení je hájit zájmy jeho členů, vytvářet podmínky pro zahrádkaření a smysluplné využití volného času. Členům také zajišťuje poradenský servis, podílí se na vzdělávání, pořádá přednášky, výstavy a mnohé další.

Mezi problémy ČZS patří zejména stárnoucí členská základna a tlaky měst, obcí i soukromých vlastníků na přeměnu zahrádek na pozemky s jiným využitím.

Velkým problémem, se kterým se ČZS potýká je fakt, že organizace vznikla před více než padesáti lety a do tržní atmosféry došla bez větších změn v organizační struktuře. I proto v současnosti klesá počet členů a svaz nemá respekt orgánů státní správy, ani samotných zahrádkářů. Sama činnost, převládající na zahradách, se posunula od pěstování nedostatkového ovoce a zeleniny k rekreačnímu využití. Dříve se zahrady využívaly do posledního centimetru jako plantáže jahod, cibule, mrkve, apod. Dnes, kdy obchody nabízejí toto zboží celoročně, se více zahrádkářů věnuje trávníkům, ozdobným keřům a tropickým dřevinám, květinám. Ale po tomto úpadku pěstitelské činnosti musí zákonitě nastat obrat zpět, protože si každý uvědomuje chuťový a kvalitativní rozdíl mezi dováženým ovocem a vlastními výpěstky. A právě v tom spatřujeme význam ČZS do budoucnosti - poradit a naučit zahrádkáře pěstovat a pečovat o plodiny.

Práce s mládeží[editovat | editovat zdroj]

Při RR ČZS (Republiková rada Českého zahrádkářského svazu) byla vytvořena devítičlenná Komise pro práci s mládeží. Jejími členy jsou někteří zástupci Územních sdružení. Organizují např. Národní kolo mladých zahrádkářů, což je vyvrcholení soutěže určené pro žáky 4.-9.tříd, kroužků Mladých zahrádkářů a Mladých přírodovědců. Počátky soutěže se datují rokem 1981.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dana Krejsová: Vývoj zahrádkářských kolonií ve městě Chemnitz (porovnání s městem Plzeň), bakalářská práce, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2004
  2. Český zahrádkářský svaz Lužice
  3. Z činnosti základní organizace Českého zahrádkářského svazu, Ostrovský ízpravodaj, Ostrov u Macochy,
  4. Ing. Miroslav Voldan: Ze vzpomínek kaktusáře, Historie, Spolek pěstitelů kaktusů a sukulentů

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEJEDLO, Josef. Rukojeť zahrádkáře 2008. Praha : Český zahrádkářský svaz, 2007.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]