Velká Lhota
| Velká Lhota | |
 Toleranční kostel ve Velké Lhotě | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0723 545147 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Valašské Meziříčí |
| Okres (LAU 1) | Vsetín (CZ0723) |
| Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′16″ s. š., 18°2′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 493 (2020)[1] |
| Rozloha | 9,32 km² |
| Nadmořská výška | 540 m n. m. |
| PSČ | 757 01 |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Velká Lhota Velká Lhota 88 757 01 Valašské Meziříčí obec@velkalhota.cz |
| Starostka | Mgr. Jarmila Melichaříková |
|
Oficiální web: www | |
  Velká Lhota | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká Lhota (dříve někdy zvaná jako Hrubá Lhota) je obec v okrese Vsetín Zlínského kraje. Žije zde 493[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec má dvě místní části, Velká Lhota a Malá Lhota, a jim odpovídající katastrální území Velká Lhota u Valašského Meziříčí a Malá Lhota u Valašského Meziříčí. K Malé Lhotě patří i Kozinec, k Velké Lhotě sídelní celky U Přehrady (u vodní nádrže Bystřička), Futurky, U Malíků, U Pavlů a Paseky. Východní část území Velké Lhoty včetně Ostrého vrchu (672 m n. m.) patří do CHKO Beskydy. Mezi Malou a Velkou Lhotou ční Vrchhůra (692 m n. m.). Výraznou krajinnou dominantu tvoří javor babyka stojící na hřebenu mezi částmi Velká Lhota a Malá Lhota.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1374, kdy je vzpomínána jako součást panství Krásno, od roku 1411 jako součást rožnovského panství. Obec se nachází 9 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí v západní části Vsetínských vrchů. Dědinský potok, který obcí protéká, se vlévá se do přehrady Bystřička. Typickou obživou obyvatel v 19. století bylo zemědělství, výroba domácího dřevěného nádobí, křiváků. V roce 1980 byla k Velké Lhotě přičleněna obec Malá Lhota.
Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]
- Roubený evangelický toleranční kostel byl postaven v roce 1783 krátce po vydání tolerančního patentu. Proto nemá věž a jeho vchod není z cesty. Jednotné vybavení kostela pochází z roku 1839. V letech 1875–1895 zde působil farář a spisovatel Jan Karafiát.
- Roubená zvonice na Malé Lhotě se zvonem z roku 1687
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Celkový pohled
Pamětní deska na evangelické faře
Obecní dům
Obecní úřad
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Křivohlavá K., Křivohlavý P.: Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě, Velká Lhota 2003
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká Lhota ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Velká Lhota v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Velká Lhota na serveru veřejné správy Obce.cz
- https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/405235100041014-tolerancni-kostel-ve-velke-lhote/
- podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
