Vodní nádrž Bystřička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vodní nádrž Bystřička

Hráz
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Zlínský
Okres Vsetín
Obec Bystřička, Velká Lhota, Malá Bystřice
Vodní nádržBystřička
Blue pog.svg
Vodní nádrž
Bystřička
Zeměpisné souřadnice 49°25′22″ s. š., 18°1′12″ v. d.
Rozměry
Rozloha 0,38 km²
Délka 1,9 km
Šířka 0,3 km
Objem 4,960 mil. m³
Povodí 64,01 km²
Max. hloubka 26 m
Ostatní
Typ přehrada
Nadm. výška 372 m n. m.
Přítok vody Bystřička
Odtok vody Bystřička
Sídla Bystřička
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní nádrž Bystřička je údolní nádrž na potoku Bystřička poblíž obce Bystřička na Valašsku, v zalesněném kopcovitém terénu asi 7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 38 ha. Hráz se nachází na území obce Bystřička (katastrální území Bystřička I), vodní nádrž zasahuje i do území Velké Lhoty a malým územím u počátku vzdutí též do území obce Malá Bystřice.

Pobřeží, dno[editovat | editovat zdroj]

Břehy jsou travnaté a podél nich rostou stromy. Nachází se tu i písečná pláž s mírným poklesem bahnitého dna. Mimo pláž klesá dno prudce až ke 12 m.

Hráz[editovat | editovat zdroj]

Hráz je postavená z kamenného zdiva. Ční do výšky 36,5 m a táhne se 170 m do šířky, což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Hráz byla v posledních letech několikrát zpevňována.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dnes je hlavní využití nádrže již čistě rekreační, i když období své největší slávy a popularity již má za sebou. V jejím okolí vyrostlo bezpočet chat a rekreačních středisek, které každoročně lákají spousty návštěvníků. Přehradní nádrž se taktéž využívá pro sportovní a rekreační rybaření. V neposlední řadě se také využívá k výrobě elektrické energie, její maximální výkon je 66 kW.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vodní nádrž Bystřička během povodně v roce 2010
Panorama přehrady Bystřička

Byla postavena mezi lety 1907 až 1912 a její prvotní využití mělo být, jako zásobárna vody pro budoucí plavební kanál spojující Dunaj, Odru a Labe, který však nikdy nebyl realizován. Druhotným důvodem pro stavbu přehrady byla ochrana proti povodním. Využití přehrada však brzy našla jako vyhlášené rekreační středisko, především díky okolní malebné krajině.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Bystřička ÚN (s. 37), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]