Vodní nádrž Bystřička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vodní nádrž Bystřička
Hráz
Hráz
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresVsetín
ObecBystřička, Velká Lhota, Malá Bystřice
Vodní nádrž Bystřička
Vodní nádrž
Bystřička
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha0,38 km²
Délka1,9 km
Šířka0,3 km
Objem4,960 mil. m³
Povodí64,01 km²
Max. hloubka26 m
Ostatní
Typpřehrada
Nadm. výška372 m n. m.
Přítok vodyBystřička
Odtok vodyBystřička
SídlaBystřička
Kód památky100560 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní nádrž Bystřička je údolní nádrž na potoku Bystřička poblíž obce Bystřička na Valašsku, v zalesněném kopcovitém terénu asi 7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 38 ha. Hráz se nachází na území obce Bystřička (katastrální území Bystřička I), vodní nádrž zasahuje i do území Velké Lhoty a malým územím u počátku vzdutí též do území obce Malá Bystřice.

Přehrada[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží, dno[editovat | editovat zdroj]

Břehy jsou travnaté a podél nich rostou stromy. Nachází se tu i písečná pláž s mírným poklesem bahnitého dna. Mimo pláž klesá dno prudce až ke 12 m.

Popis hráze[editovat | editovat zdroj]

Hráz je postavená z kamenného zdiva a je to hráz gravitační. Přesněji z lomového kamene a s mezery vyplněnými cementovou maltou se základem z prostého betonu. Ční do výšky 36,5 m a táhne se 170 m do šířky, což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Těsnění je zajištěno nátěrem siderostonovou lubrosou. Těsnění je obloženo chránící vrstvou 50 až 70 cm z droby. Spodní část hráze je zesílena oponou z udusaného jílu a to do mocnosti 150 až 250 cm. Z pohledu půdorysu dělá koruna hráze oblouk o ploměru 135 metrů. Vypouštěcí věž, spodní výpusti a bezpečnostní přeliv není součástí samotné hráze a jsou na levém břehu nádrže. Hráz byla v posledních letech několikrát zpevňována. Na levém břehu od tělesa hráze ve vzdálenosti 150 metrů (ale ne přímou součástí hráze) byl postaven bezpečnostní přeliv s délkou přelivné hrany 43 metrů a pod ním o 220 centimetrů níže je uklidňovací bazén a dalšími dvaceti schody nebo také stupni, každý o 125 níže a každý o šířce 14 metrů. Poslední stupeň v kaskádě je vysoký 3 metry a má vývařiště.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dnes je hlavní využití nádrže již čistě rekreační, i když období své největší slávy a popularity již má za sebou. V jejím okolí vyrostlo bezpočet chat a rekreačních středisek, které každoročně lákají spousty návštěvníků. Přehradní nádrž se taktéž využívá pro sportovní a rekreační rybaření. V neposlední řadě se také využívá k výrobě elektrické energie, její maximální výkon je 66 kW. Malý objem nádrže je důvod pro nepřímé nadlepšení množství vody ve Vsetínské Bečvě (logicky dál pod jejím soutokem s Bystřičkou, na které je tato hráz postavena).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vodní nádrž Bystřička během povodně v roce 2010
Panorama přehrady Bystřička

Byla postavena mezi lety 19071912 a je to proto jedna z nejstarších přehradních hrází v České republice a zároveň nejstarší přehradou na povodí řeky Moravy (nad jejím soutokem s Dyjí) a její prvotní využití mělo být, jako zásobárna vody pro budoucí plavební kanál spojující Dunaj, Odru a Labe, který však nikdy nebyl realizován. Druhotným důvodem pro stavbu přehrady byla ochrana proti povodním. Projekt přehrady vytvořil vídeňský inženýr a stavební rada Emil Grohman spolu s architektem Brangemem.[2] Samotnou stavbu hráze provedla firma Rabas, Kosina a Weiner. Ještě před stavbou byla postavena správní budova, která dodnes slouží pro provoz přehrady. Cena stavby se vyšplhala až k asi 7 milionům předválečných korun.[3] Před hlavní stavbou hráze byla v levém břehu vyražena vypouštěcí štola a 54 metrů dlouhá obtoková štola, která sloužila pro to, aby voda z řeky netekla skrz stavbu. Aby opravdu netekla žádná voda skrz stavbu, tak byla přes celé údolí postavena 5 metrů vysoká dočasná zděná hráz. Po dokončení hráze byla obtoková štola zazděna do hloubky 17 metrů. Veškeré práce byly na přehradě prováděny ručně a nebo s použitím jednoduchých strojů bez větší mechanizace. Kámen byl těžen v kamenolomu pod hrází a dopravován na stavbu pomocí dočasné úzkokolejné dráhy. Ovšem nejkvalitnější kámen na vnější obložení byl dopravován z kamenolomu v Hrabůvce u Hranic. [4]Využití přehrada však brzy našla jako vyhlášené rekreační středisko, především díky okolní malebné krajině.

Rekonstrukce a modernizace[editovat | editovat zdroj]

V letech 19601961 proběhla modernizace výpustních zařízení.

V letech 19641967 proběhla generální rekonstrukce a v roce 1967 byla hráz posílena z důvodu zamezení průsaku a zlepšení stability dodatečně posílena cementovou směsí.[5]

V roce 1982 byla u výpusti hráze postavená vodní elektrárna s Bankiho turbínami s výkonem 68,7 kW a 13,65 kW.

V letech 2001 - 2003 byla provedena rekonstrukce koruny hráze. Nádrž během této byla také vypuštěna a odbahněna. Bylo to první odbahnění od výstavby hráze, proto tato akce vedla k výraznému zlepšení kvality vody.[6]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Hráz a přehrada jsou kulturní památkou České republiky. Je to velmi rozsáhlý komplex zařízení s jednoutným architeknonickým stylem, který převládal mezi 19. a 20. stoletím. V roce 2003 Ministerstvem kultury České republiky přidána na seznam kulturních památek.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přehrada Bystřička. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  2. VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA - Beskydy - Sport - Plavání a vodní sporty - Bystřička - Beskydy.cz. www.beskydy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  3. Historie - Oficiální stránky obce Bystřička. www.bystricka.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  4. Historie - Oficiální stránky obce Bystřička. www.bystricka.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  5. Historie - Oficiální stránky obce Bystřička. www.bystricka.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  6. VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA - Beskydy - Sport - Plavání a vodní sporty - Bystřička - Beskydy.cz. www.beskydy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  7. VD Bystřička - Povodí Moravy. www.pmo.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Bystřička ÚN (s. 37), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]